Tato metodika se věnuje situacím, kdy pracovní poměr zástupce vzniká jmenováním a kdy na základě pracovní smlouvy. Přináší přehled podmínek, za nichž je zástupce vedoucím zaměstnancem, i toho, jak správně postupovat při ukončení výkonu funkce. Metodický materiál se zaměřuje na problematiku vzniku a skončení pracovního poměru zástupce ředitele školy. Je určen především ředitelům škol, případně též personalistům, zřizovatelům škol nebo samotným zástupcům. Materiál si klade za cíl vysvětlit, kdy je pracovní poměr zástupce ředitele školy zakládán jmenováním, a kdy je zakládán pracovní smlouvou. Popisuje specifika spojená se skončením výkonu práce a pracovního poměru zástupce ředitele.
Ředitel školy (dále v textu „ŘŠ”), která je zřízena při školské právnické osobě, případně příspěvkové organizaci, je statutárním orgánem a zároveň zaměstnancem právnické osoby (příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby). Současně je třeba ho vnímat jako ředitele všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba vykonává.
Role a zakotvení
Materiál rozlišuje tři klíčové role: ředitele školy, zástupce statutárního orgánu a zástupce ředitele. Věnuje se jejich právnímu zakotvení, způsobu ustanovení i případným nárokům na příplatky.
Ředitel školy
Ředitel školy je statutárním orgánem příspěvkové organizace. Je označen ve zřizovací listině příspěvkové organizace, v níž je rovněž vymezen způsob, jakým vystupuje jménem organizace. Jako statutární orgán školské právnické osoby je označen ředitel přímo ve školském zákoně. Obecně má statutární orgán působnost rozhodovací a jednatelskou - zastupuje právnickou osobu navenek a činí jejím jménem právní jednání.
Zástupce statutárního orgánu
Zástupce statutárního orgánu je osoba, která je v době nepřítomnosti statutárního orgánu (tj. ředitele školy) oprávněna jednat jménem právnického osoby v plném rozsahu kompetence statutárního orgánu. Může jím být vedoucí zaměstnanec (např. zástupce ředitele pro 1. stupeň základní školy, vedoucí ekonomického útvaru) nebo zaměstnanec, který není vedoucím zaměstnancem (např. ekonom, který dle organizačního řádu není vedoucím zaměstnancem). Funkce zástupce statutárního orgánu je zakotvena ve vnitřním předpisu (organizačním řádu) a u příspěvkové organizace i ve zřizovací listině. Funkci může vykonávat pedagogický i nepedagogický pracovník.
Zástupce ředitele školy
Tuto pracovní pozici školský zákon neupravuje, běžná je pracovní pozice zástupce ředitele, zástupce ředitele pro 1. stupeň základní školy, zástupce ředitele mateřské školy, zástupce ředitele pro praktické vyučování apod. Tímto zástupcem ředitele školy bývá pedagogický pracovník. Funkci zástupce ředitele předpokládá nařízení vlády. Dále se tato pracovní pozice, funkce "zástupce ředitele školy" chápe jako funkce, která je podřazena kategorii "vedoucí pedagogický pracovník".
Zástupce ŘŠ bývá zpravidla pedagogickým pracovníkem a vykonává přímou pedagogickou činnost, např. zástupce pro 1. či 2. stupeň ZŠ, zástupce pro MŠ, zástupce pro inovace ve výuce, zástupce pro školní poradenské pracoviště. Funkci však může vykonávat i nepedagogický pracovník, který pedagogickou činnost nevykonává. Zástupce ŘŠ může řídit samostatný organizační útvar a být vedoucím zaměstnancem ve smyslu § 11 zákoníku práce, který je oprávněn na samostatném stupni řízení stanovit a ukládat podřízeným pracovníkům úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem však nutně být nemusí (např. zástupce ŘŠ pro projekty).
Vznik pracovního poměru zástupce ředitele
Je třeba dodržet zásadu stanovenou v § 34b odst. 2 zákoníku práce, podle kterého zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Práce vykonávaná v dalším pracovněprávním vztahu musí být tedy povahově odlišná od činností vyplývajících z funkce ředitele. Doporučujeme, aby druh práce v dalším pracovněprávním vztahu byl co nejlépe definován tak, aby bylo zřejmé, že ji ředitel vykonává vedle činností běžně spojených s výkonem své funkce a že je od nich jasně oddělena.
Jmenování
Jmenovaný zástupce ředitele je pouze takový zástupce, který je vedoucím organizačního útvaru příspěvkové organizace vytvořeného podle vnitřního organizačního předpisu, typicky organizačního řádu. Organizační struktura příspěvkové organizace musí být v tomto případě členěna na jednotlivé útvary vedené zaměstnancem školy, tj. zástupcem ředitele.
Jestliže je zástupce ředitele vedoucím zaměstnancem ve smyslu zákoníku práce a řídí organizační útvar příspěvkové organizace, pak je jeho pracovní poměr povinně založen jmenováním (nikoli pracovní smlouvou - viz § 33 odst. 3 písm. f) zákoníku práce). V případě zástupce ředitele může být jmenováním založen pracovní poměr na dobu neurčitou i na dobu určitou.
Označení vedoucího pracovního místa, na které je zaměstnanec jmenován (např. zástupce ředitele pro 1. stupeň). Doba, na kterou je zástupce ředitele jmenován (pokud je jmenování na dobu určitou, uvede se časový úsek, na který je zástupce jmenován - např. do 30. 6.). Přestože je jmenování jednostranným právním úkonem, je třeba aby se jmenováním zaměstnanec souhlasil. Souhlas může vyjádřit výslovně ve jmenovacím dekretu. Výslovné vyjádření souhlasu ve jmenovacím dekretu není nutné - souhlas zaměstnance lze dovodit z jeho faktického jednání.
Pracovní smlouva
Pracovní smlouvou se zakládá pracovní poměr zástupce ředitele, který nevede organizační útvar příspěvkové organizace. Takový zástupce neřídí podřízené zaměstnance, ale má rozšířenou pracovní náplň o zajištění agend, které bývají zpravidla svěřeny řediteli školy. Tento zástupce není vedoucím zaměstnancem ve smyslu § 11 ZP a nenáleží mu příplatek za vedení podle § 124 odst. 1 ZP.
Pracovní poměr zástupce ředitele školy, jejíž činnost nevykonává příspěvková organizace, se zakládá výhradně pracovní smlouvou, nikoliv jmenováním. Bez ohledu na to, zda je vedoucím zaměstnancem podle § 11 ZP a zda řídí samostatný organizační útvar, bude jeho pracovní poměr vznikat pracovní smlouvou. Pokud zástupce ředitele vykonává práci na vedoucím místě uvedeném v § 73 odst. 3 ZP (v praxi se bude zpravidla jednat o místo přímo podřízené řediteli školy), lze sjednat, že může být z funkce odvolán.
Příklady
Příklad č. 1: Zástupce ředitele školy, který je vedoucím organizačního útvaru příspěvkové organizace: Je vytvořen organizační útvar s označením Úsek 2. stupně ZŠ a v jeho čele stojí zástupce ředitele, který ho řídí. Pracovní poměr zástupce ředitele se v tomto případě zakládá výhradně jmenováním (pracovní poměr nelze založit pracovní smlouvou). Pokud má být tímto zástupcem ustanoven stávající zaměstnanec, je třeba přistoupit ke změně jeho pracovního poměru a do funkce zástupce ho jmenovat. Ke změně pracovního poměru nemůže dojít na základě dodatku ke stávající pracovní smlouvě.
Příklad č. 2: Zástupce ředitele školy v příspěvkové organizaci, který není vedoucím organizačního útvaru: Bude se jednat o zástupce ředitele, který nevede žádný organizační útvar příspěvkové organizace a neřídí podřízené zaměstnance (například zástupce ředitele školy pro oblast projektů a PR, zástupce ředitele pro koordinaci podpory nadání nebo zástupce pro koordinaci prevence). Pracovní poměr se nezakládá jmenováním, ale výhradně pracovní smlouvou. Pokud má být tímto zástupcem ustanoven stávající zaměstnanec, je možné uzavřít dodatek ke stávající pracovní smlouvě, kterým dojde ke změně jeho pracovního poměru (druhu práce).
Příklad č. 3: Zástupce ředitele školy, jejíž činnost nevykonává příspěvková organizace: Bude se jednat o zástupce ředitele školy, který je zaměstnancem například školské právnické osoby nebo společnosti s ručením omezeným. Bez ohledu na to, zda je vedoucím zaměstnancem podle § 11 ZP a zda řídí samostatný organizační útvar, bude jeho pracovní poměr vznikat pracovní smlouvou.
Ukončení výkonu funkce a pracovního poměru
Výkon práce jmenovaného zástupce ředitele školy končí podle § 73 a § 73a ZP buď odvoláním, nebo vzdáním se vedoucího pracovního místa. Ředitel školy může jmenovaného zástupce odvolat nebo se zástupce může svého místa vzdát (obojí je třeba provést v písemné formě). Pokud je zástupce odvolán nebo se vedoucího místa vzdá, skončí mu výkon práce na pracovním místě zástupce dnem, kdy bude odvolání nebo vzdání se doručeno druhé straně (zaměstnavateli, tj. řediteli školy). Odvoláním nebo vzdáním se vedoucího pracovního místa pracovní poměr zaměstnance nekončí.
Ředitel školy je povinen bývalému zástupci nabídnout jiné pracovní místo odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci (obvykle půjde o pozici učitele apod.). V případě, že takové pracovní místo není k dispozici nebo ho zaměstnanec odmítne, nastává situace, kdy se bývalý zástupce ocitá tzv. na překážkách (jde o překážky v práci na straně zaměstnavatele), není mu přidělována práce, nevykonává práci a náleží mu náhrada platu ve výši průměrného výdělku. Zároveň je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) ZP (tzv. pro fiktivní nadbytečnost).
Odstupné bývalému zástupci náleží jen v případě, kdy byl odvolán v souvislosti se zrušením místa zástupce, kdy v důsledku organizační změny pracovní místo zaniklo. Pracovní poměr jmenovaného zástupce ředitele není nezbytně nutné ukončovat postupem uvedeným v § 73a ZP (odvoláním nebo vzdáním se). Je možno také uplatnit obecné způsoby skončení pracovního poměru jako jsou výpověď (dle § 50 a násl. ZP) nebo dohoda o rozvázání pracovního poměru.
Pravomoci a odpovědnost
Vedle povinností "řadových" zaměstnanců mají vedoucí zaměstnanci další povinnosti stanovené § 302 zákoníku práce: řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky, co nejlépe organizovat práci, vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zabezpečovat odměňování zaměstnanců podle tohoto zákona, vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců, zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů, zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.
Přijetí role ředitele školy nebo školského zařízení s sebou nese vysokou míru odpovědnosti nejen za pedagogický proces, ale i za ekonomickou a právní stabilitu organizace. Pokud uvažujete o kariérním postupu do vedení školy nebo jste již byli do funkce jmenováni, naše studium vám poskytne nezbytný legislativní a manažerský základ.
Podrobný návod, jak se stát policistou: Tipy od 25letého veterána v oblasti vymáhání práva
Volba a výběr zástupce
Ideální je, aby na místo zástupce ředitele proběhlo výběrové řízení, do kterého se mohou přihlásit jak pedagogičtí pracovníci ze stávajícího sboru, tak uchazeči zvenčí. Nejprve si musí ředitel uvědomit, zda bude „lovit ve vlastních vodách“, nebo zda osloví uchazeče zvenčí. Výhodou pracovníka z vnitřních zdrojů, tedy ze stávajícího pedagogického sboru, je jeho znalost fungování chodu školy i osobností jednotlivých pracovníků. Ředitel školy navíc svého podřízeného zná, může si ho před jmenováním „vyzkoušet“ pověřením některými úkoly nebo řešením různých situací.
Pokud je otázka jmenování zástupce záležitostí delší doby (např. stávající zástupce má odejít do důchodu), má ředitel školy možnost si nového zástupce „vychovat“ a umožnit mu funkční vzdělávání.
Nevýhodou pracovníka z vnitřních zdrojů je, že může být pro některé pracovníky těžké přijmout fakt, že kolega se stal nadřízeným. Pracovníci nemusí pochopit, proč byl vybrán právě on a nikoliv oni - naruší se vztahy ve sboru, začne se objevovat závist, pracovníci ho nemusí respektovat a budou se od něj distancovat. Nový zástupce už nebude kolega, ale nadřízený, bude si muset zvyknout na větší míru zátěže, jistou osamělost i to, že bude říkat kolegům také nepříjemné věci.
Výhodou uchazeče z vnějších zdrojů je, že není zatížený znalostí chodu školy ani pracovníků - jeho pohled nebude ovlivněný minulostí ani vazbami na pracovníky. Navíc přináší nové zkušenosti, možné další kontakty, a tím příležitost inovací. Aby ředitel školy vybral opravdu vhodného pracovníka, je třeba dobře připravit výběrové řízení.
Kompetence zástupce
Nejvíce zdůrazňované byly kompetence osobností - zástupce ředitele je dospělý jedinec a tyto kompetence nelze nejméně ovlivnit, proto jsou na ně kladené nejvyšší nároky. V rámci sociálních kompetencí zástupce formuje svůj vztah k podřízeným, pomáhá jim řešit různé situace ze života školy a zároveň je spojovacím můstkem mezi nimi a ředitelem školy. Základem je empatické myšlení doprovázené asertivním chováním, které vyvolává u podřízených přirozenou autoritu. Manažerské kompetence se mohou nacházet jak v rámci sociálních, tak v rámci manažerských kompetencí. Stranou - i když na posledním místě z hlediska důležitosti - nezůstaly ani kompetence odborné. Pořadí jednotlivých kompetencí znesnadňuje výběr pracovníka do funkce zástupce, protože právě osobnostní (i sociální) kompetence jsou nejobtížněji zjistitelné.
Stanovení rozsahu přímé pedagogické činnosti
Novela nařízení vlády č. 75/2005 Sb. upravila nová pravidla pro stanovení rozsahu přímé pedagogické činnosti pro zástupce ředitele školy nebo školského zařízení. Novela nařízení vlády upouští od dosavadního způsobu stanovení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti vázaného na počet tříd připadajících na konkrétního vedoucího pracovníka a nově stanovuje způsob výpočtu celkového rozsahu hodin, o které je možno v rámci školy nebo školského zařízení rozsah přímé pedagogické činnosti všem zástupcům ředitele školy nebo školského zařízení dohromady snížit z výše odpovídající jejich pedagogické profesi.
Jejich rozsah přímé pedagogické činnosti nebude tedy určován absolutní hodnotou uvedenou v příloze k nařízení vlády, ale ředitel školy nebo školského zařízení bude mít možnost variovat jeho výši v rámci tzv. "banky odpočtů", jak je označován celkový rozsah možného snížení (maximum možného snížení) týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti všech zástupců ředitele školy nebo školského zařízení v rámci jedné právnické osoby. Celkový rozsah snížení (odpočtů) přímé pedagogické činnosti je určen podle počtu rozhodných jednotek. Rozpětí počtu jednotek a rozsah odpočtů jsou nastaveny tak, aby odpovídaly standardní praxi organizace škol a školských zařízení.
Banka odpočtů
Banka odpočtů je součtem všech hodin, které má ředitel školy nebo školského zařízení k dispozici pro snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti svého zástupce/svých zástupců. Banka odpočtů je tedy pojmem, který označuje celkový rozsah snížení hodin přímé pedagogické činnosti u dané právnické osoby, v jehož rámci je možno snížit týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti všem zástupcům ředitele příslušné právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení. Nicméně platí, že týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo školského zařízení nesmí být nižší než stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti ředitele školy nebo školského zařízení.
Ředitel školy nebo školského zařízení si zjistí velikost banky odpočtů pro danou právnickou osobu a určí si počet zástupců ředitele školy nebo školského zařízení. Tomuto zástupci nebo těmto zástupcům dle svého uvážení a s ohledem na objem jejich povinností a potřeby školy nebo školského zařízení určí týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti odečtem počtu hodin z jejich týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti stanoveného pro příslušnou pedagogickou profesi tak, aby celkový součet odpočtů nepřekročil velikost banky odpočtů.
Jednotka
Nově nejsou v nařízení vlády organizační jednotky, podle kterých se stanoví výše přímé pedagogické činnosti vedoucích pracovníků, označovány souhrnným pojmem "třída", nýbrž "jednotka". Do počtu rozhodného pro stanovení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti, respektive pro stanovení objemu banky odpočtů se jako jednotky započítávají: třídy, studijní skupiny, výchovné skupiny, oddělení, speciálně pedagogické centrum a školní klub.
