Akademie věd České republiky si váží práce svých vědců a pravidelně oceňuje ty nejtalentovanější. Jedním z nejprestižnějších ocenění je Prémie Otto Wichterleho, která je určena pro mladé vědce a vědkyně do 35 let, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech. Tato prémie nese jméno profesora Otto Wichterleho, vynikajícího českého chemika, světově proslulého vynálezce měkkých kontaktních čoček a prvního polistopadového prezidenta Československé akademie věd.
„Talentovaní mladí vědci a vědkyně potřebují na prahu své vědecké kariéry výraznější podporu,“ zdůrazňuje předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Řada z těch, které Akademie věd ocenila Wichterleho prémií před deseti nebo dvanácti lety, dnes stojí na špičce svého oboru.“
Prémie Otto Wichterleho se uděluje od roku 2002 a je spojena s finanční odměnou ve výši 330 tisíc korun, která je rozložena do tří let. Dosud ji obdrželo přibližně 540 laureátů a laureátek. Tato prestižní cena je udělována za mimořádné vědecké úspěchy v široké škále oborů.
Historie a tradice Akademie věd
Akademie věd České republiky navazuje na téměř třísetletou tradici vědeckých institucí na našem území. Mezi její předchůdce patří první osvícenský spolek Societas incognitorum v Olomouci (1746) a pražská Soukromá společnost nauk (1769). Již v 19. století, konkrétně v letech 1861-1863, navrhoval Jan Evangelista Purkyně vznik samosprávné mimouniverzitní vědecké instituce. Naplněním jeho vize byla Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, založená v roce 1890 s mimořádnou finanční podporou architekta a mecenáše Josefa Hlávky, který se stal jejím prvním prezidentem.
Po vzniku Československa v roce 1918 vznikaly další vědecké instituce. Akademie se přejmenovala na Českou akademii věd a umění a od roku 1923 umožnila přijímat za členky i ženy. Mezi významné prezidenty ČAVU patřili například filolog Josef Zubatý, hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster či historik Josef Šusta. Za předsednictví Zdeňka Nejedlého byla ČAVU nahrazena Československou akademií věd.
Období totality vědě nepřálo, ale čeští vědci si udržovali kontakty se světovou vědeckou komunitou. V roce 1959 získal Nobelovu cenu Jaroslav Heyrovský a Otto Wichterle se proslavil vynálezem kontaktních čoček. Po Sametové revoluci v roce 1989 se Otto Wichterle, jeden z hlavních autorů manifestu Dva tisíce slov, stal posledním předsedou ČSAV.
Ocenění talentů v roce 2024
V roce 2024 bylo uděleno celkem dvacet dva ocenění Prémie Otto Wichterleho. Mezi oceněnými jsou vědci a vědkyně zabývající se širokou škálou témat, od ochrany biodiverzity a ekonomické sociologie po mykologii a imunitní systém.
Příklady oceněných vědců a jejich výzkumů:
- Gabriela Ambrožová (Biofyzikální ústav): Zkoumá nespecifickou imunitní odpověď a její vliv na tvorbu fibróz.
- Petr Stadlbauer (Biofyzikální ústav): Zabývá se formou DNA zvanou kvadruplexy, jejíž nesprávná regulace může vést ke vzniku vážných chorob, včetně rakoviny. Doufá, že výzkum povede k vývoji malých molekulárních léčiv.
- Andrea Bednářová (Biologické centrum, České Budějovice): Zkoumá roli dopaminu v reakci na stres a v neurodegeneraci. Výsledky by mohly přispět k vývoji léčby neurodegenerativních onemocnění.
- Petr Kohout (Mikrobiologický ústav): Studuje vliv životního prostředí na šíření hub a upozorňuje na dopad klimatických změn. Pracuje také na tvorbě databáze globálního rozšíření hub.
- Kamila Fialová (Sociologický ústav): Zabývá se ekonomií trhu práce, chudobou a blahobytem, zejména problematikou zaměstnávání za nízké mzdy a částečných úvazků.
- Vojtěch Kessler (Historický ústav): Zkoumá vojenské a sociální dějiny 19. a první poloviny 20. století, dějiny každodennosti, pomníkovou kulturu a historii německého etnika v českých zemích.
- Marta Alicja Kolanowska (Ústav výzkumu globální změny, Brno): Přispívá k ochraně biodiverzity mapováním druhů, má na kontě přes 270 objevů nepopsaných orchidejí. Zasadila se o zřízení ochranné oblasti v kolumbijském pralese.
Prémie Otto Wichterleho - Most mezi vědou a byznysem
Prémie Otto Wichterleho není jen oceněním pro mladé vědce, ale také důležitým impulsem pro rozvoj české vědy a její propojení s praxí. Mnoho laureátů této ceny se později stává lídry ve svých oborech a jejich výzkumy nacházejí uplatnění v průmyslu a v každodenním životě.
Akademie věd ČR se snaží podporovat nejen základní výzkum, ale i jeho transfer do inovativních řešení. To potvrzuje i fakt, že Otto Wichterle se po roce 1989 stal posledním předsedou ČSAV a aktivně se zasazoval o modernizaci vědního systému.
Prémie Otto Wichterleho 2017
Vědecký festival Týden Akademie věd ČR, který se koná pravidelně na podzim, nabízí široké veřejnosti možnost nahlédnout do světa vědy prostřednictvím přednášek, výstav a dalších aktivit. Akademie věd rovněž pečuje o historické budovy a sbírky, které představují cenné kulturní a vědecké dědictví.
Mezi poklady Akademie věd patří obrovské množství vědeckých poznatků, unikátní sbírky a archeologické nálezy. Nedávno byla například potvrzena vlastnictví prvního vydání slavného dřevořezu Nosorožec od Albrechta Dürera.
Akademie věd ČR se prostřednictvím svých více než 50 vědeckých ústavů zabývá špičkovým výzkumem v nejrůznějších vědních oblastech. V čele Akademie věd stojí předseda či předsedkyně jmenovaní prezidentem republiky.
