Cílem této přehledové stati je poskytnout pohled na potenciál center transferu technologií při komercializaci výsledků výzkumu a vývoje výzkumných organizací.
Komercializace je vnímána jako forma transferu znalostí či transferu technologií za peněžní úplatu. Transfer znalostí a komercializace výsledků výzkumu a vývoje a jejich výstupy doznaly ve sledovaných sektorech výzkumných organizací v posledních zhruba dvou desetiletích výrazných změn. Tradiční složky transferu znalostí a komercializace, ochrana předmětů duševního vlastnictví zejména patenty a užitnými vzory, smluvní výzkum, vzdělávací kurzy, konzultace a poradenství začaly být doplňovány dalšími složkami transferu, především poskytováním licencí zejména k využití patentů a užitných vzorů, zakládáním spin-off společností a jejich využíváním ke komercializaci např. Tento rozvoj byl podpořen výraznou finanční dotací na zakládání a modernizaci center transferu technologií z prostředků strukturálních fondů a programů TA ČR i aktivní rolí managementu některých výzkumných organizací v procesu transferu znalostí a komercializace.
Pojem transfer znalostí existoval v povědomí managementu i pracovníků vysokých škol a výzkumných institucí již po řadu desetiletí. Na několika zejména technických vysokých školách a ústavech AV ČR byla vynálezecká činnost, s ní spojené patentování, spolupráce s průmyslem především formou smluvního výzkumu (dříve vedlejší hospodářské činnosti) pěstovaná již před rokem 1989. Ke skutečnému rozvoji aktivit z oblasti transferu znalostí však došlo až v 90. letech.
Podpora vzniku center transferu technologií (CTT), modernizace existujících center, podpora jejich dalšího rozvoje, podpora činností spojených s transferem technologií, komercializací a ochranou duševního vlastnictví ve výzkumných institucích, podpora financování etapy od vědeckého poznatku do fáze následného komerčního využití byly subvencovány v rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) výzvou číslo 3.3 - Centra transferu technologií zveřejněnou na konci roku 2010 a poté v rámci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) výzvou číslo 02_16_014 - Budování expertních kapacit - transfer technologií zveřejněnou v červnu 2018 a částečně i výzvou číslo 02_18_054 Rozvoj kapacit pro výzkum a vývoj II zveřejněnou v únoru 2019.
Z výzvy číslo 3.3 OP VaVpI vzniklo celkem devatenáct center zaměřených na transfer znalostí, z toho dvanáct na veřejných vysokých školách (ČVUT, JU, MENDELU, MU, TUL, UK, UP, UPa, UTB, VŠB-TUO, VUT, ZČU), dvě ve fakultních nemocnicích (FN HK, FNUSA), tři na ústavech AV ČR (FZÚ, ÚACH, ÚEB), dvě v soukromých organizacích (COMTES FHT, CVŘ). Celková částka vynaložená na vznik či modernizaci center byla 1,017 mld. Kč.
Příjemcem dotace z výzvy číslo 02_16_014 OP VaVpI, jejímž cílem bylo podpořit centra transferu technologií, aby se stala relevantním partnerem výzkumných pracovníků i pracovníků z průmyslu a uznávanou součástí systému výzkumu a vývoje, přičemž se mohlo jednat o vytvoření nových center transferu technologií nebo o rozvoj již fungujících CTT, bylo celkem dvacet dva organizací, z toho třináct veřejných vysokých škol (ČVUT, ČZU, JU, MU, OU, TUL, UK, UP, UPa, VŠB-TUO, VŠCHT, VUT, ZČU), tři státní příspěvkové organizace rezortu Ministerstva zdravotnictví (FN HK, FNUSA, NÚDZ), dvě součásti AV ČR (BC, SSČ AV ČR), dvě další veřejné výzkumné instituce (CDV, VÚPP), dvě soukromé výzkumné organizace (SVÚM, VÚTS). Celková částka vynaložená v rámci této výzvy byla 500 mil. Kč.
Primárním cílem výzvy č. 02-18-054 z OP VVV bylo nastavení strategického řízení výzkumné organizace v souladu s podmínkami pro získání ocenění HR Award. Mezi volitelné aktivity patřilo strategické nastavení a rozvoj mezisektorové spolupráce a transferu technologií. Výzvu číslo 02_18_054 pro podporu transferu technologií využily jen dvě veřejné vysoké školy (ČZU, MU) v celkové výši 133 mil. Kč; tyto prostředky však nelze v celé výši přiřadit s ohledem na cíle výzvy, na účel vzniku či modernizace CTT.
Jedním z cílů OP PPR bylo podpořit aktivity vedoucí ke komercializaci výsledků výzkumu pomocí ověření proveditelnosti a komerčního potenciálu a jejich zavedení do praxe („proof-of-concept“). Příjemcem dotace byly tři veřejné vysoké školy (ČVUT, ČZU, UK), dva ústavy AV ČR (FZÚ, ÚEB) a fakultní nemocnice Motol (FNM), které získaly 301 mil. Kč.
Program GAMA Technologické agentury ČR zahájený v roce 2014 a program GAMA 2 vyhlášený v roce 2019 byly zaměřeny na podporu a zefektivnění transformace výsledků VaV dosažených ve výzkumných organizacích a / nebo ve spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podniky do podoby praktické aplikace umožňující jejich komerční využití. Cílem podprogramu číslo jedna obou programů, jejichž příjemcem mohly být pouze výzkumné organizace, bylo podpořit fázi ověření aplikačního potenciálu nových výsledků VaV před jejich možným využitím v praxi (proof-of-concept stage). Příjemci dotace z programu GAMA a GAMA 2 bylo 30 výzkumných organizací, z toho 15 veřejných vysokých škol (ČVUT, ČZU, JU, MENDELU, MU, TUL, UHK, UJEP, UK, UP, UPa, UTB, VŠB-TUO, VUT, ZČU), 9 ústavů AV ČR (BC, FZÚ, ÚBO, ÚEB, ÚEM, ÚCHP, ÚMG, ÚSMH, ÚPT), 3 veřejné výzkumné instituce mimo AV ČR (CDV, VÚVeL, VÚŽV), 3 státní příspěvkové organizace rezortu Ministerstva zdravotnictví (FN HK, FNUSA, NÚDZ, ÚHKT), 2 soukromé výzkumné organizace (CVŘ, SVÚM), které vyčerpaly 538 mil Kč z programu GAMA a 235 mil Kč z programu GAMA 2.
Zjišťovali jsme, ve kterých sledovaných organizacích, tedy veřejných vysokých školách, veřejných výzkumných institucích (včetně ústavů AV ČR) a soukromých výzkumných organizacích, jsou veřejně přístupné informace o nabídce poskytované podpory v transferu znalostí a o výsledcích transferu. Návštěvou domovských stránek institucí a zadáním klíčových slov „transfer znalostí“, „transfer technologií“, „transfer“ jsme vyhledali buď existenci centra, nebo oddělení transferu znalostí / technologií, nebo alespoň odkaz na pracovnici / pracovníka touto problematikou se zabývající.
Informační obsah domovských stránek CTT je rozličný, od stručných informací po široké spektrum metodických pokynů pro původce / vědce, nabídek technologií, patentů a licencí pro podniky, výsledků transferu po příklady dobré praxe. Většina CTT nabízí seznámení se základními pojmy z oboru ochrany duševního vlastnictví a transferu technologií / znalostí, provádí vědce / původce procesem od vzniku potenciálního vynálezu až po jeho možné využití, nabízí služby podnikům zajímajícím se o znalosti vhodné ke komercializaci vzniklé v instituci, přináší přehled patentů. Některá CTT uvádějí odkaz na rozsáhlejší dokumenty zabývající se obecně duševním vlastnictvím.
Sem patří například „Doporučení pro nakládání s duševním vlastnictvím pracovišť AV ČR“, „Jak nakládat s výsledky aplikovaného výzkumu? Průvodce pro akademické pracovníky, JU“, „Úvod do problematiky duševního vlastnictví, JU, Kancelář transferu technologií“, „Od výzkumu po využívání v praxi“, „Právo duševního vlastnictví“, MU, „Služby pro soukromý a veřejný sektor, MUNI CTT“, „Spolupráce a technologický transfer v oblasti chemie a biochemie“, VŠCHT, „Od výzkumu po využívání v praxi, UHK“.
Některá CTT zveřejnila metodické pokyny pro výzkumné pracovníky a studenty k transferu znalostí a komercializaci, např. FZU „Formuláře ke stažení“, JU „Opatření rektora o nakládání s duševním vlastnictvím a o ochraně důvěrných informací na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích“, MENDELU „Jak chránit duševní vlastnictví“, MU „Informační materiály CTT“, UK „Interní předpisy UK“, UP „Ochrana duševního vlastnictví“, UTB „Směrnice“, VŠB TUO „Ochrana duševního vlastnictví na VŠB-TUO“, „Pravidla poskytování licencí k předmětům duševního vlastnictví na VŠB TUO“, „Metodický pokyn k evidenci VaV výsledků nepodléhající řízení o zápisu u Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze“, VŠCHT „Formuláře a dokumenty“, ZČU „Vzory smluv“.
Řada veřejných vysokých škol, které jsou aktivní v transferu znalostí, podchycuje a podporuje aktivity studentů i zaměstnanců různými formami, nejen upozorněním na dokumenty zabývající se duševním vlastnictvím či zveřejněním metodických pokynů.
Creative Business Network je nezisková organizace, která se zabývá podporou startupů z oblasti kreativních průmyslů. Od roku 2012 každoročně pořádá mezinárodní soutěž Creative Business Cup, která má za cíl podporovat kreativní startupy z celého světa, propojovat je navzájem a pomoci jim při hledání investora i dobývání zahraničních trhů. Organizátorem českého národního kola soutěže je Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Ta hledá kreativní a inovativní startupy napříč Českem a prostřednictvím soutěže Creative Business Cup pomáhá ověřit jejich globální potenciál.
Národní platforma Transfera.cz je jednotná funkční platforma hájící zájmy transferové komunity v České republice s cílem posilovat a rozvíjet činnosti v oblasti transferu technologií a znalostí. V databázi technologií Transfera jsou prezentovány inovativní a komerčně využitelné projekty z univerzit a vědecko-výzkumných institucí z celé České republiky.
Centrum transferu technologií AV ČR (CeTTAV) je specializovaným pracovištěm, které pomáhá vědeckým týmům a ústavům AV ČR s konkrétními případy komercializace výsledků. Poskytuje služby a poradenství v širokém spektru od vyhodnocení potenciálu, návrhu vhodného modelu komercializace, nalezení financování až po marketing a komunikaci výsledků. CeTTAV řídí i ambiciózní novinku, interní program AV ČR, Program rozvoje aplikací a komercializace, zkráceně PRAK. Zaměřením programu PRAK je zrychlení přenosu vědeckých poznatků do praxe a přímá podpora vědeckých týmů, které se chtějí zaměřit na transfer výsledků výzkumu s vysokou úrovní technologické připravenosti. Portál transferu AV ČR pravidelně zveřejňuje informace a nabídky výsledků určené ke komercializaci. Jeho součástí je databáze technologií a přístrojů. Databáze technologií a přístrojů je, s nadsázkou řečeno, výstavní skříní, která přináší výsledky výzkumu vhodné pro komercializaci a transfer v různé fázi TRL. Seznamuje s nabídkou zařízení a přístrojů vhodných pro využití subjekty z komerční i nekomerční sféry. Výsledky i přístroje jsou popsány formou strukturovaných produktových listů. V databázi je možné výsledky filtrovat podle různých kritérií.
Centrum pro transfer technologií Masarykovy univerzity. Posláním centra je podporovat uplatnění výsledků vědy a výzkumu v praxi, budovat mosty mezi akademickou a soukromou sférou, chránit a spravovat duševní vlastnictví MU a realizovat transfer technologií a znalostí. Mezi jeho aktivity patří Nabídka technologií. MUNI Innovation Award 2023. Ocenění studentů a zaměstnanců Masarykovy univerzity, jejichž výstupy se podařilo úspěšně zavést do praxe, napomohly ke zdokonalení výrobků či služeb nebo jakkoli jinak přispěly ke zvýšení společenské relevance výzkumu Masarykovy univerzity. Business Research Forum. Veletrh spolupráce s Masarykovou univerzitou, pracovní a společenské setkání vědecko-výzkumných týmů univerzity, partnerů, zástupců soukromého i veřejného sektoru a odborné veřejnosti. Cílem akce je propojení univerzitního prostředí s aplikační sférou, představení úspěšných spoluprací fakult a ústavů MU s aplikační sférou nebo prezentace oceněných finalistů studentské soutěže Start Your Business. Spin-off platforma MUNI. Na MU funguje od září 2021 spin-off platforma tvořící kontaktní a komunikační prostředí, které propojuje spin-off společnosti MU a univerzitu. Propojení pomocí platformy umožňuje rozvoj všech jejích členů, užší spolupráci a efektivnější podporu transferu technologií a komercializace. Spin-off společnosti Masarykovy univerzity.
ČVUT inkubátor InQbay vznikl v roce 2018 jako výsledek snahy ČVUT podporovat vznik a úspěšné fungování univerzitních spin-offů zakládaných zaměstnanci, studenty a absolventy ČVUT. Je organizačně součástí Odboru pro transfer technologií a fundraising Rektorátu ČVUT, proto může těžit ze širokého spektra synergií a spolupráce s experty. Při hodnocení projektů InQbay je rozhodující inovační a komerční potenciál, srozumitelně formulovaný záměr a odhodlání dosáhnout cíle. Při hodnocení InQbay spolupracuje kromě mentorů z praxe přímo s investory. InQbay zajišťuje vzdělávání a poradenství i těm, kteří mají teprve nápad anebo jsou v rané fázi podnikání, kdy jsou začínající firmy nejzranitelnější. Kromě obvyklého poradenství v oblasti podnikání a obchodních dovedností se lze propojit s odborníky na ochranu duševního vlastnictví, právní povědomí, psychologii, PR a marketing. Nedávno byl založen akcelerátor a preakcelerátor Ingine, kde ČVUT spolupracuje s předními českými investory. Inkubátor ČVUT InQbay s V Sharp Venture Studiem, StartupYardem a Tensor Ventures nabízí unikátní příležitost 3-6měsíčního akceleračního a v případě potřeby i 3-6měsíčního preakceleračního programu, v rámci akcelerace nabízí také vstupní investici 25 tis. eur. Účastníci se během konzultací a mentoringu seznámí s tím, jak hledat a testovat své první zákazníky, dořešit vývoj produktu nebo model monetizace. Inkubátorem ČVUT InQbay prošla zhruba dvacítka firem, které našly své uplatnění na trhu a jejichž zakladatelé nyní pomáhají i jako mentoři (např. Smart Guide - mezinárodně úspěšný travel-tech spin-off absolventů ČVUT nebo BuiltMind - společnost, která se specializuje na dynamické oceňování nemovitostí v reálném čase). InQbay spolupracuje s celou řadou zahraničních i českých univerzit (např. úspěšný program Czech-Israeli Partnership Accelerator). Na webových stránkách InQbay zájemci najdou interaktivní e-learningovou aplikaci pro oblast ochrany duševního vlastnictví, kde je možné si nejprve v podcastech vyslechnout krátkou „case study“ ke každému ze sedmi základních témat a následně si otestovat své znalosti.
Centrum pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy, CPPT, bylo založeno v roce 2007 a položilo strukturu pro podporu transferu technologií na univerzitě.
Výsledkem této intervence byla kvalitativní změna v postupech a výsledcích komercializace v řadě výzkumných organizací, která se projevila jak vytvořením podpůrných nástrojů a služeb pro výzkumníky, tak nabídkami pro průmyslové partnery.
Periferie, determinované okrajovou polohou oproti jádrům osídlení, se vyznačují zpravidla úbytkem obyvatelstva, nedostatečnou infrastrukturou a nízkou ekonomickou výkonností. V projektu bylo řešeno vymezení obou typů periferií, přičemž byla provedena podrobná analýza socioekonomické situace, bylo zpracováno více než 60 map ČR (na úrovni obcí), proběhly řízené rozhovory se starosty obcí v periferních územích. Rovněž jsme se zabývali některými právními aspekty. Vyústění výzkumu spočívalo ve formulaci opatření a doporučení ve smyslu posílení územní koheze Česka. Projekt sledoval nutnost koordinace socioekonomických aktivit přes hranice krajů, neboť většina regionálních procesů je právě v rámci krajů víceméně uzavřena. Okrajová území krajů tedy jsou hendikepována, neboť sem často rozvojové impulzy nedocházejí či jen slabě (později). Při řešení projektu došlo k propojení metodologických postupů několika vědních disciplín, a to regionalistiky, regionálního rozvoje, ekonomické a sociální geografie, životního prostředí, sociologie, práva a politologie. Přínosem je komplexní a multidisciplinární přístup při socioekonomické analýze vnitřních a vnějších periferií, jejich hranic, analýze rozvojových dokumentů a doporučení pro řešení rozvojových problémů vnitřních a vnějších periferií.
Ve vědecké, odborné a vzdělávací činnosti se orientuje na výzkum pro potřeby regionů, témata z regionálního rozvoje, regionální politiky, zejména evropských fondů, tvorby a evaluace strategických a programových dokumentů na evropské, národní, regionální a lokální úrovni, ekonomickou geografii a regionální ekonomiku a rovněž územní veřejnou správu. Publikoval téměř 280 vědeckých a odborných prací. Napsal nebo se autorsky podílel na 45 knižních publikacích. Od roku 1990 byl ve výzkumu několikrát zodpovědným řešitelem dílčích úkolů i celých grantů a projektů (GAČR, TAČR, mezinárodní projekty, aplikovaný výzkum pro ministerstva a krajské orgány). V roce 1996 byl garantem mezinárodního projektu „Study for the Support of Regional and Municipal Policy“ a v roce 1997 garantem mezinárodního projektu Phare „Study on Regional Data Statistics“. Od roku 2002 do roku 2003 zpracoval expertní studii pro Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD) „Czech National Territorial Review“, v níž se zabýval regionálními disparitami na území České republiky. Od roku 2002 je expertem OECD a v roce 2002 obdržel od CaSA Council of Europe, písemné poděkování. V roce 2007 obdržel od OECD, LEED Centre for Local Development, ocenění za spolupráci na výzkumných studiích. Od roku 1999 do roku 2006 vedl odborné týmy pro zpracování Národního rozvojového plánu České republiky, Národního strategického referenčního rámce a řady dalších úkolů včetně analýz pro Strategii regionálního rozvoje ČR. V dalších letech až do současnosti pracoval na přípravě strategických dokumentů rozvoje ČR, připravoval odbornou náplň operačních programů nebo vedl týmy pro zpracování ex-ante hodnocení operačních programů. Například v letech 1999 až 2001 vedl mezinárodní tým pro zpracování „Národního rozvojového plánu České republiky“ (Celkově řízení cca 350 expertů a pracovníků ministerstev, z toho 20 zahraničních expertů). A následně vedl tým pro úkol „Transformace národního rozvojového plánu ČR z programového dokumentu do operační úrovně“ (2000-2001). V letech 2005-2006 vedl tým pro zpracování „Národního rozvojového plánu ČR na období 2007-2013“ (Celkově řízení cca 400 expertů a pracovníků ministerstev, z toho 15 zahraničních expertů). Od roku 1990 vedl několik projektů zaměřených na regionální a municipální rozvoj konkrétních regionů a měst, např. Pro MMR v letech 2000-2001 vedl tým pro zpracování „Sektorového operačního programu Cestovní ruch a lázeňství“. V roce 2002 řídil dva týmy pro zpracování ex-ante evaluace, a to jednak „Společného regionálního operačního programu“ a „Sektorového operačního programu Průmysl a podnikání“. V obou případech byly členy mezinárodních týmů instituce a experti z Německa a Velké Británie. Dále vedl tým pro evaluaci 1.fáze implementace OPPP. Zároveň vedl tým pro modelové hodnocení průmyslové zóny z hlediska její proveditelnosti. V roce 2003 vedl tři týmy pro ex-ante evaluace, a sice „Programového komplementu SROP“, programových dokumentů Iniciativ Společenství Equal a Interreg IIIA. V roce 2004 vedl tým pro zpracování předběžného hodnocení Programového doplňku Operačního programu Průmysl a podnikání. Byl spoluřešitel grantu GA ČR v letech 1993-1995 „Ekonomické, sociální a geografické determinanty procesu formování pracovních trhů v pohraničních regionech České republiky. V letech 1996-1998 byl řešitelem grantu GA ČR „Analýza ekonomické a sociální úrovně regionů ČR“. Od roku 2003 do roku 2005 byl řešitelem grantu GA ČR „Nástroje regionální politiky Evropské unie a jejich aplikace v České republice“. V letech 2004-2005 vedl tým pro zpracování koncepčního úkolu (analytické části) pro MMR „Strategie regionálního rozvoje České republiky“. V období 2004-2006 byl garantem rezortních výzkumných úkolů MMR ČR „Management regionálního rozvoje na úrovni krajů a pověřených obecních úřadů“ a „Dopravní obslužnost a technologie ve vztahu k regionálnímu rozvoji“. V letech 2005 až 2006 pak ještě výzkumných úkolů MMR ČR „Metody regionálního rozvoje pro potřeby strategického rozvoje regionů“ a „Důsledky regionálního a lokálního (prostorového) uspořádání ekonomiky v ČR a komparace s vybranými státy OECD“. V letech 2007 až 2009 byl pro ministerstvo financí členem zpracovatelského týmu úkolu „Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků“. V letech 2010-2011 byl spoluřešitelem grantu „Optimalizace systému investičních pobídek pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR a jejích regionů“. Byl řešitelem úkolu pro MMR „Analýza a zhodnocení problematiky vztahů měst a venkova v návaznosti na implementaci Prvního akčního plánu pro implementaci Územní agendy EU“ (2008-2009). V letech 2011-2013 vedl řešitelský tým pro MMR úkolu smluvního výzkumu: „Zhodnocení vlivu kohezní politiky EU v podmínkách ČR na regionální rozvoj v ČR a vyhodnocení naplnění cílů Strategie regionálního rozvoje“. V roce 2012 vedl pro MMR tým pro řešení smluvního výzkumu „Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+. Analýza územní dimenze dopravy, její vliv na sociální a ekonomický rozvoj regionů a doporučení pro období 2014+“. Rovněž byl v letech 2015-2016 řešitelem úkolu pro ministerstvo vnitra „Analýza možných řešení administrativního členění státu.
Za více než 40 let působení na vysokých školách v ČR a v zahraničí vedl několik stovek úspěšně obhájených diplomových i bakalářských prací, několik rigorózních prací (RNDr.) a více než 30 doktorských prací (Ph.D.). V minulosti vedl katedru veřejné správy a regionálního rozvoje na Národohospodářské fakultě VŠE, byl ředitelem Ústavu veřejné správy a regionálního rozvoje FAME UTB a v současnosti je ředitelem Střediska regionálních a správních věd NF VŠE. Byl členem vědeckých či akademických rad Univerzity J. E. Purkyně, Jihočeské univerzity, Vysoké školy regionálního rozvoje, VŠRR a BI - Ambis, Fakulty managementu a ekonomiky UTB, Fakulty sociálně ekonomické UJEP, Fakulty umění a designu UJEP a Národohospodářské fakulty VŠE. V současnosti je členem vědecké rady Vysoké školy finanční a správní. Působil v akademických funkcích a orgánech.
Sociální geograf dlouhodobě působící v akademické sféře. Od poloviny 90. let 20. století se věnuje problematice pohraničí - v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR a na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (česko-německého/saského), od roku 2011 na Masarykově univerzitě v Brně a následně také na Vysoké škole polytechnické Jihlava (česko-rakouského a česko-slovenského). Řešitel řady projektů základního i aplikovaného výzkumu (GAČR, TAČR, Interreg, Aktion AT-CZ, V4), spolu/autor příp.
Ekonomický geograf dlouhodobě působící v akademické sféře. Od poloviny 90. let 20. století se věnuje problematice pohraničí - na Katedře geografie Fakulty pedagogické ZČU v Plzni, od roku 2012 na Katedře geografie a ve Středisku pro výzkum regionálního rozvoje Fakulty ekonomické ZČU v Plzni (česko-německé/bavorské pohraničí). Řešitel či spoluřešitel řady projektů základního i aplikovaného výzkumu (TAČR, Interreg, GAČR, GAAV), koordinátor/spolupracovník několika mezinárodních vědeckých spolků, spolu/autor příp.
Docent na katedře geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Doktorské studium ukončil v roce 2000 na Masarykově univerzitě v Brně. Habilitoval se v roce 2007. Jeho vědecko-pedagogická činnost je spjata s Univerzitou Palackého v Olomouc - od roku 1995. V současné době je zde garantem studijních programů Geografie (bakalářský) a Geografie a regionální rozvoj (navazující magisterský). Dlouhodobě se věnuje geografii služeb, kromě toho přednášel předměty spojené s geografií průmyslu nebo regionálně geografickými důsledky transformace české ekonomiky po roce 1989. V dosavadní kariéře se podílel na řešení řady projektů GAČR, TAČR, Interreg Česká republika - Polsko, MV, MMR ad. V jeho široké publikační činnosti najdeme mj.
Je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a v současnosti působí na Katedře regionálního rozvoje a veřejné správy Vysoké školy finanční a správní. V rámci řešení projektu se věnoval analýze platné právní úpravy, jež má vliv na stávající situaci v periferních oblastech České republiky, a formulování návrhů změny této právní úpravy a rovněž i návrhů koncepčních změn, jež by měly vést ke zlepšení situace v periferních oblastech. V rámci projektu se dále zabýval rovněž problematikou dopravní obslužnosti, mezikrajské spolupráce.
Je odbornicí na problematiku regionální ekonomiky a regionálního rozvoje. Dlouhodobě působí v oblasti základního i aplikačního výzkumu a jako vysokoškolská pedagožka. Jejími hlavními tématy jsou formování a rozvoj lokálních a regionálních trhů, regionální konkurenceschopnost, investiční atraktivnost, strategický rozvoj územních celků a další související témata. Spolupracuje s českými i evropskými institucemi, je vyhledávanou konzultantkou zástupců samospráv, orgánů státní správy a dalších institucí. Spolupracovala s OECD, DG Regio EK, s předsedou Výboru pro právní́ záležitosti při Evropském parlamentu, Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku, Národní rozpočtovou radou apod. Je členkou Regional Studies Association.
Je absolvent Právnické fakulty UK, habilitoval se v roce 1995 na Právnické fakultě MU Brno. V letech 1972-1994 působil na Právnické fakultě univerzity v Brně postupně jako asistent, odborný asistent a jako docent. V roce 1992 byl jmenován soudcem Ústavního soudu ČSFR, kde působil až do zániku federace. V současnosti přednáší na Vysoké škole finanční a správní Praha a FSE UJEP Ústí nad Labem. Specializuje se na problematiku správního práva se zaměřením na správní právo trestní, ochranu osobních údajů a e-government. Je místopředsedou komise Legislativní rady vlády pro správní právo č. 2, členem, resp. předsedou rozkladové komise Českého telekomunikačního úřadu, Národního bezpečnostního úřadu, Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu. Je členem zkušební komise České advokátní komory a redakční rady Bulletinu advokacie a členem komisí pro doktorské a doktorandské studium na Právnické fakultě UK Praha a MU Brno.
Zabývá se výzkumem v oblasti hraničních studií (border studies), politické sociologie a evropské integrace. Výzkumné zájmy se zaměřují především na otázky spojené s rozvojem pohraničí, regionálním rozvojem a socioekonomickým rozvojem rurálního prostoru.
Vysokoškolský pedagog v oboru veřejná správa a regionální rozvoj. Od roku 2000 přednáší veřejné finance, veřejnou politiku a management na Vysoké škole finanční a správní a od roku 2005 management ve veřejné správě pro MBA studenty na Business Institutu. V tomto oboru publikovala několik příspěvků a kapitol do odborných knih a odborné články. Spolupracuje s obcemi a městy na přípravě a realizaci rozvojových strategií a projektů, od roku 2018 je členkou rozvojové komise města Hostivice. V letech 1998 až 1999 realizovala odborné studium na Univerzitě v Grenoblu ve Francii, v letech 2003-2004 absolvovala odbornou stáž na Institutu rozvojových studií v Ženevě, Švýcarsko.
Je profesorem obecné sociologie a metodologie sociologických výzkumů na Vysoké škole finanční a správní v Praze. Dlouhodobě se zabývá zkoumáním regionálních otázek, sociálními souvislostmi evropeizace a procesy vytváření přeshraničního společenství.
