Evropská výzkumná rada (ERC) podporuje výzkum, který posouvá hranice poznání v daném oboru (hraniční výzkum) napříč Evropou. Podpora je poskytována vynikajícím individuálním hlavním řešitelům (PI) a jejich výzkumným týmům. Od uchazečů o granty se očekává, že přijdou s naprosto novou, revoluční myšlenkou, která není pouhým pokračováním jejich předchozích úspěchů, ale může významně ovlivnit daný obor, posunout jeho hranice nebo otevřít nové výzkumné perspektivy.
Jedinými kritérii hodnocení jsou excelence navrhovaného výzkumu a hlavního řešitele. Neexistují žádná tematická omezení projektů. Granty ERC poskytují dlouhodobé financování s jednoduchými a flexibilními postupy.
Klíčové aspekty ERC Grantů
Oprávněnost a kritéria pro žadatele
Kritéria oprávněnosti 2-7 let se počítají k 1. lednu roku uvedeného v názvu výzvy. Doba od obhajoby dizertační práce může být snížena. Konkurenceschopný uchazeč o ERC StG by měl mít na svém kontě alespoň jednu významnou publikaci jako hlavní autor nebo bez účasti svého školitele disertační práce a být schopen prokázat slibnou historii raných úspěchů odpovídajících jeho výzkumnému oboru a fázi kariéry.
Konkurenceschopný uchazeč o ERC CoG by měl mít na svém kontě několik významných publikací jako hlavní autor nebo bez účasti svého školitele disertační práce a být schopen prokázat slibnou historii raných úspěchů odpovídajících jeho výzkumnému oboru a fázi kariéry.
ERC Plus Grants
Co byste měli vědět o ERC Plus Grants? Jako první se představil Roman Berka z pražského Institutu intermédií (IIM), který před dvanácti lety vznikl právě kvůli mezioborové spolupráci.
Příklady mezioborové spolupráce a inovativních projektů
Institut intermédií (IIM) a jeho projekty
IIM je pracoviště Akademie múzických umění (AMU) a Českého vysokého učení technického (ČVUT), které vytváří prostor pro spolupráci jejich studentů. Školy se na fungování IIM podílejí finančně, přispívají na společnou výukovou aktivitu a další zdroje získávají z výzkumných projektů. Mezi jeho projekty patří třeba PET MAT pro Expo 2015 v Miláně, kde byl vystaven exponát z plastového recyklátu PET(ch)air - nasvícené lavičky z patentovaných plastových cihel.
Objekt, který je výsledkem spolupráce Fakulty architektury (FA) a Fakulty elektrotechnické (FEL), plní hned několik funkcí najednou: poukazuje na možnost a způsob využití recyklátu v architektuře, nabízí spočinutí, je zdrojem nepřímého osvětlení prostoru a je také esteticky působivou dekorací. Jiným příkladem je projekt Linky, interaktivní světelná fasáda budovy FEL ČVUT (2016), jejíž podobu bylo možné ovládat z mobilu. Připravil ji tvůrčí tým z FEL, FA a Fakulty informačních technologií (FIT). Další realizací, které se kromě IIM účastní i Národní filmový archiv (NFA), je natáčení s tanečníky Laterny Magiky. Jedná se o rekonstrukce historických představení divadla Laterna Magika, které budou prezentovány virtuální formou.
Výzvy a trendy v mezioborové spolupráci
Vyjma ukázky portfolia IIM shrnul Berka základní poznatky týkající se podmínek spolupráce. Podle něj je to stále komplikované, protože převládá obava z konkurence. Tvůrcům mnohdy také chybí odvaha, schopnost otevřené komunikace a v neposlední řadě i finance. Na otázku moderátorky Andrey Slovákové, jaké jsou v oboru trendy, Berka odpověděl: „Jednoznačně komunikace a snaha nalézat nové způsoby interakce, jak třeba pouhým lidským pohybem ovládat technologie. Zájem je také o vizualizace, jako jsou 3D hologramy a další věci. Nicméně tak daleko ještě technologicky nejsme, visí to na fyzikálních výzkumech a to zatím není přístupné pro širší veřejnost.“ Co se týče soukromých peněz, Berka pochvalně zmínil, že je začínají ke spolupráci oslovovat i malé firmy.
#Datamaze, Dukla 61 a Musica Nova
Ukázku toho, že spolupracovat lze, představily odpolední prezentace českých zástupců. Michal Kučerák promluvil o projektu #Datamaze ‒ Datové bludiště, který v pražské kunsthalle DOX aktuálně probíhá. Datové bludiště představuje formát tzv. rozšířené výstavy, která se vyvíjí v čase. Do projektu se může zapojit kdokoli. Následovalo představení interaktivního webového dokumentu Dukla 61, který tematizuje zapomenutou katastrofu na dole Dukla v Havířově v červenci 1961. Toto mnohovrstevnaté audiovizuální dílo vzniklo v režii České televize a uvedla ho Štěpánka Sunková.
Zajímavým příspěvkem z oblasti hudby byla mezinárodní elektroakustická kompoziční soutěž Musica Nova, zkoumající nové technologie v hudbě. Koná se u nás již od 60. let minulého století (obrodu zažila pak v 90. letech) a představila ji Lenka Dohnalová. Součástí je i soutěž České ucho pro děti a mladé od devíti do dvaceti let. Určena je dětem různého ražení, nejen těm z uměleckých škol, s cílem otevřít experimenty v oblasti hudby různým cílovým skupinám.
Nové technologie v hudbě a divadle
Dohnalová přiblížila také rozmanité hudební žánry a přístupy využívající nových technologií v historii a nyní (konkrétní hudba, elektronická a syntetická hudba, computerová hudba, prostorová hudba, live electronic nebo interaktivní hudba). Zvláště pak zdůraznila význam zesilovačů, drobných a levných nástrojů, pomocí nichž lze ozvučit v podstatě cokoli. Dnes lze hrát díky podobným vychytávkám třeba na kořen stromu nebo objekt Vítkovických železáren. Ty by Dohnalová ráda ozvučila, jak se svěřila. Jiným příkladem jsou tanečníci, kteří mají na těle senzory, a podle toho, jak se hýbají, hraje piano, aniž by s ním měli fyzický kontakt.
Autorskou divadelní inscenaci Tamura využívající DIY a moderní technologie představil Ewan McLaren z pražského divadla Alfred ve dvoře. Tereza Bartůňková, Jan Čtvrtník & kol. vytvořili sitespecifické dílo s vlastními nástroji na přenos obrazu a zvuku. Vzniklo tak audiovizuální představení na pomezí rozhlasové hry, koncertu a komiksu.
Kšanda - ukázka z divadelního představení ... 12. prosince 2017
Oficina a interaktivní výstavy
K závěru se představilo pražské studio Oficina, specializující se na motion design. Je autorem zmíněné interaktivní výstavy Pře(d)stav si Prahu!. Namísto tradičních přístupů, kdy se ve výstavách využívají digitální technologie v podobně tabletů a tlačítek, zvolili pro diváckou interakci analogový způsob - herní stůl s kostkami a táhly, jejichž pohyb snímal počítač. Návštěvníci mohli určit, kolik aut a tramvají v Praze jezdí, postavit nové byty, vysázet stromy a sledovat, jak jejich rozhodnutí ovlivňuje rozvoj města na obří obrazovce.
Program Kreativní Evropa a podpora mezinárodní spolupráce
Podpora spolupráce mezi technickými, uměleckými a vědními obory je i jednou z priorit organizátora akce, respektive programu Kreativní Evropa. Program nedávno podpořil vznik nových magisterských modulů zaměřených na propojení umění a informačních a komunikační technologií již na půdě univerzit. Daniela Staníková z Kanceláře Kreativní Evropa představila projekty, které tuto podporu získaly.
Za všechny zmiňme například Digimood - nové digitální vzdělávací moduly určené pro vzdělávání se zaměřením na digitální strategie brandingu v módním odvětví. Nebo iniciativu Ignite, jejímž účelem je vytvoření open-source online kurzu, který využívá postupy designového myšlení v umělecké tvorbě a přírodních vědách. Ve všech projektech je předpokladem kromě mezioborové hlavně mezinárodní spolupráce, a proto jsou do nich zapojené univerzity a subjekty z různých zemí Evropské unie.
Staníková si posteskla, že ani v jednom podpořeném projektu nefiguruje žádná česká univerzita nebo instituce. Výjimku tvoří workshop Propellor Sprint, který podpořila přímo česká Kancelář Kreativní Evropa. Workshop byl součástí technologické konference Changing the Picture, která se konala na podzim v Postupimi. Cílem bylo inovativně rozvíjet nové byznysové modely v dynamicky se rozvíjejícím audiovizuálním průmyslu.
