Americká občanská válka, která probíhala v letech 1861-1865, představuje jedno z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších válečných konfliktů v moderních dějinách. Tento konflikt postavil proti sobě více než tři miliony mužů a hluboce zasáhl do života všech obyvatel tehdejších Spojených států amerických.
Předmětem výzkumu je primárně historický vývoj vztahů mezi Washingtonem a rebely, označovanými obecně jako Contras. Tato práce by měla pomoci pochopit tuto problematiku v širších souvislostech. Z toho důvodu se zaměřuje i na rozpory v jednotlivých složkách americké moci a na mezinárodně-politické události, ovlivňující vlastní vývoj vztahů. Dále se práce snaží postihnout, jaký vliv měla americká podpora na podobu, vývoj a výsledek občanské války.
Washington se v Nikaragui angažoval hned několika způsoby. Přímo, především prostřednictvím CIA, pomocí financování gerilových skupin a také na politické úrovni. Občanská válka, která byla značně ovlivněna bipolárním rozdělením světa, byla ve Washingtonu vnímána jako další kapitola boje mezi USA a SSSR. Obě strany konfliktu byly podporovány dalšími zeměmi.
Příčiny konfliktu
Otroctví jako základní rozpor mezi americkým Severem a Jihem bylo starší institucí než samy Spojené státy. Bylo dědictvím koloniální doby a teprve na přelomu 18. a 19. století získalo důležitost nejen pro hospodářskou politiku Jihu, ale i pro ekonomiku celé země. Bylo tomu tak jak ve sféře mezinárodního obchodu, ve vnitropolitickém životě, zahraničních akcích washingtonské vlády a dalších podnicích s mezinárodním ohlasem. První otroci se dostali do Virginie, Georgie či Karolíny už v 17. století. Měli tu podle představ anglických osadníků plnit stejnou funkci jako černoši v koloniích španělských či portugalských.
Cílem této práce je analýza hospodářství Spojených států amerických před, ale zejména po americké občanské válce. První část práce se zabývá komparací hospodářství jižních a severních států USA v předválečném období a příčinám, které vedly k vypuknutí válečného konfliktu. Jsou rozebírány například problémy otroctví, odlišného hospodářského vývoje Severu a Jihu či napjaté politické situace.
V druhé části práce jsou podrobeny analýze dopady občanské války na americké hospodářství a je zkoumán následný poválečný ekonomický vývoj Spojených států. Na základě takto utříbených dat je testována hypotéza, že občanská válka představovala revoluci ve vývoji amerického hospodářství, ke které by bez válečného konfliktu nedošlo. Ze zjištěných skutečností docházím k závěru, že válku nelze vnímat jako zlomový bod v hospodářském vývoji USA.
Průběh války a zdroje informací
Americká občanská válka byla jedním z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších válečných konfliktů moderních dějin. Na 5 let proti sobě postavila více než tři milióny mužů a hluboce zasáhla do života všech obyvatel tehdejších Spojených států amerických. Není proto divu, že množství historických pramenů a literatury, jež s válkou souvisí, je obrovské.
Mezi publikovanými prameny o občanské válce zaujímá výjimečnou pozici několik edicí. Už v prvních letech následujících po jejím skončení začala pod řízením ministerstva války práce na edici, která by zpracovala oficiální písemnosti související s vedením bojů. Rozsáhlá edice obsahující včetně rejstříků a map na 130 objemných svazků a nazvaná The War of the Rebellion: A Compilation of the Official Records of the Union and Confederate Armies, vyšla v letech 1880 až 1901. Je rozdělena na čtyři části, konkrétně na Series I obsahující především hlášení z vedení válečných operací, Series II zabývající se válečnými a politickými zajatci, Series III obsahující úřední hlášení obou stran a Series IV, v níž jsou zpřístupněny dokumenty z různých důvodů neuvedené v předchozích svazcích. Tato edice je jedním z nejdůležitějších a nejvyužívanějších pramenů pro výzkum americké občanské války.
Na Official Records of the Union and Confederate Armies později navázala obdobně koncipovaná edice hlášení o vedení námořních bojů Official Records of the Union and Confederate Navies in the War of the Rebellion. Series I obsahuje hlášení o námořních operacích, Series II další písemnosti a statistiky.
Tyto obrovské edice jsou ovšem mezi dobovými prameny pouhým zlomkem. Ještě mnohem rozsáhlejší jsou soubory soukromých písemností, jež po sobě zanechali vojáci i civilní obyvatelstvo. Množství deníků a korespondence je takřka nepřeberné. Řada z nich byla publikována, od 90. let také na internetu. Množství takto zpřístupněných pramenů rok od roku stoupá. Originály jsou shromážděny v řadě velkých a menších archívních fondů, často při univerzitách, muzeích a knihovnách, ale řada z nich je dodnes v rukou potomků jejich autorů či jiných soukromých majitelů. Dopisy a deníky účastníků války jsou velmi rozmanité, stejně jako jejich pisatelé. Častými tématy v dopisech vojáků jsou vzpomínky na domov, popisy zážitků z bitev, zprávy o zdravotním stavu vlastním i kamarádů, historky z vojenského života, a někdy také hlubší úvahy a komentáře. V denících obvykle bývá popisován pohyb pisatelovy jednotky, v některých případech jsou i jakousi osobní kronikou jeho jednotky. Civilní obyvatelstvo v nich vydalo svědectví o životě v USA šedesátých let devatenáctého století, a o své zkušenost s krutou a dlouhou válkou.
Významnou skupinu pramenů tvoří politické dokumenty a písemnosti státních činitelů. Dochovaných záznamů o politickém životě Konfederace je podstatně méně než v případě Unie. Velká část konfederačních listin totiž shořela při požáru Richmondu v roce 1865, nebo byla úmyslně zničena. Dokumenty federální vlády jsou uloženy v Národním archívu ve Washingtonu. Z edicí souvisejících s politikou jsou patrně nejzásadnější ty, jež zpřístupňují písemnosti obou tehdejších prezidentů.
Zcela zvláštní druh pramenů o občanské válce představuje fotografický materiál. Vynález fotografie byl ve válečných podmínkách použit již za krymské války. Ovšem teprve během války Severu proti Jihu se tomu stalo v masovém měřítku. Kromě tradičních fotografií jednotlivců a nastoupených jednotek byly zachycovány i méně oficielní okamžiky vojenského života jako táboření, vaření, či život v nemocnicích. Unionistický zdravotní resort dokonce vedl dokumentační projekt, v jehož rámci byly pro lékařské účely foceny různé druhy zranění. Dochovala se také celá řada fotografií padlých. První knižně publikované fotografie vyšly ještě během občanské války. Prvenství v tomto směru náleží nejznámějšímu a nejpodnikavějšímu z tehdejších amerických fotografů Mathew Bradymu, jehož Brady’s Photographic Views of War vyšly v roce 1862. Ani fotografie ovšem nemusí být spolehlivým pramenem.
Neopomenutelné jsou také po válce sepsané paměti. Jednou z hojně využívaných publikací zpřístupňujících tento druh pramenů je čtyřdílná výběrová edice Battles and Leaders of the Civil. Jedná se o dílo zaměřené především na průběh vojenských akcí. Text je doprovázen řadou vynikajících rytin a ilustrací. Nedávno byla edice doplněna o další dva svazky. Některé paměti je však třeba brát s rezervou. Je samozřejmé, že jejich pisatelé leccos zamlčeli. V horších případech však byly s odstupem psané paměti značně přizpůsobeny aktuální společenské situaci. Potom je můžeme považovat spíše než za pramen o občanské válce za pramen o pisatelově sebepojetí. Přispívala k tomu i skutečnost, že byly často psány s publikačním záměrem.
Odborná literatura a výzkum
Množství odborné literatury zabývající se dějinami americké občanské války je takřka nepřeberné. Josef Opatrný ve své knize Válka Severu proti Jihu udává, že do roku 1965 vyšlo přes 50 000 publikací, článků a studií o tomto konfliktu. Troufl bych si odhadnout, že se toto množství během uplynulých desetiletí přinejmenším zdvojnásobilo. Ve Spojených státech je totiž téma občanské války jednak předmětem zkoumání z nových úhlů pohledu, a jednak je v pravém smyslu slova populární. Tato popularita sebou přináší řadu výhod, ale zároveň i některé nevýhody. Nepochybným pozitivem je již výše zmiňované aktivní zpřístupňování těžko dostupných pramenů a starší literatury na internetu. Na druhou stranu nabízí většina nových publikací sotva něco objevného a je zjevně psána pouze s komerčním záměrem.
První místo v tomto stručném přehledu nejdůležitější odborné literatury náleží souhrnným vojensko-politických pracím. Jejich množství je obrovské, a bylo by zbytečné uvádět zde jejich sáhodlouhý (a nepochybně nekompletní) seznam. Zřejmě největší „klasikou“ mezi nimi je práce The Civil War and Reconstruction J. G. Randalla, která je stále znovu vydávaná již po sedm desetiletí. Vřele lze doporučit knihu Jamese M. McPhersona Battle Cry of Freedom: The Civil War Era, která je považována za jedno z nejlepších děl o amerických dějinách vůbec. McPherson ostatně zastává mezi současnými odborníky na občanskou válku čelní postavení.
Pro dějiny USA velice významnému období poválečné Rekonstrukce se věnoval Kenneth M. Stamp v The Era of Reconstruction, 1865-1877 nebo Eric Foner v práci Reconstruction: America’s unfinished revolution, 1863- 1877.
Zajímavou kapitolu v dějinách války Severu proti Jihu představuje problematika mezinárodních vztahů a politických aktivit Unie a Konfederovaných států, jež byly vyvíjeny především vůči Velké Británii a Francii. Vztahům s Británií se věnoval v dvousvazkové práci Britain and the War for the Union Brian Jenkins. Na aktivity jižanských diplomatů se v díle King Cotton Diplomacy: Foreign Relations of the Confederate States of America zaměřil Frank Lawrence Owsley.
V posledních desetiletích je věnována velká pozornost otázce černých otroků a postavení černochů v dějinách americké společnosti vůbec. Historický výzkum této problematiky nabral na intenzitě v druhé polovině dvacátého století v souvislosti s bojem za rovnoprávnost amerických černochů a s vnitřními proměnami americké společnosti. Z řady prací na toto téma uveďme The Negro in the Civil War Benjamina Quarlese a From Contraband to Freedman: Federal Policy toward Southern Blacks, 1861-1865 od Luise S.
Literatura zabývající se vojenskými událostmi občanské války je nesmírně rozsáhlá. Jde o práce zkoumající vojenská tažení, organizaci armád a samozřejmě i významné bitvy. Můžeme zde také nalézt práce o historii jednotlivých regimentů a jednotek. Vzhledem k obrovskému počtu těchto knih i jejich úzkému zaměření považuji za zbytečné uvádět konkrétní příklady.
Od vojenské strategie a popisů velkých válečných operací se k obyčejnému životu prostých vojáků pozornost obracela pomalu. Mezník z tohoto hlediska znamenala vynikající práce Johna Irwina Wileyho The Life of Johny Reb: The Common Soldier of the Confederacy. Jeho autor na ní pracoval dvě desetiletí, během nichž prozkoumal řadu archívů po všech státech někdejších konfederovaných států. Wiley před čtenáře předložil pohled do každodenního soukromého života obyčejného vojáka se vším, co k němu patřilo; už nejen odvahu a patriotismus, ale i mizerné jídlo, zbabělost v boji, holdování hazardu a vši. Na tuto knihu navázal obdobně koncipovanou prací The Life of Billy Yank: The Common Soldier of the Union. Během více než padesáti let, které uplynuly od prvního publikování Wileyho The Life of Johny Reb, vznikla řada detailních studií o vojenském životě. Mezi nimi můžeme nalézt také knihy o účasti žen v armádách obou stran. Pozornost je věnována i tak neobvyklým tématům, jako jsou například zvířecí maskoti vojenských jednotek a podobně. S vojenským životem úzce souvisí problematika vojenského zdravotnictví.
Obrovské rozměry občanské války a její intenzivní výzkum si vyžádaly také existenci různých encyklopedií a slovníků. Ze souhrnných jmenujme např. The Civil War: A Student Companion, nebo 5.
Odborné časopisy a české publikace
Neopomenutelným zdrojem historických studií i aktuálních informací o výzkumu americké občanské války jsou odborné historické časopisy. Zásadní význam války v amerických dějinách a obrovská pozornost, která je jí věnována, dali vzniknout hned několika specializovaným časopisům. Průkopníkem byl z dnešního pohledu ideologicky zabarveny časopis Confederate Veteran vydávaný v letech 1893-1934 v Houstonu Texasu. Čelní místo mezi nimi časopisy s tématikou války Severu proti Jihu bezpochyby náleží čtvrtletníku Civil War History, který vychází již od roku 1955. Je vydáván při Kent State University v Ohiu, ale podílí se na něm odborníci z celých Spojených států. Do jeho spektra spadá i předválečné období a éra Rekonstrukce.
Společným rysem ostatních periodik je bohužel více či méně komerční záměr. Čtenář-historik je nemile překvapen skutečností, že dobrou čtvrtinu těchto periodik zaplňují reklamy na reprodukce kýčovitých obrazů, sošky populárních generálů a podobné nevkusnosti. Nepříjemným rysem těchto časopisů je i absence poznámkového aparátu. Přesto v nich lze místy najít zajímavé články a samozřejmě i recenze. Mezi tato periodika patří Civil War, North & South, America's Civil War, Blue & Gray Magazine a Civil War Times Illustrated. Obsahově nejvýjimečnější je zřejmě časopis Military Images, který kromě obvyklého materiálu zveřejňuje i kvalitní reprodukce fotografií, pocházejících většinou ze soukromých sbírek a proto dosud nepublikovaných.
K tématu války Severu proti Jihu samozřejmě mají co říci nejen specializované časopisy. Pro mnohé čtenáře bude zřejmě překvapením, že o válce Severu proti Jihu existují originální prameny i v českém jazyce. Je tak díky tomu, že v době občanské války žily na území USA tisíce přistěhovalců pocházejících z českých zemí. Písemnosti, které po sobě krajané zanechali, se samozřejmě vesměs nacházejí na území USA. I v ČR je však uloženo nezanedbatelné množství pramenů, především v Náprstkově muzeu v Praze. To se může chlubit unikátními sbírkami, v nichž je i bohatý soubor dobových krajanských novin.
V české odborné literatuře nebyla občanské válce v USA dlouho věnována takřka žádná pozornost. Po dlouhá desetiletí byly jedinou českou prací Dějiny Občanské války s připojením zkušeností českých vojínů Čechoameričana Josefa Čermáka. Ten se zaměřil na popis nejvýznamnějších vojenských událostí, který prokládal informacemi o účasti svých krajanů. Právě tyto pasáže jsou na jeho knize nejcennější, přestože jsou místy nepřesné.
V 70. letech 20. století vyšla popularizační knížka Ludvíka Součka Rakve útočí, věnovaná proslulému souboji Merrimacu s Monitorem. Mnohem potřebnější však bylo nabídnout českým čtenářům širší pohled na celý konflikt i jeho souvislosti. Ten předložila kniha Válka Severu proti Jihu, jejímž autorem je přední český amerikanista Josef Opatrný. Výsledkem jeho práce jsou tradičně pojaté politicko-vojenské dějiny.
V roce 1991 byla v Praze založena Československá asociace americké občanské války, která se v roce 1993 přeměnila v Českou asociaci americké občanské války - Czec American Civil War Association (CACWA). Organizace slučuje především příznivce reenactingu, ale náplní jejího programu je i přednášková činnost a vydávání tematicky zaměřených tiskovin. CACWA News, čtvrtletně vydávaný časopis asociace, je sice dostupný pouze jejím členům, nicméně některé články z něj jsou zveřejňovány i na internetu. V roce 1994 vyšla pod vedením Leonida Křížka kniha Americká občanská válka, na jejíž tvorbě se podíleli především členové asociace CACWA. Tato publikace je zaměřena na vojenský aspekt konfliktu.
Problematika krajanů v řadách armád Unie a Konfederace je pro českého čtenáře bezpochyby velice zajímavá. Kromě nesystematických informací v Čermákových Dějinách Občanské války s připojením zkušeností českých vojínů a krátké kapitoly v Americké občanské válce byly publikovány ještě tři detailnější studie. Jedná se a Účast Čechů v americké občanské válce od Vladimíra Dolínka, Dvacátý šestý pěší pluk dobrovolníků ze státu Wisconsin (1862-65) od Karla Řezníčka a Liďákové - šedý otec a modrý syn Václava Štěpána. Dolínkův článek je vlastně výtahem z nepublikované kandidátské disertační práce, kterou autor napsal v roce 1971 (obhajoval ji až na začátku devadesátých let). Přestože tehdy Dolínek neměl k dispozici dnes již v České republice dostupnou literaturu, dokázal vypátrat řadu Čechů, kteří oblékli uniformy obou armád. Vycházel především z krajanského tisku a časopisů, které jsou uloženy ve sbírkách Náprstkovy knihovny v Praze. Karel Řezníček se ve své studii soustředil na poměrně velkou skupinu Čechů, která po většinu trvání občanské války bojovala v řadách 26. O významných osobnostech, jejichž život byl s válkou úzce spjat, se v češtině dočkal životopisu pouze Abraham Lincoln. Výjimečným příspěvkem české historiografie k poznání dějin americké občanské války je kniha Jiřího Hutečky Robert E. Lee: Generál a jeho historikové. Tato práce o proměnách pojetí Leeho osobnosti a jeho role v amerických dějinách představuje originální práci nejen v kontextu skromné české historiografie o občanské válce. Jejím předmětem není samotný generál Robert E. Lee, ale vytváření a proměny jeho kultu a jeho souvislost s tzv. mýtem Ztracené věci amerického Jihu.
Díky překladům nejsou čeští čtenáři odkázáni výhradně na domácí knižní produkci. Pro zasazení války do kontextu amerických dějin je vhodná obsáhlá práce George B. Tindalla a Davida E. Shi Dějiny Spojených států amerických, která nahradila starší a nepříliš kvalitní syntézy amerických dějin. Podrobný náhled na jednu z klíčových bitev války nabízí kniha Grzegorze Swobody Gettysburg 1863. Ta obsahuje i zaj...