Bakalářská práce sleduje proměny autorského stylu v básnickém díle Miroslava Holuba. V teoretické části vycházíme převážně ze studia sekundární literatury, v praktické pak z interpretačních rozborů jednotlivých básní z různých období autorovy tvorby.
Holub je nejčastěji spojován s tvorbou v duchu tzv. poezie všedního dne, my se však snažíme podat ucelenější pohled na celou jeho tvorbu, především neopomínat básnické sbírky z let sedmdesátých až devadesátých, z nichž upozorňujeme například na metaforu theatrum mundi, se kterou Holub ve více sbírkách pracuje a která bývá v souvislosti s jeho tvorbou mnohdy opomíjena.
Z rysů spojujících všechna Holubova básnická díla vyzdvihujeme především specifické promítnutí autorovy druhé profese vědce do jeho básní, jež se vyznačuje například konkrétními motivy a časoprostorem, užíváním specifického lexika, ale i osobitým uspořádáním veršů.
Tyto rysy označujeme slovy Bohumila Svozila souhrnně jako intelektuální poezii, zároveň však polemizujeme s názory některých literárních kritiků tvrdících, že je Holubova tvorba kvůli své intelektuálnosti neosobní a prosta citovosti. Nakonec nacházíme také měnící se rysy autorského stylu ovlivněné především postupně se proměňující společensko-politickou situací v Československu i ve světě.
Disertační práce o Miroslavu Holubovi
Disertační práce s názvem Anatomie drobných objevů: Život a dílo Miroslava Holuba si klade za cíl vytvoření monografické studie, která by pojednala o životě tohoto autora a obsáhla jeho literární činnost; tedy veškeré publikované básnické sbírky a knihy esejí či sloupků včetně jejich kritické recepce.
Tato práce charakterizuje většinu aspektů Holubova kompletního literárního díla a jeho poetiky, a zároveň zahrnuje relevantní aspekty a události jeho života.
Kritická recepce a dobové souvislosti
Text s titulkem Napsal nám spisovatel Miroslav Holub a s podpisem Miroslava Holuba vyšel v deníku Práce 18. srpna 1973. Bývá vnímán jako sebekritika, pokání nebo i expresivněji například jako sebezhanobení.
V roce 1992 Holub uvedl základ své verze v Lidových novinách (č. 96, 23. 4. 1992, s. 1, 4) v rozhovoru s Pavlem Janáčkem pod názvem Na počátku byl Titanik.
Dílo Miroslava Holuba bylo předmětem kritické recepce, jak dokládají například články Petra Kabeše v Lidových novinách (např. Holub na bání, 4. 10. 1997, s. 9; 9. 10. 2017).
V roce 2000 vyšel v Brně v nakladatelství Host sborník "Osočení. Pravdivé příběhy lidí z 'Cibulkova seznamu'", který editovala Zdena Salivarová-Škvorecká. Miroslav Holub přispěl do tohoto sborníku svou verzí (s. 320).
PES V LOMU - báseň nejen o záchraně psa :-) od Miroslava Holuba
Další souvislosti a poznámky
V rámci studia díla Miroslava Holuba se objevují i méně obvyklé kontexty, jako například bakalářská práce zabývající se výrobou designového stojanu na španělskou kytaru, kde autor čerpal i z Holubových textů, ačkoliv se tato práce netýká přímo jeho literární tvorby.
V kontextu obhajoby disertační práce byly položeny i otázky týkající se praktického využití předmětů inspirovaných Holubovým dílem, například zda je možné použít stojan i na jiné rozměry španělských kytar.
Práce Mgr. et Mgr. Jakuba Záhory s názvem Anatomie drobných objevů. Život a dílo Miroslava Holuba byla obhájena 28. února 2023 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, pod vedením prof. PhDr. Lubomíra Machaly, CSc., s oponentem Mgr. Martinem Lukášem, Ph.D.
tags: #miroslav #holub #bakalarska #prace