BIOPLYN 2011: Konference o obnovitelných zdrojích energie a udržitelnosti

Ve dnech 19. a 20. dubna proběhl již 6. ročník odborné konference BIOPLYN 2011. Protože počet účastníků každý rok vzrůstá, uskutečnila se akce letos poprvé v kongresovém centru METROPOL v Českých Budějovicích. Počet posluchačů se v tomto roce blížil 150, přednášejících bylo 32, včetně 3 zahraničních a 2 slovenských. Formou posteru bylo prezentováno 5 příspěvků z českých i slovenských vysokých škol.

Konference byla zahájena přednáškami zástupců státní sféry. Zahajoval Miroslav Hájek (Ministerstvo životního prostředí), který mluvil o předpisech, které se vztahují k výstavbě a provozu bioplynových stanic. Následovala přednáška „Environmentální technologie EU a integrovaná prevence resortu MZe“ zástupce Petra Zajíčka (Ministerstvo zemědělství). Příspěvek Romana Koutného (Státní fond životního prostředí) přiblížil operační program životní prostředí, konkrétně prioritní osu 3, podporu bioplynových stanic. Cílem podpory je především udržitelné využívání obnovitelných zdrojů energie, prosazování úspor energie a zvýšení využití OZE při výrobě elektřiny a tepla. V tématu pokračovala Lenka Melounová (SFŽP), která v tomto operačním programu představila podporu bioplynových stanic v rámci prioritní osy 4 (zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží). Prioritní osa č. 4 podporuje BPS zpracovávající bioodpady při splnění podmínky, že min. obsah vsádky bude tvořit bioodpad. Zatím podporované projekty s celkovými náklady 831 mil. Kč získaly podporu 285 mil. Kč. Zásadní informací pro potencionální žadatele je seznam možných příjemců podpory: obce a města, svazky obcí a kraje a jejich příspěvkové organizace, obchodní společnosti vlastněné ze100% veřejnoprávními subjekty. Podnikatelské subjekty při maximální výši podpory pro jednoho žadatele 50 mil. Kč.

Poté přednášel zahraniční zástupce Centra obnovitelných zdrojů a hospodárnosti z Řecka, Sioulas Konstantinos, který představil zajímavý projekt BiogasIN, který se soustřeďuje na rozvoj trhů s bioplynem ve střední a východní Evropě. Pro program „BIOGASIN“ o Financování bioplynových projektů a podpoře veřejnému sektoru v regionu střední Evropy byla konference BIOPLYN 2011 prvním prezentačním fórem.

Po krátké dopolední pauze hovořil Henning Hahn z Institutu pro větrnou energii a zásobování energiemi v Německu na téma financování bioplynových projektů ve střední a východní Evropě. Následoval blok přednášek, které byly zaměřeny na bezpečnost a legislativu. Příspěvek „Požadavky platné technické legislativy při uvádění bioplynové stanice do provozu“ přednesl Tomáš Jachek, zástupce firmy TÜV NORD Czech, s.r.o. Následoval příspěvek „Závazná odborná stanoviska Technické inspekce ČR“, který prezentoval Oldřich Küchler (TIČR). Poslední přednáška na toto téma byla od Václavy Kociánové (Státní úřad inspekce práce), ohledně zkušeností inspektorátů práce z kontrol na bioplynových stanicích.

Po polední pauze na oběd pokračoval program odborným blokem na odsiřování a výrobu bioplynu. Zahájila Jana Zábranská (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze) příspěvkem na téma „Externí biologické odsiřování bioplynu“. Následoval stručný příspěvek Markéty Schauhuberové (Česká plynárenská unie) na téma „Bio(plyn) v dopravě“, autorka přednesla výhody stlačeného zemního plynu v dopravě a uvedla příklady, ve kterých zemích CNG i bioplyn fungují již mnoho let ke spokojenosti uživatelů.

Následovaly dvě přednášky, které spolu úzce souvisely. První přednesla Kateřina Fliegerová (Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR) a druhou Jindřich Procházka (VŠCHT Praha, Ústav technologie vody a prostředí). Obě přednášky se týkaly anaerobních hub a jejich možného využití v technologii výroby bioplynu.

Následoval příspěvek Tomáše Turka (E.ON Trend, s.r.o.), který přiblížil posluchačům německé zkušenosti s čištěním a vtláčením biomethanu do plynárenských sítí a náhled na aktivity společnosti E.ON na území ČR. Poslední blok přednášek prvního dne byl již uveden dvěmi předcházejícími přednáškami, hovořilo se o úpravě a čištění bioplynu na biomethan a jeho následném využití. První příspěvek přednesl Daniel Tenkrát (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze). Ten představil posluchačům předpisy pro vtláčení biomethanu do plynárenských sítí a především nově vydané TDG 983 01 Vtláčení bioplynu do plynárenských sítí - požadavky na kvalitu a měření. Další příspěvek ke stále více diskutovaném tématu biomethanu přednesl Vlastimil Dvořák (RWE Plynoprojekt, s.r.o.). Možnou cestou k maximálnímu využití energetického potenciálu bioplynu hledá evropská energetická legislativa v jeho úpravě na kvalitu zemního plynu a následném vtláčení do plynárenských sítí. Osm evropských zemí v současné době vtlačuje cca 500 mil.m3/rok biomethanu do plynárenských sítí. Příspěvek byl zaměřen i na úskalí vtláčení v oblasti ekonomiky a vyvolal další diskusi mezi posluchači konference.

Navazoval příspěvek Tomáše Bičáka (RWE Plynoprojekt, s.r.o.). Byl vysvětlen princip organického Rankinova cyklu a jeho možnosti pro využití při výrobě elektrické energie. Příspěvek obsahoval také energetickou bilanci při využití ORC cyklu na bioplynové stanici a při vtláčení biomethanu do plynovodu. Následoval příspěvek Tomáše Hlinčíka (VŠCHT), který představil výhody a obtíže při transportování bioplynu na větší vzdálenosti a různá řešení. Bohatý program prvního dne konference zakončil příspěvek Pavla Izáka (Ústav chemických procesů AV ČR) na téma čištění bioplynu.

Již se stalo téměř tradicí, že diskuse posluchačů a přenášejících pokračují i na večerním neformálním setkání v restauraci Masné krámy.

Druhý den konference zahájil přednáškou Josef Maroušek (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích), který představil nové poznatky při využití procesu extruze fytomasy při výrobě bioplynu. Následovala přednáška, kdy se autoři pomocí směsi enzymů pokoušeli zvýšit produkci methanu v bioplynu z celulózových materiálů. Přednášel Tomáš Makulak ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě, Oddělení enviromentálního inženýrství.

V přednáška Bohuslava Málka (SEVEn, o.p.s.) byla shrnuta charakteristiku současného trhu s bioplynem v České republice, byla představena opatření pro zvýšení energetické efektivnosti bioplynových stanic a uvedeno několik změn nástrojů veřejné podpory bioplynových zařízení. Velký zájem mimo jiné získala i přednáška Miroslava Kajana (ENKI o.p.s.), který posluchačům představil přípravu projektu, realizaci i provozní zkušenosti z bioplynové stanice Třeboň. Zde se podařilo zvýšit využití primární energie bioplynu oddělením výroby (bioplynová stanice) a energetickým využitím v místě spotřeby elektrické energie a tepla.

Druhý blok přednášek zahájil Tomáš Voříšek (SEVEn Energy s.r.o.), který představil projekt COACH BIOENERGY, jenž má za cíl podporu rozvoje energetického využívání biomasy a bioplynu v regionu střední Evropy. Následovala přednáška Petry Auterské (ODOUR, s.r.o.), která seznámila posluchače s chybami v projektové dokumentaci a při realizaci bioplynového zařízení, které vedou obyvatele k nesouhlasu se stavbou takového zařízení ze strachu ze zápachu. Dnešní technologie při správném provozu žádný obtěžující zápach do prostředí nevypouští.

Potom byly na programu dvě spolu související přednášky, Františka Straky (Ústav pro výzkum a využití paliv) a Jana Bartáčka (VŠCHT) na téma významu mikronutrientů v procesu anaerobní fermentace. V posledních letech sílí zájem o využívání trávy jako substrátu pro bioplynové stanice, bližší informace poskytli v posledních dvou přednáškách Luděk Kamarád (Univerzita přírodních zdrojů, Vídeň) a Viera Špalková (Slovenská technická univerzita v Bratislavě).

Program odborné konference BIOPLYN 2011 byl naplněn mixem přednášek z oblasti legislativy, informacemi ze státní správy, možnostmi financování projektů souvisejících s bioplynem i provozními zkušenostmi. Prostor měly i příspěvky týkající se čištění bioplynu a jeho vtláčení do plynárenských sítí, stejně tak i nové výsledky a zkušenosti z výzkumných projektů týkajících se procesu anaerobní fermentace a produkce bioplynu.

Zájem o udržitelnost je obrovský. Czech & Slovak Sustainability Summit se letos konal teprve podruhé, ale v Cubex Centru Praha přivítal takové množství zájemců - 578 -, že už nyní lze hovořit o plně zavedené akci. „Cílem Sustainability Summitu je posvítit si na kroky, které společnosti podnikají za účelem stát se udržitelnějšími. Snažíme se vyzdvihnout pozitivní počiny, aby se mohly inspirovat i další firmy. Zároveň podporujeme diskusi, která podnikům poskytuje potřebnou zpětnou vazbu v jejich snaze stát se udržitelnější. Vedle Jeffrey Osterrotha vystoupil v úvodu také prof. Vladimír Kočí, vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie Vysoké školy chemicko-technologické, která je odborným garantem programu akce. Rozhovořil se o udržitelnosti jako o velkém příběhu současnosti: „Je spousta věcí, o kterých léta víme, že jsou třeba udělat, ale teď, jak je najednou ESG, tak se vše posouvá rychle dopředu. Když se totiž něco nazve, začíná se to stávat skutkem. Jsem rád, že příběhy, které na summitu zazní, vás budou oslovovat, protože příběh je velmi důležitý i pro udržitelnost. Udržitelnost není checklist, který splníme, a jdeme dál.

Nejen v první přestávce absolvovali účastníci komentovanou prohlídku posterů udržitelných projektů. „Hlavním cílem bylo představit co největší množství úspěšných udržitelných projektů. Vzhledem k omezené kapacitě programu konference nemohou být zařazeny všechny nominované projekty, a proto jsme do programu zahrnuli i speciální sekci běžnou na vědeckých kongresech - posterovou galerii,“ informuje Kateřina Osterrothová. Během celého dne byly v papírových stojanech prezentovány jednotlivé projekty. O první přestávce se konala také prezentace nazvaná „Je udržitelnost bublina? Aneb nejen udržitelností živ je člověk“. Na základě spotřebitelského průzkumu zodpověděli Tereza Horáková a Tomáš Macků (oba Ipsos), jestli zkratky ESG, CSRD, ESRS či DEI netvoří pouze novodobý „newspeak“ regulátorů a manažerů a manažerek udržitelnosti, kterému však běžná populace nerozumí. Zkrátka zda udržitelnost a její „protagonisté“ nežijí tak trochu v bublině. Od poledne byla součástí summitu také Vědecká kavárna neboli odborná přednášková sekce zaměřená na novinky, výzkum a vývoj v oblasti udržitelnosti, oběhového hospodářství a surovinové bezpečnosti.

Druhý programový blok se tedy přítomní seznámili s projekty, které vybrala vědecká rada summitu, která požadovala předložení důkazů a konkrétních dat. Všech deset projektů získalo ocenění Sustainability Star, která byla předávána v závěru tohoto programového bloku. „Protože si řešitelé zaslouží uznání a chceme také podpořit rozšíření udržitelných praktik, získá vybraná desítka velkou mediální podporu.

Novinku v konferenčním programu druhého ročníku Sustainability Summitu představovaly odpolední workshopy, které se konaly souběžně. Pokud se tedy někdo chtěl aktivně zúčastnit, musel souhlasit s tím, že bude sedět u kulatého stolu a debatovat celé dvě a půl hodiny. Ti, kteří se nechtěli účastnit 150minutové aktivní debaty, seděli stranou jako „volní aktéři“ a sledovali dění. Workshop Dekarbonizace a environmentální aspekty udržitelnosti (moderoval prof. Vladimír Kočí, VŠCHT Praha) se zaměřil na „E“ v ESG - environmentální stránku udržitelnosti, která byla dlouhodobě dominantní součástí úsilí společností o udržitelnost. Třetí blok nesl označení Financování a propojování pro udržitelné podnikání (debatu vedli Monika Vrbková a Michal Veselý, JIC). Firmy se často potýkají s nedostatkem finančních prostředků, bez kterých je obtížné úspěšně fungovat. Další workshop lákal na téma sociálních aspektů udržitelnosti (moderovali Kateřina Krebsová a Peter Sattler, Horváth & Partners). Pátý blok se zaměřil na marketing a komunikaci udržitelnosti (uváděli Lenka Mynářová a Vladimír Víšek, No Greenwashing). Konečně šestý workshop byl zaměřen na ESG reporting (vedl jej David Janků, Frank Bold Advisory). Jádrem workshopu bylo téma analýzy dvojí významnosti, což představuje zásadní krok směrem k úspěšnému reportingu udržitelnosti podle nové směrnice CSRD a standardů ESRS.

Po skončení konferenčního programu následovala Udržitelná hospoda, tedy příjemné a neformální zakončení dne s dobrým jídlem, pitím, zábavou, zkrátka prostor jako stvořený pro networking mezi susmany a susmankami. Podávalo se chutné veganské a vegetariánské jídlo z dílny či spíše kuchyně Filipa Sajlera, čepoval „slaměný hrdina“ Ječ-man (vystupoval v kampani Plzeňského Prazdroje k projektu na podporu pěstování českého sladovnického ječmene) a prochutnávalo se také udržitelné víno, které vyrábí gravitační vinařství Vilavin.

tags: #kristyna #hajkova #vscht