Vysoké učení technické v Brně (VUT) je veřejná vysoká škola univerzitního typu s technickým, ekonomickým, přírodovědným a uměleckým zaměřením. Je nejstarší vysokou školou v Brně a její historie sahá až do 19. století.
Počátky technického vzdělávání v Brně jsou spojeny s průmyslovým rozvojem města v 19. století. V roce 1849 vzniklo dvoujazyčné česko-německé Technické učiliště v Brně, které bylo v roce 1873 povýšeno na C. k. vysokou školu technickou. Vzhledem k nacionalistickým sporům mezi českým a německým obyvatelstvem v Brně se škola stala ryze německou. Tento krok podnítil česky mluvící obyvatelstvo k požadavku na zřízení české vysoké školy technické.
Zásadní roli v založení české techniky sehrál tajný rada dr. Antonín Rezek, který se na Ministerstvu kultu a vyučování zasazoval o vznik a finanční podporu brněnské techniky. Dne 19. září 1899 byl císařským dekretem založen Císařská a královská česká vysoká škola technická v Brně. Škola zahájila svou činnost 3. listopadu 1899 s odborem stavebního inženýrství. V počátcích měla pouze čtyři profesory a výuka probíhala v pronajatých prostorách.
V roce 1900 byl zřízen odbor strojního inženýrství, v roce 1909 odbor kulturního inženýrství a v roce 1910 se oddělilo elektroinženýrství. V roce 1911 byl zřízen odbor chemického inženýrství. V roce 1911 se škola přestěhovala do nově postavené budovy na Veveří 95, která dodnes slouží Fakultě stavební.
Během první světové války byly školní budovy přeměněny na vojenský lazaret a škola se musela stěhovat do náhradních prostorů. Po vzniku Československé republiky v roce 1919 byl zrušen císařův název a škola nesla název Česká vysoká škola technická v Brně. V roce 1919 byl zřízen poslední odbor - architektura.
V důsledku hospodářské krize ve 30. letech 20. století škola čelila úsporám a hrozilo rušení některých odborů. V reakci na to byl prezidentu Edvardu Benešovi udělen čestný doktorát technických věd a škola získala jeho jméno, čímž se změnila na Vysoká škola technická Dr. Edvarda Beneše v Brně.
Události roku 1938 vedly k odstranění Benešova jména a návratu k názvu Česká vysoká škola technická v Brně. Během druhé světové války byla škola uzavřena. Po válce se vrátila k názvu Vysoká škola technická Dr. Edvarda Beneše v Brně.
V roce 1951 byla škola zrušena a převedena pod správu Ministerstva národní obrany, kde vznikla Vojenská technická akademie. Zbytek civilní výuky byl soustředěn do Vysoké školy stavitelství. V roce 1956 došlo k ustavení Vysokého učení technického v Brně, které nese tento název dodnes.
V 60. až 80. letech 20. století došlo k rozšíření areálu VUT výstavbou komplexu budov pod Palackého vrchem. V roce 1968 se rektorát VUT přestěhoval do budovy na Antonínské 1.
Budova rektorátu VUT na ulici Antonínská 1 má zajímavou historii. Původně sloužila jako Biskupský seminář neboli alumnát, který byl založen v roce 1807. Nová budova byla postavena v letech 1901-1903 iniciativou Josefa Pospíšila a pod záštitou biskupa Františka Saleského Bauera. Projekt budovy zpracoval Emil von Förster a Rudolf Bauer. Po zrušení alumnátu komunistickým režimem v roce 1950 byla budova převzata Vysokým učením technickým v Brně. Po renovaci v letech 1998-1999 se stala sídlem Centra VUT, tedy rektorátu.
Po roce 1989 došlo k dalšímu rozvoji školy, vzniku nových fakult a reorganizaci. VUT v Brně se stalo moderní univerzitou, která úspěšně propojuje technické vzdělávání s ekonomikou, uměním a dalšími obory.
V současnosti je VUT v Brně jednou z předních technických univerzit v České republice, která nabízí širokou škálu studijních programů a aktivně se zapojuje do vědeckého výzkumu a mezinárodní spolupráce.
VUT v Brně v současnosti patří mezi úspěšné a oceňované vysoké školy. Daří se mu nejen získávat úspěchy a ocenění, ale rovněž snoubit historii a modernost. Svědčí o tom třeba otevření nového kampusu Fakulty informačních technologií VUT v Brně dne 15. listopadu 2007 v areálu bývalého kartuziánského kláštera v Králově Poli na Božetěchově ulici. Několik let trvající náročná rekonstrukce historických budov kláštera a dostavba zcela nových moderních objektů je vůbec největší investiční akcí v novodobé historii VUT v Brně a celkové si vyžádala více než 700 milionů korun.
VUT v Brně se i nadále snaží šířit myšlenky, jež do vínku brněnského technického vzdělání vetkla již na jeho počátku Rothschildova nadace z roku 1847. Je to snaha budovat nový svět větší spravedlnosti, technologického pokroku, akcentovat praktickou výuku a studijní cesty.