Lidské zdroje představují významný faktor jak pro společnost, tak i v kontextu regionálního rozvoje. Jsou tím, co významně rozhoduje o konkurenceschopnosti nebo prosperitě a vede k ekonomickému rozvoji. Lidské zdroje jsou každoročně sledovány Rozvojovým programem OSN, jež ve Zprávě o lidském rozvoji v roce 1990 představila index lidského rozvoje.
Index lidského rozvoje (anglicky Human Development Index, HDI) je prostředek pro srovnání klíčových rozměrů lidského rozvoje, mezi které patří: dlouhý a zdravý život, přístup ke vzdělání, životní standard a celková vyspělost státu. Jedná se tedy o ukazatel životní úrovně. HDI je geometrický průměr z indexů, které vyjadřují každý z těchto tří rozměrů.
V roce 1990 se v první zprávě o lidském rozvoji programu OSN pro rozvoj (UNDP) objevil ukazatel, který se snažil vypovídat o mezistátních rozdílech v kvalitě života lépe než ukazatele ekonomické povahy. Největší podíl na vzniku úvodní zprávy o lidském rozvoji měl pákistánský ekonom Mahbub ul Haq. Na vývoji spolupracoval s dalšími světovými ekonomy včetně Paula Streetena, Francese Stewarta, Gustava Ranise, Keitha Griffina, Sudhira Ananda a Meghnada Desaie. Ke spolupráci se připojil i nositel Nobelovy ceny Amartya Sen. Těžiště zpráv spočívá v hodnocení kvality života v jednotlivých zemích světa podle žebříčku sestaveného na základě výsledků HDI. Byly vytvořeny indexy zobrazující základní dimenze lidského rozvoje (zdraví, vzdělání a životní standard).
V roce 2014 byl představen systém mezních bodů (COP) pro čtyři indikátory HDI. Body jsou získány jako vypočtené HDI hodnoty s použitím kvartilů distribuce jednotlivých komponentů indikátorů.
Od roku 1990 je každoročně pro většinu zemí světa počítán index lidského rozvoje (ILR) s cílem vytvořit indikátor umožňující poněkud komplexnější srovnání mezinárodních rozdílů než umožňuje srovnání na základě HDP. Rozvojový program OSN (UNDP) začal postupně k ILR zvěřejňovat i další analytické indikátory jako genderově specifický ILR nebo index lidské chudoby. Dnes tak existuje bohatá databáze umožňující analýzu regionálních rozdílů v "lidském rozvoji" na mezinárodní úrovni a jejich změny v čase.
Zpráva o lidském rozvoji je publikována OSN každoročně, až na výjimky, od roku 1990. Index lidského rozvoje (HDI) je komparativní nástroj k poměření kvality lidského života, za pomoci porovnání údajů o chudobě, gramotnosti, vzdělání, střední délky života, porodnosti a dalších faktorů. Index rozlišuje zda je země rozvinutá (vyspělá), rozvojová nebo nejméně rozvinutá a rovněž poměřuje vliv ekonomických politik na kvalitu života.
Jeden ze základních bodů kritiky je to, že HDI poutá pozornost na velmi široké a nejasné pojmy jako je lidský rozvoj. Mnohem jasněji definovaný je například HDP (Hrubý domácí produkt). Ozývá se kritika, že vzoreček pro výpočet HDI je nahodilý a nesprávný. Jeho složky jsou spojovány způsobem, který byl přirovnán k „sčítání jablek a hrušek“.
Výzkum a aplikace Indexu lidského rozvoje v České republice
Vysoká škola ekonomická v Praze, konkrétně na Fakultě regionálního managementu a ekonomiky (FRRMS), se zapojuje do řešení národních projektů základního a aplikovaného výzkumu i do různých mezinárodních projektů. Některé z těchto projektů se zaměřují na hodnocení kvality života a rozvoje, což je úzce spojeno s konceptem Indexu lidského rozvoje.
Například bakalářská práce Ondřeje Procházky z Masarykovy univerzity v Brně se zabývá Indexem lidského rozvoje a jeho využitím jako indikátoru mezinárodních rozdílů v kvalitě života. Práce analyzuje a kvantifikuje kvalitu života pomocí Indexu lidského rozvoje převážně v evropských zemích a porovnává jej s dalšími ekonomicko-demografickými ukazateli.
Další projekt se zaměřuje na identifikaci a vyhodnocení dopadů klimatických změn, což je aspekt, který může nepřímo ovlivnit ukazatele lidského rozvoje, jako je zdraví a životní standard. Cílem projektu je také posílení resilience krajiny v kontextu klimatické změny.
Existují také projekty, které se zabývají specifickými aspekty lidského rozvoje a jeho nerovnostmi. Například projekt zaměřený na uhelné regiony střední Evropy analyzuje nahromaděné environmentální nespravedlnosti a jejich příspěvek ke vzniku klimatické zranitelnosti. Identifikuje klíčové socio-ekonomické a environmentální faktory, které ovlivňují zranitelnost komunit v těchto oblastech.
Další výzkum se věnuje zdraví dětí a mladistvých s akcentem na obezitu a vyhodnocuje komplex socioekonomických, demografických a dalších rizikových faktorů. Posuzuje diferenciace rizikových faktorů v prostoru a čase, v individuální i strukturální úrovni.
V kontextu hodnocení kvality života byl vytvořen Index zdraví, který je hodnocený pro každý okres a je složený z osmi tematických oblastí (např. environmentální, ekonomická, demografická, sociální a zdravotní intervence aj.) a obsahuje celkem 60 ukazatelů. Výsledky jsou vizualizovány pomocí interaktivních map a mohou sloužit jako podklad pro rozhodování orgánů státní správy a samosprávy.
Y2/IB 5) Ukazatele rozvoje - Index lidského rozvoje (HDI) - Kompozitní ukazatele
Příklady projektů souvisejících s lidským rozvojem
- Využití indexu lidského rozvoje pro hodnocení krajů České republiky: Tato diplomová práce se zaměřuje na aplikaci indexu lidského rozvoje pro hodnocení regionální úrovně v České republice.
- Analýza a porozumění environmentálním nespravedlnostem a klimatické zranitelnosti v uhelných regionech: Projekt zkoumá, jak environmentální nespravedlnosti přispívají ke klimatické zranitelnosti a identifikuje klíčové socio-ekonomické a environmentální faktory ovlivňující zranitelnost komunit.
- Hodnocení zdravotního stavu a životního stylu dětí a mladistvých: Tento projekt monitoruje a analyzuje zdravotní stav a životní styl dětí a mladistvých s důrazem na obezitu a identifikuje rizikové faktory.
- Index zdraví pro hodnocení prostorových rozdílů v nerovnostech ve zdraví: Vytvořený Index zdraví poskytuje komplexní pohled na prostorové rozdíly nerovností ve zdraví v Česku s využitím interaktivních map.
- Smart City/Smart Region koncept: Cílem projektu je zmapovat aktuální stav a míru zapojení jednotlivých krajů, krajských měst a bývalých okresních měst do konceptu Smart City/Smart Region.
- Udržitelnost lázeňských míst a management minerálních a termálních vod: Projekt se zaměřuje na udržitelný rozvoj lázeňských míst a ochranu jejich unikátních zdrojů prostřednictvím budování multi-level a multi-territoriálních modelů řízení.
Tyto projekty ukazují šíři zájmu o problematiku lidského rozvoje, kvality života a regionálního rozvoje v rámci akademického a výzkumného prostředí v České republice.
