Státní závěrečná zkouška: komplexní průvodce

Státní zkouška je bezesporu nejdůležitější zkouškou v průběhu vašeho studia na vysoké škole. Blížíte se ke konci studia, které jste před třemi, čtyřmi, pěti, šesti nebo i více lety začali. Jste opravdu velmi blízko… Hurá! Zbývá už jen poslední krok, na který je potřeba se připravit.

Státní zkouška je označením určitého zjišťování vědomostí, znalostí a schopností, které ověřuje a ukončuje nabytí jisté formální kvalifikace. Označením zkoušky jako státní se zde rozumí ovlivnění podoby, formy nebo struktury této zkoušky, na které má tedy přímý či nepřímý vliv stát - kupř. ji přímo organizuje prostřednictvím státních institucí, nebo ji vymezuje a reguluje legislativně (zákonem, nařízením, vyhláškou apod.).

Studium na vysoké škole v Česku se řádně ukončuje určitým typem státní zkoušky, které upravuje vysokoškolský zákon (tedy v současnosti zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů).

Typy státních zkoušek

Současný vysokoškolský zákon pak rozlišuje jednotlivé státní zkoušky, které jsou uvedeny níže. Jednotlivé zkoušky se mohou na různých institucích lišit a též především vzhledem k odlišnostem mezi jednotlivými oblastmi (event. obory), podrobnosti bývají určeny kupř. studijním a zkušebním řádem dané vysoké školy.

• Státní závěrečná zkouška (státnice, SZZ) se skládá v bakalářském studijním programu, jejíž součástí je zpravidla i obhajoba bakalářské práce.
• Státní rigorózní zkouška (rígo, rigorózum, rigorózní zkouška) se (jakožto obligatorní) skládá v magisterském studijním programu v oblasti všeobecného lékařství, zubního lékařství, veterinárního lékařství a veterinární hygieny. Dále ji mohou složit (jakožto fakultativní) ti, kteří již dosáhli titulu magistr (Mgr.), a to jako dodatečnou a placenou zkoušku pro absolventy magisterského studijního programu v ostatních oblastech.
• Státní doktorská zkouška (doktorská zkouška, doktorandská zkouška, SDZ) se skládá v doktorském studijním programu (Ph.D.), studium se pak řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a veřejnou obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti.
• Zvláštními státními zkouškami jsou státní jazykové zkoušky (základní, všeobecné a speciální pro překladatele či tlumočníky), které mohou za podmínek stanovených vyhláškou realizovat příslušné jazykové školy; tyto zkoušky jsou placené.

Státní zkouškou se ukončuje též získání kvalifikace kupř. k řízení drážních vozidel.

Průběh státní závěrečné zkoušky

Státní zkouška se zpravidla skládá z několika různých částí, přičemž k řádnému zakončení je nutné úspěšně absolvovat všechny části. Někdy je pořadí obrácené; nejdříve zkoušení ze státnicových předmětů a pak obhajoba. Jindy probíhá zkoušení jednoho studenta ve více dnech. Možná bychom našli ještě nějaké další odlišnosti.

Pokud ale chcete vědět, jak probíhají státnice na vaší vysoké škole, musíte se buď podívat do dokumentu s názvem Harmonogram akademického roku nebo se obrátit na studijní oddělení. Dokument by se mohl jmenovat Směrnice ke státní závěrečné zkoušce a je velmi důležitý. Najdete v něm např. informace o tom, jak probíhá přihlašování studentů, které je obvykle přes informační systém (IS/STAG). K vybraným SZZ předmětům a obhajobě je třeba uložit rozvrhovou akci. Pouze přihlášeným studentům v IS/STAG přidělí katedra termín SZZ, který je nutné na katedře potvrdit.

Státnice jsou celodenní záležitostí. Studenti předstupují před zkušební komisi dle harmonogramu. Po vašem uvedení se obvykle ujme slova předseda, který vás pozdraví, a poví vám základní požadavky na obhajobu závěrečné práce. Poté zůstávají v místnosti pouze ti studenti, kteří dle pořadí přistupují ke SZZ.

Obhajoba závěrečné práce

V posledním roce studia jste zpracovali svou závěrečnou (bakalářskou nebo diplomovou) práci. V rámci státní závěrečné zkoušky ji musíte obhájit, tedy přesvědčit komisi, že váš výsledek je kvalitní.

• Prezentace: Na úvod dostanete slovo, abyste svou práci představili. Student zpravidla nejprve přednese stručný referát o své práci v maximální délce 10 minut (referát je doplněn prezentací např. MS PowerPoint). Uvede v něm, proč si zvolil dané téma, jak postupoval při jeho zpracování, k jakým dospěl výsledkům a s jakými problémy se při přípravě své práce setkal. Budete si moci nahrát prezentaci k obhajobě do počítače a vyzkoušet, zda se vám bez problémů spustí. Tady doporučuji mít i záložní verzi např. na flash disku.
• Posudky: Následně je komise seznámena s posudky. Jeden bývá od vedoucího práce a zpravidla alespoň jeden oponentský. Posudky se píší předem a můžete se s nimi seznámit v předstihu. Předseda komise seznámí členy komise s hodnocením vedoucího práce a oponenta a vyzve studenta, aby se vyjádřil k připomínkám či otázkám k závěrečné práci.
• Odborná rozprava: V rámci odborné rozpravy odpovídáte na dotazy členů komise, jimiž ověřují vaše znalosti v daném oboru. Odborná rozprava může mít několik částí, které se mohou konat v různých termínech a před různými komisemi. Otázky z jednotlivých povinných zkušebních předmětů pro daný program studia zadává předseda komise spolu se zkoušejícím daného předmětu bezprostředně po skončení obhajoby závěrečné práce. Otázky volí pokud možno tak, aby tematicky souvisely s problematikou zpracovávanou v závěrečné práci. Zkoušející může zadat k zodpovězení jakoukoli otázku z předepsaných zkušebních okruhů. Někdy se otázky losují, jindy je stanovuje pověřený člen komise. I když toho k otázce třeba mnoho nevíte, nepanikařte. Začněte základy a zkoušející si vás pak navede doplňujícími otázkami až k odpovědi. Nejhorší je mlčet a neříct vůbec nic.

Zkouška z odborných předmětů

Jakmile skončí obhajoba, přichází zkouška z odborných předmětů. Někdy je obhajoba až po předmětech nebo na medicínských oborech nemusí být vůbec. Student si vybere 1 otázku ze všeobecné části a 1 otázku ze studijního oboru. Student odpovídá zpravidla bez přípravy, prokazuje, že komplexně zvládá zvolenou problematiku a je ji schopen řešit v širokých interdisciplinárních souvislostech.

Tipy pro úspěšné složení státnic

Státnice jsou společenskou událostí, při které se očekává společenské oblečení (dresscode). To není fráze, ale skutečnost. Nepodceňte výběr oblečení ke zkoušce.

• Včasný příchod: Dbejte na včasný příchod. Dopravní zácpa není příliš omluvitelný důvod. I členové komise se museli nějak dostavit před začátkem a v případě pozdního příchodu kladné body určitě nezískáte.
• První dojem: K místnosti vstupujte slušně po vyzvání. Kdy jindy, než teď, si můžete vyzkoušet všechny poučky o prvním dojmu. Příjemným a zdvořilým vystupováním můžete jen získat.
• Technická připravenost: Ulehčete práci tajemníkovi a vaše jméno a název práce + příp. jméno vedoucího uveďte na první slide prezentace.
• Nezoufejte při chybách: Pokud ale něco pokazíte, nezoufejte. Je-li dobrý tajemník, spustí vám prezentaci ještě před tím, než vstoupíte.
• Komunikace se zkoušejícími: Pokud už členové komise dojdou názoru, že další zkoušení již není potřeba, vyzvou vás ke krátkému opuštění místnosti.

Hodnocení a výsledky

Známky z dílčích zkoušek se zpravidla říkají až nakonec všem, ale vše záleží na předsedovi komise nebo zvyklostech na vaší vysoké škole. Hned se říkají známky jen neúspěšným studentům, aby nemuseli čekat s ostatními. Výsledek vaší státní závěrečné zkoušky vám na závěr sdělí předseda komise. Jednotlivé části jsou hodnoceny samostatně, dostáváte tedy tři známky: z obhajoby, z odborné rozpravy a celkovou.

Pokud neuspějete, můžete státní závěrečnou zkoušku až dvakrát opakovat, stejně jako běžné zkoušky během studia. Opakuje se jen ta část, u které jste neuspěli. Musíte si opravovaný SZZ předmět či opravu obhajoby znovu přihlásit v IS/STAG.

Ve chvíli, kdy student úspěšně vykoná poslední část SZZ, stává se v tento okamžik absolventem. Dnem ukončení studia je datum vykonání SZZ. Novému absolventovi předá zkušební komise potvrzení o absolvování studia (opatřené podpisem předsedy zkušební komise a razítkem katedry), které je dokladem o jeho ukončení studia.

Celkové hodnocení studia se řídí příslušnými články studijního a zkušebního řádu. Studijní a zkušební řád přitom obsahuje i kritéria pro hodnocení zkoušek a prací, definici klasifikačních stupňů („známek“) A až F.

Pokud by měl student za to, že hodnocení jeho zkoušky neodpovídá studijnímu a zkušebnímu řádu, může požádat o přezkoumání svého případu do 7 dnů od zveřejnění výsledku zkoušky (pouze v případě, že byla zkouška provedena písemnou formou). Vedoucí pracoviště garantujícího předmět, popř. děkan fakulty, pak rozhodne o žádosti studenta do 15 dnů.

Pokud dojde v důsledku nesprávného hodnocení jeho zkoušky až k vydání rozhodnutí o ukončení studia, může se student proti tomuto rozhodnutí odvolat do 30 dnů od jeho oznámení. O odvolání studenta proti rozhodnutí o ukončení studia pak rozhoduje rektor.

Státní zkouška je celodenní záležitostí. Budete si moci nahrát prezentaci k obhajobě do počítače a vyzkoušet, zda se vám bez problémů spustí. Počítejte s tím, že když se někdo z vašich spolužáků nedostaví, posune se tím plánovaný harmonogram a vy budete dříve na řadě. Pevně věřím, že to nebude váš případ.

Přeji vám všem hodně štěstí na otázky i na odpovědi.

tags: #statni #zkouska #hodnoceni