Tato bakalářská práce se zabývá pracovní náplní asistenta pedagoga při vzdělávání žáků se sluchovým postižením na běžné základní škole.
Práce se dále zaměřuje na to, jak se asistenti orientují v surdopedické problematice a v problematice podpůrných opatření. Dále bylo velmi podstatné zjistit, zda se při práci asistenta pedagoga se žákem se sluchovým postižením objevují nějaké problematické aspekty.
Výzkumné šetření bakalářské práce bylo provedeno kvalitativní formou. Jako metoda sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Tyto rozhovory byly vedeny se čtyřmi informanty, tedy se čtyřmi asistenty pedagoga, kteří poskytují podporu žákům se sluchovým postižením na běžné základní škole. Rozhovory byly nahrávány a přepsány na doslovný transkript, který byl pro účely výzkumného šetření otevřeně kódován. Výzkumné šetření práce mělo poukázat na praktické aspekty práce asistenta pedagoga u těchto žáků a na možné problematické oblasti tohoto působení.
Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že mezi problematické oblasti můžeme zařadit distanční výuku a následné nošení ochranných pomůcek během obnovené prezenční výuky. Oba tyto problémy byly způsobeny pandemií nemoci Covid-19. Dále výsledky poukázaly na to, že subjektivní znalost problematiky surdopedie je u informantů velmi různorodá.
Role asistenta pedagoga a tlumočníka
Čtvrtá část seriálu o výlučnostech pedagogické práce se žáky se sluchovým postižením cílí na představení výhod využití širšího personálního zajištění péče o ně. Na základě podpůrných opatření stanovených školským poradenským zařízením, lze spolupracovat nejen s asistentem pedagoga, ale také s tlumočníkem pro děti s tímto typem speciální vzdělávací potřeby.
Základním předpokladem úspěšného vzdělávání je nastavení takové formy komunikace, kterou žák sám upřednostňuje nebo která je pro něj nejvhodnější (pokud žák žádnou komunikaci nemá). Základní náplní práce asistenta pedagoga je především činnost, která je v souladu s potřebami žáka a která vychází z doporučení školského poradenského zařízení, jímž je většinou speciálně pedagogické centrum pro sluchově postižené.
Cílem práce asistenta pedagoga je pomoc při zajišťování základních potřeb žáka ve spolupráci s učitelem, který je metodikem a partnerem asistenta pedagoga ve výuce. Asistent se vždy řídí jeho pokyny, avšak jeho účast by neměla být jen pasivní. Vzhledem k tomu, že asistent bude dítěti se sluchovým postižením přidělen zejména kvůli zprostředkování komunikace s učitelem a ostatními žáky, lze předpokládat, že bude ovládat komunikační systém preferovaný konkrétním žákem.
Nastavení takové formy komunikace, kterou žák sám upřednostňuje nebo která je pro něj nejvhodnější, může být velkým problémem při zajišťování inkluzivního vzdělávání žáků s těžkým sluchovým postižením, jejichž mateřským jazykem je český znakový jazyk. Zde se pak efektivní vzdělávání neobejde bez výše zmíněného tlumočníka českého znakového jazyka, který je schopen převádět informace nejen mezi dvěma odlišnými jazyky (českým jazykem a českým znakovým jazykem), ale i dvěma odlišnými kulturami slyšících a neslyšících (resp. Neslyšících s velkým „N“ na začátku).
Při spolupráci učitele s tlumočníkem znakového jazyka nebo asistentem pedagoga působícího u žáka se sluchovým postižením, je třeba dbát na specifické zásady a pravidla, která je třeba dodržovat. Je rovněž nutné rozlišovat mezi oběma profesemi a uvědomit si, že role a kompetence asistenta pedagoga jsou odlišné od role a kompetencí tlumočníka znakového jazyka.
Zatímco v případě obecné činnosti asistenta pedagoga je cílem asistenta aktivní dopomoc žákovi se sluchovým postižením, v případě tlumočníka je jeho cílem být výhradně zprostředkovatelem komunikace mezi jednotlivými aktéry, který by neměl aktivně zasahovat do sdělovaných informací, korigovat je, dovysvětlovat, žáka ovlivňovat, pedagogicky formovat apod. Tlumočník by rovněž měl dodržovat kodex tlumočníka znakového jazyka.
Vzhledem k tomu, že v rámci společného vzdělávání mohou být obě profese spojovány do jedné osoby, tedy asistenta pedagoga současně plnícího roli tlumočníka, může docházet k nežádoucímu prolínání obou profesí a narušování optimálních vztahů mezi učitelem, asistentem pedagoga / tlumočníkem, žákem a ostatními žáky ve třídním kolektivu. Asistent pedagoga s tlumočnickou erudicí by však měl být schopen obě profese dostatečně rozlišovat a s vedoucím pedagogem kvalitně spolupracovat.
Co dělá skvělého asistenta učitele? Nejlepší tipy a rady
Prvořadým cílem tlumočníka znakového jazyka ve vzdělávání je zprostředkování funkční komunikace mezi žákem s těžkým sluchovým postižením (žákem neslyšícím), jehož přirozeným jazykem je český znakový jazyk, a slyšícím okolím, které ke komunikaci používá český jazyk (v mluvené nebo psané formě).
Asistent pedagoga i tlumočník je často tím, ke kterému žák přilne a který lépe než kdo jiný dokáže poznat, co daný žák ve výuce potřebuje. Obě profese tak mohou svými návrhy a podněty kvalitně ovlivnit způsob výuky, použití metod práce apod. Ty jsou vzhledem ke konkrétnímu žákovi vždy vysoce individuální.
Legislativní ukotvení a postavení
Tato bakalářská práce se zabývá legislativním ukotvením a reálným postavením asistenta pedagoga a osobního asistenta u osob se sluchovou vadou ve výchovně vzdělávacím procesu. Zaměřuje se především na pracovní náplň a spolupráci asistentů s učitelem, ale zmiňuje i další problematiku - např. odbornou kvalifikaci, možnosti dalšího vzdělávání nebo financování.
Hlavní pozornost věnuje asistenci ve speciálních školách pro sluchově postižené, ale popisuje i situaci na školách běžných, kam mohou být děti / žáci / studenti se sluchovým postižením integrováni. Kromě zmíněných asistenčních pracovníků se věnuje i roli tlumočníka - jeho povinnostem ve školství, vymezení jeho pozice v legislativě či oddělení jeho role od role asistenta.
V práci uvádí také stručný přehled systému českých škol pro osoby se sluchovým postižením, počty asistentů a žáků na těchto školách. Všímá si rovněž spolupráce slyšících a neslyšících pedagogických pracovníků.
Součástí práce je i výzkumná část, jejímž záměrem je zachycení aktuálního stavu asistence na školách pro sluchově postižené. Výzkum byl proveden formou dotazníků určených pro asistenty pedagoga, učitele s nimi spolupracující, osobní asistenty a ředitele. Výsledky byly usouvztažněny s informacemi uvedenými v teoretické části práce.