V oblasti astronomie a kosmonautiky se neustále dějí fascinující věci. Od objevů vzdálených planet a černých děr až po technologické pokroky v kosmických misích, vědci a inženýři po celém světě posouvají hranice našeho poznání.
Významné události a objevy
V posledních letech se černé díry staly jedním z nejzajímavějších objektů astrofyziky. Přestože jsou vzdálené a obtížně dostupné pozorováním, přímé zobrazení se dosud podařilo pouze u dvou objektů: černé díry Sagittarius A* v centru naší Galaxie a černé díry v galaxii M87. Nové poznatky výzkumu černých děr získaly zvláštní pozornost americké kosmické agentury NASA.
Český tým astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného průlomu v porozumění chování černých děr. Vědci v mezinárodní spolupráci publikovali dvě studie, které poskytují nové pohledy na chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Černá díra o hvězdné hmotnosti v takové soustavě přitahuje hmotu ze svého hvězdného souputníka a vzniká kolem ní tzv. akreční disk. Na pólech černé díry pak může hmota ze systému unikat směrem ven v podobě vysokoenergetických výtrysků.
V úterý 21. ledna 2025 proběhne na observatoři Astronomického ústavu AV ČR slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2024. Laureátem je RNDr. Václav Pavlík, Ph.D. z Oddělení galaxií, který získává toto ocenění za soubor prací „Podrobná studie hvězdné dynamiky a vývoje hvězdokup“.
V pondělí 26. ledna 2026 proběhne na observatoři Astronomického ústavu AV ČR slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2025. Laureátem se stává RNDr. Jakub Podgorný, Ph.D.
V Praze se od 1. do 5. prosince 2025 uskuteční již šestnáctý ročník mezinárodní konference AXRO pořádané Astronomickým ústavem AV ČR, která každoročně přivádí do Prahy přední odborníky v oblasti rentgenové astronomie a rentgenové optiky. Mezi nejdůležitější příspěvky letošního ročníku budou patřit výsledky čínských vědců z kosmické mise Einstein Probe, stejně jako prezentace nejnovějšího vývoje připravovaných mezinárodních misí, například SMILE, NewAthena a THESEUS a také čínské eXTP.
V Praze se od 11. do 15. listopadu 2024 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2024. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.
V Praze se od 4. do 8. prosince 2023 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2023.
Kosmické mise a technologie
Mise PLATO Evropské kosmické agentury (ESA) bude startovat v roce 2026 a od roku 2027 začne hledat planety podobné Zemi okolo hvězd slunečního typu. Významný milník v přípravě mise - optická lavice s 26 kamerami byla úspěšně nainstalována na modul vesmírné lodi. Nyní už zbývá jen nainstalovat solární panely.
Nový spektrograf s vysokým rozlišením PLATOSpec se 26. listopadu 2024 úspěšně dočkal „prvního světla“. Po téměř dvouletém období konstrukce je přístroj připraven k astronomickým pozorováním. Bude prověřovat hvězdy, které potenciálně hostí extrasolární planety podobné Zemi a poskytovat pozemní podporu připravované vesmírné misi ESA PLATO.
Evropská kosmická agentura (ESA) v pondělí 16. června 2025 poprvé představila veřejnosti vědecká pozorování sluneční koróny pořízená vesmírným koronografem ASPIICS na palubě mise Proba-3. Díky unikátní technologii velmi přesného letu satelitů ve formaci se tak "zatmění na přání" stalo skutečností. Tato sonda vznikla za výrazného českého přispění.
Čas startu technologické mise Proba - 3 se přiblížil. Evropská kosmická agentura potvrdila start 4. prosince 2024. Sestavu dvou družic vynese indická raketa PSLV-XL z vojenské základny poblíž města Chennai. Technologickou misi využijí astronomové pro dlouhodobé pozorování zatmění Slunce.
Evropská kosmická agentura schválila tzv. adopci mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) s rozpočtem 1,75 miliard euro. Adopce mise je významným milníkem při přípravě kosmických projektů, kdy Evropská kosmická agentura převádí projekt z fáze posuzování k vlastní realizaci koncepcí a technologií.
České instituce a firmy se podílejí na návrhu, realizaci a provozu mise Hera Evropské kosmické agentury (ESA).
V roce 2026 má být v Česku postavena jedna ze stanic soustavy LOFAR (LOw Frequency ARray). Tato soustava téměř padesáti přijímacích stanic pracujících nebo budovaných nyní v celkem jedenácti evropských zemích pracuje jako jedna obří anténa.
V Praze začíná 16. ročník mezinárodní konference AXRO.
V Praze začíná 15. ročník mezinárodní konference AXRO.
V Praze se od 1. do 5. prosince 2025 uskuteční již šestnáctý ročník mezinárodní konference AXRO pořádané Astronomickým ústavem AV ČR.
V Praze se od 11. do 15. listopadu 2024 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2024.
V Praze se od 4. do 8. prosince 2023 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2023.
V Žatci začíná 19. ročník mezinárodní konference IBWS (INTEGRAL/BART Workshop). Proběhne ve dnech 26. až 30. května 2025. Tématem konference je astrofyzika vysokých energií, gama záblesky, satelitní projekty a podpůrné pozemní experimenty včetně robotických teleskopů.
V Chebu začíná 18. ročník mezinárodní konference IBWS (INTEGRAL/BART Workshop). Na chebském gymnáziu proběhne ve dnech 13. až 17. května 2024.
Pozoruhodné astronomické jevy
Meteorický roj Perseid patří k nejoblíbenějším letním astronomickým událostem. Letos vrcholí v noci z 12. na 13. srpna. Pozorování ale výrazně ovlivní svit Měsíce. Z tohoto důvodu se letos neorganizuje na ondřejovské hvězdárně veřejné pozorování.
V noci z 23. na 24. července 2025 krátce před půl druhou hodinou středoevropského letního času byl z našeho území a z území sousedních států pozorován mimořádně jasný bolid. Bolid byl zaznamenán řadou přístrojů Evropské bolidové sítě a na jejich základě bylo zjištěno, že skončil pádem malých meteoritů v Polsku. Intenzivní hledání polskými kolegy ve vytyčené oblasti vedlo k úspěchu. První dva meteority byly nalezeny 12. srpna.
Ve čtvrtek 24. října 2024 krátce před půl desátou večer středoevropského letního času proletěl jižně od naší republiky, tedy nad Rakouskem, velmi jasný meteor - bolid. Tento mimořádně jasný bolid viděl velký počet náhodných svědků.
Tento mimořádný bolid označený jako EN260623_204511 začal svítit ve výšce 101 km v oblasti mezi městy Ingolstadt a Regensburg, maximální jasnost -17,4 magnitudy dosáhl ve výšce 56 km nad Norimberkem a pohasl ve výšce 34,5 km nad zemí v blízkosti města Höchstadt. Délka světelné dráhy v atmosféře byla 134 km a bolid jí uletěl za 6,4 sekundy.
Na večerní obloze se konečně objevila dlouho očekávaná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Ač bylo jasné, že kometa bude vidět pouhým okem, samotná jasnost komety ještě neříká nic o jejím vzhledu na obloze. Ten závisí především na jasnosti ohonu, a zde panovala velká nejistota, jak moc bude dlouhý či výrazný.
Vědci zlepšili odhad pozorovatelnosti nové komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Podle jejich propočtů bude nejvíce viditelná ve druhé polovině letošního října. Kometu objevila 22. února 2023 jihoafrická observatoř systému ATLAS. Nezávisle na tom ji 9. ledna 2023 zaregistrovala i data čínské observatoře Tsuchinshan.
Věda a vzdělávání
V Praze se od 19. do 22. června 2025 uskuteční výjimečné setkání věnované solarografii, unikátní technice, která propojuje umění, vědu a vzdělávání. Solarografický meeting 2025 naváže na úspěšné ročníky z let 2021 a 2023 a nabídne tři dny přednášek, workshopů, výstav a filmových projekcí.
Vědci získávají díky vesmírným výpravám stále mnoho nových informací o chování lidského těla dlouhodobě vystaveného působení mikrogravitace. A z výsledků, které získají například z lékařského sledování astronautů, mohou potom vycházet při nových metodách léčby stárnoucí lidské populace na naší planetě.
Astronomický ústav si v pondělí 17. června připomene 70 let od chvíle, kdy se stal součástí Akademie věd.
V souvislosti s výměnou veřejného osvětlení v hlavním městě, kdy tradiční sodíkové lampy nahrazují LED svítidla a mění se tak odstín světla z oranžového na bílé, se zvedla vlna zájmu o svícení ve venkovním nočním prostoru, zejména soustředěná na veřejné osvětlení a nevhodnost použití bílého světla. Jeho zastánci však apelují na dodržení bezpečnosti.
Vědci objevili dlouho předpovězenou rychlokluznou magnetickou rekonexi projevující se extrémně rychlým pohybem zjasnění ve slunečních erupcích s rychlostmi až 2600 km/s. Tento proces byl poprvé teoreticky předpovězen ve dvojici článků z roku 2005 a 2006, na jeho objev se tak čekalo bezmála 20 let.
Tým vědců vedený astronomem Jánem Šubjakem ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR a Centra pro astrofyziku Harvardské univerzity a Smithsonova institutu nedávno oznámil významný objev v oblasti výzkumu exoplanet. Pomocí dat z vesmírné mise TESS a pozemských pozorování spektrografem HARPS v Chile se podařilo potvrdit existenci exoplanety typu mini-neptun, pojmenované TOI-2458 b.
Astronomové objevili planetární systém, který vykazuje dosud nejsilnější pozorovanou gravitační interakci mezi dvěma obřími planetami. Tento gravitační tanec je tak silný, že způsobuje zdánlivé změny periody oběhu planet v řádu dní!
Exoplaneta / hnědý trpaslík BD-14 3065b má na svůj věk nečekaně velký poloměr, který naznačuje, že v ní dochází ke spalování deutéria. Jde o proces, který dělá z exoplanet hnědé trpaslíky.
Astronomická hádanka Cygnus X-3 má nyní na kahánku. Průlom v rozluštění záhady přineslo studium tohoto systému pomocí družice Imaging X-ray Polarimetry Explorer (IXPE). Měření rentgenové polarizace s IXPE umožnilo nahlédnout do konfigurace hmoty tvořící nejbližší okolí černé díry.
Nová analýza odhalila menší černou díru, která opakovaně proráží plynný disk větší černé díry v centru vzdálené galaxie. Zdá se tak, že v srdci vzdálené galaxie dostala supermasivní černá díra škytavku.
Je na Marsu ropa? Po opakovaných aplikacích gravitačních aspektů gravitačního pole na nejrůznější struktury na Zemi i na Měsíci přichází tým českých vědců poprvé na světě s jejich použitím pro Mars. Testuje se možný výskyt uhlovodíků v nížinách hypotetického severního paleo-oceánu Marsu.
Před 100 lety v noci z 12. na 13. září 1923 exponoval Josef Klepešta na skleněnou desku 8palcovým astrografem hvězdárny v Ondřejově Velkou mlhovinu v Andromedě. Ve 22:55 záznam zkazil prolétající bolid, čímž ale vznikla patrně nejslavnější astrofotografie českého původu, která obletěla celý svět.
V roce 2026 se otevře nová vědecká a historická lokalita.
Borotín ožije vědou, historií i uměním.
Lichnice byla založena Smilem ze Žitavy okolo roku 1250 na kopci Světlicí zvaném. Má trojúhelníkovou dispozici na skalnatém návrší. Patřila k hradům, které byly dávány věnem českým královnám a náležela do korunního majetku. Lichnici obléhala husitská vojska v roce 1421 a 1428 - 1429. Hrad získali sirotci. Roku 1610 vyhořela a už nebyla obnovena. V roce 1649 byla na zvláštní příkaz Ferdinanda III. pobořena. V blízkosti hradu poutá pozornost návštěvníků památný strom Žižkův dub a Dívčí kámen, místo opředená pověstí. O Lichnici už napsali různí badatelé mnoho zajímavých postřehů. Němý svědek dávných časů neustále odhaluje svoje taje. Archeologické výzkumy jsou toho důkazem. Snažíme se o udržení Lichnice ve vědomí lidí. Při záchranné stavební akci při zajištění jižního nároží hradu Lichnice v roce 2004 byl také financován archeologický výzkum vedený PhDr. Janem Frolíkem, CSc. /čj. 8826/04/. Přikládáme k nahlédnutí fotografie z tohoto výzkumu. Informační tabule v hradním muzeu na Lichnici obsahuje další dokumenty týkající se průběhu archeologického výzkumu.
Vydejte se za kouzlem kamenných zdí s bohatou historií a romantickou přírodou. Z Lichnice je krásný výhled do čáslavské kotliny. V jedné z věží je i rozhledna Milada. Sem lidé chodí, když si chtějí něco promyslet a putovat v čase.
Pro studenty a badatele uvádíme prameny k hledání podrobných informací o Lichnici: Regesta, Codex diplomatocus, Fridrich Gustav, Desky zemské, Dalimilova kronika r. 1300, Ze starých letopisů českých, Zrcadlo Čech a Moravy, Bart. Paprocký r. 1606, Paměti Mikuláše Dačického z Heslova, Letopis Žďárský, Kronika zbraslavská, Dějiny národu českého. Fr. Palacký, Hrady a zámky a tvrze království českého, August Sedláček, Dvě knihy českých dějin. Šusta, Husitská kronika Vavřince z Březové, Blahoslavená Zdislava z Lemberka, Kalista, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a Slezsku, Šimek, Lichtenburkové - Vzestupy a pády jednoho rodu, Jan Urban, Kačenka markytánka, Kuzma, Kronika českomoravská, J. V. Šimák, Věk poděbradský, Rud.
