Gregor Johann Mendel, narozený 20. července 1822 v Hynčicích, byl moravský přírodovědec německého původu, který se stal zakladatelem genetiky. Jeho objev základních zákonů dědičnosti položil základy pro moderní biologii a zemědělství. Mendel nebyl jen biologem, ale také matematikem a botanikem, s hlubokým zájmem o meteorologii.
Johann Mendel se narodil do rodiny drobných zemědělců. Jeho mateřským jazykem byla němčina, ale díky životu v dvojjazyčném prostředí se naučil plynně česky. Po absolvování základní školy v Hynčicích pokračoval ve studiu na piaristické škole v Lipníku nad Bečvou a následně na gymnáziu v Opavě, kde úspěšně složil maturitní zkoušku. V letech 1840 až 1843 studoval na filozofické fakultě univerzity v Olomouci. Během studií v Olomouci jej ovlivnil profesor Johann Karl Nestler, který se zabýval šlechtěním zvířat a rostlin, a profesor Bedřich Franz.
Z finančních důvodů a na přání matky vstoupil Mendel v roce 1843 do augustiniánského kláštera sv. Tomáše na Starém Brně, kde přijal řeholní jméno Gregor. V semináři u kostela sv. Michala v Brně studoval teologii a zde byl také vysvěcen na kněze.
Ve svých 28 letech, jako suplent gymnázia ve Znojmě, se Mendel přihlásil k učitelským zkouškám z přírodopisu a fyziky na univerzitě ve Vídni. Přestože byl v mnoha oblastech vzdělaný, u zkoušek neuspěl, paradoxně kvůli neúspěchu v přírodopisu. V letech 1851-1853 studoval ve Vídni matematiku, fyziku, chemii, botaniku, zoologii a paleontologii. Jeho profesorem fyziky byl slavný Christian Doppler, který podporoval využití kombinatoriky a teorie pravděpodobnosti v aplikovaných vědách.
Po návratu do Brna se Mendel v letech 1856-1863 intenzivně věnoval křížení hrachu a sledování jeho potomstva. Na základě těchto pečlivých pokusů formuloval tři základní pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti. Díky těmto objevům je často označován jako „otec genetiky“.
Jeho experimentální data byla později mnohokrát prověřována, protože se některým kritikům zdála až příliš přesná. Nicméně, spíše než o falšování dat šlo o to, že Mendel ze svých tisícovek pokusů zveřejnil pouze ty, které nejlépe podporovaly jeho teorie. Dále se zaměřoval na znaky ovlivněné jediným genem, kde je dědičnost nejjednodušší. V tehdejší době, kdy statistika v biologii nebyla běžná, byl jeho přístup k nastavování pokusů pro dosažení přesných poměrů považován za normální.
V roce 1869 se Mendel dočkal uznání v odborných kruzích, když byl zvolen viceprezidentem Přírodovědeckého spolku v Brně. Zde také prezentoval výsledky své práce o křížení jestřábníků, které se však ukázaly jako nevhodné kvůli atypickému rozmnožování těchto rostlin, tehdy ještě neznámému.
Mendelův přínos pro biologii byl plně rozpoznán až po jeho smrti, na počátku 20. století, díky práci Hugona de Vriese, Carla Corrense, Ericha von Tschermaka a Williama Batesona, který nechal Mendelovo dílo přeložit do angličtiny.
Kromě genetiky se Mendel od roku 1862 do roku 1883 věnoval každodenním meteorologickým pozorováním pro Meteorologický ústav ve Vídni. Zajímal se také o výzkum včely medonosné a stal se obhájcem objevu partenogeneze (pohlavního rozmnožování) u včel.
Gregor Mendel - vědec | Mini biografie | BIO
V roce 1868 byl Gregor Mendel zvolen opatem starobrněnského augustiniánského kláštera. Na této pozici, kterou zastával až do své smrti v roce 1884, se stal významnou osobností Brna a Moravy. Funkce opata mu však ubírala čas a energii, kterou dříve věnoval pokusné činnosti. Posledních deset let života strávil také ve sporu s rakouskou vládou kvůli zvýšenému příspěvku do náboženského fondu.
Gregor Johann Mendel zemřel 6. ledna 1884 v Brně a byl pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.
Dílo a život Gregora Mendela je dnes prezentováno v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity v Brně, které sídlí v autentických prostorách starobrněnského opatství. Moravské zemské muzeum se propagaci jeho odkazu věnuje prostřednictvím svého centra Mendelianum. Mendelova univerzita v Brně nese jeho jméno.
Rodný dům Gregora Mendela v Hynčicích, který je významnou kulturní památkou, dnes slouží jako muzeum mapující nejen Mendelův život a dílo, ale i venkovský život regionu Kravařsko.
V roce 2021 byly na brněnském Ústředním hřbitově exhumovány Mendelovy ostatky, které byly následně zkoumány vědci v rámci oslav 200. výročí jeho narození. V roce 2022 k tomuto výročí natočila Česká televize dětský seriál „Tajemství pana M.“.
