Metodika výpočtu počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí

Česká republika se v posledních letech potýká s nižším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí v porovnání s průměrem zemí OECD a Evropské unie. Podle posledních dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) má terciární vzdělání v České republice 27 % lidí ve věku 25 až 64 let, zatímco průměr zemí OECD činí 42 % a průměr EU 38 %.

Tento údaj řadí Českou republiku mezi státy s relativně nižším počtem absolventů vysokých škol, přičemž nižší podíl než v ČR mají pouze Itálie a Rumunsko (shodně 20 %).

V rámci sousedních zemí má Německo 33 % vysokoškolsky vzdělaných osob, Polsko 34 %, Rakousko 36 % a Slovensko 29 %. Naopak nejvyšší podíl vysokoškoláků v rámci OECD vykazuje Kanada (63 %), následovaná Japonskem, Irskem a Koreou. V Evropské unii pak nejvíce vyniká Irsko s 54 %.

Je však důležité zmínit, že v posledních desetiletích došlo v České republice k výraznému nárůstu počtu vysokoškolsky vzdělaných osob. Mezi lety 1995 a 2010 se jejich počet téměř zdvojnásobil. V roce 1995 činil podíl vysokoškoláků na celkovém počtu obyvatel starších 15 let 7,8 %, zatímco v roce 2010 to již bylo 13,7 %.

Dynamický vývoj byl zaznamenán i ve věkové kategorii 25 až 29 let, kde v roce 2003 mělo ukončené či probíhající vysokoškolské studium okolo 10 % jedinců, zatímco v roce 2010 to bylo již 30 %. Tento trend naznačuje, že generace narozené po roce 1980 budou mít podobnou vzdělanostní strukturu jako obyvatelé vyspělých zemí Evropské unie.

V posledních letech se také zvyšuje průměrný věk absolventů vysokých škol, zejména magisterského studia. V roce 2001 činil 24,7 roku, v roce 2010 pak již 25,9 roku.

Celkový nárůst počtu vysokoškoláků a prodlužování studia má podstatný vliv na trh práce. Mezi lety 2003 a 2010 se počet studentů ve věku 20 až 34 let zvýšil o více než 60 %.

Vývoj počtu vysokoškolsky vzdělaných osob v ČR

Data z Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že v období 2010-2018 přibylo v České republice téměř 500 tisíc vysokoškolsky vzdělaných osob. Tento nárůst byl rychlejší u žen než u mužů.

Klíčové trendy v počtu vysokoškolsky vzdělaných osob (2010-2018):

• Celkový nárůst o téměř 500 tisíc osob.
• Rychlejší nárůst počtu vysokoškolsky vzdělaných žen.
• Největší nárůst byl zaznamenán ve věkové kategorii 35-44 let (přibylo 124 tis. žen a 86 tis. mužů).
• Ve věkové kategorii 25-34 let došlo k výraznému nárůstu počtu žen (+72 tis.) oproti mužům (+16 tis.).

Současně s nárůstem počtu vysokoškoláků došlo k poklesu počtu osob s nižším dosaženým vzděláním:

• Počet lidí s maximálně základním vzděláním se snížil o přibližně 177 tisíc.
• Počet vyučených osob poklesl výrazněji, celkem o 205 tisíc.

Tyto změny v demografickém profilu odrážejí celkový posun ve vzdělávací struktuře obyvatelstva.

Vzdělávací struktura podle pohlaví

Významné rozdíly mezi pohlavími jsou patrné i ve vzdělávací struktuře. Zatímco v roce 2010 podíl vysokoškolaček na celkovém vzdělání žen činil 12,7 % a u mužů 14,8 %, ve věkové kategorii 25-34 let byl poměr opačný. Zde podíl vysokoškolaček dosahoval 25,4 %, zatímco u mužů jen 20 %.

Nárůst podílu vysokoškolsky vzdělaných žen ve věku 25-34 let byl od roku 2010 velmi markantní (zvýšení o 15 procentních bodů), oproti tomu u mužů ve stejné věkové kategorii činil nárůst pouze 6 procentních bodů.

Celkově se podíl vysokoškolsky vzdělaných osob od roku 2010 zvyšoval u obou pohlaví, u žen o cca 7 procentních bodů a u mužů o 4,5 procentního bodu.

Mezi vyučenými osobami dlouhodobě převažují muži, zatímco středoškolské vzdělání s maturitou je častější doménou žen. Tento trend se projevuje i v poklesu počtu vyučených ve věku 25-34 let, kde ubylo převážně mužů.

Naopak počet maturantů se snížil, avšak zde došlo k úbytku převážně žen.

V roce 2022 mělo vysokoškolské vzdělání 27 % mužů a 43 % žen ve věku 25-34 let, což je stále pod průměrem zemí OECD (41 % mužů a 54 % žen).

Zájem o studium a volba oborů

V posledních letech dochází k prudkému nárůstu zájmu o vysokoškolské studium. Zatímco v polovině 90. let nastupovalo na vysoké školy méně než 20 % populačního ročníku, dnes je to kolem 55 %.

Tento nárůst však s sebou přináší i tlak na pokles kvality, neboť rychlé navyšování počtu studentů nemusí být vždy doprovázeno adekvátním rozvojem kapacit a standardů.

V České republice je 72 vysokých škol (43 soukromých, 26 veřejných, 2 státní) s celkem 153 fakultami. Počet vysokých škol na obyvatele však nevybočuje z evropského ani světového průměru.

Oblíbenost studijních oborů:

• V celé OECD jsou nejpopulárnější obory STEM (věda, technologie, inženýrství, matematika) a obchod, administrativa a právo.
• V České republice studenti nejčastěji absolvují přírodní a technické obory (23 %), dále obory byznys a právo (19 %) a humanitní a společenské vědy (19 %).
• Od roku 2001 do současnosti zaznamenaly humanitní obory obrovský nárůst uchazečů (téměř 120 %), zatímco technické vědy a nauky relativně slabý nárůst (27 %).
• Zájem o technické obory celkově klesá, což je zarážející vzhledem k jejich atraktivitě na trhu práce.
• Zahraniční studenti studují nejčastěji obory z oblasti obchod, administrativa a právo (21,5 %), následované zdravotními a sociálními obory (16,7 %) a informačními a komunikačními technologiemi (13,9 %).

Vysokoškolské vzdělání se nadále vyplatí z hlediska příjmů a nezaměstnanosti. Lidé s terciárním vzděláním mají nižší míru nezaměstnanosti a dosahují vyšších příjmů.

V České republice je rozdíl v odměňování mezi pracovníky s ukončeným vyšším středním vzděláním a terciárním vzděláním 60 %, což naznačuje vyšší relativní návratnost vzdělání.

Přechod ze vzdělávání na trh práce a sociální dopady

Dosažené vzdělání významně souvisí s úspěšností na trhu práce. Mladí lidé bez dokončeného středoškolského vzdělání čelí v ČR 9,5% nezaměstnanosti, zatímco u vysokoškolsky vzdělaných osob je to jen 2,4 %.

Zpráva OECD potvrzuje, že lidé s terciárním vzděláním obecně dosahují nejvyšších příjmů. V zemích OECD vydělávají s terciárním vzděláním v průměru o 54 % více než ti, kteří ho nemají.

V České republice jsou tyto rozdíly ještě výraznější - lidé s terciárním vzděláním vydělávají v průměru o 60 % více než ti s vyšším středním vzděláním.

Vzdělání má také sociální dopady. Lidé s vyšším stupněm vzdělání uvádějí, že jsou zdravější, méně kouří a více si užívají vlastního života.

Vysokoškolsky vzdělaní lidé v Česku patří podle vlastního vnímání k nejzdravějším v rámci zemí OECD, nicméně míra "užívání si života" je pod průměrem OECD.

Je však důležité si uvědomit, že absolvování terciárního vzdělávání silně závisí na rodinném zázemí. Ve všech zemích s dostupnými údaji mají mladí dospělí vyšší pravděpodobnost získat terciární vzdělání, pokud ho získali i jejich rodiče. V ČR dosáhlo terciárního vzdělání 60 % mladých lidí, jejichž alespoň jeden rodič měl tento stupeň vzdělání.

Česká republika se dlouhodobě potýká s nerovností ve společnosti a nefunkčností vzdělávání jako nástroje "sociálního výtahu", což potvrzuje i replikování dosaženého vzdělání rodičů.

OECD upozorňuje na to, že odborné programy jsou v mnoha zemích stále vnímány jako druhořadá možnost. Pro zvýšení jejich atraktivity je nutné zvyšovat kvalitu a nabízet programy odpovídající talentu a preferencím studentů.

Klíčová je také úzká provázanost vzdělávacího systému se zaměstnavateli a podpora získávání praxe během studia. Průzkumy ukazují, že studenti, kteří měli stáž související s oborem studia, považovali tuto zkušenost za velmi užitečnou.

Vládní výdaje na žáka či studenta jsou v ČR ve všech stupních vzdělávání pod průměrem zemí OECD. Například roční výdaje na žáka na prvním stupni činí 8 637 USD, zatímco průměr OECD je 12 730 USD.

Česká konference rektorů a Rada vysokých škol varují před nedostatečným financováním vysokého školství, které by mohlo ohrozit kvalitu vzdělání a konkurenceschopnost.

tags: #pocet #vysokoskolsky #vzdelanych #lidi #metodika