Leopold Šrom (1917-1968) byl skromný muž, oddaný vlastenec a vynikající pilot, který patřil k našim nejúspěšnějším stíhačům ve druhé světové válce. S více než pěti sestřely nepřátelských letadel mohl hrdě nést označení „letecké eso“.
Rodák z Chrlic u Brna se vyučil radiomechanikem. Toužil stát se pilotem, což se mu podařilo v rámci akce „Tisíc nových pilotů republice“, jejímž cílem bylo vycvičit potřebnou zálohu pro československé vojenské letectvo. Leopold Šrom složil pilotní zkoušku 1. 10. 1936 a stal se držitelem průkazu pro piloty sportovních a turistických letadel. Díky němu byl později, při vojenském odvodu, zařazen k technické letce Leteckého pluku 5 v Brně, kde také absolvoval základní pilotní výcvik. Stíhací výcvik pak absolvoval u Leteckého pluku 4 na letišti Kbely a zdokonalovací výcvik ve Vojenském leteckém učilišti v Prostějově.
Po okupaci uprchl z Protektorátu do Polska, kde zažil rozčarování v podobě nezájmu polských státních a vojenských orgánů o vznik československé jednotky na jejich území. Dne 25. 7. 1939 opustil tábor Malé Bronovice, ve kterém byli soustřeďováni českoslovenští vlastenci, a ve stejný den odplul z Gdyně do Francie. Po absolvování zdravotních prohlídek a dalších formalit spojených se službou v cizinecké legii byl 26. 8. 1939, společně s dalšími, přepraven na africký kontinent do alžírského Sidi-bel-Abbès. 1. 9. 1939 vpadla německá armáda na polské území a v Evropě se rozhořel válečný konflikt.
Leopold Šrom odešel z Cizinecké legie 1. 11. 1939 a společně s dalšími československými vojáky byl lodním transportem přepraven do Francie. Tam měl absolvovat přeškolení na francouzskou leteckou techniku. Výcvik probíhal pomalu a ještě před jeho ukončením zahájil v květnu 1940 wehrmacht za vydatné podpory luftwaffe rozsáhlý útok na Francii, která o 6 týdnů později kapitulovala. Leopold Šrom odjel lodí do Anglie, které šlo o existenci a letce vítala. Byl přijat do RAF, seznámil se s jejich technikou a byl koncem listopadu 1940 přidělen k bojové jednotce.
Svoji službu zahájil v britské hodnosti sergeant u 245. stíhací perutě, která byla dislokována poblíž Belfastu v Severním Irsku. Již 29. 5. 1941 si připsal první vzdušné vítězství, když se podílel na zničení německého bombardéru. Na začátku července 1941 byl přemístěn k 310. čs. stíhací peruti, která vyměnila dosluhující letouny Hawker Hurricane za Supermarine Spitfire a v květnu 1942 se stala součástí čs. stíhacího křídla. 310. peruť se zapojila naplno do letecké spojenecké ofenzívy a Leopold Šrom si připsal další vítězství; na konci července 1942 měl na svém kontě pět úspěšných duelů s letouny protivníka.
V druhé polovině roku 1943 se příslušníci čs. stíhacích perutí dozvěděli o záměru vytvořit jednotku, která by se zapojila do bojů na východní frontě, Leopold Šrom se také přihlásil. Splnil náročné požadavky, a tak se ocitl mezi jedenadvaceti vybranými letci. Tam českoslovenští piloti v květnu 1944 absolvovali přeškolení na sovětský stíhací letoun Lavočkin La-5FN. Jednotka dostala název 1. československý samostatný stíhací letecký pluk a vyzbrojena Lavočkiny byla vyslána na pomoc Slovenskému národnímu povstání, které vypuklo na konci srpna 1944.
Ve velmi složitých podmínkách stíhací jednotka dosáhla řady úspěchů jak při útocích na pozemní cíle, tak i ve vzdušných soubojích. Leopold Šrom se stal nejúspěšnějším příslušníkem jednotky, když ze šesti soubojů s piloty luftwaffe vyšel jako vítěz. V říjnu 1944 museli příslušníci 1. stíhacího pluku opustit Slovensko a přesunout se na území osvobozené Rudou armádou. Československá jednotka byla reorganizována na leteckou divizi a poručík Leopold Šrom byl jmenován velitelem 2. perutě 1. stíhacího pluku. S touto jednotkou zasáhl v dubnu 1945 do bojů o Ostravu.
Ze západní fronty se v roce 1944 přesunul (tak jako třeba František Fajtl) na východ do SSSR. Nejen vojenskou kariéru však mapuje prezentace ve foyer MZK, ale představuje Šroma též jako člověka, když prostřednictvím vybraných literárních zdrojů deklaruje jeho gentlemanství a humanitu. Seznamuje návštěvníky například s momentem, kdy posádce sestřeleného německého bombardéru spadnuvšího do moře přivolá záchrannou pomoc. Letadlo zneškodněno, souboj vyhrán, netřeba dalšího zabíjení.
Také připomíná jinou příhodu, kterou sympatický dlouhán Šrom zažil při návratu z okupované Francie, kde měl za úkol útočit na pozemní cíle. Při boji jeho letoun inkasoval řadu zásahů a s notně poškozeným křídlem zamířil přes La Manche na základnu, kam musel s omezeným plynem a v křeči držíce řídicí páku tak, aby se jeho letoun nepřeklopil. Na tuto i řadu dalších atraktivních ukázek ze Šromova života i dalších Moravanů, se mohou návštěvníci těšit a procházet si je prostřednictvím dotykové interaktivní obrazovky.
Po skončení války pracoval jako přejímací pilot, který zkoušel nové a opravené letouny pro československé vojenské letectvo. Rovněž testoval letouny ve Vědeckém leteckém ústavu. V roce 1948 se však komunisté začali bývalé příslušníky RAF vytěsňovat z armády. V říjnu 1948 se oženil a ve stejném měsíci byl povýšen do hodnosti štábního kapitána. Přesto ani on neměl být ušetřen politických čistek v armádě. Na konci roku 1948 byl zatčen a držen ve vazbě. Po částečné rehabilitaci v šedesátých letech byl povýšen na majora letectva v záloze a v květnu 1965 na podplukovníka. Jednou z forem náprav nedávných křivd byla i nabídka na zaměstnání u Československých aerolinií a tak po příslušných opatřeních v r. 1966 usedl na místo druhého pilota v dopravním letounu Avia Av-14. S tímto strojem létal na vnitrostátních i mezinárodních linkách. Jeho služba u ČSA však neměla dlouhého trvání.
Dne 11. října 1968 krátce po startu z Prahy při letu do Bratislavy zkolaboval motor a letadlo se zřítilo poblíž Ptic u Kladna. Při nehodě zahynula celá tříčlenná posádka včetně Šroma a také 10 cestujících. Leopold Šrom je pochován v rodinném hrobě na hřbitově v Brně-Tuřanech.
Letecké eso druhé světové války ve službách RAF a rodáka z Chrlic, Leopolda Šroma, společně s dalšími letci z Moravy, představí Moravská zemská knihovna od 4. listopadu do 15. ledna v prostorách svého foyer v přízemí. Šromovi a moravským pilotům věnuje také rozsáhlou online výstavu, která startuje stejného dne na adrese raf.knihovny.cz.
Jak Rudolf Vrba a Alfréd Wetzler utekli z Osvětimi a řekli světu pravdu o továrnách na smrt
Výstava je doplněna množstvím archivních fotomateriálů letců, poměrně širokou řadou dobových výstřižků z tisku z období před válkou, během války či po jejím skončení. Zajímavý pohled může nabídnout také kapitola zprostředkující obraz československých pilotů v exilovém a zahraničním tisku doprovázená ukázkami. Výstava obsahuje taktéž vlastní videozáznamy ve formě rozhovorů s odborníky na danou problematiku, jako například s leteckým publicistou a specialistou na leteckou válku, Markem Brzkovským, nebo amatérským historikem a sběratelem předmětů letců RAF, Petrem Velanem. Návštěvníci budou moci také nahlédnout do vyšetřovacích spisů z Archivu bezpečnostních složek po válce perzekuovaných letců.
Obě výstavy termínově pokrývají Mezinárodní den válečných veteránů 11. 11. a v knihovně bude tradičně probíhat sbírka vlčích máků Centra pomoci Paměti národa.
| Vyznamenání | Počet |
|---|---|
| Československý válečný kříž 1939 | 4 |
| Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem | 3 |
| Československá medaile Za zásluhy I. st. | 1 |
| Československá vojenská pamětní medaile se štítky F-VB a SSSR | 1 |
| Řád Slovenského národního povstání I. tř. | 1 |
| Řád Rudé hvězdy | 1 |
| The 1939-1945 Star | 1 |
| Air Crew Europe Star with Atlantic Clasp | 1 |
| Medaili Za vítězství nad Německem | 1 |