Ministerstvo školství si klade za cíl schválit nový Rámcový vzdělávací program pro základní školy. Tyto školy mají podle něj začít plošně učit v 1. a 6. třídě v roce 2027/2028. Rodiče často posuzují kvalitu základních škol podle úspěšnosti jejich žáků u jednotné přijímací zkoušky. Pokud má dojít k opravdové proměně výuky na základních školách, jak si autoři nového RVP kladou za cíl, musí podle EDUinu dojít i k proměně jednotných přijímacích zkoušek.
Současné testy jsou postaveny do značné míry na konkrétním učivu, které ale není pro školy závazné. Do budoucna by měly, stejně jako RVP, klást větší důraz na kompetence a gramotnosti. Učivo má být jen prostředkem a ne cílem učení. Důležité bude načasování.
Nové přijímací zkoušky by měl Cermat začít připravovat hned, jak bude nové RVP schválené. Školy potřebují jistotu, že se budou nové RVP a testy u přijímacích zkoušek vzájemně doplňovat.
Lucie Slejšková, analytička EDUinu, uvádí: „Školy začnou v šestých třídách podle nových školních vzdělávacích programů (které vycházejí z nového RVP) učit v září 2027. Aby mohly ŠVP v klidu připravit, měly by mít alespoň základní představu o podobě nových testů a o tom, kam se testování bude ubírat. Testy by pak měly být připravené pro pilotáž ve chvíli, kdy školy začnou podle nového ŠVP učit.“
Celkový předpokládaný počet přijímaných žáků je 30 (resp. dle kapacity školy) z 5. ročníku. Školní přijímací zkouška (kulturně-historický test, nikoliv jednotná) se koná 13. dubna 2026 nebo 14. dubna 2026. Náhradní termín je 24. dubna 2026. Jednotná přijímací zkouška se uskuteční dne 14. dubna 2026 a 15. dubna 2026. Přihlášky podává žák pátého ročníku ZŠ prostřednictvím zákonného zástupce do 20. února 2026. Výsledky přijímacího řízení budou zveřejněny po zpracování společností CERMAT na webových stránkách školy (titulní strana a zde) a na venkovní nástěnce školy nejdříve 15. května 2026. Výsledky pro školní rok 2025/26 nejdříve 15. května 2026.
Rámcové vzdělávací programy (RVP) a jejich role
V souladu s novými principy kurikulární politiky, zformulovanými v Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů se do vzdělávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních dokumentů, které jsou tvořeny na dvou úrovních - státní a školní.
Státní úroveň dokumentů představují Národní program vzdělávání (NPV) a rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP). Národní program vzdělávání rozpracovává cíle vzdělávání stanovené školským zákonem a vymezuje hlavní oblasti vzdělávání, obsahy vzdělávání a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů. Pro jednotlivé obory vzdělání se vydávají RVP, které vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání a jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů (dále jen ŠVP), které představují školní úroveň.
RVP umožňuje modifikaci vzdělávacího obsahu pro vzdělávání žáků s mentálním postižením a souběžným dalším zdravotním postižením. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání praktická škola dvouletá dává možnost získat střední vzdělání žákům se středně těžkým stupněm mentálního postižení, případně s lehkým mentálním postižením v kombinaci s dalším zdravotním postižením, které jim znemožňuje vzdělávání na jiném typu střední školy.
Praktická škola dvouletá doplňuje a rozšiřuje vaše všeobecné vzdělání dosažené v průběhu povinné školní docházky. Vzdělávací proces je zaměřen na získání základních pracovních dovedností, návyků a pracovních postupů potřebných v každodenním i v budoucím pracovním životě. Poskytuje základy odborného vzdělávání a manuálních dovedností v oboru dle zaměření přípravy a vedoucích k profesnímu uplatnění. Vzdělávání je v denní formě vzdělávání.
Vzhledem ke speciálním vzdělávacím potřebám žáků je vhodné organizovat výuku tak, aby byly respektovány individuální zvláštnosti a schopnosti žáků po stránce psychické, fyzické i sociální. Obsah, formy a metody středního vzdělávání jsou přizpůsobeny vzdělávání žáků se zdravotním postižením. Vzdělávání je v souladu s individuálními potřebami a psychickými i fyzickými možnostmi žáků.
Cíle vzdělávání a klíčové kompetence
Cíle středního vzdělávání vyjadřují požadavky na vzdělanostní a osobnostní rozvoj žáků a záměr školy. Jejich naplnění závisí na míře využívání podporných opatření žáků se zdravotním postižením, především s mentálním postižením, jejich schopnostech, možnostech, míře a stupni postižení. Cílem je vybavit žáky znalostem, které budou v reálném životě využívat a dále rozvíjet a poskytnout jim základy pro tzv. celoživotní vzdělávání.
Klíčové kompetence jsou takové soubory vědomostí, dovedností a postojů, které lze široce uplatňovat v rozmanitých profesích a životních situacích. Odborné kompetence jsou doplněny o odborné kompetence, které neexistují izolovaně, ale navzájem se prolínají a doplňují. Tvoří je soubor odborných vědomostí a dovedností, postojů a hodnot požadovaných u žáků praktické školy dvouleté.
RVP PRV 2 vymezuje závazný obsah všeobecného a odborného vzdělávání a požadované výsledky vzdělávání. Vzdělávací obsah všeobecného vzdělávání stanovuje základní požadavky především vzhledem ke stupni vzdělání. Vzdělávací obsah v praktické škole dvouleté je rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, které směřují k rozvoji klíčových a odborných kompetencí žáků.
Výsledky vzdělávání formulované v RVP PRV 2 jsou pro tvorbu ŠVP závazné a měly by k nim směřovat celý vzdělávací proces. Při tvorbě ŠVP školy rozpracují vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů tak, aby odpovídal konkrétním potřebám a schopnostem žáků. Je možné rozdělit vzdělávací obsah na jednotlivé vyučovací předměty nebo integrovat vzdělávací obsah více oborů do jednoho předmětu.
Ve ŠVP je také možné integrovat tematické celky a témata různých vzdělávacích oborů tak, aby byly maximálně podpořeny mezioborové (mezipředmětové) vztahy.
Vzdělávací oblasti a jejich zaměření
Vzdělávací obsah všeobecného vzdělávání zahrnuje mimo jiné čtenářskou gramotnost, mluvnickou a slohovou výchovu a literární výchovu.
Zařazení vzdělávacího okruhu Cizí jazyk umožňuje žákům navázat na jazykové znalosti a komunikativní dovednosti získané v základním vzdělávání a rozšířit je. Důraz je kladen hlavně na zvukovou podobu jazyka, v písemné formě jde o schopnost porozumění jednoduchému textu. S gramatikou se žáci seznamují pouze okrajově. Pokud se žák s výukou cizího jazyka v předchozím vzdělávání zatím nesetkal, seznámí se pouze se základními jazykovými funkcemi. Škola se snaží respektovat cizí jazyk, s nímž se žáci již seznámili v základním vzdělávání.
Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace se realizuje vzdělávacím okruhem Matematika. Hlavním úkolem je upevnit a prohloubit matematické znalosti a dovednosti podle mentální úrovně žáků a jejich individuálních zvláštností. Ve výuce si žáci zdokonalují numerické řešení úloh zpaměti i pomocí kalkulátoru, rozvoj logického myšlení, prostorovou představivost. Kromě vytváření matematických představ, vědomostí, dovedností a návyků je kladen důraz na rozvíjení schopností jejich aplikace v praktických životních situacích a v odborné praxi.
Informační a komunikační technologie umožňují žákům aplikovat je ve všech vzdělávacích oblastech a oborech a využívat je v praktickém životě. Využívají se informační technologie využívané v základním vzdělávání. Důraz je kladen na podpůrná opatření při práci s novými technologiemi a uvědomění si rizik spojených s jejich užíváním.
Vzdělávání v oblasti Člověk a společnost je zaměřeno na formování občanského a etického profilu žáka. Důraz je kladen na sounáležitost, vzájemnou úctu, formování etických principů, odpovědnost a toleranci. Žáci si postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi. Seznamují se se základními právy a povinnostmi a zároveň i s problémy, které život provázejí. Cílem je, aby mezilidské vztahy byly co nejúspěšnější a nejefektivnější.
Vzdělávací oblast Člověk a příroda se skládá z těchto vzdělávacích okruhů: Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis. Tyto oblasti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Rozvíjí u žáků pochopení přírodních zákonitostí, porozumění jim, získání základních poznatků a dovedností z fyzikální, chemické, přírodovědné a zeměpisné oblasti. Důraz je kladen na vztah člověka k životnímu prostředí a možnosti využití přírodovědných znalostí ve prospěch ochrany přírody.
Vzdělávání v oblasti Umění a kultura přináší umělecké osvojení světa, tzn. vnímání umění a jeho prostřednictvím rozvoj vlastních schopností. Hudební výchova rozvíjí hudebnost žáků a jejich pohybovou kulturu, zprostředkovává poznávání a chápání hudebního bohatství národů. Výtvarná výchova vytváří předpoklady pro vnímání estetické kvality světa a vlastního života. Výtvarné činnosti jsou nástrojem pro sebevyjádření a seberealizaci každého žáka podle jeho individuálních schopností. Vzdělávací obsah výtvarné výchovy umožňuje vyjádřit vnitřní svět fantazie, představ, emocí, zkušeností a poznatků. Výtvarné umění je možné vnímat zejména přímým kontaktem s uměleckými díly prostřednictvívm návštěv v muzeích, galeriích a výstavách. Dramatická výchova pomáhá utvářet aktivní, tvořivou, vnitřně bohatou osobnost otevřenou světu, schopnou sociálního porozumění a spolupráce. Neopominutelný je její rozměr etický. Využívá především dramatické improvizace.
Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je zaměřena na rozvoj zdravého životního stylu a prevenci rizikových jevů. Vzdělává žáky, aby se dokázali orientovat v okolním světě v celé jeho hloubce a složitosti a orientovat se v něm, měnit svoje postoje a respektovat druhé lidi a jejich názory. Učí žáky chápat zdraví jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody a základním poznatkům, které by měli využívat v každodenním životě. Rovnoměrně rozvíjí fyzické i psychické schopnosti, pohybové dovednosti i sociální adaptaci žáků. Vzdělávání je důležité pro rozvoj a upevňování vědomostí a dovedností směřujících ke zdravému způsobu života a ochraně zdraví. Zaměřuje se na duševní i tělesné zdraví, formování odpovědnosti za ochranu svého zdraví a zdraví jiných. Zahrnuje také dovednosti potřebné pro řešení mimořádných událostí (např. povodně, havárie, krizové situace apod.). Seznamuje žáky s negativními zdravotními a sociálními dopady zneužívání léků a návykových látek na lidský život.
Tělesná výchova umožňuje žákům aktivně využívat a ovlivňovat vlastní pohybové možnosti s ohledem na zdravotní a pohybová omezení. Ve shodě s věkem, případným postižením a pohybovými možnostmi je vede od spontánního pojetí pohybu k řízené pohybové aktivitě a vlastní pohybové seberealizaci. Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem, na základě doporučení lékaře. Tato forma tělesné výchovy je zaměřena na specifické pohybové činnosti, které jsou kontraindikací jejich oslabení nebo zdravotního postižení. Obsah a rozsah zdravotní tělesné výchovy se odvíjí od zdravotního stavu žáka a je přizpůsoben míře a druhu zdravotního oslabení. Zdravotní tělesnou výchovu lze zařadit jako adekvátní náhradu tělesné výchovy nebo jako rozšíření pohybové nabídky.
Vzdělávací oblast Člověk a svět práce zahrnuje vzdělávací okruhy: Rodinná výchova, Výživa a příprava pokrmů, pro které je vzdělávací obsah a rozsah stanoven v RVP PRV 2. Rodinná výchova připravuje žáky na budoucí rodinný a občanský život v podmínkách měnícího se světa. Respektuje osobnost žáka, rovnoměrně rozvíjí fyzické i psychické předpoklady pro založení rodiny i jeho sociální adaptaci. Výživa a příprava pokrmů se věnuje všem žákům, tj. dívkám i chlapcům. Obsah vzdělávacího oboru jim poskytuje základní vědomosti a pracovní dovednosti v oblasti výživy a jejich využití v praktickém životě.
Průřezová témata jsou nedílnou součástí vzdělávání v praktické škole. Obsahová náplň pro průřezová témata byla přizpůsobena schopnostem a možnostem žáků vzdělávaných v praktické škole dvouleté a navazuje na průřezová témata, která byla zařazena v základním vzdělávání. Škola si z uvedených průřezových témat vybere a zařadí minimálně tři, která budou korespondovat se vzdělávacím obsahem vzdělávacích oblastí a okruhů RVP PRV 2. Škola provede zařazení průřezových témat podle reálných schopností žáků a možností školy a ve svém ŠVP rozpracuje rozsah a způsob jejich realizace.
Průřezová témata mají mezioborový a multikulturní charakter. V obecné rovině představují syntézu hodnot, to je spravedlnosti, tolerance a odpovědnosti. Posilují rozvoj klíčových kompetencí, aktivního občanství a demokratického způsobu řešení konfliktů a problémů.
Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova reflektuje osobnost žáka, jeho individuální potřeby i zvláštnosti, je prakticky zaměřené a má každodenní využití v běžném životě. Jeho smyslem je pomáhat každému žákovi utvářet praktické životní dovednosti s ohledem na jeho specifika a možnosti. Průřezové téma nabízí možnosti rozvoje emocionálních vztahů, osobních postojů a praktických dovedností ve vztahu k přírodnímu prostředí, pomáhá získat dovednosti vztahující se k zdravému duševnímu a sociálnímu životu. Umožňuje získat sociální dovednosti pro řešení různých situací (např. krizových). Osobnostní a sociální výchova je rozdělena na tematické celky - Osobnostní rozvoj, Sociální rozvoj a Morální rozvoj. Škola by měla zařazovat do výuky ta témata, která reflektují aktuální potřeby žáků.
Průřezové téma Člověk a životní prostředí přispívá k přípravě žáků k jednání a myšlení v souladu s principy udržitelného rozvoje. Téma se také dotýká problematiky vlivů prostředí na vlastní zdraví i na zdraví ostatních lidí.
Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Jejím cílem je podpořit kritické a selektivní vnímání mediálních informací a podpořit aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Mediální prostředí je chápáno jako významný faktor pro formování životního stylu a pro kvalitu života vůbec. Informace v médiích se vyvíjejí a jsou ovlivňovány různými (namnoze nepřiznanými, a tedy potenciálně manipulativními) záměry.
Podmínky vzdělávání a hodnocení žáků
Pro hodnocení vzdělávání v praktické škole v souladu s RVP PRV 2 je třeba vytvářet vhodné a odpovídající podmínky. Výchozími body pro jejich stanovení jsou jak obecné požadavky platných legislativních norem, tak konkrétní požadavky vyplývající z cílů, obsahu vzdělávání a zaměření školy. Ucelený, vzájemně se podmiňující komplex těchto požadavků umožní vytvářet vhodné vzdělávací prostředí, které je nutnou podmínkou pro úspěšnou realizaci ŠVP.
Škola je povinna ve smyslu školského zákona vzdělávat žáky se zdravotním postižením, zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. To zahrnuje i zajištění odpovídajících vzdělávacích podmínek, např. materiálních, personálních a organizačních.
Při vzdělávání žáků se zdravotním postižením je třeba využívat podpůrná opatření, jako jsou například individuální vzdělávací plány, speciální pedagogické pomůcky a úpravy učebních osnov. Škola provede úpravy podle reálných schopností žáků a možností školy a ve svém ŠVP rozpracuje rozsah a způsob jejich realizace.
Řešení přijímacích zkoušek na SŠ z matematiky 2025 | 2. řádný termín
