Tato příručka shrnuje klíčové informace a pokyny týkající se odevzdávání závěrečných prací na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity (PřF MU). Cílem je poskytnout studentům komplexní přehled o všech nezbytných krocích a požadavcích.
Obecné požadavky a povinné části
Povinné části bakalářských a diplomových prací na Přírodovědecké fakultě MU jsou předepsány Opatřením děkana 3/2019. Součástí závěrečné práce je kopie oficiálního platného zadání práce bez vlastnoručních podpisů. Náplň, náležitosti a formální úprava závěrečných prací se řídí Studijním a zkušebním řádem UK, studijními předpisy PřF, nařízením děkana, pokyny studijní proděkanky a garantů studijních oborů, příp. dalšími dokumenty.
Kvalifikační práce je samostatným a nezávislým dílem uchazeče. Její části jsou založeny na nových původních pozorováních, datech a laboratorních měřeních, ale kredit musí být dán i předchozím výsledkům v daném problému a území. V části původních výsledků je potřeba oddělit data a fakta od autorových interpretací a hypotéz, které mohou být subjektivní a také odrážet stav poznání v oboru. Části metodologické a výsledky musí být reprodukovatelné.
Kompilační části nepředstavují odstavcový, nesourodý nebo popisný výtah z předchozích článků, ale propojený text pisatele, kterým vlastním stylem a v uceleném obraze čtenáře problémem provede, a shrne hlavní předchozí poznatky i otevřené otázky.
Elektronické odevzdání a termíny
V souladu se Studijním a zkušebním řádem MU musí být práce odevzdána v elektronické podobě ve formátu PDF do Archivu závěrečné práce nejpozději v den stanovený harmonogramem akademického roku. Bakalářské a diplomové práce se odevzdávají elektronicky ve formátu PDF prostřednictvím SIS v termínu dle harmonogramu.
Předseda komise pro SZZ může vyžadovat i odevzdání jednoho výtisku práce v termínu, který sám určí, ne však dříve než ve výše uvedený den. Informace o termínu odevzdání výtisku práce musí být studentovi sdělena nejméně tři pracovní dny před určeným termínem odevzdání výtisku.
Pokud student po odevzdání práce zjistí, že potřebuje v práci provést dodatečně změny, požádá studijní odbor o odemknutí záznamu o práci v SIS pro úpravy. Text práce odevzdané k obhajobě nelze po termínu stanoveném pro odevzdání měnit, s výjimkou oprav ve formě errat.
Zadání a jazyk práce
Vedoucí práce/školitelé ve spolupráci s garanty studijních programů (dále jen „garant”) a vedoucími kateder a řediteli ústavů (dále jen „kateder”) vypisují témata prací v SIS. Práce mohou být vypsány pouze jako součást akreditovaného studijního programu a v příslušnosti ke katedře. Vedoucí práce/školitel po kontrole zadaných údajů o práci v SIS potvrdí přidělení tématu práce přihlášenému studentovi. Zadání práce schvaluje garant v SIS. Po schválení garantem je přiřazení práce studentovi závazné.
V případě, že v zadání závěrečné práce není explicitně uvedena možnost jejího vypracování v cizím jazyce (např. slovensky), může student o tuto možnost požádat. Žádost se podává prostřednictvím Úřadovny v IS MU. Žádosti bude vyhověno, pokud bude doporučena vedoucím práce a jeho nadřízeným ředitelem ústavu.
Práce může být zadána, řešena a odevzdána v jazyce českém nebo anglickém. Změna jazyka práce je možná pouze se souhlasem vedoucího práce/školitele a garanta/OR. použití AI a technologií podporovaných AI je nutné uvést v prohlášení studenta dle odst. 2, čl. 5 tohoto opatření.
Změny a skrytí práce
Téma práce je možné změnit pouze na základě písemné žádosti. Žádost schvaluje po vyjádření vedoucího práce a garanta děkanem pověřený proděkan. V případě doktorského studijního programu žádost schvaluje OR. Změnou tématu nejsou dílčí modifikace názvu práce, které odrážejí vývoj projektu. Žádost o změnu tématu práce musí vždy obsahovat souhlas vedoucího práce a garanta. Vedoucí práce vypíše v SIS nové téma práce, studenta k práci přihlásí a potvrdí přidělení tématu.
Žádost o skrytí závěrečné práce podává student v úřadovně přes agendu Žádost o skrytí závěrečné práce. Postup podání žádosti je uveden zde. Student v žádosti uvede, které části (kapitoly) mají být skryty a jaké jsou důvody pro jejich skrytí. Nepublikovaná data nejsou dostatečným důvodem pro skrytí. Skrytí je dle zákona možné pouze po dobu trvání překážky pro zveřejnění, nejdéle však na dobu 3 let.
Žádost o odložení zveřejnění celé práce nebo příloh podává vedoucí práce/školitel nebo pověřená osoba. Žádost lze podat v SIS od data zadání práce nejpozději do data odevzdání práce, a to až na dobu tří let od termínu obhajoby.
Struktura a formální náležitosti práce
Závazný vzor titulní stránky práce je zveřejněn na internetových stránkách studijního odboru v sekci formuláře. Doporučeným fontem je Times New Roman, řádkování 1-1,5.
Poděkování je zpravidla zařazeno před obsahem. Měl by obsahovat následující údaje: (1) instituce, resp. ústav, na kterém byla práce vypracována, (2) kdo je zadavatel, školitel, příp. oponent.
Abstrakt o délce 300-600 slov stručným a výstižným způsobem informuje čtenáře o vědecké otázce, hlavních výsledcích a jejich implikacích. Současně slouží k tomu, aby čtenář rychle získal přehled, zda ve vlastní práci najde informaci, kterou hledá. Abstrakt není soupisem postupu a metod, ani nenahrazuje úvod nebo popis smyslu práce. V abstraktu je třeba oddělit faktickou část (terénní pozorování, analytická data, fakta) od interpretací a hypotéz, které závisí na autorovi i stavu poznání v oboru.
Do obsahu se uvádějí pouze položky (názvy kapitol), které následují za obsahem (nepatří do něj tedy Předmluva a Poděkování). Kapitoly se číslují od 1. Číslování stránek začíná za obsahem (tj. úvod je na straně číslo 1).
Úvod práce má trojí význam: (1) stručným ale atraktivním způsobem seznámit čtenáře s tématem a přesvědčit ho o jeho vědeckém významu a smyslu, (2) podat kritický, avšak souvislý přehled dosavadních poznatků, jejich současný význam, a formulovat myšlenku pro nový výzkum, a (3) specifikovat, jak byl problém řešen, tj. v jakém logickém sledu proběhly terénní a analytické práce, jakož i zpracování dat.
Ve vědeckých monografiích a závěrečných pracích, na rozdíl od vědeckých článků, je účelné podat obsáhlý přehled dosavadních výzkumů a poznatků o daném tématu, příp. území. Text by neměl mít podobu nesouvisejících odstavců, které připomínají, že autor postupoval od jednoho článku k druhému a přepisoval jejich stručný výtah. Naopak celá pasáž by měla být souvislým projevem pisatele, který má již celkový přehled o problematice, a chce ji od výchozích poznatků až k dnešnímu stavu postupně a do hloubky čtenáři přiblížit.
Pokud je součástí práce terénní výzkum nebo jsou použity přírodní vzorky, tato část přibližuje čtenáři geologické poměry území, kde probíhal výzkum. Musí být uvedeny všechny podstatné informace o celkově stavbě, vztazích jednotek, jejich stáří, litologii, příp. původu.
Metodika popisuje protokol zpracování a analýz vzorků včetně použitých přístrojů, nastavení, standardů, příp. přesnosti a detekčních limitů. V pracích, kde se uvádějí chyby měření (např. geochronologické údaje, jiná analytická měření) je potřeba uvést, jak byly počítány (např. 2σ, 2SE).
Tato část obsahuje výsledky a pozorování, které zároveň tvoří jádro práce. Uvádí se sem všechna pozorování, terénní měření, fotodokumentace, laboratorní analytické výsledky, výpočty, výsledky numerických modelů. Kapitoly geologické poměry, metodika a výsledky musí být vždy stylizovány tak, aby budoucí čtenář měl možnost přesně celý postup zopakovat a získat shodné výsledky a pozorování (ověřitelnost výsledků).
V této části je diskutován význam a interpretace výsledků a pozorování, tj. probírány a vysvětleny příčiny a souvislosti získaných pozorování, představovány různé existující modely a shrnující interpretace. Zároveň je diskutován stupeň shody s existujícími modely a možné vysvětlení zjištěných rozdílů. Tato část přirozeně ukazuje hloubku znalostí a schopnost interpretace pisatele i stupeň poznání daného problému.
Účelem každé vědecké práce je zasazení výsledků do širšího kontextu, příp. jejich využití v řešení souvisejících problémů nebo v příbuzných oborech. V implikacích jsou diskutována a sumarizována získaná data v širokých, často genetických nebo geodynamických souvislostech a vysvětleny případné důsledky pro další disciplíny. Např. přínos pro ložiskovou geologii, pro posouzení rizika apod.
V seznamu literatury se uvádí všechny publikační, rukopisné, příp. elektronické práce, které byly v práci citovány. Do příloh se dává obsáhlý analytický, mapový nebo grafický materiál, příp. tabulky s daty, které by zbytečně zatěžovaly vlastní text práce.
Formální úprava a citování
Formální úprava a vzhled práce odpovídá zvyklostem v odborných monografiích a vědeckých publikacích v daném oboru. Ústav petrologie a strukturní geologie využívá podrobnější specifikace stylu formátování viz. ukázka v přiloženém souboru (Format_bc_dipl_prace_UPSG.pdf) a popisu níže. Pro závěrečné formátování práce rovněž nabízíme využití šablony latex (O. Šablona pro bakalářské a diplomové práce).
Práce má formát A4 s přiměřeným okrajem (2.0-2.5 cm). Úvodní pasáže (např. Abstrakt, Předmluva, Poděkování, Obsah) se nečíslují. Číslování kapitol začíná až vlastní prací za obsahem (obvykle 1. Úvod).
V práci se odlišné fonty, příp. velikosti písma používají pro následující objekty: normální text, popisky obrázků, nadpisy tabulek, obsah tabulek a vysvětlivky tabulek. Cizojazyčná slova a výrazy v textu (např. anglické nebo latinské - in situ, sensu stricto, vs., atd.) se píší kurzívou. Formátování písma včetně odsazení a zarovnání odstavců musí být v celé práci jednotné, a doporučuje se metrický systém (např. 1,2 cm pro odsazení prvního řádku).
Myšlenky a data, která patří jiným autorům, se opatří citací, např. metamorfóza v barrandienském proterozoiku má kadomské (Kettner, 1917; Dudek a Fediuk, 1955) nebo variské stáří (Urban a Dallmeyer, 1998), příp. Cháb (1986) navrhl koncept příkrovové stavby Jeseníků. Citace tří a více spoluatorů se uvádějí zkratkou et al. namísto spolautorů (např. Fousek et al. (2006)).
Na každý obrázek a tabulku musí být v textu aspoň jeden odkaz.
Psaní regionálních názvů upravují u geografických názvů Pravidla českého pravopisu, u geologických jednotek se v češtině píší malá písmena (např. vírský zlom, tepelské krystalinikum, poběžovický pluton atd.). Dobrým příkladem pro způsob psaní geologických názvů je kniha I. Chlupáče: Geologická minulost České republiky. V anglickém jazyce upravuje psaní stratigrafických termínů a jednotek, případně horninových komplexů publikace International Stratigraphic Guide. V angličtině se názvy regionálních jednotek píší s počátečním velkým písmenem (např. Bohemian Massif).
Zkratky pro světové strany se v češtině píší u přídavných jmen a příslovcí malým písmem s tečkou (např. lom 1 km jv. od Lhoty, v sz. pokračování), u podstatných jmen pak velkým písmem a bez tečky (např. při pohledu k SV).
Číselné údaje se v českém jazyce píší s desetinnou čárkou, zatímco v angličtině s desetinnou tečkou, jednotně v textu, tabulkách i diagramech. Používání desetinných teček v českém textu je přípustné, musí být ale v celé práci jednotné. Mezi hodnotou a jednotkou je povinná mezera (např. 5 km sz. od Klatov, 723 °C). Jedinou výjimkou jsou úhlové míry, které se píší společně s hodnotou bez mezery (např. 50° 14’ 51“, 127/36°).
Zkratky pro hmotnostní a molární procenta nejsou v angličtině ustálené, časté verze jsou wt. % nebo wt%, mol. % nebo mol%). V angličtině je „mole“ úplným zněním, zatímco „mol“ zkratkou (např. mole fraction of grossular is 0.26, molar volume V = 2.41 cm3mol-1).
Všechny fyzikální a chemické proměnné i indexy se píší kurzívou. Pro symboly teploty a tlaku, pokud se používají ve významu fyzikální veličiny nebo proměnné, se také používá kurzíva (např. „za metamorfních podmínek T = 620 °C a P = 8.3 kbar“). Pokud je symbol použit pouze ve slovních zkratkách, pak se uvádí standardním písmem (např. T-max, P-T podmínky).
Vzorce, tabulky a obrázky
Vzorce, rovnice a chemické reakce se uvádějí na samostatném řádku. Mohou začínat vlevo a nebo jsou na řádku centrované. Většina odborných časopisů a vydavatelství používá číslování rovnic, které se uvádí v kulatých závorkách na pravém okraji řádku. Na konci rovnice může být čárka nebo tečka, následující text musí odpovídajícím způsobem navazovat.
Tabulky mají stručný nadpis bez tečky na konci. Vlastní tabulka nemá svislé rámování, pouze vybrané vodorovné linky, které mohou být na horní a dolní hraně tučné (např. 1 pt) a uvnitř tabulky tenké (např. 0.5 pt). Tabulky se číslují v celé práci průběžně (Tab. 1, 2, 3).
Obrázky zahrnují především fotografie a přístrojové snímky nebo diagramy a čárové kresby. Popisek obrázku (figure caption) se uvádí pod obrázkem. Obrázky se číslují v celé práci průběžně (Obr. 1, 2, 3). Dílčí obrázky v sadě se označují (a), (b), (c) v kulatých závorkách, a příslušně citují v textu (např. Obr. 5b, 7c).
Terénní a laboratorní fotografie musí mít potřebný kontrast. Dodatečné kresby, které ilustrují geologické jevy, jsou voleny s vhodným kontrastem a např. čárkovaně, aby příliš nezakrývaly vlastní snímek. Výchozové fotografie musí mít vhodné měřítko, pokud se používají kladiva, nože, kryty aparátů, mince apod., je dobrým zvykem udat jejich délku nebo průměr v popisce obrázku. Dále by tyto fotografie měly mít vyznačenou geografickou orientaci řezu (např. S, J, V, Z).
Diagramy a čárové kresby musí mít jasné a zřetelné popisy os a odpovídající velikost symbolů. Šířka obrázku 50-100 % šířky stránky. Není možné používat vlasový obrys čar, ale nejmenší tloušťku 0.15 mm. Obvyklé tloušťky čar jsou v rozmezí 0.25 až 0.6 mm. Nejmenší dovolená velikost písma je 2 mm.
Formátování citací
Formátování citací se liší podle kategorie: (1) článek v odborném časopise, (2) kapitola v monografii s editorem, a (3) odborná kniha nebo kvalifikační práce.
- (1) Culshaw, N., Beaumont, C., Jamieson, R. A., 2006. The orogenic superstructure-infrastructure concept: revisited, quantified, and revived. Journal of Structural Geology, 28(1), 90-111.
- (2) Campbell, R., 1970. Structural and metamorphic transitions from infrastructure to suprastructure, Cariboo Mountains, British Columbia. In: Wheeler, J. O. (ed.), Structure of the southern Canadian Cordillera. Geological Association of Canada, Special Paper 6, 145-164.
- (3) Bowen, N. L., 1928. The Evolution of Igneous Rocks. Princeton University Press.
Seznam literatury se řadí abecedně podle prvního autora. U prací stejného prvního autora se nejprve uvádí jeho práce, kde je jediným autorem v chronologickém pořadí, následují práce s druhým autorem řazené abecedně podle druhého příjmení, a posléze práce v kolektivu tří a více autorů řazené chronologicky.
Citace zdrojů: Proč a jak to udělat
