Karel Čapek, významný český spisovatel, novinář a humanista, se ve své tvorbě často zabýval otázkami lidské existence, etiky a dopadu techniky na společnost. Jedním z jeho nejslavnějších děl je divadelní hra R.U.R. (Rossumovi univerzální roboti), napsaná v roce 1920. Toto antiutopické drama s prvky vědeckofantastiky se stalo symbolem varování před nekontrolovaným technologickým pokrokem a jeho možnými negativními důsledky pro lidstvo.
Kontext vzniku a literární zařazení
Hra R.U.R. vznikla v období mezi dvěma světovými válkami, v době rychlého technického rozvoje a rostoucích politických napětí v Evropě. Čapek, jako představitel demokratického proudu meziválečné literatury, reflektoval ve svém díle obavy z nástupu totalitních ideologií a z možného zneužití vědeckých poznatků. Vliv na jeho tvorbu mělo také filozofické vzdělání, zejména pragmatismus, který klade důraz na praktické důsledky a užitečnost.
Literární směr: Česká meziválečná literatura, demokratický proud, pragmatismus.
Literární druh: Drama.
Literární žánr: Antiutopické drama, vědecké drama.
Téma: Negativní vliv techniky na lidstvo, ztráta lidskosti v důsledku nadměrného spoléhání na technologii, úvahy o smyslu práce a lidské existence.
Motiv: Lidská práce - bez práce přestává být člověk člověkem.
Časoprostor: Budoucnost, nespecifikovaný ostrov uprostřed moře.
Obsah a děj hry
Děj hry R.U.R. se odehrává v budoucnosti v továrně na umělé lidi - roboty. Vynález chemické syntézy živé hmoty, který objevil Inženýr Dr. Dr. Rossum, umožnil hromadnou výrobu robotů. Tito roboti jsou zpočátku bezcitní a slouží lidem jako levná pracovní síla. Hra popisuje proces, jakým se roboti postupně vyvíjejí, získávají vědomí a nakonec se bouří proti svým stvořitelům.
Předehra
Do továrny R.U.R. přijíždí Helena Gloryová, dcera prezidenta, která se seznamuje s ředitelem Dominem a jeho kolegy - Dr. Gallem, Dr. Hallemeierem, Ing. Fabrym, konzulem Busmanem a stavitelem Alquistem. Všichni muži se do Heleny zamilují. Domin požádá Helenu o ruku a ona souhlasí.
I. dějství
O deset let později se Helena ve svém salonu svěřuje chůvě s lítostí nad roboty, zatímco chůva se jich štítí. Domin navštěvuje Helenu a dává jí dárky od kolegů, včetně válečné lodi Netimus, kvůli probíhající revolty robotů, o které Helena neví. Dr. Alquist a Dr. Gall jí vysvětlují situaci, včetně faktu, že se lidem přestávají rodit děti. Helena v trezoru najde spisy starého Rossuma a spálí je. V dobré náladě přichází Domin s kolegy, očekávají loď s lidmi, ale z lodi vystupují roboti. Poslední lidé na světě jsou obklíčeni miliony robotů ve své vlastní továrně.
II. dějství
Helena se přiznává, že spálila Rossumovy listiny, což byla jejich jediná šance na vykoupení. Ing. Fabry zapojí do železné brány elektřinu a zničí pár robotů. Konzul Busman, pod vlivem alkoholu, se pokusí lidi v továrně vykoupit za peníze. Fabry ale nestihne včas vypojit elektřinu a je zabit proudem. Roboti pobijí všechny lidi kromě Alquista, kterého znají jako stavitele a proto ho nechají naživu.
III. dějství
Alquist se ve své laboratoři snaží odhalit tajemství života, aby roboti mohli sami vyrábět své druhy. Roboti ho přemluví, aby jednoho z nich rozebral. Alquist usne a probudí ho smích. Myslí si, že se vrátili lidé, ale vidí jen roboty. Nakonec roboti pochopí, že bez plánů na výrobu do dvaceti let vyhynou, a prosí Alquista, aby našel plány. Ten však objeví jen dva roboty, Helenu a Prima, kteří mají emoce a jsou odlišní od ostatních.
Postavy
Postavy v R.U.R. nejsou hluboce psychologicky prokresleny, ale spíše plní funkci nositelů určitých životních postojů a názorů:
- Domin: Ředitel R.U.R., chce osvobodit člověka od práce, útočný a dobyvatelský.
- Alquist: Stavitel a šéf staveb, váží si práce a lidského života jako nejvyšší hodnoty. V jeho ústech často zaznívá autorův názor.
- Helena Gloryová: Citlivá a laskavá žena, dcera prezidenta, která se zastává robotů a touží po smyslu života.
- Dr. Gall: Přednosta fyziologického a výzkumného oddělení, experimentuje s "duší" robotů.
- Dr. Hallemeier: Přednosta pro psychologii a výchovu.
- Ing. Fabry: Inženýr, jehož technické řešení (elektřina) vede k tragédii.
- Konzul Busman: Obchodník, který se snaží situaci vyřešit finančně.
- Nána: Helenina chůva, která se robotů bojí.
- Roboti (Marius, Radius, Damon, Sulla, Primus, Helena): Umělé bytosti bez citů, které se postupně vyvíjejí a vzbouří. Roboti Primus a Helena se liší tím, že projevují city.
Jazykové prostředky a umělecké prostředky
Čapkova hra je napsána spisovnou češtinou s prvky hovorové řeči, což dodává dialogům na přirozenosti. Objevují se zde také německá slova. Autor využívá různé umělecké prostředky:
- Synekdocha: "Nikdo už nebude platit za chléb životem."
- Hyperbola: "Milióny duší se do mne slétají." (vyjádření špatného pocitu)
- Řečnické otázky: Používané k zdůraznění myšlenek a podnícení zamyšlení.
- Obrazná pojmenování: Helena chce být ptákem (touha po svobodě), bolest těla symbolizuje duševní utrpení.
Význam díla
Slovo "robot", odvozené od slova "robota" (lopota, dřina), se stalo součástí světové slovní zásoby a svědčí o velkém vlivu Čapkovy hry. R.U.R. je nadčasovým varováním před nekontrolovaným technologickým pokrokem, před ztrátou lidskosti a před riziky spojenými s nahrazováním lidské práce stroji. Hra klade důležité otázky o smyslu života, práce a o tom, co nás činí lidmi.
Karel Čapek-citát ze hry R.U.R. (HIS)
Karel Čapek byl nejen spisovatel, ale také novinář a politik, který se aktivně stavěl proti fašismu a totalitním režimům. Jeho díla, včetně R.U.R., odkazují na základní lidské hodnoty, jako je láska, práce, víra, solidarita a soudržnost, a dávají je do kontrastu s násilím, mocí a technickým pokrokem.