Diplomová práce je prvním významným vědeckým textem studenta, který představuje odborné a systematické zpracování zvoleného tématu s jasně definovaným cílem. Její struktura a formální náležitosti se řídí specifickými pravidly, která zajišťují kvalitu a jednotnost všech závěrečných prací na Přírodovědecké fakultě.
Základní požadavky a struktura
Povinné části bakalářských a diplomových prací na Přírodovědecké fakultě MU jsou předepsány Opatřením děkana 3/2019. Součástí závěrečné práce je kopie oficiálního platného zadání práce bez vlastnoručních podpisů. V souladu se Studijním a zkušebním řádem MU musí být práce odevzdána v elektronické podobě ve formátu PDF do Archivu závěrečné práce nejpozději v den stanovený harmonogramem akademického roku.
Předseda komise pro SZZ může vyžadovat i odevzdání jednoho výtisku práce v termínu, který sám určí, ne však dříve než ve výše uvedený den. Informace o termínu odevzdání výtisku práce musí být studentovi sdělena nejméně tři pracovní dny před určeným termínem odevzdání výtisku.
Práce musí obsahovat kapitoly podle instrukcí uvedených v „Opatření děkana č. 3/2019 (Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU“. Rozsah samotného textu diplomové práce, zahrnující první stranu teoretické části a poslední stranu se závěrem, je 40 až 50 stran.
Mezi povinné části patří:
- Abstrakt
- Poděkování (zpravidla před obsahem)
- Obsah
- Úvod
- Teoretická část (literární rešerše)
- Praktická část (metodika, výsledky)
- Diskuse
- Závěr
- Seznam literatury
- Přílohy (pokud jsou relevantní)
Obsah a jeho náležitosti
Do obsahu se uvádějí pouze položky (názvy kapitol), které následují za obsahem (nepatří do něj tedy Předmluva a Poděkování). Kapitoly se číslují od 1. Uvádí názvy a číslování kapitol a odkazy na stránky. Příliš podrobné členění na podkapitoly (např. 4.1.1.1.1.) se nedoporučuje; nadpisy se číslují max. do 4. úrovně. Pokud je to nutné, další nadpis (5. úrovně) již nečíslujte.
Úvod
Úvod práce má trojí význam: (1) stručným ale atraktivním způsobem seznámit čtenáře s tématem a přesvědčit ho o jeho vědeckém významu a smyslu, (2) podat kritický, avšudž souvislý přehled dosavadních poznatků, jejich současný význam, a formulovat myšlenku pro nový výzkum, a (3) specifikovat, jak byl problém řešen, tj. v jakém logickém sledu proběhly terénní a analytické práce, jakož i zpracování dat.
Teoretická část
Teoretická část obsahuje literární rešerši a údaje nutné k pochopení smyslu práce včetně odkazů na výsledky dosažené předchůdci. Jedním z hlavních kritérií v rámci hodnocení této části práce je výstižnost literární rešerše a její vztah k výsledkům práce. Délka teoretické části by neměla přesáhnout přibližně třetinu rozsahu samotného textu práce. Ve vědeckých monografiích a závěrečných pracích, na rozdíl od vědeckých článků, je účelné podat obsáhlý přehled dosavadních výzkumů a poznatků o daném tématu, příp. území. Text by neměl mít podobu nesouvisejících odstavců, které připomínají, že autor postupoval od jednoho článku k druhému a přepisoval jejich stručný výtah. Naopak celá pasáž by měla být souvislým projevem pisatele, který má již celkový přehled o problematice, a chce ji od výchozích poznatků až k dnešnímu stavu postupně a do hloubky čtenáři přiblížit.
V ideálním případě každý odstavec obsahuje alespoň jednu citaci. Obsahuje dostatek citací (resp. odkazů na citace). Zdroje porovnávejte a ověřujte.
Praktická část
Praktická část obsahuje postup řešení, metodiku sběru dat, dokumentaci experimentu a aplikace metod. Napište zde, jak bylo postupováno k dosažení výsledků. Obsahuje soupis výsledků (grafy, tabulky, ilustrace, …) praktické části. Dále obsahuje jejich podrobnou charakteristiku a vyhodnocení vzhledem k hlavnímu cíli.
Metodika popisuje protokol zpracování a analýz vzorků včetně použitých přístrojů, nastavení, standardů, příp. přesnosti a detekčních limitů. V pracích, kde se uvádějí chyby měření (např. geochronologické údaje, jiná analytická měření) je potřeba uvést, jak byly počítány.
Tato část obsahuje výsledky a pozorování, které zároveň tvoří jádro práce. Uvádí se sem všechna pozorování, terénní měření, fotodokumentace, laboratorní analytické výsledky, výpočty, výsledky numerických modelů. Kapitoly geologické poměry, metodika a výsledky musí být vždy stylizovány tak, aby budoucí čtenář měl možnost přesně celý postup zopakovat a získat shodné výsledky a pozorování (ověřitelnost výsledků).
Diskuse
V této části je diskutován význam a interpretace výsledků a pozorování, tj. probírány a vysvětleny příčiny a souvislosti získaných pozorování, představovány různé existující modely a shrnující interpretace. Zároveň je diskutován stupeň shody s existujícími modely a možné vysvětlení zjištěných rozdílů. Tato část přirozeně ukazuje hloubku znalostí a schopnost interpretace pisatele i stupeň poznání daného problému. Účelem každé vědecké práce je zasazení výsledků do širšího kontextu, příp. jejich využití v řešení souvisejících problémů nebo v příbuzných oborech. V implikacích jsou diskutována a sumarizována získaná data v širokých, často genetických nebo geodynamických souvislostech a vysvětleny případné důsledky pro další disciplíny.
Kapitoly „Výsledky a Diskuse“ mohou být oddělené i spojené v jednu kapitolu „Výsledky a diskuse“, podle charakteru a výsledků práce. Ve formě strohých vět se zde shrnou dosažené výsledky a význam práce, v rozsahu maximálně jedné strany (obvykle polovina i méně).
Závěr
V závěru by měly být patrné odpovědi na všechny cíle. Můžete zdůraznit i přínos práce. Připojte možnosti pro další výzkum, rozšíření vaší práce a možnosti praktického využití. Důležitá je vazba cíle-závěr.
Formální úprava a citace
Formální úprava a vzhled práce odpovídá zvyklostem v odborných monografiích a vědeckých publikacích v daném oboru. Práce má formát A4 s přiměřeným okrajem (2.0-2.5 cm). Úvodní pasáže (např. Abstrakt, Předmluva, Poděkování, Obsah) se nečíslují. Číslování stránek začíná za obsahem (tj. úvod je na straně číslo 1).
V práci se odlišné fonty, příp. velikosti písma používají pro následující objekty: normální text, popisky obrázků, nadpisy tabulek, obsah tabulek a vysvětlivky tabulek. Cizojazyčná slova a výrazy v textu (např. anglické nebo latinské - in situ, sensu stricto, vs., atd.) se píší kurzívou. Formátování písma včetně odsazení a zarovnání odstavců musí být v celé práci jednotné.
Myšlenky a data, která patří jiným autorům, se opatří citací. Na každý obrázek a tabulku musí být v textu aspoň jeden odkaz.
Seznam literatury
V seznamu literatury se uvádí všechny publikační, rukopisné, příp. elektronické zdroje, které byly v práci citovány. Seznam literatury se řadí abecedně podle prvního autora. U prací stejného prvního autora se nejprve uvádí jeho práce, kde je jediným autorem v chronologickém pořadí, následují práce s druhým autorem řazené abecedně podle druhého příjmení, a posléze práce v kolektivu tří a více autorů řazené chronologicky.
Práce má obsahovat minimálně 15 citací článků v indexovaných časopisech nebo kapitol odborných knih, kdy práce by neměla obsahovat více než 80 citací. Lze citovat i internetové odkazy (vždy s uvedením roku, ač každý takový odkaz je problematický, neboť není zaručena trvalost zdroje informace) a osobní sdělení (pouze uznávaných autorit).
Specifické požadavky a nástroje
V případě, že v zadání závěrečné práce není explicitně uvedena možnost jejího vypracování v cizím jazyce (např. slovensky), může student o tuto možnost požádat. Žádost se podává prostřednictvím Úřadovny v IS MU.
Žádost o skrytí závěrečné práce podává student v úřadovně přes agendu Žádost o skrytí závěrečné práce. Skrytí je dle zákona možné pouze po dobu trvání překážky pro zveřejnění, nejdéle však na dobu 3 let.
V rámci fondu rozvoje MU vznikly videopřednášky, radící studentům při psaní diplomové případně i bakalářské práce. Videokurz mimo jiné zahrnuje tipy, jak omezit prokrastinaci a přinutit se začít pracovat.
Jak napsat SILNOU tezi | Scribbr 🎓
Systém Theses.cz slouží k odhalování plagiátů v závěrečných a absolventských pracích a je do něj zapojeno více než 50 vysokých a vyšších odborných škol v České republice a na Slovensku. Zároveň slouží vysokým školám a univerzitám jako národní registr závěrečných prací (informací o pracích - název, autor, …).
Student je povinen před obhajobou odstranit všechny faktické chyby v rukopisu, které jsou mu v posudku vytknuty vedoucím, oponentem nebo je sám zjistí. V případě chyb většího rozsahu lze řešit vložením listu „errata“.
