Koncentrační tábor Litoměřice, oficiálně označovaný v německých úředních dokumentech jako Arbeitslager Leitmeritz nebo SS Kommando B 5, představuje temnou kapitolu druhé světové války na území bývalého Československa.
V letech 1944-1945 tímto táborem prošlo více než 18 300 vězňů. Zastoupení zde měli lidé z různých zemí: Polska, bývalého Sovětského svazu, Slovinska, Francie, Německa a bývalého Československa. Dále zde byli vězněni Belgičané, Italové, Nizozemci, Srbové, Chorvaté a Bulhaři. Značnou skupinu, celkem čtyři tisíce vězňů, představovali Židé, zejména z území Polska, Maďarska, bývalého Československa, Řecka, Litvy, Lotyšska a dalších zemí.

Cílem rozsáhlé archivní práce a tvorby databáze je on-line zpřístupnění seznamu vězňů odborným badatelům i široké laické veřejnosti. Tento projekt je postaven na originální dokumentaci z let německé okupace i bezprostředně poválečného období.
Archivní prameny a jejich zpracování
Jako výchozí pramen při zpracovávání projektu posloužila původní táborová kartotéka, z níž bylo získáno 10 313 jednotlivých záznamů. Některé karty byly využity oboustranně. Tato kartotéka se nachází ve fondech Památníku Terezín.
Další táborové písemnosti, jako jsou transportní listiny, soupisy pracovních komand a tzv. Lagerstärke (kniha příchodů a odchodů, která obsahuje rovněž záznamy o úmrtí vězňů), pečuje ve fondu Okupační vězeňské spisy Národní archiv v Praze.
Významným pramenem se staly také dochované transportní listiny, jejichž kopie Památníku Terezín poskytl International Tracing Service (ITS) v německém Bad Arolsenu. Důležitou roli při tvorbě databáze sehrála také Gedenkstätte Flossenbürg, jejíž pracovníci objevili v Národním archivu (National Archives) ve Washingtonu tzv. hlavní knihu (Hauptbuch) kmenového koncentračního tábora Flossenbürg, která se stala nepostradatelným pramenem.
Opomenuty nebyly ani poválečné materiály, především různé záznamy a vzpomínky, které sloužily jako doplňkový zdroj.

Výzvy při zpracování dat
Výsledná databáze je produktem mnohaleté analytické práce, při které se vzájemně konfrontovaly jednotlivé prameny a hledala nejvěrohodnější data. Vzhledem k druhu a původu pramenů, které si mnohdy vzájemně odporují, nejsou k dispozici přesné údaje ke všem vězněným osobám. Množství informací k jednotlivým vězňům se proto může z tohoto důvodu podstatně lišit.
Důvody ukončení věznění byly různé:
- Transport - přesun vězně do jiného tábora.
- Zemřel - smrt v důsledku nemoci či z neznámých důvodů.
- Popraven - vykonán trest smrti na základě tzv. zvláštního zacházení (Sonderbehandlung).
- Ubit - zavražděn dozorčím či pomocným personálem tábora.
- Propuštěn - propuštěn na svobodu před osvobozením tábora.
- Osvobozen - dočkal se konce války a byl lékařským a zdravotním personálem propuštěn po 8. květnu 1945.
Tajemství podzemní továrny Richard
Diplomová práce a urbanisticko-krajinářské řešení
Diplomová práce se zabývá urbanisticko-krajinářským řešením lokality o rozměrech cca 1,5 x 1 km západně od Litoměřic, kde se nachází bývalá nacistická podzemní továrna Richard I a krematorium. Cílem této práce je vývoj některých objektů pro výstavu o historii továrny a blízkého koncentračního tábora, rekonstrukce některých částí podzemních prostor a krajinářské úpravy s důrazem na pietu tohoto místa.
Mezi archivní materiály patřící k této lokalitě patří:
- APT, k.2/KT Litoměřice
- APT, k.3/KT Litoměřice, PM, A 17/95, A 18/95 a A 19/95 (transportní listiny 71 vězňů 8.7.1945 z Flossenbürgu, transportní listiny 1200 vězňů 31.5.1944 z Gross-Rosen)
- B. Sawicka: Z Powstańczej Warszawy do KL Gross-Rosen.
- Archiválie získané z IPN Varšava - Flossenbürg/Leitmeritz, sygn. IPN Varšava - sign.

tags: #koncentracni #tabor #v #litomericich #diplomova #prace