Studium specializace Pozemní stavby na Fakultě stavební ČVUT je zaměřeno na zvládnutí komplexního navrhování pozemních staveb, tj. budov a jejich součástí, v širším kontextu stavebního inženýrství. Cílem výuky je výchova odborníků v celé oblasti pozemních staveb pro uplatnění ve stavební praxi i jako základ odborných znalostí pro navazující magisterské studium. Důraz je kladen na souvislosti a propojení poznatků z jednotlivých oblastí navrhování i realizace pozemních staveb se zaměřením na architektonicko-stavební řešení s respektováním zásad udržitelné výstavby a konstrukční, materiálovou a energetickou efektivnost vedoucí k budovám s kvalitním vnitřním prostředím.
Komplexním pojetím výuky je student připravován pro týmovou spolupráci profesí, které se podílejí na navrhování, realizaci a provozu objektů pozemních staveb. Nedílnou součástí výuky je problematika BIM jako efektivní nástroj pro komplexní navrhování staveb. Studium specializace navazuje na teoretické a průpravné předměty prvních dvou ročníků studia programu Stavební inženýrství.
Komplexní přístup k navrhování pozemních staveb je v dalších dvou letech studia rozvinut zahrnutím široké problematiky pozemních staveb prostřednictvím souboru odborných předmětů zaměřených na základy stavební fyziky a materiálového inženýrství, navrhování nosných i kompletačních konstrukcí, sanace a rekonstrukce staveb, systémy technických zařízení budov, řízení stavebních projektů a technologii staveb.
Konstrukční a materiálové aspekty zakládání staveb
V oblasti navrhování nosných konstrukcí je studium zaměřeno na prvky a konstrukce pozemních staveb z různých materiálů, analýzu jejich působení a modelování včetně interakce s konstrukcemi nenosnými a zakládání staveb. V předmětech zaměřených na řešení obálky budov a vnitřních nenosných konstrukcí jsou studenti vedeni ke komplexnímu přístupu řešení stavebních prvků a detailů s ověřením požadavků stavební fyziky, požární odolnosti a zdravotní nezávadnosti včetně souvislostí se systémy technických zařízení budov.
V rámci studia zakládání staveb se studenti seznamují s různými technologiemi a postupy. Jednou z nich je injektáž, což je technologický postup, kdy do prostředí vpravujeme kapalné médium (vodu) s dalšími součástmi. Existují různé varianty injektáže: jednoduchá, dvojitá s dvěma tryskami, a trojitá s tryskami ve dvou úrovních, která je nejnáročnější na údržbu aparatury, ale umožňuje proinjektovat průměr kolem 2,5 m.
Injektáž slouží k různým účelům, jako je zlepšení vlastností půdy, narovnání nakloněných prvků nebo zvýšení únosnosti stávajících základů či jejich sanace. Pro sanaci se často používají manžetové trubky, což jsou pryžové krytky po obvodě, které uzavírají injektážní otvory. Do obturátoru se přivádí tlaková směs, která se pohybuje trubkou.
Dalšími metodami zakládání staveb jsou pilotové stěny, které lze použít i ke stabilizaci svahu. Zhotovíme pažící stěny, pak část zeminy odtěžíme, vyvrtáme otvor pro kotvu, vložíme svazek drátů a vytvořený vrt zaplníme injektážní směsí. Kořen kotvy by se měl rozšířit na dvoj- až trojnásobek šířky vrtu a sklon kotvy bývá kolem 15 - 30°. Předpínat se smí až po zatvrdnutí kořene (cca 14 dní). U dočasných kotev injektážní trubku vytáhneme, u trvalých ji ponecháme ve vrtu.
Existují také pilotové stěny s mezerami, kde mezera nesmí umožňovat vypadávání zeminy, nebo stěny zhotovené torkretem - přestříkáním mezer betonem, případně vyztuženým. Převrtávané piloty se používají pro co nejtěsnější provedení pažící stěny. V neposlední řadě se využívají mikropilotové stěny, typicky s průměrem mikropiloty 125 mm, které se při injektáži rozšiřují až na 200 mm.
Při návrhu základů se bere v úvahu řada faktorů, včetně vlastností zeminy a výšky zeminy nad kořenem. Nesmí vypadnout celý blok zeminy i s kořenem. Důležité je také, zda se zemina usmykne nad vodou nebo pod vodou. Roštové systémy, s náběhy nebo bez náběhů, jsou dalším typem základů. Žebrová deska se používá pro jasný přechod napětí ze sloupu do desky.
Většinou lze použít zjednodušení a uvažovat rovnoměrně rozložené kontaktní napětí. Zemina nejdříve dosáhne meze pevnosti pod hranami základu, kde vzniká největší napětí. Jak se zvyšuje zatížení, zvětšuje se oblast, kde je dosaženo meze pevnosti. Jakmile se porušené oblasti zeminy od obou hran setkají, dojde k zatlačení tuhého klínu do porušeného prostředí - usmyknutí.
Praktické aspekty a legislativa
V rámci fakulty jsou řešeny i praktické aspekty spojené se studiem a zaměstnáním. Mezi ně patří příspěvek na stravování zaměstnanců, provádění srážek ze mzdy za účelem úhrady stravovacích poukázek, a příspěvek na úhradu ročního jízdného na území hl. města Prahy v městské hromadné dopravě. Tyto záležitosti jsou upraveny vnitřními předpisy fakulty.
Dále jsou zde stanovena pravidla pro určení poplatků spojených se studiem na daný akademický rok, v souladu se Zákonem o vysokých školách. Tato opatření se pravidelně aktualizují a doplňují.
Fakulta také vydává opatření a pokyny k organizaci zahraničních i tuzemských pracovních cest zaměstnanců, včetně poskytování náhrad. Tyto pokyny jsou často doplňovány a zpřesňovány.
Zákon o střetu zájmů a povinnosti a omezení z něj vyplývající jsou také součástí informací pro studenty i zaměstnance. Stejně tak je řešeno poskytování informací podle příslušných zákonů.
V rámci studia specializace se studenti učí využívat současné metody navrhování s využitím informačních technologií (BIM) a specifickým softwarovým vybavením. Důraz je kladen na pochopení principů a komplexní přístup ke splnění požadavků z pohledu jednotlivých kritérií. Volbou z nabídky povinně volitelných a volitelných předmětů si student rozšíří znalosti ve zvoleném zaměření.
