Divotvorný hrnec: Americký muzikál s českou duší

Pohádkový muzikál z Broadwaye Finian‘s Rainbow se dvojici Voskovec a Werich zalíbil natolik, že jej přenesli na prkna Osvobozeného divadla. To by ale nebyli oni, aby příběh nepřizpůsobili českým poměrům tehdejší společnosti.

Divotvorný hrnec je především o odvěkém přání po vítězství dobra nad zlem, ale také podtrhává naléhavý pocit, že domov máme jen jeden.

Příběh původního muzikálu je pohádkový, vypráví o tajemném Irovi, který se přestěhuje do malého jižanského městečka. Chce tu zakopat kouzelný hrnec zlata, který ukradl skřítkovi Ogovi, aby pak z něj vypěstoval bohatou úrodu.

Cesta tohoto muzikálu na česká jeviště byla dílem náhody a trochy štěstí. Po premiéře Finnian’s Rainbow v roce 1947 na Broadwayi pozvali skladatel Burton Lane a textař Edgar Y. Harburg na jednu z repríz své přátele Jiřího Voskovce a Jana Wericha, kteří v té době pobývali v Americe v exilu. Lidskost a humor příběhu spolu s působivou hudbou je zaujaly natolik, že po návratu do osvobozeného Československa ho jako první přenesli do Evropy.

Divadelní příběh začíná na Broadwayi roku 1947, kdy hudební skladatel Burton Lane (2. 2. 1912 až 5.1. 1997) a textař Edgar Harburg (8. 4. 1898 až 5. 3. 1981) s obrovským úspěchem uvedli muzikál The Finian's Rainbow. Nezapomenutelná a záhy celosvětově zlidovělá hudba společně s humanistickým poselstvím představení upoutaly pozornost dvou českých divadelníků, kteří americké autory znali už z doby svého nedobrovolného válečného azylu za Atlantikem. Jiří Voskovec a Jan Werich jasně vnímali podobnost inscenace s poetikou jejich prvorepublikového Osvobozeného divadla, a tak jako vůbec první na světě přenesli muzikálový námět z Ameriky na starý kontinent, který před válkou na svých jevištních mapách malovali a vtipně popisovali jako usedlou, avšak rozmanitou dámu Evropu.

Muzikálový příběh irských přistěhovalců přeletěl oceán a zakotvil v jejich obnoveném divadle v osvobozeném Československu. Zrodil se Divotvorný hrnec plný zlata! Z Irů se stali Češi se vším všudy a ze skřítka „čtveráka“ pravý tuzemský vodník. Autoři V+W opět stáli u historické divadelní chvíle, kterou publikum nadšeně aplaudovalo. Nejen o slavné premiéře 6. března 1948, ale i v letech následujících.

Muzikál Divotvorný hrnec lze u nás, a do značné míry právem, považovat za „český“, ačkoli je dílem amerických autorů. Finnian’s Rainbow měl premiéru na Broadwayi 10. ledna 1947. Ovšem již 6. března 1948 byl uveden v Praze v obnoveném Osvobozeném divadle (dnes ABC) a o pouhé dva roky později - 12. března 1950 - jej mohli poprvé shlédnout plzeňští diváci. Divotvorným hrncem vstoupila na české jeviště poprvé původní broadwayská produkce a byla tím zřejmě odstartována skutečná „muzikálová“ éra v tehdejším Československu. A koneckonců byl pravděpodobně vůbec prvním americkým muzikálem uvedeným v Evropě. Pro české jeviště jej přeložili a upravili Jiří Voskovec s Janem Werichem. Svolení k úpravě a k tak brzkému uvedení mimo Boradway získali díky přátelství s autory díla, které navázali během svého newyorského působení v první polovině čtyřicátých let. Tak se změnil nejen původní název, ale i původ hlavních osob příběhu. Irští emigranti se změnili v přistěhovalce od Třeboně a pohádkový skřítek Og v jihočeského vodníka Čochtana.

Premiéra 28. září 2013 v Komorním divadle. Po uzavření Komorního divadla v červnu 2014 přeneseno představení na Novou scénu do Nového divadla.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Finian's Rainbow na anglické Wikipedii.

Divotvorný hrnec (v originále Finian's Rainbow) je americký muzikál autorů Burtona Lanea, Edgara Yipa Harburga a Freda Saidyho, uvedený na Broadway v roce 1947. Příběh muzikálu je pohádkový - vypráví o tajemném Irovi, který se přestěhuje do malého jižanského městečka. Chce tu zakopat kouzelný hrnec zlata, který ukradl skřítkovi Ogovi, aby pak z něj vypěstoval bohatou úrodu. Muzikál je upravená verze úspěšného Finian's Rainbow. Hru uvedli Jan Werich a Jiří Voskovec 6. března 1948, a byla to zároveň jejich poslední společná divadelní hra. V hlavních rolích dále vystupovali Ljuba Hermanová, Rudolf Cortés, Soňa Červená, František Černý.

Příjezd českého emigranta Josefa Maršálka a jeho dcery Káči rozpoutá ve Štědré Dolině ve státě Missitucky (čteno jako „mysitaky“) řetězec peripetií, když si Maršálek koupí část pozemku, aby tam mohl ukrýt hrnec se zlatem, který si dle svých slov vypůjčil od jihočeského Vodníka. Doufá, že tak zbohatne a obstará věno pro Káču. Hrnec plní přání nad ním pronesená (ovšem pouze tři) a s jeho pomocí jsou ve Štědré Dolině napraveny nespravedlnosti mocichtivého senátora Randalla, němá Susan je vyléčena, Čochtan se stane člověkem, Káča se šťastně vdá za sympaticky rebelského Woodyho i bez bohatého věna a její otec se vrátí zpátky sám do třeboňského kraje, kde je jeho domov. Víceméně pohádkový happy end, jak se sluší na původně americký muzikál.

Americký filmový muzikál natočil v roce 1968 Francis Ford Coppola, rovněž s názvem Finian's Rainbow.

Divotvorný hrnec je mimořádné představení, v němž se podařilo vytvořit atmosféru, která pohltí diváky všech věkových kategorií. Vděčným důkazem je ukázkově vzorné dětské publikum. Z jeviště sálala neuvěřitelně pozitivní energie a souhra, což je něco, s čím se setkávám spíše u inscenací, co se hrají už déle, ale u premiéry je to ojedinělé.

Tento notoricky známý muzikálový titul o hledání skutečných životních hodnot dostal v nové inscenaci lehkost a hravost, která mu velmi sluší. Humor je zde jemný, laskavý a nenápadně připomíná, na čem v životě skutečně záleží. Obrovskou devizou je postava vodníka Čochtana - Petr Jeništa ji hraje s takovou přirozeností, šarmem a nadhledem, že si okamžitě získá publikum. Jeho práce se slovem i drobnými glosami je vyloženě radost sledovat.

Velice známá inscenace o hledání skutečného životního pokladu se tvůrcům podařilo proměnit v nesmírně svěží, hravou a lidskou podívanou. Režie citlivě spojuje humor s připomínkou důležitých hodnot. Nejzářivějším trumfem je Čochtan Petra Jeništy, jehož neodolatelně vtipný a charismatický výkon rozsvítí každou scénu. Energická souhra celého ansámblu vytváří hřejivou, lehce nostalgickou atmosféru a silný pocit pospolitosti.

Muzikál, který má za sebou roky úspěchů, dokázal znovu překvapit. Tvůrci připravili inscenaci, která je svěží, přístupná a baví celé publikum, od dětí až po dospělé. Velké uznání patří panu Jeništovi, jehož Čochtan má šmrnc, energii a okamžitě strhává pozornost. Celkově jde o inscenaci, která je sázkou na jistotu: pohodový rodinný zážitek, kde si každý najde něco svého.

Dobráckého otce Maršálka si užívá Petr Rychlý. Hvězdou premiéry byl vodník Čochtan Petra Jeništy, který ve stopách Werichova humoru vytváří osobitou postavu plnou lidskosti a humoru. Mladý pár tvořili výborně zpívající Dagmar Křížová (Káča) a Robert Urban (Woody).

Písničky a scény z představení se díky gramofonovým deskám staly legendou. Mimochodem právě z černých amerických desek skladatel Zdeněk Petr zaznamenával a instrumentoval českou verzi představení.

Roku 1990 v Hudebním divadle v Karlíně přichází začátek nového příběhu. Tam se na scéně objevil Čochtan Josefa Dvořáka, který rozehrává další slavnou kapitolu původně broadwayského trháku, který díky hollywoodskému zfilmování už dávno znali diváci na celém světě. Autorský přínos, osobitá komika i poetika Josefa Dvořáka a jeho souboru dále rozvíjejí „americký příběh cesty za duhou“ a navazují na původní předlohu i vynikající úpravu Jiřího Voskovce a Jana Wericha.

Skoro se tomu nechce věřit, ale Čochtan v podání Josefa Dvořáka „vypravuje“ už téměř třicet let. A Thalia zaplať - má komu! Vyprodaná hlediště opakovaně naslouchají univerzálnímu příběhu Josefa Nováka a jeho dcery Káči, kteří hledají svoji Štědrou dolinu v daleké cizině. Věříme, že i Vy dnes večer potkáte svého „dobrého známého“ Josefa Dvořáka, který tímto představením svému publiku věnuje „pozornost“ ke svým pět a sedmdesátým narozeninám.

Historie a kontext

Finian‘s Rainbow je muzikál s libretem od E. Y. Harburga a Freda Saidyho a hudbou Burtona Lanea, produkovaný Leem Sabinsonem. Původní broadwayská inscenace z roku 1947 měla 725 repríz, filmová verze byla uvedena v roce 1968 a následovalo několik dalších obnovených premiér až do roku 2009.

Po premiéře Finnian’s Rainbow v roce 1947 na Broadwayi pozvali skladatel Burton Lane a textař Edgar Y. Harburg na jednu z repríz své přátele Jiřího Voskovce a Jana Wericha, kteří v té době pobývali v Americe v exilu. Lidskost a humor příběhu spolu s působivou hudbou je zaujaly natolik, že po návratu do osvobozeného Československa ho jako první přenesli do Evropy.

České a světové drama 20. století:

• ČECHY - 1. polovina 20. století
• klasický repertoár (kamenná divadla): Národní divadlo, Městské divadlo na Vinohradech
• avantgardní divadla (průkopnická): období 20. let; souvisí s dramatickou scénou Devětsilu
• Osvobozené divadlo:
• režiséři: Jindřich Honzl, Jiří Frejka
• herci a autoři: Jiří Voskovec, Jan Werich (J. W. Rich), Jaroslav Ježek
• Vest Pocket revue (Malá revue do kappsičky u vesty)
• Golem - autoři: V + W; dadaistický humor, parodie
• Sever proti Jihu - autoři: V + W; dadaistický humor, parodie
• Fata morgána - autoři: V + W; dadaistický humor, parodie
• Smoking revue - autoři: V + W; dadaistický humor, parodie
• Gorila ex machina - autoři: V + W; dadaistický humor, parodie
• César - politická satira; proti fašismu, o nedostatcích demokracie
• Osel a stín - politická satira (spor o stín)
• Kat a blázen - politická satira (původ diktátora)
• Balada z hadrů - politická satira (F. Villon jako tirbun lidu)
• Rub a líc - politická satira; krize, fašismus
• Těžká Barbora - politická satira
• Pěst na oko - politická satira; reakce na události roku 1938
• Divotvorný hrnec
• silný vliv dadaismu, schopnost šokovat; spojování zdánlivě nespojitelného
• forbína (=předscéna) - vysoce intelektuální dialogy, zčásti improvizované, na dané téma; mezihry
• komika vychází z aktuality; odkazy v komedii dellarte, inspirace americkou filmovou groteskou, kombinace situačního a slovního humoru → vznikají přesmyčky, novotvary (napnelismus, cukatura,…); studentský slang, výrazy z cizích jazyků; prvky černého humoru; srovnávání současnosti s historií
• tzv. „revuální útvar“ = nový typ hry; spojení dramatických scén a volných aktualizujících dialogů, baletních obrazů a lyrických a politických písní
• písně: Klobouk ve křoví; Babička Mary;…
• filmy: Pudr a benzin; Hej rup; Svět patří nám; Peníze nebo život; Až přijde kocour;…

Nová inscenace a její kvality

Tento notoricky známý muzikálový titul o hledání skutečných životních hodnot dostal v nové inscenaci lehkost a hravost, která mu velmi sluší. Humor je zde jemný, laskavý a nenápadně připomíná, na čem v životě skutečně záleží.

Velice známá inscenace o hledání skutečného životního pokladu se tvůrcům podařilo proměnit v nesmírně svěží, hravou a lidskou podívanou. Režie citlivě spojuje humor s připomínkou důležitých hodnot.

Inscenace stojí na kvalitních pěvecko-herecko-tanečních výkonech. Dobráckého otce Maršálka si užívá Petr Rychlý. Hvězdou premiéry byl vodník Čochtan Petra Jeništy, který ve stopách Werichova humoru vytváří osobitou postavu plnou lidskosti a humoru. Mladý pár tvořili výborně zpívající Dagmar Křížová (Káča) a Robert Urban (Woody).

Přesto se však od původního líčení „načerno“ na premiéře ustoupilo k pouhému tmavšímu odstínu make-upu. Ironií osudu tak při klíčovém kouzlu, kdy záporná postava senátora Randalla zčerná, nedojde k žádné zásadní proměně. Vizuálně dokonalé naopak byly choreografie Petry Parvoničové, v nichž měla prostor početná company (včetně několika dětí).

Obsazením Petra Rychlého do role volnomyšlenkářského až bohémského Josefa Maršálka, se z poměrně nevýrazné postavy stala postava výrazná a nepřehlédnutelná. Maršálek je v podstatě strůjcem všech peripetií, které naši hrdinové musí prožít. Ukradne (nebo jak on sám tvrdí - „vypůjčí si“) Čochtanovi divotvorný hrnec, čímž ovlivní životy mnoha lidí kolem, činí tak ale s plným nasazením a přesvědčením, že dělá to nejlepší, co může.

Naprosto mě okouzlila také Kateřina Poláčková ztvárňující Woodyho sestru Zuzanu. Jde o roli taneční, jelikož Zuzana je po většinu příběhu němá a se svým okolím komunikuje právě prostřednictvím tance.

Ještě, než se celý děj začne naplno rozvíjet, naladí vás do pohádkové nálady malebná scéna Jana Kříže, která je vlastně velice jednoduchá a po celou dobu neměnná. Zavádí nás do Štědré doliny, znázorněné kamenným můstkem s dřevěným zábradlím, stromem a studnou. Pestré jsou i kostýmy Romana Šolce. Ty propojují dvě odlišné kultury a narazíte zde tak na Káčino či Čochtanovo oblečení připomínající lidové kroje, ale například i na kovbojský klobouk, kostkované košile s vestou a džíny, což je naopak módní styl, který bych hledala v Americe.

V souvislosti s vizuální stránkou se nabízí zmínit i téma líčení, které je u Divotvorného hrnce poměrně klíčové. Jedním z témat tohoto muzikálu je totiž rasová tematika. Mezi obyvatele Štědré doliny je proto třeba zařadit i ty s tmavou barvou pleti. To bylo na tiskové konferenci znázorněno výrazným tmavým nalíčením. Také režisér Oldřich Kříž se tehdy k tomuto tématu vyjádřil a obhajoval jej historickými a licenčními důvody.

Zajímalo mě proto, jak si Dagmar s touto rolí poradila, a myslím, že naprosto skvěle. Oproti Marii mi připadala o něco jemnější, ale přesto stále nebojácná a svá. Pěvecky byla naprosto dokonalá. S jejím hereckým protějškem, Robertem Urbanem coby Woodym se výborně doplňovali a byla mezi nimi patrná chemie.

Robert též patří mezi nováčky v této inscenaci a v mých očích to měl opravdu těžké. Alternuje se totiž mj. s Janem Křížem, jehož podání písně Old Devil Moon (S čertem si hrát) mám strašně ráda a na YouTube si ji pouštím poměrně často. Jde totiž o skladbu, v níž jeho hlas perfektně vynikne. Robert byl přesně takový, jaký by Woody podle mě měl být - sympatický, charismatický, zamilovaný a trošku lehkovážný. Vysloveně zazářil ve všech náročných choreografiích.

Ještě jsem zmínila jméno vodníka Čochtana. Postavu, již si v prvním uvedení zahrál sám Jan Werich a vložil jí spolu s Jiřím Voskovcem do úst neuvěřitelně vtipné hlášky, co dokáží pobavit i nyní. Na premiéře jako Čochtan vystoupil Petr Jeništa, jehož jsem již kdysi viděla i v Liberci a hned mi připomněl, proč mám Divotvorný hrnec tak ráda. 😊 Jako Čochtan je zcela přirozený a zábavný. Oceňuji i to, že bylo do představení zakomponováno i několik aktuálních vtípků. Připadalo mi, že do nálady muzikálu výborně zapadly.

Nesmrně se těším i na alternujícího Tomáše Kyselku, jehož jsem měla možnost vidět v ukázce na tiskové konferenci.

V menších rolích na premiéře vystoupili ještě Ernesto Čekan jako senátor Randall, Jan Urban coby Buzz Collins nebo Radim Flender ve víceroli.

Divotvorný hrnec je mimořádné představení, v němž se podařilo vytvořit atmosféru, která pohltí diváky všech věkových kategorií. Vděčným důkazem je ukázkově vzorné dětské publikum. Z jeviště sálala neuvěřitelně pozitivní energie a souhra, což je něco, s čím se setkávám spíše u inscenací, co se hrají už déle, ale u premiéry je to ojedinělé. Mám radost, že se na prknech Divadla Hybernia tento titul objevil a přeji mu, abychom se na něj mohli vracet co možná nejdéle.

Termíny představení:

• Sobota 28. 3. 2026 14:00
• Sobota 28. 3. 2026 18:00
• Neděle 29. 3. 2026 14:00
• Sobota 2. 5. 2026 14:00
• Sobota 2. 5. 2026 18:00
• Sobota 30. 5. 2026 14:00
• Sobota 30. 5. 2026 18:00
• Sobota 19. 9. 2026 14:00
• Sobota 19. 9. 2026 18:00
• Sobota 24. 10. 2026 14:00
• Sobota 24. 10. 2026 18:00
• Sobota 14. 11. 2026 14:00
• Sobota 14. 11. 2026 18:00
• Sobota 19. 12. 2026 14:00
• Sobota 19. 12. 2026 18:00

Součástí VIP vstupenek (10. a 11. řada a lóže vpravo) je prohlídka zákulisí včetně prohlídky terasy s krásným výhledem na Prahu, která proběhne po skončení představení. Místo setkání účastníků prohlídky je na levé straně pódia. Upozorňujeme diváky, že místa v 1. řadě mají stísněný prostor pro nohy. Pokud potřebujete z jakéhokoli důvodu více místa, prosíme, abyste si vybrali k sezení jinou řadu.

tags: #maturitni #otazka #divotvorny #hrnec