Bakalářské práce z algologie

V oblasti algologie, tedy studia řas a sinic, nabízí naše pracoviště širokou škálu témat pro bakalářské práce. Nabídka všech vypsaných témat závěrečných prací je dostupná na webu Studijního informačního systému (SISu). Aktuálně řešená témata naleznete v sekci LIDÉ, a obhájené práce jsou uvedeny níže na této stránce, kde jsou rozděleny na dizertační, diplomové a bakalářské práce.

Zaměření bakalářských prací

V rámci bakalářského studia se doporučuje věnovat se především odborné stránce problematiky. Cílem je získat potřebné znalosti, které lze následně využít při magisterském studiu. Jako vhodná bakalářská témata doporučujeme především floristicko-ekologické práce. Příkladem takové práce může být "Floristické zpracování algologicky neprobádaných částí České republiky".

V navazujícím magisterském studiu by se diplomová práce mohla profilovat didaktickým směrem. Výsledkem by měl být aplikovaný a vyzkoušený výstup, který by byl využitelný při výuce tématu protistních organismů na středních školách. Na takové práci byste pracovali pod společným vedením odborného pracovníka a některého ze středoškolských učitelů.

Co Vám nabízíme?

• Možnost pracovat na zajímavých a inovativních tématech.
• Pomoc při zpracování odborné části práce, včetně rešerší a zajištění zdrojů.
• Možnost konzultací se zkušenými vyučujícími ze středních škol.
• Materiální a rozumné finanční zajištění Vaší práce.
• Možnost vytvářet multimediální obsah (fotografie, videa) s využitím našeho vybavení.
• Zázemí v pracovně určené pro studenty.

Co bychom od Vás rádi?

• Nadšení pro věc: "Kdo chce druhé zapalovat, musí nejdřív sám hořet." Toto je podle nás klíčové pro učitelství.
• Ochotu učit se novým věcem.
• Ochotu absolvovat některé nadstavbové předměty se zaměřením na protistní organismy.
• Inovativnost a nápaditost.

Doporučené kurzy pro zájemce o algologii:

1. KBO/134 │ Fykologie (algologie) │ Bc.

   Základní kurz s informacemi o oboru, běží každý rok.

   Školitelé: Jan Kaštovský a Josef Juráň

2. KBO/142 │ Základy ekologie sinic a řas │ Bc., Mgr.

   Úvodní informace z oboru - fytoplankton, nárostová společenstva, mořské řasy, aerické řasy a sinice, extrémofilní organismy, biotické interakce, biogeografie, bioindikace atd. Běží ob rok.

   Školitelé: Jan Kaštovský, Josef Juráň

3. KBO/128 - 129 │ Fykologické determinační praktikum 1 a 2 │ Bc., Mgr.

   Kurz zaměřený na mikroskopické určování řas a sinic. Částečně probíhá v Českých Budějovicích, hlavní část se realizuje na zajímavé lokalitě. Několik dní se dopoledne sbírají vzorky a odpoledne se mikroskopují a určují. V lichých letech běží č. 1, v sudých č. 2.

   Školitelé: Jan Mareš a Tomáš Hauer

Příklady témat bakalářských prací z algologie:

Níže uvádíme seznam témat bakalářských prací z oblasti algologie, které byly řešeny v minulých letech. Tato témata mohou sloužit jako inspirace pro Vaši vlastní práci:

• Trumhová, K. (2023): Sezónní dynamika společenstev tvořených zelenou řasou Zygnema (Zygnematophyceae).
• Woodard, K. (2023): Kvantitativní analýza tvaru schránek rozsivek: asymetrie, allometrie a struktura morfoprostoru.
• Čertnerová, D. (2022): Variabilita velikosti genomu u mikrořas a její evoluční důsledky.
• Vančurová, L. (2022): Dynamika fotobiontů u lišejníků rodu Stereocaulon.
• Pusztai, M. (2021): Studium evoluce a diverzity koloniálních zlativek.
• Procházková, K. (2020): Fylogenetická diverzita rodu Phyllosiphon (Trebouxiophyceae, Chlorophyta) v Evropě.
• Bestová, H. (2019): Vzorce a procesy v komunitách krásivek: poznatky z funkčních a fylogenetických přístupů.
• Steinová, J. (2018): Diverzita a fylogeneze symbiotických partnerů u druhů rodu Cladonia s červenými plody obsahujícími zeorin.
• Urbánková, P. (2018): Genetická diverzita u pennátních rozsivek: implikace pro taxonomii a ekologii.
• Ryšánek, D. & Pichrtová, M. (2014): Odolnost polárních hydro-terestrických řas Zygnema spp. (Zygnematophyceae, Streptophyta) vůči stresu.
• Šťastný, J. (2013): Odhalování skryté druhové diverzity u krásivek (Desmidiales, Viridiplantae).
• Peksa, O. (2011): Studium fotobiontů u lišejníkového rodu Lepraria.
• Veselá, J. (2011): Fylogenetický, morfologický a ekologický kontext mikroevoluce u pennátních rozsivek.
• Černá, K. (2010): Prostorová variabilita a ekologie fytobentických řasových společenstev v rašeliništích.
• Škaloudová, M. (2009): Biogeografie a fenotypová plasticita u křemičitých chrysofid (Synurophyceae).
• Škaloud, P. (2008): Polyfyzické přístupy v taxonomii aerofytických zelených řas.
• Dbalá, D. (2024): Symetrie buněk a buněčných kolonií zelených řas jako projev adaptivní plasticity fenotypu při planktonním způsobu života.
• Lukeš, J. (2023): Evoluce velikosti genomu u streptofytních řas rodu Zygnema a souvislosti s ekologií jednotlivých druhů.
• Pilíková, A. (2023): Detekce nízkých chronických koncentrací olova (Pb) pomocí změn ve struktuře morfologické plasticity experimentálních kultur krásivek.
• Prüherová, A. (2023): Dynamika a struktura rozsivkových společenstev v tocích napájených ledovcem a/nebo prameništní vodou.
• Tučková, K. & Veselá, V. (2023): Něco je ve vzduchu: Diverzita lišejníkových symbiontů v aeroplanktonu.
• Čečmanová, A. (2022): Mikromorfologie segmentů středomořského druhu Halimeda tuna ve vztahu k jejich kalcifikaci uhličitanem vápenatým.
• Kantnerová, V. (2022): Možnosti a limitace kultivace brakických a sladkovodních populací tubulárních morfotypů rodu Ulva (Ulvophyceae) pro potravinářské či biotechnologické využití.
• Knotek, P. (2022): Vzor jako funkční znak, případová studie na zlativkách rodu Mallomonas.
• Mezník, D.H. (2022): Alometrická diverzita a plasticita buněčných morfologií krásivek (Desmidiales, Zygnematophyceae).
• Ráček, J. (2022): Akumulace fenolických látek u řasy Spirogyra ve stresových podmínkách.
• Schmidtová, J. (2022): Sejdeme se v litorálu: Diverzita symbiontů lišejníků čeledi Verrucariaceae.
• Mušálková, P. (2021): Stomatocysty chrysofyt - dynamika encystace a excystace - bentická odpočívající stádia chrysofyt.
• Očadlíková, T. (2021): Vliv stresových faktorů na tvorbu karotenoidů v izolovaných kmenech půdních řas.
• Hanousková, A. (2020): Jak ovlivňuje ombro-minerotrofní rozhraní ve středoevropských rašelinných mokřadech strukturu a dynamiku mikrořasových společenstev?
• Faturová, J. (2019): Kremičité chrysomonády v priestorovo štruktúrovaných mikrobiotopoch (príkladová štúdia z Akvitánie, Francúzsko).
• Kupčíková, E. (2019): Diverzita a rozšíření druhového komplexu Euastrum humerosum / didelta (Desmidiales).
• Škvorová, M. (2019): Vztah biodiverzity a produktivity ve společenstvech krásivek.
• Vrbová, K. (2018): Rodová diverzita rozsivek: vztah ke genetické variabilitě v rámci rodu Frustulia a význam geografie.
• Buchtová, E. (2017): Existují u krásivek rodu Micrasterias teplotně korelované změny v morfologické integraci buněk?
• Jadrná, I. (2017): Diverzita fotobiontů ve stélkách lišejníku Psora decipiens.
• Jirková, K. (2017): Vysychání jako činitel ovlivňující strukturu společenstev krásivek (Zygnematophyceae).
• Vaiglová Z. (2017): Dynamika lišejníkové symbiózy.
• Vávrová K. (2017): Životní cyklus řas z druhového komplexu Haematococcus pluvialis (Chlorophyceae).
• Šafránková, M.: Kombinace molekulárních a morfologických přístupů.
• Trumhová, K. (2016): Diverzita druhového komplexu Micrasterias papillifera/radiosa (Desmidiales).
• Čertnerová, D. (2015): Rekonstrukce morfologické evoluce a fylogenetických vztahů šupinatých chrysomonád rodu Mallomonas.
• Mutinová, P. (2015): Substrátová specificita epifytických společenstev rozsivek (Bacillariophyceae) a krásivek (Desmidiales).
• Jelínková, L. (2014): Ekofyziologická diferenciace kryptických druhů komplexu Synura petersenii (Synurophyceae).
• Pusztai, M. (2014): Úloha mikrobiotopů v časoprostorové diferenciaci společenstev fytoplanktonních bičíkovců.
• Scharfen, V. (2014): Diverzita rodu Frustulia v severní Evropě.
• Slámová, P. (2014): Kryptická diverzita u sladkovodní řasy Synura sphagnicola (Chrysophyceae, Stramenopiles).
• Šoljaková, T. (2014): Diverzita a relativní biovolume společenstev bentických rozsivek ve vztahu k podmínkám prostředí.
• Fialová, M. & Nováková, R. (2013): Autotrofní mikrobiální nárosty na jehlicích nahosemenných dřevin ve vztahu ke znečištění ovzduší.
• Poláčková, T. & Woodard, K. (2013): Tvarová variabilita schránek rozsivek v rámci životního cyklu.
• Bestová, H. (2012): Fylogenetická struktura společenstev krásivek.
• Fišerová, M. (2012): Ultrastruktura eustigmatofytních řas.
• Kreidlová, J. (2012): Synura echinulata (Synurales) - tvarová variabilita křemičitých šupin přírodních populací závislá na faktorech prostředí; doprovodné druhy křemičitých šupin.
• Procházková, K. (2012): Diverzita a druhový koncept u komplexu Vischeria/Eustigmatos (Eustigmatophyceae).
• Ryšánek, D. (2012): Biogeografie, diverzita a substrátová specificita aeroterestrické zelené řasy rodu Klebsormidium (Streptophyta).
• Řídká, T. (2012): Biogeografie a specifita fotobiontů rodu Asterochloris.
• Svoboda, P. (2012): Rozšíření, diverzita a ekologie bentických krásivek na lokálním prostorovém měřítku.
• Štifterová, A. (2012): Struktura společenstev a diverzita kortikolních řas v mikro- a mesoměřítku.
• Vančurová, L. (2012): Diverzita fotobiontů ve stélkách lišejníků rodu Stereocaulon (Lecanoromycetes, Ascomycota).
• Hodačová, A. (2011): Sinice spojené se stromatolitovými biofilmy v německém potoce Westerhöfer.
• Urbánková, P. (2011): Molekulární variabilita a rozšíření druhového komplexu Frustulia rhomboides (Bacillariophyceae).
• Kynčlová, A. & Nemjová, K. (2009): Molekulární fylogenetika a geometrická morfometrika aerofytických zelených řas komplexu Coccomyxa/Pseudococcomyxa s.l.
• Pichrtová, M. (2009): Tvarová dynamika křemičitých struktur u modelových populací chrysomonád (Synurophyceae).
• Svátková, R. (2009): Vliv intenzivní turistiky na fytobentos horských vrchovišť.
• Pažoutová, M. (2008): Druhový koncept a molekulární diverzita čeledi Radiococcaceae (Chlorophyta).
• Hodač, L. (2007): Geometrická morfometrika při studiu populační dynamiky a ekologie rodu Pediastrum v eutrofních vodních nádržích.
• Veselá, J. (2007): Ekologie a rozšíření sinic a řas malých vodních toků v NP České Švýcarsko.
• Řezáčová, M. (2005): Sezónní dynamika a ekologie chrysomonád s křemičitými šupinami (Chrysophyceae, Synurophyceae).
• Šťastný, J. (2005): Diverzita a ekologie krásivek ve vybraných oblastech České republiky.
• Škaloud, P. (2004): Aero-terestrické sinice a řasy ventarol NPP Borečský vrch.
• Ošlejšková, L. (2004): Morfologie a ultrastruktura vybraných zástupců rodů Kentrosphaera a Chlorella s.l.
• Šejnohová, L. (2003): Sinice a řasy slepých ramen Vltavy v I.

Všechna tato témata a mnohá další naznačují široké spektrum výzkumných možností v oblasti algologie, od studia morfologie a fylogeneze až po ekologické aspekty a aplikované využití.

tags: #algologie #bakalarske #prace