České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze prochází významnými změnami pod vedením nového rektora Michala Pěchoučka. Jeho vize směřuje k internacionalizaci, posílení spolupráce s průmyslem a zavedení moderních výukových metod, včetně principů "flipped classroom" (převrácené třídy). Profesor Pěchouček, odborník na umělou inteligenci s bohatými zkušenostmi z byznysu, klade důraz na kvalitu vědecké i pedagogické práce a na to, aby se angličtina stala běžným pracovním jazykem na univerzitě.
„Nejsem vůbec rozkoukávací typ,“ komentuje s úsměvem své tempo odborník přes umělou inteligenci. Již první den ve funkci vyhlásil nový program ČVUT Starting Grant na podporu zakládání výzkumných skupin pro mladé profesory přicházející ze zahraničí. „Je to inovativní program, který pomáhá ČVUT zvyšovat úroveň a zlepšovat své místo mezi světovou špičkou,“ vysvětluje rektor. Dalším krokem bylo představení nové rozpočtové metodiky a týmu prorektorů, z nichž polovina přišla z neakademické sféry. „Mám skvělé prorektory, jsou to lidé z poloviny z prostředí mimo ČVUT. Tedy můj závazek akademické obci, že budu otevírat univerzitu veřejnosti, se mi daří naplňovat,“ dodává Pěchouček.
Jeho cílem je, aby se AI naučili efektivně používat všichni vyučující a aby se běžným pracovním jazykem na ČVUT stala angličtina. „Chci vytvořit prostředí, které bude zajímavé pro studenty, vědce, profesory i akademiky, již přicházejí za zahraničí a nemluví česky,“ uvádí rektor. V současnosti jsou procesy na univerzitě hodně v češtině, což znevýhodňuje ty, kteří česky neumí. Proto chce změnit pravidla přijímání zaměstnanců a získávání profesorských pozic tak, aby mezinárodní akademici nebyli diskriminováni.
Inovace ve výuce: Flipped Classroom
Jedním z klíčových směrů, kterými se ČVUT pod novým vedením ubírá, je digitalizace výuky a zavádění moderních pedagogických metod. Konkrétně se na FEL ČVUT experimentuje s konceptem "flipped classroom" (převrácená třída). Docent Zdeněk Hurák z katedry řídicí techniky FEL ČVUT již několik let úspěšně využívá tuto metodu ve výuce odborných předmětů, jako je Modelování a simulace dynamických systémů a Optimální a robustní řízení.
„Převrácená třída (angl. flipped classroom) je stále populárnější výukovou metodou, kterou proslavila např. slavná animovaná videa Khan Academy,“ vysvětluje princip metody. V zahraničí se tato metoda již na univerzitní půdě běžně používá, v Česku však dosud představovala novinku. „Průkopnickým počinem je tedy zavedení této výuky ve dvou předmětech,“ uvádí se k experimentům na FEL ČVUT.
Principem "flipped classroom" je, že studenti si teoretický základ osvojují doma prostřednictvím předem připravených videí nebo studijních materiálů. Samotná výuková hodina pak slouží k interaktivní práci, řešení problémů, diskusím a aplikaci získaných znalostí pod vedením vyučujícího. „Dobře odladěné video s vysvětlením základních pojmů a konceptů si studenti mohou přehrát doma a libovolně zrychlit, zpomalit, zastavit či pustit znovu,“ popisuje docent Hurák. „Samotná hodina s učitelem je pak mnohem interaktivnější: ‚Poprvé ve své kariéře jsem při výuce nucen v reálném čase reagovat na kvalifikované dotazy studentů,‘ říká Zdeněk Hurák.“
Tento přístup umožňuje efektivnější využití času ve výuce a podporuje aktivní zapojení studentů. „Oceňuji koncept video přednášek, rozhodně mi pomohla možnost pustit si některou problematiku několikrát za sebou,“ píše jeden ze studentů, který se zúčastnil kurzů s převrácenou výukou.
Vize pro ČVUT: Kvalita, otevřenost a internacionalizace
Michal Pěchouček vnímá svou pozici jako příležitost k zásadní proměně univerzity. „Chci najít cesty, nové metodiky rozdělování finančních prostředků a řízení lidských zdrojů tak, abychom dokázali akcentovat kvalitu vědecké práce, tvůrčí práce, vzdělávací činnosti a kvalitu spolupráce s průmyslem,“ říká rektor.
Dalším pilířem jeho vize je otevřenost univerzity. „Díky své autonomii mají vysoké školy tendenci se uzavírat a dívat se samy do sebe. Moje vize je školu otevřít. Chci, aby to byla instituce, která se zajímá o to, co je pro společnost důležité, s velkou pokorou se dívá na trendy práce a nachází způsob, jak rozvíjet kariéry mladých lidí, aby opravdu měli smysluplná a úspěšná zaměstnání,“ popisuje Pěchouček.
Klíčovou roli hraje také internacionalizace. „Chci vytvořit prostředí, které bude zajímavé pro studenty, vědce, profesory i akademiky, již přicházejí za zahraničí a nemluví česky,“ zdůrazňuje rektor. Plánuje změnit pravidla přijímání zaměstnanců a získávání profesorských pozic tak, aby mezinárodní akademici nebyli diskriminováni a mohli se plně zapojit do života univerzity.
„Univerzita je velká organizace, která je řízena netriviálním množstvím administrativní práce, jejíž digitalizace a automatizace pomocí umělé inteligence zrychlí efektivitu, flexibilitu a ve svém důsledku i zlevní fungování té instituce,“ vysvětluje Pěchouček záměr zřízení pozice prorektora pro zavádění umělé inteligence a digitalizace.
Matematika jako základ pro budoucnost
Profesor Pěchouček a prorektor Jakub Nešetřil, oba s bohatými zkušenostmi z byznysu a startupového prostředí, sdílejí přesvědčení o klíčovém významu matematiky pro budoucí úspěch. „Když člověk má matematické vzdělání, dokáže si mnohem lépe představit, co se za tím promptem děje. Máte určité chápání, způsob myšlení,“ vysvětluje Pěchouček.
Důležitost matematiky spočívá nejen v rozvoji analytického myšlení, ale také v podpoře datové gramotnosti a schopnosti kriticky hodnotit informace. „Matematika je skvělá i proto, že tříbí kreativitu. Startovat nové věci, vymýšlet nové věci a přemýšlet o nich tak, aby byly co nejlepší - na to je matematika výborný základ,“ dodává.
V této souvislosti se aktivně podporuje nadační fond Matika Česku, který se zaměřuje na zlepšení výuky matematiky, zejména na základních a středních školách. Fond podporuje učitele a snaží se zvýšit zájem o tento předmět.
Silné stránky a výzvy ČVUT
ČVUT má podle rektora silné stránky, které je třeba dále rozvíjet. „Jsou tu výzkumné týmy a témata, ve kterých jsme na absolutní světové špičce. Máme tu týmy, které vyhrávají ve srovnání s nejlepšími univerzitami na světě. Málo se ví, že například v rozpoznávání obrazu jsme pátá nejlepší univerzita na světě, v robotice jsme na desátém místě,“ uvádí Pěchouček.
Mezi největší slabiny pak řadí nedostatečnou spolupráci s průmyslem a nízkou mobilitu zaměstnanců. „ČVUT má o hodně větší potenciál ve spolupráci s průmyslem. V inovacích, transferu technologií, aplikovaném výzkumu, toho může udělat o mnoho víc,“ konstatuje.
Další výzvou je podfinancovanost vysokého školství v České republice. „Už teď vím, že financí nebude dost v poměru k tomu, co od nás společnost očekává. Jsme extrémně podfinancováni,“ říká rektor s tím, že bude o financích pro ČVUT jednat s příslušnými ministerstvy.
Inovativní metody výuky v moderní třídě 📚✨
Do dvou let by se ČVUT mělo stát vyhledávaným partnerem pro průmyslovou spolupráci a mělo by být vnímáno nejen jako instituce produkující absolventy, ale také jako klíčový hráč ve vědeckovýzkumném rozvoji.