Košice, druhé největší slovenské město, se pyšní bohatou historií a architektonickými památkami, mezi které nepochybně patří i seminární kostel. Jeho historie sahá do středověku a odráží bouřlivé události, kterými město prošlo.
Počátky a středověká historie
První zmínky o obci, která se dnes nachází v katastru Košic, pocházejí ze 14. století. V té době byla součástí malešovského panství. Již v roce 1310 je zmiňován Bořita z Košic při založení kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře. Dominantou obce se stal farní kostel, zasvěcený Narození Panny Marie.
Nejstarší částí kostela je presbytář a loď. Podle úzkého okénka s půlkruhovým zakončením na východní straně presbytáře bývá datován do poloviny 13. století, kdy se kostely podobného půdorysu začaly stavět v okolí, například v Malejovicích a Žíšově. Z původní stavby se kromě úzkého okénka v presbytáři za oltářem nejspíš dochoval i hrotitý portál, kterým se vstupuje do lodi z podvěží.
Po husitských válkách patřil kostel utrakvistům, v 16. století pak evangelíkům nebo bratrům.
Renesanční a barokní přestavby
V 16. století byla k původní stavbě přistavěna mohutná věž. Podle dostupné literatury byla snížena v roce 1892. Do věže se vstupuje od západu bohatým pozdně gotickým hrotitým portálem s letopočtem 1563 (nebo 1503?), který datuje výstavbu věže. Sakristie pochází z roku 1822 a její přístavba stála 600 zlatých. Ve zvonici věže jsou dva zvony z 15. století.
V Košicích jako protestantském městě působili v období rekatolizace jezuité. Pro ně nechal hornosušský hejtman Ondrej Dóczy zřídit v původní budově Královského domu obydlí a kapli. V noci z 6. na 7. září 1619 zde byli jezuité umučeni hajduky Juraje I. Rákócziho. Poté byla budova opuštěna a Královský dům byl přestěhován do nově postavené budovy v jiné části Košic.
Teprve manželka Jiřího II. Rákócziho koupila původní budovu, nechala ji zbourat a postavit pro jezuity kostel podle vzoru slavného chrámu Il Gesù v Římě. Stavba byla dokončena v roce 1681. Od roku 1671 patřil kostel jezuitům a od roku 1811 premonstrátskému řádu. Sochařské erby obou řádů jsou umístěny ve štítu nad vchodem do kostela.
Při kostele biskup Benedikt Kišdy také založil první košickou univerzitu, v té době druhou v celé zemi. Výzdoba je původní jezuitská, interiér zaujme svou jednoduchostí. Na fasádě kostela jsou stále patrné znaky doznívající renesance. Její výzdobu tvoří výklenky s mušlovými oblouky a orámované plochy se sochařským rostlinným dekorem.
V rozšířené svatyni a nad třemi kaplemi s bočními oltáři jsou oratoře otevřené do prostoru hlavní lodi. Kostelu dominuje iluzionistická malba Erasma Schotta z roku 1786, která mu dodává pocit třetího rozměru. Výzdoba hlavního oltáře je z roku 1854 od malíře Jozefa Pešky a znázorňuje Nejsvětější Trojici, které je kostel zasvěcen. Pozoruhodné jsou také precizní řezby na lavicích, kazatelně, okenních rámech a oratoři. Boční oltáře, lavice ve svatostánku a lavice zdobené řezbami pocházejí z raného baroka poslední čtvrtiny 17. století. Na severní stěně svatostánku je umístěn dřevěný epitaf Františka Rákocziho I.
Seminární kostel
Kousek nad Andrássyho palácem se nalézá seminární kostel, dříve františkánský z roku 1333. Původně gotický kostel však roku 1556 vyhořel a sloužil jako vojenský sklad i jako útočiště Egerského biskupa před Turky. Po navrácení františkánům byl přestavěn a zasvěcen sv. Antonínu Paduánskému. Po vzniku košického biskupství se stal kostelem seminárním. Barokní výzdoba se zde mísí s původními gotickými prvky.
KRPMNJ -prohlídka kostela.wmv
Další církevní stavby v Košicích
Kromě nejvýznamnější církevní stavby Košic, kterou je katedrála sv. Alžběty, stojí na území města mnoho dalších kostelů různých církví. Dominikánský kostel je nejstarší dochovanou stavbou města. Kostel svatého Michala - první románský kostel v intravilánu Košic, jehož vznik se předpokládá před první polovinou 11. století, je zároveň nejstarší písemnou zmínkou o Košicích (ville Cassa), poprvé zmiňován v roce 1230.
Mezi další významné církevní stavby patří:
- Krasňanský kostelík (románský kostelík v městské části Krásna z 11. století)
- Bazilika benediktinského opatství v Krásné (vystavěná v první polovině 12. století)
- Dominikánský kostel (Nanebevzetí Panny Marie, závěr 13. století)
- Kaple svatého Michala (druhá polovina 14. století)
- Uršulínský kostel (Svatého Michala archanděla 1652-1655, původně vystavěný kalvíny, jemně zbarokizovaný v polovině 18. století)
- Kostel Krista krále (1936-1938, kostel kláštera dominikánek v areálu Gymnázia sv. Alžběty)
Na území města se nachází ještě jeden kostel, který je však muzeálním exponátem a na bohoslužby neslouží. Je jím dřevěný Kostel svatého Michala z Kožuchovců z roku 1741.
V seznamu církevních staveb nalezneme také:
- Kostel svatého Jana Křtitele (Šebastovce, druhá polovina 13. století, dostavován v 15., 16., 18. a 19. století)
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Šaca, 13. století, první zmínka 1275, přestavován v 18. a 19. století)
- Kostel svatého Ladislava (Košická Nová Ves, 13. století)
- Kostel svatého Petra a Pavla (Barca, 14. století, dostavována v 19. a 20. století)
- Kostel svatého Bartoloměje (Myslava, 1778-1792, původní kostel ze 14. století)
