Reflexe, slovo, které se často vznáší ve vzdělávacím prostoru jako něco „důležitého“, ale zřídka opravdu uchopeného. Má být součástí praxe učitelů, částí mentorování, hodnocení i profesního růstu. Ale co to vlastně je? K čemu nám může být?
Reflexe (z lat. reflexio - obrácení zpět, odraz) je proces zpracování údajů s přihlédnutím k tomu, co už se událo. Cílem reflexe v pedagogice je zkvalitnit výuku. Jedná se o řízený proces sloužící k hodnocení různých situací a výstupů, který využívá zpětnovazebních informací, jehož cílem je hledání širších souvislostí a významů.
Teoretické základy reflexe
Již John Dewey představil reflexi jako „ohlédnutí se zpět přes to, co se stalo, tak aby byla extrahována síť významů, která je základním kapitálem inteligentního jednání pro další zkušenosti“. Mezi další autory zabývající se reflektivním uvažováním patří Kurt Lewin (tzv. Lewinův model) a David A. Kolb (Kolbův cyklus).
Zkušenostně reflektivní učení je výchovně vzdělávací koncept, jenž má v pedagogické historii zapuštěny velmi hluboké a silné kořeny. Jan Kolář jej definuje takto: „… jde o takový proces učení, v němž se lidé individuálně nebo ve spolupráci s ostatními pokoušejí prostřednictvím cílené reflexe a ověřování či transformace zažitého objevit nové možnosti, které nemusejí být zřejmé z běžné zkušenosti. Všichni lidé se ze zkušeností učí během celého života. ZRU pracuje se záměrným ovlivňováním zážitků a zkušeností a s jejich reflexí, která jim v budoucnosti otevírá další možnosti. Zkušenostně reflektivní učení se využívá u jednotlivců, ale i ve skupinách.“
Reflexe ve výuce
Reflexe (ohlédnutí za danou aktivitou) je proces, který pomáhá vytěžit a zpracovat zkušenosti získané během aktivity. Díky tomuto procesu je možné se z nabytých zkušeností efektivně učit. Reflexe a zpětná vazba se čím dál častěji stávají zásadní složkou výuky.
Reflexe ve výuce je jedním z případů skupinové reflexe, kdy žáci nejenom pracují s vlastními myšlenkami a postřehy, ale dělí se o ně s ostatními, čímž je mohou inspirovat, nebo jim pomoci si určité věci uvědomit z jiné perspektivy.
Cíle a náplň reflexe u žáků
Během výuky je třeba průběžně ověřovat, zda žáci látce skutečně porozuměli, a vést je k tomu, aby si uvědomili, jakými postupy se k poznání dostali. Náplní žákovské reflexe a sebereflexe by měl být nejen obsah výuky, metody, prostředky či konkrétní činnosti, ale také samotný proces učení.
Učitel může reflexi podpořit kladením správných otázek zaměřených například na to, jaké nové informace a poznatky si žáci osvojili, jak souvisejí s tématem, nebo jaké aktivity byly součástí hodiny. Při reflexi je třeba zohlednit, jaké byly stanoveny cíle výuky.
Rozdíly mezi reflexí, zpětnou vazbou a hodnocením
Je důležité rozlišit mezi reflexí, zpětnou vazbou a hodnocením. Zatímco reflexe se zaměřuje na zpracování vlastních zkušeností a hledání významů, zpětná vazba poskytuje informace o výkonu nebo chování z vnějšího pohledu, a hodnocení posuzuje výkon podle stanovených kritérií.
Praktické techniky reflexe
Seminář zaměřený na reflexi v pedagogickém procesu by účastníky vybavil základními teoretickými i praktickými znalostmi a dovednostmi pro vedení reflexe. V praktické části semináře by si účastníci vyzkoušeli různé techniky:
- Techniky rychlého shrnutí zážitku
- Techniky s pomůckami
- Symbolizační techniky
- Reflexe tvořením (zhmotnění pocitů)
- Dramatické ztvárnění reflexe
- Reflexe delších bloků
Reflexe v osobním a profesním životě
Reflexe v osobním životě není pro učitele jen o přemýšlením nad poslední hodinou nebo týdnem. Reflektovat lze rozvod, svatbu, vztah k dětem či rodičům, ztrátu, samotu, výzvu, radost i úlevu. Výzkumy ukazují, že lidé, kteří reflektují své prožitky vědomě, mají vyšší psychickou odolnost, empatii i schopnost adaptace.
Na profesní úrovni je reflexe mocný nástroj učení skrze zkušenosti. Co z toho chci zachovat? … se stává nejen učitelem, ale i vědomým tvůrcem své profese. Nejde o introspekci pro introspekci. Reflexe pomáhá zůstat profesně čilý, ne jen rutinně fungující. Stejně důležité je ale vést k reflexi i žáky. Co mi pomohlo? … rozvíjí nejen své kompetence, ale i odpovědnost a vnitřní motivaci.
Reflexe ale není jen individuální disciplína. Škola, která vytváří prostor pro reflektivní praxi (např. lépe zavádí změny). Ve Finsku je reflexe každodenní součástí učitelské praxe. A česká praxe? Často jen kolonka na konci hospitace. Reflexe není luxus. Je to osobní, profesní i systémový kyslík. Zastavme se, ohlédněme - a nadechněme se znovu.
Reflexivní praxe učitele
tags: #reflexe #v #pedagogickem #procesu