Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy představuje jedno z předních univerzitních pracovišť v oblasti sociální geografie v České republice.
Mezi zaměstnanci katedry naleznete hlavní řešitele prestižních projektů, jako jsou projekty Grantové agentury České republiky (GA ČR) a Grantové agentury Univerzity Karlovy (GA UK). Členové katedry se rovněž aktivně podíleli na mezinárodních projektech v rámci programů FP7 a HORIZON 2020, což dokládá jejich zapojení do evropského a světového výzkumného dění.
Katedra se pyšní rozsáhlým týmem, který zahrnuje více než 30 akademických pracovníků a necelých 80 doktorandů. Tato početná komunita zajišťuje bohaté prostředí pro výzkum, pedagogickou činnost a rozvoj mladých vědců.
Členové a členky katedry společně s doktorandy pravidelně publikují svá zjištění v mezinárodních vědeckých časopisech. Působí také v redakčních radách renomovaných geografických a interdisciplinárních časopisů, čímž aktivně přispívají k formování vědecké diskuse. Jejich expertíza je využívána při nastavování veřejných politik a pravidelně se objevují v médiích, kde prezentují výsledky své práce a komentují aktuální dění v oblasti geografie a regionálního rozvoje.
Katedra se rovněž významně zapojuje do popularizačních aktivit, jako je například Geografická olympiáda, a podílí se na vydávání odborného časopisu Geografické rozhledy. Tímto způsobem přispívá k šíření geografického poznání mezi širší veřejností a k podpoře zájmu o geografii u mladých lidí.
V rámci mezinárodních diskuzí katedra přispívá zejména řešením výzkumných témat, která se dotýkají podmínek postsocialistické transformace a integrace do evropských struktur. Toto zaměření odráží klíčové výzvy a procesy, kterými prošla Česká republika a další země regionu.
Ačkoliv samostatná Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje v dnešní podobě vznikla až po roce 1990, historie sociální geografie (dříve antropogeografie) na Univerzitě Karlově je podstatně delší. Její kořeny sahají až k založení Geografického ústavu v roce 1891, který byl tehdy součástí Filozofické fakulty UK.
Historie katedry je spojena s významnými osobnostmi, které se v rámci geografie věnovaly klíčovým tématům. Mezi ně patřili především profesor Viktor Dvorský a docent Julie Moschelesová. Zcela výjimečnou osobností byl profesor Václav Švambera, který vedl Geografický ústav od roku 1908. Zasloužil se o jeho vybudování na Albertově, kam byl ústav přesunut v roce 1913, a to jak ve fyzickém, stavebním smyslu, tak i ve smyslu vědeckém a pedagogickém. Profesor Švambera byl také zakladatelem Státní mapové sbírky ČSR.
Další významnou osobností sociální geografie na Přírodovědecké fakultě UK byl profesor Jaromír Korčák. V roce 1953, po rozdělení katedry geografie na dvě nové, se stal prvním vedoucím nově vzniklé katedry ekonomické a regionální geografie, kterou postupně budoval.
Katedra se pod vedením docentů Libora Krajíčka, Ivana Bičíka, Zdeňka Čermáka a profesorů Martina Hampla a Dušana Drbohlava nadále rozvíjela a upevňovala svou pozici.
Centrum RURAL na Přírodovědecké fakultě UK v Praze se vyznačuje výrazně interdisciplinárním charakterem. Sdružuje pracovníky a doktorandy primárně z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje. Spolupracuje však úzce i s odborníky z dalších sekcí Přírodovědecké fakulty UK, konkrétně z Katedry fyzické geografie a geoekologie (dr. Šefrna), Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie (dr. Štych) a Katedry demografie a geodemografie (Mgr. …).
Řešené výzkumné projekty se zaměřují na klíčové aspekty vývoje venkovského prostoru. Studují se socioekonomické a územní vazby na venkově, stejně jako vývoj interakce přírodního a sociálního prostředí a dlouhodobé změny ve využití ploch (land use). Členové výzkumného týmu se dále koncentrují na zkoumání mechanismů prostorové polarizace, s důrazem na studium a řešení problémů rozvoje periferií.
Samostatné výzkumné téma představuje také veřejná správa na venkově, v kontextu transformačních a integračních procesů zemědělství. Výsledky své práce prezentují členové výzkumného týmu formou standardních vědeckých publikací. Jednotlivé dosažené výsledky jsou rovněž zpřístupňovány širší veřejnosti prostřednictvím publikací a článků v odborných časopisech zaměřených na problematiku rozvoje venkova.
Každoročně pořádají odborný seminář „Venkov“, kde v diskuzi představují výsledky své práce za uplynulý rok. Tato akce slouží jako platforma pro sdílení poznatků a pro navázání nových kontaktů.
V souvislosti s rozvojem infrastruktury doktorských studijních programů na Univerzitě Karlově (PhD.) se na katedře řeší klíčové otázky podpory vědecké práce a rozvoje studijních oborů.
| Oblast výzkumu | Zaměření |
|---|---|
| Vývoj venkovského prostoru | Socioekonomické a územní vazby, interakce přírodního a sociálního prostředí, změny ve využití ploch (land use). |
| Prostorová polarizace a periferie | Mechanizmy polarizace, problémy rozvoje periferií. |
| Veřejná správa na venkově | Transformační a integrační procesy v zemědělství. |
| Mezinárodní spolupráce | Postsocialistická transformace, evropská integrace. |
Katedra se aktivně podílí na mezinárodní spolupráci a řešení výzkumných témat v kontextu postsocialistické transformace a integrace do evropských struktur.
