Katedra anglistiky a amerikanistiky: Historie a současnost

Dnešní Katedra anglistiky a amerikanistiky má minulost pestrou.

Všechno začalo obnovením vysokého učení olomouckého v roce 1946. To navázalo na starobylou univerzitu v Olomouci, založenou císařovým dekretem v roce 1573 - ne tak docela obsahem, jako spíše formou.

V rámci zřizovaných oborů začala obnovená fakulta filozofická okamžitě ustanovovat filologie - klasické i ty, jimž se říkalo moderní. Anglistika se před tím pěstovala na Univerzitě Karlově a Masarykově univerzitě v Brně.

Ve svých představitelích měla osobnosti vynikající úrovně odborné, kulturní i lidské, jejichž věhlas daleko překračoval hranice této země. Stačí zmínit zakladatele tehdy ještě československé jazykovědy, Viléma Mathesia (na jeho výslovné přání Vachkem skloňovaného Mathesiuse), zakladatele Pražského lingvistického kroužku, stejně jako Bohumila Trnku a později Josefa Vachka; mezi literáními historiky třeba Otakara Vočadla a v Brně Františka Chudobu.

Tehdejší rektor J. L. Fischer začal ihned v dubnu 1946 vyjednávat s pražskými anglisty o možnosti působení absolventa Univerzity Karlovy, Ivana Poldaufa. Kolem této záležitosti se rozvinula čilá korespondence mezi Poldaufem, Trnkou, Vachkem a Fischerem, která vyústila Poldaufovým pověřením konat přednášky a cvičení na Filozofické fakultě Univerzity Palackého od zimního semestru akademického roku 1946/47.

V následujícím roce 1947/48 se k němu připojil pražský asistent Jaroslav Albrecht, pověřený výukou anglické literatury, a profesorka olomoucké obchodní akademie Ida Rochowanská, která dostala na starost praktická cvičení a metodiku angličtiny. Těmto třem oporám tehdejší anglistiky zpočátku vydatně pomáhali učitelé externí.

V literatuře to byl profesor Douglas Gillam, v reáliích W. P. Jowett, oba podporovaní tehdejší Britskou radou. S praktickou výukou jazyka zase pomáhaly manželky našich navrátivších se anglických letců. Fakticky ale veškerá tíha odpovědnosti za zavedení anglistiky na Filozofické fakultě UP spočívala na dvou lidech: Ivanu Poldaufovi, který v prvních dvou semestrech zahájeného studia anglistiky přednášel jazyk i literaturu, a Idě Rochowanské.

S nástupem totalitního režimu v roce 1948 se totiž situace na anglistice zkomplikovala nuceným odchodem externistů, kteří působili pod záštitou Britské rady. Pro svůj nesmiřitelný postoj ke komunistické vrchnosti byl v roce 1950 nucen odejít také Jaroslav Albrecht, takže olomoucká anglistika přišla o jediného literárního historika.

Profesoru Poldaufovi se podařilo počátkem roku 1950/51 získat Ladislava Cejpa. Ten sice také upadl v nemilost u tehdejší politické reprezentace, ale rektor zřejmě tento aspekt nějak zneutralizoval. Velkým přínosem pro anglistiku bylo posílení literární sekce o Jiřího Levého z Brna, který nastoupil jako asistent v roce 1951/52. Hned po něm si Poldauf na lingvistiku vybral dalšího asistenta, Jaroslava Macháčka. Olomoucká anglistika se poté začala nesměle rozrůstat.

V roce 1959 tragicky zemřel tehdy již universitní profesor Ladislav Cejp. Akademický rok 1961/62 byl posledním rokem Poldaufova působení na UP před jeho odchodem do Prahy na Universitu 17. listopadu. S Poldaufovým odchodem však jeho spolupráce s olomouckou anglistikou nekončí. Olomoučtí doktorandi dojíždějí na Poldaufem vedené doktorské semináře do Prahy (J. Tárnyiková, D. Knittlová, J. Levý). Na uvolněné místo literárního historika nastoupil v roce 1962/63 olomoucký absolvent a Cejpův žák Jiří Marek.

Rok 1963/64 byl bohužel také posledním akademickým rokem, kdy na olomoucké anglistice působil zakladatel české translatologie doc. Jiří Levý. Zemřel záhy po svém odchodu na rodnou univerzitu brněnskou. Na jeho místo nastoupil pražský Jaroslav Schejbal, který, ač erudovaný literární historik-amerikanista, byl z tak zvaných kádrových důvodů jako univerzitní učitel v Praze nepřijatelný.

Doba normalizace znamenala v roce 1972 nucený odchod Jaroslava Macháčka, tehdejšího vedoucího katedry. Anglistika byla ideologicky velmi citlivý obor a totalitní moci na něm velmi záleželo. Přesto se dá říci, že po okupaci Československa tzv. spojeneckými vojsky roce 1968 nebyly zásahy do personálního obsazení, byť citelné, nakonec tak drastické. Z anglistů musel kromě Jaroslava Macháčka odejít jen Jaroslav Peprník, který však ve svazku univerzity zůstal a působil na tehdejší Katedře neslovanských jazyků, později přejmenované na Katedru aplikované lingvistiky.

Katedra však značně posílila příchodem literárního historika - amerikanisty Josefa Jařaba v roce 1972. Translatologii po Jiřím Levém převzala v akademickém roce 1974/75 Dagmar Knittlová, která tento obor dovedla na úroveň respektovanou doma i v zahraničí. Politická diskriminace nicméně znamenala, že většině členů katedry byla odepřena možnost dosáhnout vyšších kvalifikačních stupňů. Dávno zasloužené habilitace, o profesurách nemluvě, opět začaly záviset na přízni stranických orgánů. Až do sametové revoluce se personální obsazení katedry nijak výrazně neměnilo.

Do revolučního dění v roce 1989 se učitelé a studenti anglistiky výrazně zapojili (Libor Práger, Vít Pohanka, David Hrbek, Tomáš Piňos, Josef Línek) a amerikanista Josef Jařab se stal jeho ústřední postavou. Jeho vystoupení v listopadu 1989 značně urychlilo pád normalizačního období na univerzitě. Jařab byl zvolen prvním polistopadovým rektorem UP.

Díky sametové revoluci došlo po roce 1989 k ohromnému nárůstu počtu posluchačů anglistiky. Zároveň bylo otevřeno studium angličtiny na pedagogické fakultě, kam v roce 1990 na doporučení Josefa Jařaba přešla zkušená didaktička Alena Lenochová. Na filozofické fakultě se značně rozrostl počet nabízených studijních programů.

Na katedru se hned po listopadu 1989 vrátili Jaroslav Peprník a Jaroslav Macháček, ale protože Pavel Kolář přešel z Filozofické fakulty UP na Slezskou univerzitu v Opavě, bylo třeba doplnit řady učitelů a vědeckých pracovníků. Novými kmenovými členy katedry se postupně stali lingvisté Libuše Hornová (1989-1992), Bronislava Grygová (1990), Ludmila Veselovská (1990), Šárka Šimáčková (1990), Michaela Martinková (2001), Markéta Janebová (2005), Václav Jonáš Podlipský (2007) a Michaela Čakányová, v roce 2012 přichází na katedru také lingvista prof. Joseph E. Emonds.

V roce 1990 se rovněž rozrostly řady literárních historiků, a to o Marcela Arbeita, absolventa olomoucké anglistiky, který na katedru přešel z rektorátu UP. Mezi dalšími přírůstky byli Michal Peprník (1992), Libor Práger (1998), angličtí rodilí mluvčí David Livingstone (1994) a Matthew Sweney (1999), později Jiří Flajšar (2001-2017), Pavlína Hácová-Flajšarová (2001), Ema Dostálová-Jelínková (2002) a Robert Hýsek (1999-2012), který vyučuje kurzy slam poetry a literárního překladu dodnes.

Výuku praktických cvičení po nějakou dobu velmi zdárně zajišťoval Mike Stoddart, jehož žena Jana Zbranková-Stoddartová vedla kurzy fonetiky do doby, než se oba odstěhovali do Velké Británie. Na výuce praktických cvičení se poté podílel Američan Steve Schwartzhoff (1997-2011). Výuka praktického jazyka byla systematizována a uvedena do shody se Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky, a to pod vedením zkušené didaktičky Sabiny Pazderové (2006-2012). Kurzy didaktiky angličtiny vedla Sabina Pazderová na katedře do roku 2022, kdy je převzala kolegyně Andrea Ryšavá.

V nově vzniklé sekci překladatelství a tlumočnictví, kterou po odchodu D. Knittlové převzala Jitka Zehnalová (na katedru přišla v roce 1999), se začali výrazně uplatňovat i další členové katedry: Veronika Prágerová (1996), Josefína Zubáková (2005), Pavel Král (2005), Ondřej Molnár, Ondřej Klabal a Michaela Trlifajová.

Výzkumné zaměření a pedagogická činnost

Katedra anglistiky a amerikanistiky se pyšní širokým spektrem výzkumných oblastí a pedagogické činnosti. Mezi hlavní zaměření členů katedry patří:

• Americká literatura, literatura amerického jihu.
• Morfologie a syntax angličtiny, praktická gramatika.
• Gramatika a klinická lingvistika.
• Anglofonní poezie a beletrie, skotská a kanadská literatura, literatura britské diaspory.
• Britská literatura, skotská literatura a britská satira.
• Právní překlad a právní lingvistika, tlumočení.
• Podporovaný překlad, informační technologie, studentské praxe.
• Lexikologie, odborný překlad a terminologie.
• Americká literatura 19. století.

Milada Franková je členka oborové komise doktorského programu Literatury v angličtině a předsedkyně ediční rady odborného časopisu Brno Studies in English. Vyučuje britskou literaturu a kulturní studia, ve výzkumu se zaměřuje zvláště na současný britský román. Přednášela, vedla intenzivní kurzy a účastnila se konferencí na řadě evropských univerzit.

Ludmila Urbanová, emeritní profesorka anglické lingvistiky, na katedře nadále působí jako vedoucí disertačních prací a členka zkušební komise doktorského studia pro obor anglické lingvistiky. Zaváděla zde nové lingvistické disciplíny odpovídající nejnovějším trendům v jazykovědě, jako jsou pragmatika, analýza diskurzu, sociolingvistika, korpusová lingvistika a stylistika. Její hlavní přínos katedře lze spatřovat v jejím působení v doktorském studiu - vedla 30 úspěšně obhájených doktorských disertací.

Jan Chovanec je profesorem anglické lingvistiky. Specializuje se na analýzu mediálního diskurzu a sociopragmatiku, vyučuje kurzy moderní lingvistiky (sociolingvistika), analýzy diskurzu (jazyk vysílacích/sociálních médií) a ESP (právnická angličtina, akademická angličtina). Jeho výzkumné zájmy zahrnují pragmatické aspekty mediatizované komunikace, reprezentaci sociálních aktérů v médiích, multimodalitu, dialogismus v textech a humor v interakci. Je autorem přes 80 původních výzkumných článků v mezinárodních časopisech a editovaných sbírkách. Publikoval dvě monografie: The Discourse of Online Sportscasting (2018, Benjamins) a Pragmatics of Tense and Times in News (2014, Benjamins). Je spolueditorem mnoha tematických svazků.

Jana Chamonikolasová je docentka v oboru anglické lingvistiky. Ve výzkumu se zaměřuje především na otázky informační struktury jazyka, úlohu intonace v mluveném diskurzu a strukturu psaného akademického diskurzu. Doktorský titul i habilitaci v oblasti funkční syntaxe a intonaci získala na Masarykově univerzitě. Ve svém výzkumu rozvíjí brněnský přístup k studiu informační struktury jazyka, založený jejím učitelem prof. Janem Firbasem a známý jako teorie funkční větné perspektivy. Přednášela na toto téma na amerických i evropských univerzitách.

Tomáš Kačer je docent anglické a americké literatury. Jeho zájmy leží v oblastech britského dramatu 20. století a současnosti, amerického dramatu a divadla jak v jeho historii, tak dnes, literárního modernismu, teorie dramatu a divadla (pražská škola, sémiotika) a naratologie. Tomáš získal doktorát z komparatistiky na Masarykově univerzitě v roce 2012. Kromě výuky kurzů ve svých oborech spolupracuje také se studentskou divadelní skupinou katedry, The Gypsywood Players. Byl fulbrightovým badatelem na University of Texas v Austinu v letech 2017/2018, kde prováděl výzkum v oblasti amerického dramatu, filozofie performance a britského dramatika Toma Stopparda. Je editorem Theatre Theory Reader: Prague School Writings (Charles University Press, 2017) a autorem knihy New Messengers: Short Narratives in Plays by Michael Frayn, Tom Stoppard and August Wilson (Masaryk University, 2013). Jeho nejnovější knihou je Dvousetletá pustina: dějiny starší americké dramatiky (Charles University Press, 2019).

Naděžda Kudrnáčová je členkou komise doktorského programu Anglický jazyk a také členkou Modern Language Association a European Society for the Study of English. Vyučuje kurzy sémantiky, lexikologie a morfologie. Habilitovala se na Masarykově univerzitě v roce 2011. Její výzkumné zájmy spočívají zejména v lexikální sémantice, kognitivní sémantice, rozhraní syntaxe a sémantiky, konstrukční gramatice a psycholingvistice. Publikovala řadu článků v odborných časopisech, sbornících a konferenčních sbornících. Je autorkou dvou monografií: „Directed Motion at the Syntax-Semantics Interface“ (2008) zkoumá sémantické a syntaktické atributy pohybu s ohledem na směrovost a zavádí směrový pohyb jako samostatnou kategorii; „Caused Motion: Secondary Agent Constructions“ (2013) zkoumá konkrétní typ konstrukce vyvolaného pohybu a ukazuje, jak lze poznatky z psycholingvistiky použít ke studiu rozhraní mezi syntaxí a sémantikou. Přednášela na univerzitách ve Vídni, Mnichově, Kolíně nad Rýnem, Toruni a Praze.

Michael Matthew Kaylor, docent, se specializuje na romantickou a viktoriánskou poezii, modernistický román a teorii biografie. Kromě těchto oblastí vyučuje také kurzy o Walta Whitmana, Henryho Jamese, H.P. Lovecrafta a americké dekadenci. Publikovaná odborná díla Dr. Kaylora zahrnují: Secreted Desires: The Major Uranians: Hopkins, Pater and Wilde (2006); edici novely Forresta Reida z roku 1905 The Garden God: A Tale of Two Boys (2007); edici apologie Edwarda Perryho Warrena z let 1928-1930 A Defence of Uranian Love (2009); dvousvazkovou antologii Lad’s Love: An Anthology of Uranian Poetry and Prose (2010); dvousvazkovou edici Tom Barber Trilogy Forresta Reida (2011); spolueditovanou antologii Literární biografie jako křižovatka žánrů (2011); spoluautorství knihy Alternatives in Biography: Writing Lives in Diverse English-Language Contexts (2011); edici biografie Johna Stuarta Haye z roku 1911 The Amazing Emperor Heliogabalus (2012); a dvousvazkové Collected Works and Commissioned Biography of Edward Perry Warren (2013). Přispěl kapitolou „Romantic Appropriations,“ Chapter 35, do A Companion to Greek and Roman Sexualities, editované prof. Thomasem K. Hubbardem (2014).

Tomáš Pospíšil je předseda oborové komise doktorského programu oboru Literatury v angličtině a garant programu Severoamerická kulturní studia. Vyučuje americkou literaturu, americký a kanadský film a americká kulturní studia. V letech 1993/94 byl hostujícím badatelem na stipendium ACLS na University of California v Santa Cruz a v roce 1999 Fulbright Fellow na University of Southern California. V poslední době navštěvoval kanadské univerzity (University of Toronto, University of British Columbia) v rámci krátkodobých stipendijních programů (Program obohacování fakulty, Program výzkumu fakulty). Přednášel na řadě mezinárodních univerzit (USA, Německo, Finsko, Polsko, Řecko, Slovinsko, Turecko, Čína), učil intenzivní kurzy v Německu (Magdeburg, Řezno) a účastnil se mezinárodních letních škol (Postupim, Graz). Je autorem knihy The Progressive Era in American Historical Fiction: John Dos Passos’ The 42nd Parallel and E.L. Doctorow’s Ragtime (1998), Průvodce cestovatele po kultuře Spojených států (2001) a Sambo tu již nebydlí? Obraz Afroameričanů v americkém filmu 20. století (2003). Je také spoluautorem svazku Us-Them-Me, Hledání identity v kanadské literatuře a filmu (2009), kam přispěl kapitolou o kanadském celovečerním filmu.

Nikola Fořtová se zabývá otázkami výuky angličtiny (ELT) od roku 2002. Je držitelkou certifikátu CELTA i DELTA a má diplom MA z aplikované lingvistiky a výuky angličtiny pro mluvčí jiných jazyků (TESOL). Nikki je tutorkou CELTA, examinátorkou pro ústní cambridgeské jazykové zkoušky a lektorkou Oxford Teachers’ Academy. Vedla metodologické kurzy a praktické workshopy pro učitele angličtiny na řadě míst v Evropě. Zvláště se zajímá o využití technologií ve výuce a vzdělávání. Pomáhala vybudovat několik webů pro online přípravu učitelů a také navrhla a vyučovala několik online i prezenčních kurzů informačních technologií (ICT) pro učitele angličtiny. Její zájem a výzkum se zvláště zaměřuje na to, jak pomoci studentům rozvíjet svou schopnost aktivní ústní komunikace v asynchronním online prostředí. Původem z Velké Británie, Nikki je učitelkou a lektorkou učitelů na Masarykově univerzitě od roku 2005.

Martina Horáková je odbornou asistentkou se specializací a výukou australských kulturních studií, současných domorodých literatur v Austrálii a Severní Americe, menšinových diskurzů a teorií feminismu a osadnického kolonialismu. Doktorát z komparatistiky získala na Masarykově univerzitě v Brně, Česká republika. Její disertační práce, která získala v roce 2008 Cenu pro talentované studenty česko-americké nadace, byla publikována jako Inscribing Difference and Resistance: Indigenous Women’s Personal Non-fiction and Life Writing in Australia and North America (MUNI Press, 2017). Zkoumá způsoby, jakými domorodá ženská nebeletristická literatura publikovaná v 90. letech 20. století přispěla k teoretickým formulacím domorodého feminismu a k historiografickému protidisurzu, který významně zasáhl do dominantních narativů budování národa v osadnických koloniích. Její výzkum byl podpořen řadou grantů a stipendií, včetně Endeavour Post-doctoral Research Award na University of Sydney (2011) a University of New South Wales (2006) a Group of Eight European Post-doctoral Fellowship na University of Queensland v Brisbane (2008). Spoluautorovala knihu Alternatives in Biography s Stephenem Hardym, Michaelem M. Kaylorem a Kateřinou Prajznerovou (MUNI Press, 20111) a publikovala články a kapitoly v následujících knihách a časopisech: Life Writing journal (2020), Handbook of Autobiography/Autofiction (De Gruyter, 2017), European History of English Studies: Gender (Peter Lang, 2015), A Companion to Aboriginal Literature (Camden House, 2013), Contemporary Canadian Literature in English: European Perspectives (Al. I. Cuza Press, 2012), Postcolonial Issues in Australian Literature (Cambria Press, 2010); Zeitschrift für Australienstudien (2015), JEASA (2013), Antipodes journal (2013), Central European Journal of Canadian Studies (2008), Brno Studies in English (2011, 2010, 2007). V současné době pracuje na knižním projektu týkajícím se australských pamětí o osadnickém příslušnosti, který byl podpořen Českou vědeckou nadací (GAČR).

Simona Kalová působí na katedře od roku 2009, předtím pracovala jako učitelka jazykové školy, překladatelka a tlumočnice. Je odbornou asistentkou a učí v bakalářském programu. Simona vyučuje a koordinuje kurz praktického jazyka v prvním ročníku, zaměřený na rozvoj jazykových dovedností. Spolu s kolegou Chrisem Rancem vede také kurz Czenglish, v němž se soustředí na potlačení negativních vlivů mateřského jazyka na osvojení angličtiny. Simona absolvovala magisterské studium anglického a italského jazyka a literatury na FF Masarykovy univerzity, a získala titul Ph.D. v oboru Didaktika cizího jazyka na PdF MU (2020). Za svoji disertační práci s názvem Na přesnosti záleží: zkoumání přesnosti žákovského jazyka u pokročilých studentů angličtiny v českém terciárním vzdělávání, získala cenu děkana PdF MU za významný tvůrčí čin studentů.

Filip Krajník je odborný asistent v oboru britské literatury. Jeho zájmy zahrnují Williama Shakespeara, alžbětinské divadlo, pozdně středověkou anglickou literaturu, literární reprezentace a intelektuální historii spánku a snění, dílo amerického SF autora Philipa K. Dicka a literární překlad. Filip absolvoval Masarykovu univerzitu v Brně, Česká republika, s bakalářským titulem v anglickém a českém jazyce a literatuře, poté získal magisterský titul v anglické a české filologii na Univerzitě Palackého v Olomouci, Česká republika, a doktorát z anglické literatury na Durham University, Spojené království. Název jeho doktorské práce byl “In the Shadow of Night: Sleeping and Dreaming and Their Technical Rôles in Shakespearian Drama”. V současné době vyučuje kurzy o anglické renesanční literatuře a středověkých snových vizích. Filip je také překladatelem několika povídek a románů z angličtiny, včetně Matthew Nicholls’s A Fistful of Cherries (jako Tajemství modrých třešní) a Philip K. Dick’s The Divine Invasion (jako Božská invaze), Deus Irae, a The Penultimate Truth (jako Předposlední pravda).

Linda Nepivodová působí na katedře jako specialistka na jazykové zkoušky a na přípravu učitelů. Kromě toho vyučuje učitelství angličtiny na Pedagogické fakultě. V létě obvykle působí v Británii v managementu ELT jako akademická manažerka pro školy TARGET, které se zaměřují na mladé studenty. Linda má bakalářský diplom z angličtiny a latiny (2004), magisterský z anglického jazyka a literatury se specializací na testování (2007) a Ph.D. z didaktiky cizího jazyka (2018). Má kvalifikaci CELTA a DELTA, pracuje jako nezávislá lektorka CELTA a je examinátorkou pro cambridgeské jazykové zkoušky Cambridge Main Suite and Young Learners’ Exams. Ve výzkumu se zaměřuje na testování a hodnocení, opravy chyb a akvizici druhého jazyka. Je jednou z autorek publikace Chci studovat angličtinu (Barrister a Principal, 2011), pos...

Katedra se může pochlubit bohatou publikační činností svých členů, která pokrývá široké spektrum lingvistických a literárních témat. Mezi publikace patří:

• 2018 - Constructions with Shell Nouns in English: Their Dual Role in Information Packaging. Caplletra 64 Revista (Primavera) Internacional de Filologia. Valencia, Spain, 205-229.
• 2014 - ‘Clines of Categoriality in Ivan Poldauf’s Theoretical Framework.’ (Chapter Five). In Martinková, M., M. Janebová and J. Macháček (eds.), Categories and Categorial Changes: The Third Syntactical Plan and Beyond. Olomouc Modern Language Monographs, Vol.1, Palacky University Olomouc, 73-84.
• 2012- ‘A Text-level Approach to Sentence Complexes (English-Czech Interface)’. In: Molnár, O. and M. Kubánek (eds.) Text as a Dynamic Interplay of Text Parameters. Palacký University Olomouc, 9-21.
• 2012 - ‘Halliday’s Interpersonal Component Reconsidered.’ In: Hopkinson, Ch., R. Tomášková and G. Zapletalová (eds.): The Interpersonal Language Function Across Genres and Discourse Domains.
• 2010- ‘Why Dushinka…’, In: …for thy speech bewrayeth thee. A Festschrift for Libuše Dušková, edited by Markéta Malá and Pavlína Šaldová, UK Praha, FF, p. 326.
• 2010 - “Bags of Talent, a Touch of Panic, and a Bit of Luck: the Case of Non-numerical Vague Quantifiers.” Linguistica Pragensia Vol. 20.
• 2009 - ‘Vague Reference to Notional Categories (English - Czech Interface)’. In: Tárnyiková , J.
• 2009 - ‘English Borrowings in Czech: Health to our Mouths?’, Brno Studies in English, Vol.35, 2, 2009, pp. 199-213. ISSN 0524-6881.
• 2009 - From Text to Texture. An introduction to processing strategies. 4th edition, ISBN 978-80-244-2429-3.
• 2008 - ‘Clines of categoriality in sentence complexing’. Discourse and Interaction 1, 1, 129-138. Brno: Masaryk University, Faculty of Education, 129 -138.
• 2008 - ‘Role strukturních stereotypů v textu.’ In: Autorský záměr a jeho cesta k adresátovi. Komunikační a textové strategie v masmediálním, komerčním a akademickém diskurzu. Tomášková, R., S. Wilamová, and Ch. Hopkinso (eds.). Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 64-67, ISBN 978-80-7368-592-8.
• 2007 - Sentence Complexes in Text . Processing strategies in English and in Czech. UP Olomouc, ISBN 978-80-244-1660-1, monograph.
• 2006 - ‘Chino, Eiichi’. Encyclopedia of Language and Linguistics 2nd Edition . Keith Brown (ed.). Oxford: Elsevier, Vol.2, p.365. ISBN 0-08-044299-4.
• 2005 - ‘Definiteness from a textual perspective’. In: De lingua et litteris: Studia in honorem Casimiri Andreae Sroka. Stanulewicz, D., R. Kalisz, W. Kürschner and C. Klaus (eds.). Gdańsk: Wydawnictwo Uniwersytetu Gdańskiego, 315-320. ISBN: 83-7326-267-9.
• 2005 - Tárnyiková, J. - S. Válková. ‘Social deixis in addressing’. In: Čermák, J., A. Klégr, M. Malá and P. Šaldová (eds.): Patterns ( A Festschrift for Libuše Dušková ). Prague: Department of English and American Studies and Modern Language Association. 247-259. ISBN: 80-7308-108-3.
• 2002 - ‘English loan words: health to our mouths?’ In: Abstracts, Sociolinguistics Symposium 14, Gent, p. 59.
• 2002 - ‘Social deixis: alternation rules and co-occurrence rules in addressing’. Abstracts, 35th Meeting of the Societas Linguistica Europaea, Potsdam, p. 91.
• 2002 - From Text to Texture. An introduction to processing strategies. Univerzita Palackého v Olomouci. 3rd revised edition.. ISBN 80-244-0438-9.
• 2002 - ‘From mainstream text to text colonies: the case of personal advertisements’. In: Christian Todenhagen (ed.): Text, Text Structure, and Text Type. Festschrift for Wolfgang Thiele. Tübingen: Stauffenburg Verlag, pp. 269-277. ISBN 3-86057-660-7
• 2000 - ‘Pragmatics’ (Chapter 6). In: Pavol Štekauer (ed.) Rudiments of English Linguistics. Slovakotact, Prešov, pp. 271-312. ISBN 80-88876-04-4.
• 2000 - ‘Exploring the Language of Fiction’. In: Irena Kovačič et al. (eds.): Linguistics and Language Studies. Exploring language from different perspectives. Ljubljana: Filozofska fakulteta, pp. 171-179, ISBN 961-227-071-6.
• 2000 - Tárnyiková, J. - S. Válková: ‘Politeness Across Cultures: The Case of Apologies’. In: Aleš Klégl and Jan Čermák (eds.): The Tongue is An Eye. Studies presented to Libuše Dušková. Univerzita Karlova v Praze, filozofická fakulta, 101-116.ISBN 80-85899-96-5.
• 2000 - Tárnyiková, J. and S. Válková: ‘The Landscape of Linguistics: what to teach and when’ . In : Syllabus development Based on Reseach and Experience , Proceedings . Liberec: Technická Univerzita v Liberci, 34-41. ISBN 80-7083-438-2.
• 2000 - ‘ Dichotomies and scales ’. In: Anglica II. Vydavatelství UP Olomouc, ISBN 80-244-0189-4, s.53 - 64.
• 1999 - ‘O interakci učitel - student v procesu evaluace’ . In: Hodnocení vysokoškolské výuky studenty. Sborník referátů celostátní konference pedagogů a studentů VŠ, ČVUT Brno, 36-41.
• 1998 - ‘Discourse perspectives on syntax: the case of sentence adverbials’. Abstracts from the 31st annual meeting of Societas Linguistica Europaea, University of St Andrews, Scotland, Part 2: Section Papers.
• 1998 - ‘Discourse markers in cross-cultural perspective’. In: Perspectives, 8, Spring 1998, Prague: The British Council, 37-44.
• 1998 - ‘The match was in the bag...’.In: Josef Vachek v dopisech a vzpomínkách. (Josef Vachek in correspondence and memoires), MU Brno 1998, str.67. ISBN 80-210-1871-2.
• 1997 - ‘Text Parameters in Fiction’. In: Reinhardt, M. & W. Thiele (eds.): Grammar and Text in Synchrony and Diachrony . In Honour of Gottfried Graustein. Vervuert, Frankfurt, 253-259. ISBN 3-89354-263-9.
• 1995 - ‘Foregrounding through deviation’. Linguistica Pragensia 1995, č. 2, s. 101-109.
• 1995 - Chapters from Modern English Syntax II. (Text perspective). Olomouc. ISBN 80-7078-508-X.
• 1994 - ‘Intormation Structure and Thematic Sentence Variation’. In: Philologica 67, Anglica 1, 37-41.ISBN 80-7067-421-0.
• 1994 - Dušková, L. a kol., Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny. Academia Praha (část Přívlastek, str. 484-498). (Present-day grammar of English on a compartive English-Czech basis, section on Attribute). ISBN 80-200-0486-6.
• 1993 - Chapters from Modern English Syntax I. ( A Communicative Approach) , UP Olomouc. 2nd revised and extended edition. ISBN 80-7067-268-4.
• 1993 - ‘Výroční zasedání Societas Linguistica Europaea (Galway, Irsko, 28.8.-3.9. 1992)’. Časopis pro moderní filologii 75, 1, 54-58. (Annual meeting of the Societas Linguistica Europaea (Galway,Ireland, August 28 - September 9, 1992).
• 1992 - Chapters from Modern English Syntax II , FF UP Olomouc.
• 1992 - ‘Societas Linguistica Europaea (výroční zasedání v Kielu 16.-21. července 1991)’. ČMF, 1, 53-55.
• 1991 - ‘Can a linguist change the screen into a valuable teaching tool?’ In: Video vo výučbe cudzích jazykov, Dom techniky ZSVTS Bratislava, 108-115.
• 1991 - ‘Pragmatická dimenze textu v konfrontačním pohledu’. In: Konfrontační a komparatívny výskum jazykovej a literárnej komunikácie. Acta facultatis philosophicae universitatis Šafarikanae, 103-108.
• 1991 - 'Linguistic Aspects of Pedagogic Grammar'. In: Proceedings of LP'90, Palek, B. and P.Janota (eds), Charles University Press (AUC-Philologica 1992/3-4 , 90-96.
• 1990 - ‘Evaluative constructions in English’. In: Studie z textové lingvistiky, UP Olomouc, 140-147.
• 1989 - ‘Language manifestation of communicative strategies’. AUPO Germanica VII, 113-120.
• 1989 - ‘A communicative approach to syntax’. In: Reference Grammars and Modern Linguistic Theory. Max Niemeyer Verlag, Tubingen, 255-272.
• 1988 - Tárnyiková, J., R. Zimek, ‘K nedožitým pětaosmdesátinám Doc. PhDr. Idy Rochowanské, M.A’. XVII. Ročenka Kruhu moderních filologů při Československé akademii věd, Praha, 4-5.
• 1987 - (recenze) Discourse Perspectives on Syntax . (ed. New York 1983), Philologica Pragensia, 1, s.49-52.
• 1987 - ‘Komunikativní funkce anglických vět typu "Life is life"’, Cizí jazyky ve škole XXXII- 1988/89, s. 115-118.
• 1986 - ‘Sentence Patterns in Communication ( A Processing Strategy)’. AUPO , Philologica 54, Germanica VI, s.21-31.
• 1985 - Modalita v angličtině I. - Modální slovesa . UP Olomouc. (Modality in English I, - Modal verbs), skriptum.
• 1985 - ‘The Pragmatic Dimension in Syntax’. Philologica Pragensia 3, s. 170-175.
• 1985 - ‘Implicit signals of text cohesion’. Linguistische Studien 135, Reihe A, Berlin, s. 43-50.
• 1985 - Modalita v angličtině II . Olomouc: UP, skriptum. (Modality in English II. - a university coursebook)
• 1984 - ‘James White's Attempt at a Systemic Analysis of the English Verb’. Philologica Pragensia l, s. 14-23.
• 1984 - ‘Status a funkce anglických zvolacích vět’. Cizí jazyky ve škole XXVIII, 1984/85, s.65-69. (The status and function of the English exclamatory sentences).
• 1984 - (recenze) Function and Context in Linguistic Analysis . eds. D.J. Allerton, E. Carney, and D. Holdcroft, Cambridge: Cambridge University Press, l979. Philologica Pragensia 4, 1984, s. 234-237.
• 1984 - ‘K užití anglických průběhových tvarů’. Cizí jazyky ve škole XXVIII , 1984/85, s. 150-155. ( Towards the usage of the English continuous tense forms).
• 1984 - Chapters from English Syntax: A Communicative Approach . Olomouc, 1985, 141 stran (skriptum).
• 1983 - ‘Negation and the English Modals’. In: AUPO, Philologica 48, s. 59-67.
• 1981 - (recenze) F.R. Palmer, Modality and the English Modals. Philologica Pragensia l, s. 61-64.
• 1978 - ‘Semantic components of some modal verbs’. In: Germanica Olomucensia 4, s.7-22.
• 1979 - ‘English modals - a textually dependent category’. In: Linguistische Studien 55, Berlin, s. 66-73.
• 1976 - Rochowanská - Tárnyiková: Anglické sloveso v praktickém použití. SPN Praha (The English Verb in use).

tags: #vedouci #katedry #anglistika #amerikanistika