Diplomová práce se zabývá problematikou vlivu využívání digitálních technologií na pozornost žáků prvního stupně základní školy. Cílem práce bylo zmapovat a zjistit pozitivní a negativní důsledky či dopady využívání digitálních technologií na pozornost žáků prvního stupně ZŠ, vyhodnotit výsledky tohoto dopadu ve prospěch či neprospěch jejich využívání a navrhnout vhodná řešení či doporučení pro praxi.
Práce vycházela z předpokladu, že žáci prvního stupně ZŠ nadměrně využívají digitální technologie, jako jsou například chytré telefony, tablety, notebooky či chytré hodinky, což má negativní vliv na jejich pozornost.
K dosažení vytyčeného cíle byla práce rozdělena na část teoretickou a praktickou. Pro zpracování teoretické části práce byla využita metoda literární rešerše, díky které byly shrnuty současné teoretické poznatky a dosavadní výsledky bádání v dané problematice.
Pro zpracování praktické části práce byly využity kvantitativní výzkumné metody prostřednictvím dotazníkového šetření a testu pozornosti. Vyhodnocení vlivu využívání digitálních technologií na pozornost žáků prvního stupně základní školy probíhalo na základě dotazníkového šetření a testu pozornosti u 112 žáků prvního stupně základních škol.
Výsledky z dotazníkového šetření i testu pozornosti ukazují, že žáci prvního stupně základních škol nadměrně využívají digitální technologie. Toto nadměrné využívání digitálních technologií má negativní vliv na jejich pozornost. Konkrétní dopady se liší v závislosti na individuálních faktorech a způsobu používání technologií.
Mezi pozitivní dopady lze zařadit například rozvoj digitální gramotnosti, přístup k informacím a možnost využití edukačních aplikací. Na druhou stranu, negativní dopady zahrnují snížení schopnosti soustředění, problémy s udržením pozornosti při delších činnostech, zhoršení kvality spánku a potenciální riziko vzniku závislosti na digitálních zařízeních.
Pro zmírnění negativních dopadů a maximalizaci pozitivních je nezbytné stanovit jasná pravidla pro využívání digitálních technologií. Doporučení pro praxi zahrnují:
- Osvěta rodičů a pedagogů o rizicích a přínosech digitálních technologií.
- Stanovení časových limitů pro používání zařízení mimo školní výuku.
- Podpora aktivních činností a trávení času v přírodě.
- Zařazení digitální výchovy do školního vzdělávacího programu.
- Využívání technologií jako podpůrného nástroje ve výuce, nikoli jako náhrady interaktivní výuky.
Je důležité si uvědomit, že digitální technologie jsou nedílnou součástí moderního světa a jejich úplné vyloučení není žádoucí ani reálné. Klíčem je najít rovnováhu a naučit děti zdravému a zodpovědnému přístupu k jejich využívání.