Společnost Zentiva je jedním z největších výrobců léčiv v České republice. Ročně zde vyrobí více než 140 milionů balení léčivých přípravků. Zentiva, která působí ve více než 30 evropských zemích, je řízena z Prahy. Sídlí zde nejen vedení firmy a výrobní závod, ale také globální centrum pro výzkum a vývoj. Jeho ředitelem je Pavel Šebek.
Při slově generika si většina lidí představí kopie originálních léčiv. Vývoj generik není o kopírování, jak si lidé často představují. Abychom mohli uvést naše produkty na trh co nejrychleji, s co nejnižšími možnými náklady na výrobu a zároveň s nejvyšší možnou přidanou hodnotou pro pacienta, musíme přicházet s celou řadou inovativních řešení. Neinovujeme na úrovni molekuly účinné látky, ale na úrovni lékových forem a technologií.
Z pohledu přínosu pro pacienta se zaměřujeme například na eliminaci nežádoucích účinků, nové indikace pro existující molekuly, rychlejší nástup účinku, nebo naopak na protrahovaný účinek, tam kde je to pro pacienta vhodnější, popřípadě změnu režimu podávání léčiva. Z hlediska technologických inovací jde o vylepšování procesů tak, aby výroba byl méně nákladná, vyžadovala menší množství surovin i energií, čímž v důsledku šetříme životní prostředí.
Díky těmto inovacím také můžeme lépe konkurovat na trhu. V poslední době se nám například u léku na bolest podařilo novou technologií snížit výrobní náklady o 25 %.
Farmaceutický průmysl má v Česku dlouhou tradici. Generický farmaceutický průmysl podle publikovaných údajů SÚKLu, jen v posledních 5 letech ušetřil státu na nákladech na léčiva 10 miliard korun. Již dnes přinášíme dvakrát větší přidanou hodnotu vyjádřenou v penězích na zaměstnance, než například automobilový průmysl. Výrazný rozvoj farmaceutického průmyslu by mohl přispět k často zmiňované transformaci české ekonomiky z „chudé“ na „bohatou“.
Ze strategického hlediska by větší podpora výroby a vývoje generických léčiv také posílila nezávislost naší země na dovozech léčiv z rizikových zemí a zajistila tak dostupnost potřebné terapie pro naše občany.
Velmi zásadní a na evropské úrovni už o tom probíhá intenzivní debata. Události posledních let ukázaly zranitelnost Evropy. Farmaceutická výroba generik, která představují v evropském měřítku přibližně 70 % objemu vydaných léčiv, se na našem kontinentu se týká z naprosté většiny pouze lékových forem, účinné látky výrobci nakupují v Asii. Z Evropy výroba základních surovin kvůli neustálému tlaku na snižování cen léků postupem času téměř vymizela. Na některá onemocnění se pak účinné látky vyrábí jen v několika továrnách v Asii. Pokud by z jakékoli příčiny došlo k narušení dodavatelského řetězce, budeme mít velké problémy s dostupností léků například na diabetes, vysoký krevní tlak, či antibiotik.
Ekonomicky navíc nedává velký smysl přenášet existující technologie výroby zpět. Taková investice by měla velmi nízkou nebo žádnou návratnost. Jedinou možností, jak závislost snižovat a vracet výrobu do Evropy, jsou tak principiální technologické inovace zajišťující konkurenceschopnost výroby v Evropě. Tímto směrem už se vydaly například USA.
V Zentivě nám velice záleží na kultivaci českého vědeckého prostředí. Bez špičkových vědců a inženýrů nebudeme schopni konkurovat na světových trzích. Vnímáme, že máme v ČR velký potenciál, který je ale do značné míry nevyužitý a část kapacit se investuje do průměrného výzkumu, který v konečném důsledku nikoho nezajímá. Také díky systematické práci TA ČR se ale inovační prostředí v ČR postupně rozvíjí a narůstá počet úspěšných průmyslových aplikací.
V současné době díky podpoře TA ČR realizujeme s našimi akademickými partnery dva projekty zaměřené na vývoj nových metod predikce absorpce léčiv a na nové drug delivery technologie zvyšující biologickou dostupnost léčiv.
Spolupráce Zentivy s akademickou sférou je velmi těsná. Společně s VŠCHT Praha, Univerzitou Karlovou a Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR jsme k tomuto účelu založili Centrum aplikovaného farmaceutického výzkumu, PARC (The Pharmaceutical Applied Research Centre). V nedávné době se rozšířil počet jeho členů a sdružuje nově i Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze a Ústav molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
PARC rozvíjí model průmyslových doktorátů, který velmi úspěšně funguje v řadě průmyslově rozvinutých zemí EU. V rámci PARCu propojujeme odborníky z průmyslu s akademickými experty a nabízíme komplexní a praktické doktorské vzdělání, které pokrývá celý proces vývoje léčivého přípravku od vývoje aktivní substance a lékové formy, vývoje drug delivery systémů, farmaceutického inženýrství, až po klinické testování, registraci a industriální výrobu produktů pro trh.
Naši studenti pracují na reálných průmyslových projektech a často končí doktorskou práci zároveň s praktickou aplikací jejich výzkumu ve formě nového léčiva na trhu. PARC se může pochlubit více než 30 patentovými přihláškami a publikací více než 100 vědeckých článků v posledních pěti letech. Na základě výsledků PARCu vznikla první start-upová společnost. V současné době spolupracuje s PARCem 35 doktorandů a 39 expertů z průmyslu a univerzit. PARC se účastní dvou velkých mezinárodních projektů v rámci celoevropských konsorcií a spolupracuje s celou řadou evropských i amerických univerzit.
Společnost Zentiva je jedním z největších výrobců léčiv v České republice. Ročně vyrobí více než 123 milionů balení generických léčivých přípravků, více než 100 milionů je pak určeno pro export. Zentiva, která působí ve 34 evropských zemích, je řízena z Prahy. Sídlí zde nejen vedení firmy, ale také globální centrum pro výzkum a vývoj. Jeho ředitelem je Pavel Šebek, se kterým jsme si povídali o tom, co jsou generické léčivé přípravky, jaké zde probíhají inovace a proč má smysl do nich investovat.
Při slově generika si většina lidí představí kopie originálních léčiv. Kde je tedy pro generickou společnost prostor pro inovace?
Vývoj generik není o kopírování, jak si lidé často představují. Abychom mohli uvést naše produkty na trh co nejrychleji, s co nejnižšími možnými náklady na výrobu a zároveň s nejvyšší možnou přidanou hodnotou pro pacienta, musíme přicházet s celou řadou inovativních řešení.
Neinovujeme na úrovni molekuly účinné látky, ale na úrovni lékových forem a technologií.
Z pohledu přínosu pro pacienta se zaměřujeme například na eliminaci nežádoucích účinků, nové indikace pro existující molekuly, rychlejší nástup účinku, nebo naopak na protrahovaný účinek, tam kde je to pro pacienta vhodnější, popřípadě změnu režimu podávání léčiva.
Z hlediska technologických inovací jde o vylepšování procesů tak, že výroba je méně nákladná, vyžaduje menší množství surovin i energií, čímž v důsledku šetříme životní prostředí.
Díky těmto inovacím také můžeme lépe konkurovat na trhu.
Jak vnímáte pozici farmaceutického průmyslu v České republice?
Farmaceutický průmysl má v Česku dlouhou tradici. Vnímáme ale, že by si zasloužil ze strany státu větší pozornost, a to z několika důvodů.
Generický farmaceutický průmysl podle publikovaných údajů SÚKLu, jen v posledních 5 letech ušetřil státu na nákladech na léčiva 10 miliard korun.
Již dnes přinášíme dvakrát větší přidanou hodnotu vyjádřenou v penězích na zaměstnance, než například automobilový průmysl.
Výrazný rozvoj farmaceutického průmyslu by mohl přispět k často zmiňované transformaci české ekonomiky z „chudé“ na „bohatou“.
Ze strategického hlediska by větší podpora výroby a vývoje generických léčiv také posílila nezávislost naší země na dovozech léčiv z rizikových zemí a zajistila tak dostupnost potřebné terapie pro naše občany.
Jak velký je problém závislosti na dovozu z jiných zemích?
Velmi zásadní a na evropské úrovni už o tom probíhá intenzivní debata. Události posledních tří let ukázaly zranitelnost Evropy. Farmaceutická výroba na našem kontinentu se týká z naprosté většiny pouze lékových forem, účinné látky výrobci nakupují v Asii. Z Evropy výroba základních surovin kvůli neustálému tlaku na snižování cen léků postupem času téměř vymizela. Na některá onemocnění se pak účinné látky vyrábí jen v několika továrnách v Asii. Pokud se tam cokoliv stane, nebudeme mít k dispozici například léky na diabetes, vysoký tlak, či antibiotika.
Ekonomicky navíc nedává smysl přenášet existující technologie výroby zpět. Taková investice by měla velmi nízkou nebo žádnou návratnost. Jedinou možností, jak závislost snižovat a vracet výrobu do Evropy, jsou tak principiální technologické inovace zajišťující konkurenceschopnost výroby v Evropě.
Jak konkrétně by mohl český stát podpořit farmaceutický průmysl a farmaceutický výzkum?
Postrádáme kompetenční ukotvení v rezortním ministerstvu, v tomto případě Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Pomohla by také ucelená strategie pro farmaceutický průmysl, která by zahrnula i rozvoj chybějících vědních oblastí a vzdělávání.
V našem prostředí dobře umíme základní vyhledávací výzkum, problém přichází v přenosu výsledků do průmyslových aplikací. Chybí zde pro to prostředí i kvalifikovaná pracovní síla s odpovídajícími zkušenostmi. Je třeba zajistit kvalitní vzdělání, aby na našem trhu byl dostatek kvalifikovaných odborníků schopných vyvíjet a transferovat do výroby průlomová řešení. Průměrná věda a technologie na globální konkurenci nestačí.
Situaci by pomohlo výrazně posunout zavedení tzv. průmyslových doktorátů a jejich systematická koncepční a finanční podpora. Průmyslové doktoráty jsou v zemích západní Evropy klíčovou složkou procesu přenosu výsledků akademického výzkumu do praxe a cestou rychlého rozvoje strategických průlomových kompetencí a technologií, které průmysl nutně potřebuje pro svůj rozvoj. A to neplatí jen pro farmacii, ale industriální výzkum obecně.
Když mluvíte o vzdělávání, spolupracujete nějak s českými vysokými školami?
Spolupráce Zentivy s akademickou sférou je velmi těsná. Společně s VŠCHT Praha, Univerzitou Karlovou a Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR jsme k tomuto účelu založili Centrum aplikovaného farmaceutického výzkumu, PARC (The Pharmaceutical Applied Research Centre).
Propojujeme odborníky z průmyslu s akademickými experty a nabízíme komplexní a praktické doktorské vzdělání, které pokrývá celý proces vývoje léčivého přípravku od preformulačního vývoje aktivní substance a lékové formy, vývoj drug delivery systémů, farmaceutického inženýrství, až po klinické testování, registraci a výrobu produktů pro trh.
Naši studenti zde pracují na reálných průmyslových projektech a často končí doktorskou práci zároveň s uvedením nového léčiva na trh.
PARC se může pochlubit více než 30 patentovými přihláškami za posledních 5 let, za stejnou dobu jsme publikovali více než 80 vědeckých článků a na základě výsledků PARCu vznikla první start-upová společnost.