Rakousko, země s vynikající úrovní cestovního ruchu, je vytvořena vynikající vybaveností a dlouhodobě vykazuje aktivní saldo. Roční návštěva asi 20 milionů zahraničních turistů, zejména v zimní sezóně, svědčí o jeho oblibě.
Země je z více než 90 % pokryta Alpami, zbývající část tvoří okolí Vídně a nížiny Vídeňské pánve. Alpy se dělí na tři hlavní části: Centrální pásmo s nejvyšší horou Rakouska - Grossglocknerem (3797 m), Severní vápencové pásmo s pohořími Dachstein a Salcburské Alpy, a Jižní vápencové Alpy.
Rakousko je spolkovou republikou skládající se z devíti spolkových zemí, jako jsou Korutany, Štýrsko, Tyrolsko a další. Více než polovina obyvatel pracuje ve službách, asi 40 % v průmyslu. Hospodářství je založeno na lesním a dřevozpracujícím průmyslu, hutnictví oceli, strojírenství a textilní výrobě. Díky levné vodní energii se zde daří výrobě hliníku a chemickému průmyslu. Cestovní ruch a turistika hrají klíčovou roli, přičemž roční příjmy z turistiky řadí Rakousko vysoko v celosvětovém měřítku.
Vídeň - město hudby a historie
Rakouské hlavní město Vídeň, kdysi zářící metropole Rakousko-uherské monarchie, je dnes pulzujícím centrem kultury, průmyslu a cestovního ruchu. Koncem 18. a v 19. století patřila k nejpozoruhodnějším městům Evropy s velkolepou architekturou.
Mezi nejnavštěvovanější památky patří monumentální paláce Hofburg a Schönbrunn, impozantní kostely sv. Štěpána a sv. Karla Boromejského. Budova opery je místem tradičních honosných plesů a kolébkou světoznámého vídeňského valčíku, který proslavili skladatelé Johann Strauss a jeho syn. Vídeň inspirovala i další velikány klasické hudby jako Mozarta, Beethovena, Brahmse, Schuberta, Haydna, Brucknera a Mahlera, kteří zde prožili část svého života. V 17. a 18. století se Vídeň stala jedním z předních center operního umění.
Město nabízí i skromnější, ale neméně lákavé zážitky, jako jsou útulné kavárny s nabídkou nejnovějších deníků a malé, přátelské vinné sklípky na statcích v okolí hlavního města, kde se podává tzv. Heuriger - mladé víno. V roce 1703 zde byl vytisknut nejstarší novinový deník na světě - Vídeňské noviny.
Architektonicky zajímavým skvostem je Hundertwasserhaus od malíře a architekta Friedensreicha Hundertwassera, postavený v letech 1983-1985. Turisticky velmi vyhledávaný je i zábavní park Prater s Obřím kolem, jedním ze symbolů Vídně.
Salcburk a Innsbruck - hudba a horská krása
Dalším významným hudebním městem je Salcburk na řece Salzach, rodiště Wolfganga Amadea Mozarta. Jeho rodný dům je jednou z hlavních atrakcí. Střed města tvoří lákavá spleť úzkých uliček s malými krámky, kde lze zakoupit tradiční rakouské oděvy jako Lederhosen a Dirndl. Hudba dominuje Salcburku zejména v srpnu během tradičního hudebního festivalu.
Město Innsbruck je známé především díky Zlaté stříšce na pěší zóně, postavené kolem roku 1500 císařem Maximilianem I. Dalšími památkami jsou Insbrucký oblouk, Sloup sv. Anny, městská věž a olympijské sportoviště.
Rakouská kuchyně a tradice
Rakouská kuchyně je specifická a odráží vlivy všech národů, které kdysi patřily k monarchii. Vyplývá to z možností nejrůznějších vlivů, které ji během staletí spoluvytvářely, a také z rozdílných topografických, historicko-politických, společensko-sociálních a hospodářských podmínek jednotlivých spolkových zemí. S výjimkou Vídně převládá v těchto zemích poměrně dlouho kuchyně venkovská, která vycházela z potřeby nasytit početnou rodinu i čeleď po namáhavé práci, pokud možno z vlastních zdrojů.
Celosvětově známé jsou vídeňské kavárny s širokou nabídkou zákusků a moučníků, jako je Sacherův dort. Typické vídeňské kávy zahrnují Melange, Der kleine Braune, Der kleine Mocca, Der Türkische, Der Einspänner, Der Wiener Eiskaffe, Der Masagran, Der Kapuziner a Der Fiaker.
Salcbursko, hornatá země s omezenými možnostmi zemědělského využití půdy, se zaměřuje na chov dobytka, což se odráží ve stravě založené na mléce a mléčných výrobcích. Tradiční snídaní bylo svařené osolené mléko a mléčná polévka, která často sloužila i jako první chod večeře.
Mezi další gastronomické speciality patří vídeňský řízek (Wiener Schnitzel) z telecího nebo vepřového masa a Salcburské hovězí na pivě.
Turismus a příroda
Cizinecký cestovní ruch je pro Rakousko klíčovým odvětvím, které přispívá významnou měrou k národnímu důchodu. Návštěvníci sem přijíždějí za památkami starobylých měst, ale také za zimními sporty a turistikou v horách.
Ve zdejších horách se nachází několik nejoblíbenějších lyžařských středisek světa, jako jsou St. Anton, Kitzbühel a Innsbruck. Známá a hojně navštěvovaná jsou i velká jezera v klínu Alp.
Rakousko je zemí s největší plochou lesů ve střední Evropě, což podporuje rozvoj lesního a dřevozpracujícího průmyslu. Značná část území je chráněna v podobě národních parků a přírodních rezervací, včetně unikátní biosférické rezervace na Neziderském jezeře.
Země dominuje pohoří Alpy, které jsou pro Rakušany, konzervativní katolický národ, nenahraditelnou hodnotou, chránící je před přehnanou modernizací. Rolníci dostávají subvence na udržování tradiční podoby krajiny a mnoho vesnic uplatňuje přísná stavební opatření, aby novostavby odpovídaly místnímu stylu.
Vzdělání a společnost
Gary B. Cohen ve své práci "Vzdělání a střední třída v císařském Rakousku 1848-1918" předložil skvělou analýzu rakouského středního a vysokého školství. Cohen shromáždil obdivuhodné množství číselných údajů, které potvrzují, že židé a rakouští nekatolíci se orientovali na sociální vzestup skrze vyšší vzdělání více než katolická majorita. Pro některé menšinové národnosti, jako byli Češi či Slováci, bylo vzdělání vítanou cestou k národní i individuální emancipaci.
Rakouské střední i vysoké školství na přelomu století patřilo k nejotevřenějším v Evropě, navzdory obavám konzervativních kruhů z nadbytku vzdělaných lidí bez uplatnění. Počet studentů v poměru k počtu obyvatel byl jeden z nejvyšších v Evropě, vyšší než v Německu, Francii nebo Velké Británii, ale nižší než ve Švýcarsku.
Maturitní zkoušky byly velmi náročné a až 18 % studentů je nedokončilo před reformou v sedmdesátých letech 19. století. I když se platilo školné, nebránilo příliš v přístupu nižších vrstev ke vzdělání, protože bylo běžné jeho odpuštění. České vzdělávací ústavy byly dokonce benevolentnější než německé.
Rakouské školství se z třídního hlediska stávalo stále inkluzivnějším. Šlechta představovala jen zanedbatelné procento studujících, zatímco městská nižší střední třída zaznamenávala zřetelný růst. Habsburské Rakousko vytvořilo velmi úspěšný systém středního i vysokého školství, který patřil k tehdejší evropské špičce.
Vzestup a pád Rakousko-Uherska
Státním svátkem je 26. říjen, výročí přijetí neutrality. Slaví se Nový rok, 6. leden (Tři králové), Velikonoční pondělí a další pohyblivé křesťanské svátky.