Národohospodářské veličiny: Analýza a srovnání

Tato práce se zabývá tématem minimálních příjmových veličin, o kterých se nejčastěji diskutuje před volbami, kdy jednotlivé politické strany lákají své voliče, mimo jiné i na zvyšování minimální mzdy.

Cílem práce bylo zjistit, jak je v České republice minimální mzda nastavena vhledem k průměrné mzdě a jaký je následný dopad na míru nezaměstnanosti.

V teoretické části práce definuje jednotlivé makroekonomické ukazatele, způsob jejich měření a popisuje základní fakta fungování centrálně plánované ekonomiky.

V teoretické části jsem definoval právní ukotvení minimálních příjmových veličin, mezi které patří kromě minimální mzdy ještě hranice příjmu, na základě které se stanoví dávky pro chudé domácnosti.

Následně jsem diskutoval již provedené studie zabývající se vlivem minimální mzdy na nezaměstnanost.

V praktické části je provedena analýza na základě vývoje vybraných ukazatelů.

V praktické části jsem porovnal jednotlivé poměry v zemích České republiky, Slovenska a Německa.

Mimo hlavní zmíněné ukazatele jsou analyzovány výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, průběh jednotlivých fází privatizace a výše veřejného zadlužení.

V neposlední řadě byly sestaveny ekonometrické modely pro statistickou verifikaci minimální mzdy na míru nezaměstnanosti.

Všechna tato zkoumání byla provedena v období 1993 - 2018.

Diplomová práce analyzuje a komparuje vývoj makroekonomických veličin na území České republiky a Slovenské republiky v období transformace mezi lety 1990-1999.

Cílem této práce je provést analýzu HDP, inflace, nezaměstnanosti, platební bilance a státního zadlužení ve vybraných zemích a porovnat je mezi oběma zeměmi.

Aktuálnost tématu spočívá v popisu vývoje hlavních makroekonomických veličin a analýze příčin, které ovlivňovaly jejich chování.

Nalezení vzájemných vztahů mezi nejvýznamnějšími veličinami národního hospodářství se snahou je ovlivnit, patří k cílům každé vlády nebo centrální banky.

Hlavním úkolem práce je potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, která zní: z pohledu vývoje makroekonomických ukazatelů zvládla Česká republika transformaci ekonomiky lépe, než Slovenská republika.

Na základě analýzy a komparace bylo zjištěno, že HDP, nezaměstnanost a státní zadlužení se vyvíjelo lépe na území České republiky.

Pouze vývoj platební bilance zvládla lépe Slovenská republika a inflace se vyvíjela v obou státech téměř stejně.

V teoretické části jsem definoval právní ukotvení minimálních příjmových veličin, mezi které patří kromě minimální mzdy ještě hranice příjmu, na základě které se stanoví dávky pro chudé domácnosti.

Následně jsem diskutoval již provedené studie zabývající se vlivem minimální mzdy na nezaměstnanost.

V praktické části jsem porovnal jednotlivé poměry v zemích České republiky, Slovenska a Německa.

V neposlední řadě byly sestaveny ekonometrické modely pro statistickou verifikaci minimální mzdy na míru nezaměstnanosti.

Všechna tato zkoumání byla provedena v období 1993 - 2018.

Tato práce se zabývá tématem minimálních příjmových veličin, o kterých se nejčastěji diskutuje před volbami, kdy jednotlivé politické strany lákají své voliče, mimo jiné i na zvyšování minimální mzdy.

Cílem mé práce bylo zjistit, jak je v České republice minimální mzda nastavena vhledem k průměrné mzdě a jaký je následný dopad na míru nezaměstnanosti.

V teoretické části jsem definoval právní ukotvení minimálních příjmových veličin, mezi které patří kromě minimální mzdy ještě hranice příjmu, na základě které se stanoví dávky pro chudé domácnosti.

Následně jsem diskutoval již provedené studie zabývající se vlivem minimální mzdy na nezaměstnanost.

V praktické části jsem porovnal jednotlivé poměry v zemích České republiky, Slovenska a Německa.

V neposlední řadě byly sestaveny ekonometrické modely pro statistickou verifikaci minimální mzdy na míru nezaměstnanosti.

Všechna tato zkoumání byla provedena v období 1993 - 2018.

tags: #seminarni #prace #narodohospodarske #veliciny