Oblast vzdělávání v evropských zemích doznává v posledních desetiletích velkých změn. Nástup globálních snah v oblasti vysokého školství v Evropě jsou ovlivňovány zejména politikou Evropské unie a Boloňským procesem, jehož vznik je do jisté míry na Evropské unii nezávislý. Obě aktivity se ale sbližují a prolínají. Dlouhodobé snahy v oblasti vysokého školství v Evropě jsou ovlivňovány zejména politikou Evropské unie a Boloňským procesem, jehož vznik je do jisté míry na Evropské unii nezávislý. Tyto snahy vedly k procesu sjednocování, který začal již v 50. letech 20. století a postupně přinesl procesy sjednocování i ve vzdělávání. Boloňská deklarace, podepsaná v roce 1999 ministry z 29 evropských zemí, je považována za hlavní program rozvoje evropského vysokoškolského vzdělávání do roku 2010. V současné době je do Boloňského procesu zapojeno 46 zemí Evropy a Jižního Kavkazu.
Cíle a vývoj Boloňského procesu
Boloňský proces si stanovil několik klíčových cílů, které mají podpořit srovnatelnost a mobilitu v evropském vysokoškolském vzdělávání. Mezi hlavní cíle patří:
- Přijmout systém založený na pregraduálním a (post)graduálním cyklu.
- Zavést systém kreditů, který bude podporovat studentskou mobilitu.
- Posilovat evropskou dimenzi ve vysokoškolském vzdělávání.
- Podporovat evropskou dimenzi ve vysokoškolském vzdělávání.
Výsledkem Pražského komuniké (2001) bylo zhodnocení stávajících oblastí Boloňského procesu a stanovení nových priorit. V Berlínském komuniké (2003) byly zvoleny priority do roku 2005, včetně posílení kvality a evropské dimenze. V Bergenské konferenci (2005) byl přijat návrh zastřešujícího rámce kvalifikací pro EHEA a standardy pro zajišťování kvality. Do této doby bylo stanoveno celkem deset cílových oblastí Boloňského procesu.
Systém ECTS: Nástroj pro mobilitu a transparentnost
Vytvoření systému kreditů, který usnadňuje mobilitu v rámci vysokoškolských institucí, bylo jedním z cílů Boloňské deklarace. Evropský systém přenosu a shromažďování kreditů (ECTS) je klíčovým nástrojem pro zajištění transparentnosti a srovnatelnosti studijních programů. ECTS je používán jako jeden z důležitých nástrojů při vytváření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA).
Systém ECTS je založen na přidělování kreditů jednotlivým komponentám vysokoškolského studia. Studijní zátěž v jednom akademickém roce odpovídá 60 kreditům. Kredity jsou přidělovány na základě studijní zátěže, nikoli na základě počtu kontaktních hodin nebo obtížnosti předmětu. Cílem je usnadnit mobilitu studentů a uznávání studia v rámci Evropy.

Jak funguje ECTS?
- Kredity: Jednotky měřící studijní zátěž.
- Studijní zátěž: Celkový čas, který student potřebuje k absolvování předmětu, včetně přednášek, cvičení, samostudia a zkoušek.
- Výsledky učení: Definují, co by měl student na konci studia vědět a umět.
Systém ECTS je nastaven tak, aby usnadňoval mobilitu studentů a uznávání studia. I když v mnoha zemích není ECTS implementován zcela bez problémů, je to jediný kreditní systém úspěšně používaný v celé Evropě. Více než čtyřicet zemí a přes tisíc institucí terciárního vzdělávání přijalo ECTS.
Další nástroje pro mobilitu a uznávání
Kromě ECTS existuje celá řada dalších nástrojů, které podporují mezinárodní mobilitu a uznávání kvalifikací. Mezi ně patří Evropský rámec kvalifikací (EQF), Europass jako nástroj ke zlepšení transparentnosti kvalifikací, Evropský systém přenosu kreditů v odborném vzdělávání (ECVET) a Lisabonská úmluva o uznávání kvalifikací. Dodatek k diplomu, vydávaný každému absolventovi, je dalším důležitým nástrojem pro lepší pochopení a uznávání kvalifikací.

Boloňský proces v České republice
Systém vysokého školství v České republice se vlivem Boloňského procesu a aktivit Evropské unie transformoval. ECTS není navzdory přijetí kreditního systému jako jednoho z cílů Boloňského procesu stále plně zaveden ve všech zemích. V České republice není používání kreditního systému na vysokých školách dáno zákonem, ale je podporováno v rámci rozvojových programů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V současnosti kreditní systém používají všechny veřejné a státní vysoké školy a většina soukromých vysokých škol.
ECTS je považován za implementovaný, je-li zaveden ve většině studijních programů na většině institucí terciárního vzdělávání. V České republice je zavedení ECTS podporováno a rozvíjeno s cílem zvýšit transparentnost a mobilitu studentů v rámci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání.