Tato práce se zabývá mapováním a analýzou rusko-gruzínských vztahů v období mezi lety 2004-2011. Zaměřuje se především na vývoj vztahů po nástupu nového gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho a po jeho transformaci gruzínské politiky. Dále tato bakalářská práce ilustruje pozici Gruzie a roli dalších aktérů v jihokavkazském regionu. Mapuje kořeny a genezi jihoosetinského konfliktu v závislosti na politickém vývoji Gruzie.
Práce je chronologicky rozdělena na historické ose vývoje událostí, počínaje od historie Gruzie a vzniku gruzínského národa se autor dostává k problematice srpnové války v roce 2008. Hlavním cílem této práce je najít příčiny války mezi Ruskem a Gruzií, zmapovat její dlouholeté nepřátelské vztahy a pokusit se najít možnost jejich řešení. Předkládaný text se zabývá ozbrojeným konfliktem v Gruzii ze srpna 2008 ve dvou rovinách. Zaprvé, shrnuje závěry vyšetřovací mise ustavené Evropskou komisí v prosinci téhož roku. Smyslem této části je kromě obeznámení čtenáře s nejpodstatnějšími nálezy terénního šetření do Gruzie vyslaných odborníků také ukázat, jaké důsledky vyplynuly z jejich zprávy pro energetický sektor. Zadruhé, práce hodnotí povahu motivů, jež vedly dvojici hlavních soupeřících stran, tj. Gruzii a Ruskou federaci, k vyostření situace a přechodu k otevřenému násilí.
Východiskem práce je předpoklad, že Gruzie a Rusko vždy byli národy kulturně si velmi blízké a proto i jejich přátelské vztahy jsou nutností pro regulaci konfliktů na hranicích Gruzie. Rusko jako silnější soused, vždy mělo převahu nad Gruzií. Proto v dalších kapitolách je zdůrazněná nutnost zásahu mezinárodních organizací, jako je NATO, OBSE, EU atd. do otázek rusko-gruzínského konfliktu, aby se mocenské síly vyrovnaly na obou stranách. V posledních kapitolách se práce věnuje intervenci mezinárodního společenství, zda i nadále jejich tlak na Rusko bude intenzivní a zda v budoucnu budou schopné uskutečnit jednání mezi Ruskem a Gruzií, které by schválilo řešení konfliktů mírovou cestou.
Analýza je zaměřena především na otázku, nakolik se v konfliktech v Abcházii a Jižní Osetii promítly vztahy Gruzie s Ruskem a nakolik je postavení Ruska jako prostředníka mezi znesvářenými stranami využíváno k udržení vlivu v postsovětské Gruzii. Hypotéza, kterou chce práce prověřit, je, že Rusko se pomocí zasahování do abchazsko-gruzínských a jihoosetsko-gruzínských konfliktů snaží udržet vliv v Gruzii, která se stále více orientuje na Západ, čímž se Rusku vzdaluje.
Struktura práce
Takto zadaným cílům odpovídá i struktura práce:
-
Vztahy Gruzie s Ruskem
V této kapitole se bude věnovat dvoustranným vztahům mezi oběma zeměmi (za období od vyhlášení gruzínské nezávislosti), a to s důrazem na oblast politickou, obchodně-ekonomickou a vojenskou. Zde se blíže podíváme na příčiny a průběh zmíněných konfliktů. Konec druhé kapitoly se bude věnovat přínosu Ruska a Západu k řešení konfliktů a jejich možnostem v tomto směru.
-
Gruzie a národnostní menšiny
Tato kapitola se bude zabývat samotnou Gruzií a jejím vývojem v sociálně-ekonomické oblasti a vztahům k národnostním menšinám po odtržení republiky od Sovětského svazu. V této kapitole jsou vyčleněna místa dvěma podkapitolám, kde se bude věnovat vzniku a vývoji konfliktů v Abcházii a Jižní Osetii.
-
Rusko-gruzínská válka v srpnu 2008
Tato kapitola je celá věnovaná, jak už vyplývá z názvu, válce mezi Ruskem a Gruzií v roce 2008, jejím dopadům na Gruzii a její vztahy s Ruskem. V rámci této kapitoly se bude kromě popisu vlastního průběhu války soustředit především na problematiku příčin vzniku této války a její důsledky v širších mezinárodních souvislostech (včetně např. problematiky tzv. Kosovského precedentu).
Z důvodu nedostatku české literatury, zabývající se tímto problémem, byla k analýze konfliktů využita cizojazyčná literatura (převážně v ruském jazyce) a také internet.
Potenciální role EU v řešení konfliktu
Text se snaží analyzovat potenciál EU při řešení konfliktu v Jižní Osetii na pozadí geopolitické situace Jižního Kavkazu a role Evropské unie v ní při zohlednění rozvoje vztahu Gruzie s EU v rámci EPS.
Rusko-gruzínská válka - první evropská válka 21. století
Magisterská diplomová práce analyzuje vliv rusko-gruzínské války na vztahy mezi Ruskou federací a Spojenými státy americkými. Tyto vztahy jsou sledovány od rozpadu Sovětského svazu a text se zvláště zaměřuje na období, kdy oba státy byly nuceny zaujmout stanovisko ke konfliktu. Součástí cíle je tak blíže porozumět samotné pětidenní válce v roce 2008 a jejím důsledkům.