Profesor Petr Pokorný se celoživotně zabýval studiem Nového zákona, mimo jiné např. biblickými epištolami vzniklými v okruhu žáků a následovníků apoštola Pavla.
Petr Pokorný (21. dubna 1933 Brno - 18. ledna 2020 Praha) zasvětil svůj život studiu Nového zákona.
Ke studiu teologie jej přivedl starší kolega Ctirad Novák, který byl jeho rádcem v evangelickém skautském oddílu v Brně. Petr Pokorný pak studoval teologii a řečtinu v Praze, později trimestr v Oxfordu, část semestru v Bonnu a v Ženevě, do roku 1967 působil jako evangelický farář v Praze, roku 1963 získal titul ThDr., roku 1967 se habilitoval, 1968 CSc., 1993 DrSc. (řecká literatura), 1967-1968 docent Nového zákona na univerzitě v Greifswaldu.
V letech 1966 až 1968 působil jako farář ve sboru Českobratrské církve evangelické v Praze 10 Vršovicích. Poté se vydal na akademickou dráhu, kterou spojil s dnešní Evangelickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy (ETF UK).
Od roku 1968 (1972 profesor) působil na Evangelické teologické fakultě v Praze (1990 inkorporované do UK), v letech 1996-1999 byl jejím děkanem.
Profesor Petr Pokorný byl jeden z nejdéle sloužících zaměstnanců fakulty v celé její historii.
Generace studentů si jej pamatují jako výjimečně inspirativní osobnost s přívětivým a laskavým duchem.
Když v dubnu 2018 přednášel na ETF UK u příležitosti svých 85. narozenin, hovořil o teologických i dobových základech křesťanství a křesťanské kultury i o aktuálních tématech v realitě současného Česka.
"Odměnou a naplněním každého akademika je, když má žáky a následovníky, kteří chápou jeho dílo a rozumí tomu, co svou prací chce říci," přerušil tehdy přední český teolog se skromným úsměvem závěrečný potlesk ve zcela zaplněné posluchárně.
Vystudovat za komunistického režimu se mu přitom povedlo spíše shodou šťastných náhod. Evangelická fakulta tehdy ještě nebyla součástí Univerzity Karlovy, a byla proto možná pod menším dozorem strany. Členové fakulty také zřídili katedru otázek socialismu jako snahu o způsob dialogu s marxisty. Zejména díky patronátu Josefa Lukla Hromádky bylo studium evangelické teologie celkem bezpečné.
Jako jednomu z mála studentů teologie u nás se Petru Pokornému podařilo vycestovat na zahraniční stáž do Oxfordu. V Ženevě potkal profesora George Kilpatricka z Oxfordu, který mu napsal doporučení ke studiu na Queen’s College, za nějž se postavil i generální tajemník Světové rady církví. Komunisté si mysleli, že to bude dokládat náboženskou svobodu v Československu, takže jej nakonec pustili i tam, do Anglie - na jeden trimestr. Takto začala série zahraničního působení profesora Pokorného, který během svého života přednášel na více než čtyřiceti univerzitách po celém světě.
Přestože dostal roku 1966 nabídku na trvalou spolupráci v zahraničí, vrátil se ještě před rokem 1968 do Československa.
Účastnil se expedice Nag Hammádí III (Egypt) s Claremont Graduate School, CA (patronace UNESCO). Archeologickou praxi absolvoval v Jordánsku a v Izraeli.
Působil jako hostující profesor nebo research fellow v Tübingenu (1988-1989, 1995-1996 a 2000), v Pittsburghu (1986 a 1992), v Princetonu (2003-2004 a 2006) a v Heidelbergu (2010). V roce 2005 strávil část semestru v Petrohradě, jaro 2005 v Tesalonice a Athénách.
V letech 1994-95 byl prezidentem mezinárodní oborové vědecké organizace Studiorum Novi Testamenti Societas, v letech 1992-1996 předsedou Scholarly forum překladatelského výboru Spojených biblických společností, získal čestné doktoráty (Dr. h. c.) v Bonnu (1998) a Budapešti (2000).
V roce 1995 získal Humboldtovu cenu za celoživotní dílo, v roce 1999 cenu ministra školství za výzkum. V roce 2003 byl oceněn zlatou medailí UK a oborovou medailí Josefa Dobrovského AV ČR. V roce 2005 byl vyznamenán medailí za zásluhy 2. stupně.
Mezi jeho poslední práce patří kniha Od evangelia k evangeliím, která sleduje proměnu výrazu evangelium a jeho obsahu.
Ve svém díle se zaměřil především na dějiny synoptické tradice a na deuteropavlovské listy, dále na raně křesťanskou teologii v jejím později hlavním proudu i v křesťanské heterodoxii (počátky gnóze, koptské spisy z Nag Hammádí), poté na bádání o Ježíšovi (spoluzakladatel Princeton -Prague - Biennale for Jesus Research /od r. 2005/).
Publikace profesora Pokorného vycházejí v několika světových jazycích.
Mezi jeho klíčová díla patří:
- Theologie der lukanischen Schriften /FRLANT 174/, 1998
- Ježíš Nazaretský. Historický obraz a jeho interpretace, 2005
- Hermeneutika jako teorie porozumění, 2005
- Einleitung in das Neue Testament s U. Heckelem /UTB 2798/, 2007
- Bibelauslegung als Theologie (Mohr Siebeck 1997)
Komentáře k raně křesťanským spisům:
- Evangelium podle Marka (1975, 1982; ČEK 2: 2015)
- Listu ke Koloským (něm. 1987, 1990. angl. 1991)
- List Efezským (ČEK 10, vyd. 2007)
Společně s dalšími autory se podílel na publikacích:
- Od Ježíše k teologii.
- Co nevíš o Bibli. Úvod do studia Starého a Nového zákona.
- Den se přiblížil, 2007, esej o základním smyslu křesťanství a o jeho dějinné situaci.
- Má to smysl. Rozhovory nad Biblí, 2012.
Petr Pokorný se narodil 21. dubna 1933 v Brně.
V roce 1961 se oženil s Věrou roz. Kellerovou (1939-2016).
Profesor Petr Pokorný zemřel 18. ledna 2020 ve věku 86 let.
Poslední rozloučení se uskutečnilo ve sboru Českobratrské církve evangelické v Praze na Vinohradech v sobotu 25. ledna 2020.
tags: #petr #pokorny #univerzita #karlova