Bakalářská práce představuje významný milník ve vysokoškolském studiu, neboť je to první rozsáhlejší publikační práce, kterou studenti vytvářejí. Jedná se o práci hodnocenou vedoucím a oponentem, která je následně obhajována před komisí v rámci státní závěrečné zkoušky. Bakalářka může sloužit také jako cenný podklad pro budoucí profesní kariéru. Z těchto a mnoha dalších důvodů je klíčové přistoupit k jejímu psaní správně.
Kvalita obsahu práce je primárně v rukou autora. Samozřejmě, jedním z úkolů vedoucího práce je kontrola její úrovně a celkového přínosu. Většina vysokých škol vyžaduje konzistentní formát bakalářské práce, přičemž požadavky na formátování jsou podrobně uvedeny v metodických pokynech pro vypracování prací. Je však třeba poznamenat, že benevolentnost ve formálních požadavcích se může mezi jednotlivými vysokými školami lišit.
Vytvoření práce se nemusí na první pohled zdát jednoduché, zvláště když si uvědomíme nutnost napsat 30-50 stran textu. Celý proces se však výrazně zjednoduší, pokud se autor drží osvědčených kroků.
Struktura bakalářské práce je v zásadě pevně daná, ačkoliv se mohou vyskytovat drobné odchylky v závislosti na konkrétní škole či oboru.
Základní struktura bakalářské práce
Níže je popsána typická struktura bakalářské práce, která slouží jako osvědčený rámec pro její tvorbu.
1. Titulní strana
Titulní list bakalářské práce je obvykle pevně stanoven formátem konkrétní vysoké školy. Jediné variabilní údaje jsou název práce, jméno autora, jméno vedoucího práce, místo a rok. Ukázky titulních stran prací jsou často k dispozici v referenčních materiálech školy. Jak je patrné z ukázek, titulní strana, stejně jako další strany úvodu, nejsou číslovány.
2. Anotace/Abstrakt/Souhrn
Další stranou může být anotace, abstrakt nebo souhrn. Záměrně je uvedeno "může", protože některé práce uvádějí anotaci až v závěru dokumentu. Abstrakt má obvykle rozsah kolem 10 řádků a obsahuje stručné informace o cílech práce, metodách, výsledcích, zjištěních a doporučeních. Jedná se o jednu z nejdůležitějších částí práce, na kterou se komise při obhajobě často zaměřuje jako první.
3. Poděkování
K nepovinným částem se řadí i poděkování, které se však ve většině prací vyskytuje. Bývá zvykem poděkovat vedoucímu práce (případně konzultantovi apod.) za vedení, rady či pomoc. Někdy se poděkování nachází až na úvodních stranách práce.
4. Obsah
Ihned po poděkování následuje obsah celé práce. Méně zkušení uživatelé se jej snaží vytvořit manuálně, což je zbytečně časově náročné. Obsah je generovanou částí dokumentů. Pokud jsou v celé práci správně použity nadpisy, obsah lze jednoduše vygenerovat. Obsah je poslední částí dokumentu, která není číslována. Jednotlivé položky tvoří nadpisy první až třetí úrovně.
5. Úvod
Úvod by měl autora seznámit s problematikou, které se bude v práci věnovat. Autor by měl počítat s tím, že čtenářem úvodu může být někdo zcela neznalý dané problematiky. Vhodné seznámení by tedy mělo být na dostatečně obecné úrovni. Úvod, podobně jako závěr, tvoří jednu až dvě normostrany čistého textu. Jediným dělícím prvkem jsou odstavce, které člení logickou strukturu kapitoly. Autor by se měl vyvarovat citacím a členění úvodu jinými prvky než odstavci. Úvod práce může vycházet ze zadání práce. Při tvorbě zadání pomáhá vedoucí práce autorovi stanovit body osnovy, které jsou dále rozvíjeny v celé práci. Zadání bakalářské práce tak může být ideálním podkladem pro vytvoření úvodu. Stejně jako závěr, i úvod je částí, která není napsána na první pokus a často prochází úpravami a revizemi pro zajištění čitelnosti. Úvod bakalářské / diplomové práce je umístěn hned za generovaným obsahem práce. Často je buď první strana obsahu, nebo až úvod první číslovanou stranou dokumentu.
6. Teoretická část
V teoretické části by měly být uvedeny potřebné podklady k výzkumu v praktické části. Celá část je dělena do více kapitol, nejčastěji druhé až čtvrté úrovně. Teoretická část by měla tvořit zhruba 40-50 % obsahu bakalářské práce. Měla by vycházet z literární rešerše a práci konceptuálně uchopit, teoreticky ukotvit a vymezit její kontext. Měla by být postavena nejen na velkých teoriích, ale i na rešerši existujícího empirického výzkumu. Z teoretické části by měly jasně vyplývat "mezery" v existujícím výzkumu, které se autor chystá svým vlastním výzkumem zaplnit. U každé exponované teorie nebo konceptu by mělo být popsáno, proč je pro zkoumané téma důležité a jak s ním souvisí.
7. Praktická část (Metodologická, Výzkumná, Analytická, Interpretační)
Stejně jako teoretická část, i praktická část je dělena do kapitol od druhé až do čtvrté úrovně. Praktická část představuje vlastní práci studenta, v níž aplikuje teoretické a metodické poznatky v rámci realizovaného výzkumu. Metodologická část obsahuje metodologické vymezení a popis použitých výzkumných technik a metod. V závislosti na typu práce a po souhlasu vedoucího může být formulace výzkumných otázek součástí teoretické nebo metodologické části. Metody by měly být voleny tak, aby umožnily zodpovězení formulovaných výzkumných otázek. Výzkumná část se věnuje vlastnímu provedení výzkumu, představuje výzkumná zjištění a odpovídá na výzkumné otázky. Zde student charakterizuje zkoumaný subjekt či subjekty, své hypotézy, cíl výzkumu a postup, jímž výzkum probíhal. Následně prezentuje výsledky výzkumu a uvádí jejich shrnutí.
Jak provádět výzkum
8. Diskuze/Návrhy
Část "Diskuze" porovnává výsledky s údaji jiných autorů či s vytyčenými cíli, hodnotí řešení, zdůvodňuje rozdíly apod. Tato část navazuje na část "Vlastní práce", shrnuje, co bylo uděláno. Standardní rozsah dané části činí 3-5 stran. Standardní rozsah dané části činí 3-5 stran.
9. Závěr
Závěr obsahuje stručné shrnutí výsledků práce a zhodnocení, zda bylo dosaženo cíle stanoveného v úvodu. Úvod a závěr by měly být koncipovány tak, aby čtenář získal základní představu o závěrečné práci, aniž by nahlédl do jejího obsahu.
10. Seznam zdrojů
Každá odborná práce by měla vycházet z literárních pramenů, které jsou v práci průběžně odkazovány na seznam literatury. Seznam zdrojů obsahuje pouze skutečně použité tituly, nikoli přehled veškeré literatury k tématu. Seznam musí odpovídat použitým titulům v odkazech a naopak. Preferované citační normy jsou APA, ISO 690 a ISO 690-2.
11. Seznamy obrázků, grafů, tabulek a příloh
Pokud práce obsahuje obrázky, tabulky, grafy atd., patří do práce také seznam těchto prvků. Jednotlivé prvky (obrázky, tabulky, grafy, přílohy…) jsou v textu opatřeny popiskem a číslem. Seznam pro obrázky, grafy, nebo tabulky lze jednoduše vygenerovat. Není tedy potřeba se s ním vypisovat. V textu je ale důležité správně všechny elementy označovat titulkem. Pokud práce obsahuje přílohy, často bývají stránky příloh číslovány odlišně, tj. práce je číslována arabskými číslicemi, strany příloh bývají číslovány číslicemi římskými. Může se jednat o podklady k práci (např. ukázka smlouvy), obrázky a tabulky většího rozsahu nebo naskenované zadání bakalářské / diplomové práce.
12. Přílohy
Přílohy obsahují doplňující materiály, které nejsou nezbytné pro pochopení hlavního textu, ale rozšiřují jej. Mohou to být např. velké tabulky, grafy, dotazníky, přepisy rozhovorů, ukázky kódu, nebo jiné podpůrné dokumenty.
Formální náležitosti a doporučení
Bakalářská práce zpravidla nebývá kratší než 50 normostran (1 normostrana = 1800 znaků včetně mezer). Do celkového počtu normostran se započítává pouze vlastní text práce. Stránky se číslují. Titulní strana, poděkování, prohlášení, abstrakt, obsah a případný seznam zkratek se nečíslují, ale započítávají se do pořadí stránek. Úvod tak může začínat např. na straně 7.
Text musí být vytištěn jednostranně nebo oboustranně na listu formátu A4. Číslování stránek je umístěno v zápatí stránky a začíná samotným textem (obsahem). V případě potřeby lze úvodní strany číslovat odlišnou formou (např. římskými číslicemi). Kapitoly vždy začínají na nové stránce.
Velikost písma běžného textu by měla být 12 bodů, u nadpisů úměrně větší, u popisů tabulek, grafů apod. menší. Použijte font vhodný pro odborný text, např. Times New Roman, Calibri. Vyhněte se zdobným fontům. Práce by neměla obsahovat více jak jeden font písma; pro rozlišení textu používejte jiné typografické úpravy (kurzívu, velká písmena, proložení, tučné písmo).
Doporučená velikost okrajů stránky je: horní okraj 25 mm, dolní okraj 25 mm, levý okraj 35 mm, pravý okraj 25 mm. Řádkování 1,5, zarovnání do bloku, odsazení odstavce 1,25 cm. Základní pravidlo: formální úprava celého textu práce musí být provedena jednotně.
Některé školy vyjma standardních položek struktury práce vyžadují zařadit např. Seznam zkratek - abecedně řazený, kam nepatří běžné zkratky. Součástí bakalářské práce musí být klíčová slova v angličtině i češtině.
Práci doporučujeme svázat v tvrdé vazbě. Hřbet vazby by měl být opatřen jménem autora či autorce práce. Práci je možné odevzdat také v měkké vazbě, v takovém případě lze ponechat hřbet nepotištěný.
Plagiátorství, tedy vydávání cizích myšlenek za vlastní a přebírání myšlenek jiných autorů bez uvedení autorství, je jedním z nejzávažnějších etických proviněním. Je nezbytné se důkladně seznámit s citačními normami a citační etikou, aby nedocházelo k jejich porušování. Všechny odevzdané texty jsou v tomto smyslu prověřovány.
Nechte si zkontrolovat formátování dříve, než na chyby přijde oponent. Mnoho vysokých škol má své šablony pro závěrečné práce, které obsahují předpřipravené části a styly pro tvorbu práce.
tags: #bakalarska #prace #sturktura