Vysoká škola uměleckoprůmyslová (UMPRUM) v Praze prošla významnou transformací své budovy, která proměnila historický objekt v moderní centrum uměleckého vzdělávání. Projekt uměleckých dílen naplňuje vizi UMPRUM jako integrované součásti centra města, vizi kompaktní „nerozdělené“ školy dvou budov (intelektuálního centra - ateliérů / technologického zázemí - uměleckých dílen).
Prázdná budova bývalé základní školy na cenném místě v centru Prahy byla díky Vysoké škole uměleckoprůmyslové upravena pro kreativní využití. Přeměna ze základní školy na uměleckou vysokou školu nejenže zachovala vzdělávací funkci místa, ale stala se nedílnou součástí centra města, které žije širokou škálou společenských a tvůrčích aktivit.
Architektonické a urbanistické řešení
Rekonstrukce a přístavba respektuje kontext okolních veřejných prostranství a panorama města, aniž by se změnila výška budovy. Školní budova se dobře propojuje s ulicí díky přesně zvolenému umístění hlavního vstupu, který je zdůrazněn otevřením fasády nad vstupem v celé její výšce. Vynecháním vstupního segmentu eklektické fasády přes celou její výšku dostává stará fasáda nový život. Průřez do hloubky objektu ve vazbě na racionální organizaci vnitřních komunikací předznamenává vnitřní funkci a život, otvírá je pro město.
Vnitřní komunikační a prostorové uspořádání respektuje historický systém modulace a traktování, zapojuje do něj vnější vztahy dle potřeb současné školy a současného města. Práce s objemy ve vazbě na tradiční dvory, dvorky, pasáže, práce v logice původní geometrie, práce s měřítkem, s původním traktováním a modulací původních konstrukcí. Zachování historické kvality (stopa, objem, výška, proporční vztahy, podstatné a kvalitnější detaily historické budovy).
Koncept otevřeného městského parteru, otevřené komunikační vertikály, zpřístupnění a využití střešní krajiny je architektonickou motivací pro propojení s životem města ve všech dimenzích. Podstatná je proměna fasády původní základní školy na fasádu vysoké školy, Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Rozpor mezi požadavkem její pietní rekonstrukce a novou funkcí, novým životem řeší jediný architektonický zásah, vertikální řez celou fasádou - prodloužení její morální životnosti (95,1 % historie, 4,9 % současnosti).
Funkční uspořádání a vybavení
Princip zastřešené dvorany umožňuje realizaci velkých projektů a celoroční provoz školy na požadované úrovni. Vnitřní komunikační a prostorové uspořádání přitom respektuje historický systém modulace a traktování. Chráněné dílenské prostory (přístupné pouze pro studenty a pedagogy) jsou v rovnováze s prostory otevřenými i veřejnosti. Prostorovou dominantou stavby je zastřešená dvorana, která kromě prezentačních účelů nabízí i platformu pro realizaci velkých projektů.
Technologické provozy jsou soustředěny do bočních křídel a lehké provozy do středu dispozice. V suterénu jsou umístěny materiálové dílny, jejichž provoz je závislý na těžkých strojích. Podzemní podlaží také poskytují rozsáhlá skladovací zázemí pro jednotlivé ateliéry. Organizace všech prostor umožňuje vstup přirozeného světla, vizuální propojení centrálních polotransparentních provozů.
Stavba sestávající ze dvou traktů s 2 podzemními a 5 nadzemními patry poskytuje kompletní a vysoce moderní technologické zázemí pro všechny obory, potřeby prezentace i potřebné technické vybavení pro provoz budovy. V nové vstupní hale v parteru muzea s bezbariérovým přístupem přes zahradu ze Široké ulice se nachází muzejní obchod firmy Modernista.
Přístupnost a bezbariérovost
Hlavním cílem projektu je odstranění bariér na hlavní budově UMPRUM na nám. Jana Palacha 80 a zajištění rovných příležitostí. Současný stav hlavní budovy neodpovídá standardům pro uživatele se specifickými potřebami. Chybí bezbariérový přístup do budovy, samotný pohyb po budově rovněž naráží na řadu bariér. Současný stav objektu ztěžuje až znemožňuje studium osob se specifickými potřebami na UMPRUM.
Stěžejním cílem projektu je proto náprava tohoto stavu, která díky odstranění bariér umožní studium i osobám se specifickými potřebami. Cílem projektu je odstranění bariér. V rámci projektu dojde k úpravě bočního vchodu a vybudování nového výtahu. V důsledku realizace projektu očekáváme zvýšení zájmu o studium z řad uchazečů se specifickými potřebami. Dojde k narovnání příležitostí pro uchazeče, kteří mají v současné době vzhledem k neexistenci bezbariérového vstupu a nedostatečné bezbariérové obslužnosti některých vnitřních částí budovy značně ztížené podmínky pro studium. Vyšší uživatelský komfort bude díky projektu zajištěn pro všechny studenty UMPRUM.
Historický kontext
Nejstarší zástavba v místech dnešní školy se váže k roku 1414. Novostavba budovy započala roku 1882 podle plánu J. Machytky a Františka Schmoranze ml., který se dva roky na to stal ředitelem Uměleckoprůmyslové školy. Budova se stala záhy pro provozy školy ne zcela vyhovující. Proto se již roku 1921 P. Janák snažil prosadit vybudování ateliérů do půdní vestavby. Ta byla nakonec realizována až v roce 1950 podle projektu A. Nárožní třípatrová budova o třech křídlech s průčelím otočeným do Palachova náměstí.
Muzeum má podélnou dispozici s akcentovaným středovým rizalitem. Výstavba muzea v letech 1897-1901 spadá do závěrečného období historismů, pro které byl příznačný slohový synkretismus. Ve cviklech zvýšeného přízemí hlavního průčelí je bohatá plastická figurální výzdoba, symbolicky připomínající poslání muzea. Vstupní vestibul a reprezentativní schodiště projektoval architekt Josef Schulz v neorenesančním italizujícím stylu. Charakterizují jej vysoké toskánské sloupy zdůrazňující tektoniku, mramorové obklady, intarzované dveře, bohaté štukatury i malované dekorace a cyklus monumentálních nástěnných maleb s náměty uměleckých řemesel od Ferdinanda Herčíka při vstupu do druhého patra.
Knihovna a muzejní obchod
Po rekonstrukci obnovila svoji činnost také knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze, která je největší českou veřejnou odbornou knihovnou specializovanou na volné a užité umění, architekturu a design. Fondy knihovny jsou budovány od roku 1887, kdy se knihovna poprvé otevřela veřejnosti. Ve studovně byl zachován původní mobiliář Josefa Schulze a také barokní knihovní skříně z piaristického kláštera v Benešově, instalované při stavbě muzea v letech 1897 až 1900.
V nové vstupní hale v parteru muzea s bezbariérovým přístupem přes zahradu ze Široké ulice se nachází muzejní obchod firmy Modernista.