Vojenská akademie v Hranicích byla po mnoho let centrem vojenského vzdělávání a výcviku v Československu. Její existence sahá až do období první republiky a její vývoj odráží turbulentní dějiny země.
Počátky a rozkvět první republiky
Jaromír ZAHÁLKA zaslal fotografie a další dokumenty, které připomínají nejslavnější období existence Vojenské akademie Hranice. Vznik akademie byl spojen s potřebou modernizace armády a výchovy důstojnického sboru.
Připomeňme si některé z klíčových postav a událostí:
- 14. 8. 1922: Zmínka o gen. plk. gen. Pozor.
- 14. 8. 1923: Zmínka o gen. gen. plk. gen. plk. Nosek, mjr. gen. Haná.
- 29. 8. 1924: Zmínka o gen. plk. FA Le Blévec a mjr. Kratochvíl, za žen. pplk. Nosek, za děl. plk.
- 18. 8. 1925: Zmínka o gen. plk. plk. plk. Nosek, plk. Jirásek, mjr.
- 20. 8. 1926: Zmínka o gen.
- 8. 8. 1927: Zmínka o gen. gen. Vratislav Pech, plk.
- 30. 7. 1928: Zmínka o gen. Vojcechovský, za MNO plk. gšt.
- 29. 7. 1929: Zmínka o gen.
- 1930/31: Zmínka o gen. XIII, č. 1, s.
- 1930: Zmínka o Moravský večerník, č. 170, str.
- 28. 7. 1931: Zmínka o gen. Haná.
- 1. 8. 1932: Zmínka o gen.
- 18. 7. 1933: Zmínka o gen. Haná.
- 5. července 1934: Zmínka o gen. Kroutil (vel. gen. gen. Pozor, str. Svoboda, č. XIV. náčelníka hlavního štábu armádního generála Ludvíka Krejčího a čs. ... generál Klecanda, tehdy velitel 8. v pozadí děl. "... generál F. "... "... vyřazení 1935 bylo přímým přenosem vysíláno čs.
- 11. 7. 1935: Zmínka o Důstojnické listy, č. XV. Karel Nehasil - 2. řada, 4.
- 6. 8. 1936: Zmínka o Důstojnické listy, č. XVI.
- 2. 8. 1937: Zmínka o Proslov velitele VA při XVI. slavnostním jmenování absolventů akademie 1.
- 5. 8. 1937: Zmínka o Důstojnické listy, č. XVII.
- 26. 8. 1937: Zmínka o Proslov velitele VA při XVII. vyřazení absolventů akademie 29.
- 31.8. 1937: Zmínka o Svoboda, č. Naše vojsko, 15. 8. XVIII.
Sportovní slavnosti a ukázky vojenských dovedností byly velkolepé a působivé pro občanstvo. Pěchota předváděla útok na pevnůstku, letci nálety, dělostřelci zaujímali palebné postavení, jezdci překážkové skoky, ženisté stavěli pontonový most a telegrafisté budovali telefonní a radiové spojení.
Vojenská akademie fungovala jako dokonale sehraný stroj, kde všichni - důstojníci, rotmistři, profesoři, instruktoři, technický personál i civilní zaměstnanci - pracovali obětavě a efektivně.
14. 7. 1938: Proslov velitele VA k vyřazeným poručíkům dne. Naše vojsko, č. "Slavnostní zahájení vyučování v poválečné VA Hranice bylo v neděli 21. října 1945. Vdově po gen. Rudé právo, č. XIX. XXIV, č. 3-4, s. Rudé právo, č. Naše vojsko, č. XX. R. Rudé právo, č. Naše vojsko, č. XXI. od Ing. Rudé právo, č. Naše vojsko, č. XXII. Rudé právo, č. Naše vojsko, č. XXIII. KF Praha a.s. Naše vojsko, č. Obrana lidu, č.
Poválečné období a politické změny
7. května 1945: Sovětská vojska osvobodila vesnice v blízkosti Hranic. Major PhDr. Josef DVORSKÝ, bývalý profesor VA, ujal velení a ustavil „Revoluční národní stráž vojenské akademie“ k ochraně objektů a zařízení.
V srpnu 1945 proběhly přijímací zkoušky s obrovským zájmem uchazečů, kterých bylo kolem 20 000. Velitelem byl plukovník Šimon DRGÁČ (1945-46).
Výchova důstojníků byla postavena na nových základech, ovlivněných válečnými zkušenostmi a snahou komunistů potlačit prvorepublikové tradice. Velitelský a pedagogický sbor se začal světonázorově dělit.
Do roku 1948 byl výcvik veden podle zkušeností anglické armády, s důrazem na samostatné myšlení a taktické zásady v nejmenších jednotkách. Následně ale došlo k politickým změnám po únoru 1948, které vedly ke komunistické diktatuře.
Plukovník Karel VEGER (1948-50) byl ve funkci v době, kdy byly tisíce vojáků z povolání bezdůvodně propuštěny z armády, často i s rodinami vystěhovány z bytů a zatčeny. Tragický osud vojáků, kteří riskovali život v odboji a prošli hranickou akademií, je ostudnou etapou národní historie.
V Hranicích byla řada důstojníků propuštěna nebo přeložena na podřadná místa. Přes 100 vojenských akademiků bylo vyloučeno ze studia, někteří skončili ve vězení pro „protistátní činnost“ s dlouholetými tresty.
Na počátku roku 1948 se v akademii vytvořila skupina demokraticky smýšlejících důstojníků a akademiků, většinou bývalých příslušníků zahraničního nebo domácího odboje. Vůdčí osobností byl plukovník Alexandr Korda. Jejich činnost byla prozrazena a část skupiny zatčena a odsouzena k vysokým trestům.
Dusno v armádě panovalo po celou dobu komunistické éry.
Zánik a transformace
Únor 1948 znamenal začátek úpadku Vojenské akademie. Došlo k reorganizaci a postupnému zrušení původní podoby akademie.
V roce 1962 došlo ke sloučení Dělostřeleckého učiliště Hranice a Dělostřeleckého technického učiliště Martin, čímž vzniklo Vyšší dělostřelecké učiliště Martin.
V areálu bývalých kasáren vzniklo Výcvikové dělostřelecké středisko pro přípravu specialistů raketových jednotek.
V prosinci 1983 kasárna Jaslo obsadila ruská raketová vojska jako reakci na rozmístění raket v západní Evropě.
V roce 1990 uplynulo 70 let od zahájení výuky na vojenské akademii v Hranicích. Na vzpomínkové slavnosti se sešli absolventi.
Chtěli mě donutit podepsat smlouvu, ale netušili, kdo stojí za dveřmi...
V roce 2010 se jeden z absolventů VA z roku 1950 podělil o své vzpomínky. V té době už výuka nebyla plně centralizována do Hranic, část studentů se školila v Lipníku a další zbraně mimo Hranice. V Hranicích zůstali pouze dělostřelci až do zrušení VA na podzim téhož roku.
Vojenská akademie v Hranicích zanechala nesmazatelnou stopu v historii československé armády a její odkaz žije dál v paměti jejích absolventů a v dokumentech, které připomínají její slavné období.