Navazující předpisy zákona

V oblasti legislativy a práva je klíčové sledovat nejen samotné zákony, ale i navazující předpisy, které je detailněji rozpracovávají a umožňují jejich praktickou aplikaci. Tyto předpisy, často ve formě vyhlášek a nařízení, jsou nezbytné pro pochopení a dodržování požadavků stanovených zákonem. V následujícím textu se zaměříme na některé z těchto navazujících předpisů, zejména v kontextu stavebního práva a dalších oblastí, které se objevují v předložených sněmovních tiscích.

Stavební předpisy a jejich aplikace

Nový stavební zákon sice sliboval zjednodušení, ale co se týká požadavků na výstavbu, pak toto nenastalo. Kromě celostátní prováděcí vyhlášky máme další tři tzv. městské stavební předpisy, kterými si Praha, Brno a Ostrava odchylně upravují některé podrobné požadavky na výstavbu. Kromě toho máme samostatný předpis ministerstva dopravy pro stavby, které spadají do jeho pravomoci. Je škoda, že se nepodařil prosadit návrh ČKAIT, aby byl vytvořen jeden moderní prováděcí předpis, který by vycházel ze soudobých trendů městského plánování a výstavby, a který by podpořil kvalitní a udržitelný rozvoj v celé ČR, tedy ve všech městech a obcích, malých i velkých, moderních i historických sídlech. Místo toho nám nová právní úprava přináší řadu mnohdy bizarních změn a nám nezbývá, než se s nimi naučit pracovat.

Podrobné vymezení požadavků na výstavbu pak podle § 152 odst. 1 NSZ stanoví prováděcí předpis. Jedná se o vyhlášku č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu. Současně NSZ v ustanovení § 152 odst. 2 umožňuje územním samosprávným celkům stanovit prováděcím právním předpisem podrobné požadavky na výstavbu odchylně od celostátního prováděcího předpisu, tzn. odchylně od vyhlášky č. 146/2024 Sb.

Je důležité upozornit, že na požadavky na výstavbu se v Praze, Brně a Ostravě použije vyhláška č.146/2024 Sb., nestanoví-li však ve svých ustanoveních městské stavební předpisy jinak.

Pražské stavební předpisy (PSP)

Praha využívá svého historického práva na vlastní stavební předpisy a v roce 2014 přišla se zásadní změnou v jejich pojetí spolu s návratem k tradičním hodnotám, na nichž je Praha založena - např. bloková zástavba nebo tradiční ulice se stromořadím. S novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. se však změnila také role PSP. Na území Prahy, na rozdíl od minulosti, platí i některá ustanovení vyhlášky č. 146/2024 Sb. Pro snadnou orientaci zpracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Souhrnné znění požadavků na výstavbu v Praze - normativní text. V tomto souhrnném znění se oba tyto předpisy, tedy PSP a vyhláška č. 146/2024 Sb., vzájemně doplňují.

Souhrnné znění svou grafikou navazuje na Knihy PSP a je graficky doplněno tak, aby uživatelé měli k dispozici pracovní pomůcku, která jim poskytne úplný přehled požadavků na výstavbu platné v Praze. Souhrnné znění přehledně a srozumitelně vyznačuje, která ustanovení celostátní VPV v Praze platí, která byla v PSP upravena odchylně a která v hlavním městě neplatí vůbec. Text PSP je v Souhrnném znění vytištěn černou barvou, text VPV modrou, přičemž to, co z VPV v Praze neplatí, je přeškrtnuto. Texty obou právních předpisů a jejich prolínání jsou doplněny vysvětlujícím červeným textem. V textu jsou označena ustanovení, která mají umožněnu výjimku a k ustanovením jsou přiloženy příslušné přílohy či jejich části a také určené normy. Pražské stavební předpisy kladou větší důraz na tradiční instrumenty jako je například minimální a maximální výšková hladina zástavby a další témata, umožňující, aby v Praze vznikaly nové městské čtvrti typu Vinohrad či Dejvic. Předpisy pro Prahu se s těmi celostátními rozcházejí například v množství povolených reklamních ploch, jejich rozměrů a charakteru sdělení, v přístupu k oslunění a požadavkům na denní osvětlení v kompaktní městské zástavbě. Souhrnné znění je mezikrokem před vydáním Knihy Souhrnného znění s komentářem, která bude obdobou Knih PSP.

Brněnské stavební předpisy (BSP)

Brněnské stavební předpisy (BSP) byly vydány jako Nařízení statutárního města Brno č. 14/2024. Zpracování dokumentu zajistila Kancelář architekta města Brna ve spolupráci s Odborem investičním Magistrátu města Brna. Je zdůrazněno, že předpisy zpracované na míru Brnu umožní zohlednit charakter velkého města a stanovit přesnější standardy a požadavky oproti vyhlášce č. 146/2024 Sb. Brnu by tak měly přinést novou záruku kvalitního rozvoje. Vychází vstříc vzniku městských tříd a významných ulic, kdy je předepisována jejich minimální šířka s dostatečným prostorem pro potřeby pěšího pohybu a bezmotorové dopravy. Dokument se zaměřuje také na témata vztahu výstavby a veřejného prostranství, umisťování reklamy a dopravu. Stavební předpisy zpřesňují požadavky na výstavbu ve městě Brně, a to s důrazem na charakter jak samotné výstavby, tak veřejného prostranství. Jsou řešeny požadavky na umisťování staveb pro reklamu a reklamní zařízení, stanoveny počty parkovacích stání automobilů s ohledem na různé struktury zástavby a zóny města. Doplněny jsou požadavky na dobře přístupná místa pro odkládání jízdních kol.

Ostravské stavební předpisy (OSP)

Ostravské stavební předpisy (OSP) navazují na novou celostátní vyhlášku o požadavcích na výstavbu - v některých bodech ji doplňují, v jiných upravují podle specifických potřeb města. Předpisy vycházejí ze soudobých trendů městského plánování a výstavby a podpoří kvalitní a udržitelný rozvoj Ostravy.

Rozdíly oproti celostátní vyhlášce

Předpisy pro Prahu a Brno mají oproti vyhlášce č. 146/2024 Sb. větší míru požadavků na vymezování pozemků a umisťování staveb. Zároveň v obou předpisech jsou požadavky na parkovací stání a hospodaření se srážkovými vodami součástí požadavků na umisťování staveb. Ve vyhlášce č. 146/2024 Sb. jsou uvedeny také, avšak jako součást požadavků na vymezování pozemků. Odlišné požadavky městských předpisů jsou také na technické požadavky na stavby.

Pražské a brněnské předpisy v § 39 stanoví na provozovny stravovacích služeb pro veřejnost, a části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány stravovací služby, nepoužití výpočtu potřebného počtu hygienických zařízení podle vyhlášky č. 146/2024 Sb. a přílohy č. 1. Pražské, brněnské a také ostravské stavební předpisy umožňují, je-li podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 146/2024 Sb. vyžadován záchod pro užívání veřejnosti u staveb pro obchod, a to s prodejní plochou větší než 1 000 m² oproti požadavku prodejní plochy větší než 5 000 m² stanovené ve vyhlášce č. 146/2024 Sb.

Pražské a brněnské stavební předpisy v § 40 stanoví šířku schodišťového stupně na výstupní čáře nejméně 0,21 m, přičemž v bytech, rodinných domech a stavbách pro rodinnou rekreaci může být snížena až na 0,18 m.

Specifika vyhlášky č. 146/2024 Sb. a norem

Vyhláška č. 146/2024 Sb. se v ustanovení § 31 odst. 2 odkazuje na přílohu č. 4, která ve svém bodě 2 velmi výrazně zpřísnila požadavek na nejmenší šířku schodišťového stupně na hlavním a únikovém schodišti, která musí být 0,3 m. V příloze č. 4 vyhlášky č. 146/2024 Sb. se v jednotlivých bodech opakuje zajištění bezpečného pohybu osob. Schodiště jako významný komunikační prvek každé stavby musí být navrženo a provedeno v souladu s bezpečností při užívání, provozu a údržbě dle podmínek § 145 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. Jedná se o základní požadavek na stavby, který jsou povinny respektovat autorizované osoby jak při projektové činnosti, tak při odborném vedení provádění stavby.

Tvorba nových právních a technických (normových) předpisů musí vycházet ze současného lidského poznání, ve vztahu nastavení parametrů schodišťových stupňů a rozměrů nášlapu také v návaznosti na současný stav a vývoj velikosti lidského chodidla. ČSN 73 4130 stanoví nejmenší šířku stupně obecně bez rozdílu, zda se jedná o hlavní, únikové či vedlejší schodiště, norma uvádí parametry nejmenší šířky stupně na výstupní čáře (0,21 m) a parametry nejmenší šířky stupnice (0,25 m). Z pohledu bezpečnosti při sestupu schodiště směrem dolů je nutné brát v úvahu parametry nejmenší šířky stupnice bez přesahu přední hrany vyšší stupnice, tzn. rozměry nášlapu a současně v souladu s vývojem velikostí chodidla.

Vyhláška č. 146/2024 Sb. v § 32 odst. 1 uvádí světlou výšku obytné místnosti nebo pobytové místnosti stavby pro bydlení musí být minimálně 2,5 m. Světlá výška může být snížena až na 2,2 m, nejvýše nad polovinou podlahové plochy obytné místnosti. PSP v § 42 vycházejí u světlé výšky obytných místností nebo pobytových místností stavby pro bydlení z vyhlášky č. 146/2024 Sb., a to minimálně 2,5 m. Tento parametr zpřesňují v § 42 písm. a) tak, že v jednotlivých místnostech nesmí být světlost snížena pod 2,3 m. BSP v § 42 písm. a) stanoví světlou výšku obytné místnosti nebo pobytové místnosti stavby pro bydlení přísněji než vyhláška č. 146/2024 Sb., a to minimálně 2,5 m, přičemž v podkrovních místnostech může být snížena až na 2,2 m, nejvýše však nad polovinou podlahové plochy místnosti.

Jak pracovat s normami, na něž odkazuje vyhláška č. 146/2024 Sb.

Poměrně velkým úskalím práce podle nové právní úpravy je nutnost sledovat, zda požadavek stanovený vyhláškou je indikativním určením nebo se jedná o požadavek stanovený výlučným odkazem na normu. Postup přípravy právních předpisů je upraven Legislativními pravidly vlády. V čl. 45a těchto pravidel je stanoven postup při odkazování na technickou normu. V Z+i 01/2025 byl uveřejněn článek Odpovědnost projektanta podle nových požadavků na výstavbu, který mimo jiné vysvětlil postup odkazování vyhlášky č. 146/2024 Sb. na technické normy.

Legislativní pravidla vlády v čl. 45a upřednostňují indikativní odkaz, kdy je třeba v právním předpisu výstižně definovat základní technické požadavky a zároveň uvést, že se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s určenou normou nebo její částí, definovanou v § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, která obsahuje podrobné technické požadavky. Shoda s určenou normou je jedním ze způsobů, jak prokázat splnění základních technických požadavků. Určená norma v tomto případě konkretizuje obecný, souhrnný právní požadavek. Indikativní určení ČSN norem je založeno v § 94 vyhlášky č. 146/2024 Sb.

Určené normy k vyhlášce č. 146/2024 Sb. oznámil Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) ve Věstníku 12/2024. Jedná se o oznámení ÚNMZ č. 120/24 a uvedené normy, vztahující se ke konkrétním paragrafům, odstavcům a přílohám vyhlášky vyspecifikovaných v § 94, jsou určeny včetně všech jejich normativních příloh a národních informativních příloh a bez ostatních informativních příloh. Normy jsou určeny ve znění jejich změn uvedených v poznámce oznámení. Splnění určené normy nebo splnění její části lze v rozsahu a za podmínek stanovených ve vyhlášce č. 146/2024 Sb., ve smyslu § 4a odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb. Pokud Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví dospěje k závěru, že splnění těchto norem nebo jejich částí nelze nadále považovat za splnění požadavků technických předpisů, oznámí úřad ve svém věstníku ty určené normy nebo jejich části, kterých se tato skutečnost týká. Z tohoto vyplývá, že je nutné neustále sledovat Věstník ÚNMZ, zda nedošlo ke změně a neruší se oznámení o určených normách. Právě oznámení č. 120/24 o určených normách k vyhlášce č. 146/2024 Sb. zrušilo oznámení č. 83/2024 zveřejněné ve Věstníku ÚNMZ č. 3/2024.

Úskalím oznámení ve Věstníku je uvádění detailní identifikace určené normy, a to data vydání, byť toto není podmínkou indikativních odkazů dle Legislativních pravidel vlády. Ve Věstníku ÚNMZ č. 3/2025 je v oznámení č. 25/25 a vydaných ČSN pod bodem 47 uvedena ČSN 76 1110 Služby cestovního ruchu - Kategorie ubytovacích zařízení - Kategorie hotel, hotel Garni, penzion, apartmánový hotel a apartmánový komplex, vydání březen 2025. Vydáním této normy se k datu její účinnosti zrušuje norma ČSN 76 1110 ze srpna 2021 (k 1. dubnu .2025), která byla určena k § 37 odst. 3 Plochy a která je takto identifikovaná ve Věstníku ÚNMZ 12/2024 a oznámení č. 120/24. K datu 31. května 2025 však stále nedošlo k oznámení ÚNMZ ve věci této určené normy k vyhlášce č. 146/2024 Sb.

Výlučným odkazem se příslušná technická norma nebo její část pro účely vyhlášky stává závaznou vcelém rozsahu příslušného ustanovení vyhlášky, není možné se od ustanovení normy odchýlit a její použití je povinné. Podle Legislativních pravidel vlády je nutné technickou normu jednoznačným způsobem identifikovat, a to normativním odkazem uvedením označení, datem vydání a úplného názvu technické normy v textu právního předpisu. Jak bylo uvedeno, technické normy nebo její části se stávají závazné k příslušnému ustanovení vyhlášky.

Aplikace normy ČSN 73 4001

Příkladem může být způsob aplikace nové národní normy ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání. V § 29 odst. 1 vyhlášky o požadavcích na výstavbu, resp. bod 3 její přílohy č. 14 zavádí výlučný odkaz na normu ČSN 73 4001. Rozsah použití této normy pro jednotlivé typy staveb a jejich prostory pak stanoví příslušná ustanovení této vyhlášky odkazující se na splnění požadavků na přístupnost. Jedná se např. o požadavek stanovený v § 31 odst. 3 na schodiště a rampy určené osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace, které musí být navrženy a provedeny tak, aby splňovaly požadavky na přístupnost. Dne 21. ledna 2023 vydal Krajský úřad Středočeského kraje, odbor stavebního řádu a investic, metodické stanovisko k aplikaci ČSN 73 4001 ve vztahu k vyhlášce č. 146/2024 Sb. Součástí tohoto metodického stanoviska je v bodě 2.1 aplikace nejmenší průchodné šířky chodby.

Chodba není v režimu přístupnosti, pokud vede pouze k prostorám, které nejsou určeny k běžnému užívání osob, tedy například technická místnost nebo kotelna, do kterých mají přístup pouze předem určení pracovníci. Chodba je v režimu přístupnosti, pokud slouží k běžnému užívání osob. Chodby zajišťující vstup do prostor užívaný osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace jsou chodby např. v bytovém domě vedoucí především ke kočárkárně, k zasedací místnosti SVJ, k místnosti pro soustřeďování komunálního odpadu nebo k bytu s univerzálním standardem a k bytu zvláštního určení. Na tyto chodby je kladen požadavek na nejmenší průchodnou šířku dle ustanovení § 39 odst. 3 písm. a) vyhlášky o požadavcích na výstavbu. V případě konkrétního technického parametru se použije výlučný odkaz na normu ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání. Konkrétně se aplikuje článek 10.2, resp. 10.2.1 normy ČSN 73 4001.

Chodby nezajišťující vstup do prostor užívaný osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace jsou chodby určené pro konkrétní uživatele, které nejsou osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Ve stavbě bytového domu jde zejména o chodby vedoucí k běžným bytovým jednotkám. Na tyto chodby není kladen požadavek na nejmenší průchodnou šířku dle ustanovení § 39 odst. 3 písm. a) vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Pro tento zcela konkrétní technický parametr se čl. 10.2.1 normy ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání nepoužije. Tímto nejsou dotčeny žádné další požadavky vyhlášky ani žádné další parametry normy uplatněné podle jejich druhu a účelu. Dodržen musí být požadavek na zabezpečení překážek ve výši hlavy pro osoby se zrakovým postižením nebo protiskluzné vlastnosti. Z uvedeného příkladu aplikace technických požadavků a výše uvedeného je zcela zřejmé, že ČSN 73 4001 je vyhláškou o požadavcích na výstavbu zezávazněna výlučným odkazem, a to pro konkrétní ustanovení vyhlášky. Vždy je nutné důsledně odlišit, zda požadavek na zajištění přístupnosti stanoví vyhláška o požadavcích na výstavbu.

Legislativní proces a veřejné zakázky

Sněmovní tisk 249 představuje novelu zákona o zadávání veřejných zakázek, která je v souladu s evropskými směrnicemi. Proces jejího přijímání zahrnuje několik fází, od předložení vládou přes projednání v Poslanecké sněmovně a Senátu až po podpis prezidentem republiky a vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Legislativní proces krok za krokem:

1. Předkladatel: Vláda předložila sněmovně návrh zákona 17. 6. 2022.
2. Poslanecká sněmovna (PS):
   • Návrh zákona rozeslán poslancům jako tisk 249/0 dne 17. 6. 2022.
   • Organizační výbor doporučil projednání 23. 6. 2022.
   • 1. čtení: 6. 9. 2022.
   • Výbory projednaly návrh a vydaly usnesení (tisk 249/1, 249/2).
   • 2. čtení: 15. 11. 2022, včetně obecné a podrobné rozpravy.
   • Další úpravy a usnesení výborů (tisk 249/3, 249/4, 249/5).
   • 3. čtení: 10. 3. 2023, návrh byl vrácen k opakování 2. čtení.
   • Opakované 2. čtení s rozpravou a pozměňovacími návrhy (tisk 249/6, 249/7).
   • 3. čtení: 24. 3. 2023, návrh zákona schválen.
3. Senát:
   • Poslanecká sněmovna postoupila návrh Senátu jako tisk 74/0 dne 11. 4. 2023.
   • Garanční výbor a další výbory projednaly návrh (tisky 74/1, 74/2, 74/3, 74/4).
   • Projednání v Senátu: 10. 5. 2023.
   • Senát vrátil návrh sněmovně s pozměňovacími návrhy.
4. Poslanecká sněmovna (PS):
   • Návrh vrácený Senátem projednán 30. 5. 2023.
   • Sněmovna setrvala na původním návrhu zákona.
5. Prezident republiky:
   • Zákon doručen k podepsání 1. 6. 2023.
   • Prezident zákon podepsal 5. 6. 2023.
6. Sbírka zákonů:
   • Schválený zákon odeslán k publikaci 12. 6. 2023.
   • Zákon vyhlášen 16. 6. 2023 ve Sbírce zákonů pod číslem 166/2023 Sb.

Spor ohledně veřejné zakázky "Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka"

V souvislosti se zadáváním veřejných zakázek se objevuje i spor týkající se projektu "Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka". Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se zabýval přezkumem úkonů zadavatele - Ministerstva pro místní rozvoj. Navrhovatel, společnost ICZ a.s., napadl rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 3. 11. 2023.

Podle navrhovatele nebyly pro zrušení zadávacího řízení naplněny zákonné podmínky. Rozhodnutí o zrušení bylo vydáno v rozporu se zásadou transparentnosti a přiměřenosti, není dostatečně odůvodněno a je tak nepřezkoumatelné. Zadávací řízení bylo vypsáno jako soutěžní dialog, v jehož rámci lze projednat způsob řešení a definovat vlastnosti předmětu veřejné zakázky, což je flexibilní řízení umožňující překlenout tvrzené důvody pro zrušení.

Zadavatel naopak argumentuje, že aplikace nových technologických možností umožní prostřednictvím jednoho komplexního systému dosáhnout cíle efektivněji. Odstranění potřeby integrační platformy vyplynulo z návrhu nové architektury informačních systémů schválené Hlavním architektem eGovernmentu. Dále zadavatel poukazuje na ekonomickou iracionalitu původní koncepce, kdy kumulovaná předpokládaná hodnota soutěžních dialogů činila přes miliardu korun, zatímco hodnota IS DSŘ byla předpokládána ve výši 325 milionů Kč.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení zkoumá, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem. Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, neboť pro zrušení zadávacího řízení nebyly podle navrhovatele naplněny zákonné podmínky.

Další sněmovní tisky a jejich obsah

V přehledu sněmovních tisků se objevují i další novely zákonů, které se týkají různých oblastí:

• Novela zákona o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (tisky 106/0, 107/0).
• Novela zákona o nemocenském pojištění (tisk 109/0).
• Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení (tisk 110/0).
• Novela trestního zákoníku (tisky 111/0, 115/0).
• Novela zákona o státní sociální podpoře (tisky 112/0, 124/0).
• Vládní návrh zákona o ekodesignu výrobků (tisk 113/0).
• Vládní návrh zákona o uhlíkovém vyrovnání (tisk 114/0).
• Návrh zákona, kterým se zrušuje nominační zákon (tisk 116/0).
• Novela zákona o doplňkovém penzijním spoření (tisk 119/0).
• Novela zákona o daních z příjmů (tisky 120/0, 121/0).
• Novela zákona o sociálních službách (tisk 125/0).
• Návrh zákona, kterým se zrušuje zákon o prodejní době (tisk 129/0).
• Novela zákona o získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání (tisk 130/0).
• Novela zákona o volbách do zastupitelstev obcí (tisk 131/0).
• Novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu (tisk 132/0).
• Novela ústavního zákona (tisk 135/0).

Kromě návrhů zákonů se v přehledu objevují i písemné interpelace, které poslanci adresují členům vlády ve věci zpožďování výplat sociálních dávek, změn v Ministerstvu financí či zálohování obalů. Tyto interpelace odrážejí aktuální společenské a ekonomické otázky, které vyžadují legislativní řešení.

tags: #navazujici #predpisy #zakonu #psp