Finanční gramotnost je základní životní dovednost, která zahrnuje kombinaci finančního povědomí, znalostí, postojů a chování nezbytných pro správná finanční rozhodnutí. Umožňuje jednotlivcům lépe rozpočtovat, odhalovat podvody a podvody, vyhýbat se nadměrnému zadlužení, účinněji šetřit a činit informovaná investiční rozhodnutí. Může poskytnout jednotlivcům důvěru při srovnávání a kladení otázek týkajících se finančních produktů - jako jsou půjčky, hypotéky nebo penzijní produkty -, aby si mohli vybrat, co skutečně vyhovuje jejich potřebám.
Finanční gramotnost je důležitá v každé fázi života - od učení se základům v mladém věku až po pozdější plánování odchodu do důchodu - a zahrnuje každodenní životní rozhodnutí - jako je schopnost porozumět cenám v supermarketu a rozlišovat je podle jednotek nebo hmotnosti. Finanční gramotnost je více než porozumění číslům - je nezbytné řídit svůj život, zajistit finanční začlenění a posílit postavení občanů, aby si zajistili finanční nezávislost a dobré životní podmínky.
Proč je nízká finanční gramotnost problém?
Podle průzkumu Eurobarometr z roku 2023 má méně než pětina (18 %) občanů EU vysokou úroveň finanční gramotnosti, přičemž úrovně se v jednotlivých členských státech výrazně liší. Určité skupiny, jako jsou ženy, mladí lidé, lidé s nižšími příjmy a s nižší úrovní všeobecného vzdělání, jsou obzvláště ohroženy. Kvůli těmto mezerám ve finanční gramotnosti jsou lidé méně schopni efektivně rozpočtovat, šetřit a připravovat se na finanční otřesy, což může vést k ekonomické zranitelnosti a zvýšené finanční nerovnosti. Nízká finanční gramotnost proto představuje významné výzvy v celé Evropské unii na všech úrovních a ve všech členských státech.
Ministerstvo financí provedlo měření úrovně finanční gramotnosti dospělé populace České republiky v lednu 2020. Výsledky průzkumu shrnují, jak na tom Češi jsou v oblasti finančních znalostí a ekonomické zodpovědnosti celkově i s ohledem na různé demografické ukazatele. Oblasti zkoumání byly definovány jako domácí rozpočet, finanční rezervy, finanční produkty a spotřebitelské úvěry, ochrana spotřebitele na finančním trhu a jak umíme nebo neumíme počítat a nakonec postoje k financím a chování na finančním trhu. Z výsledků vyplývá, že úroveň finanční gramotnosti, která se skládá z finančních znalostí a ekonomické zodpovědnosti, se od posledního měření v roce 2015 mírně zvýšila a také narostla úroveň ekonomické zodpovědnosti. Současně ale výsledky jednoduchých příkladů prokazují na to, že jsme se zhoršili v oblasti základních matematických dovedností (prosté dělení, zlomky, procenta, trojčlenka, jednoduché a složené úročení).
ČNB aktivně podporuje finanční vzdělávání již řadu let, protože vzdělaný spotřebitel odpovědně hospodaří s penězi a snáze se vyhne ztrátovým transakcím na finančním trhu. Společně s Ministerstvem financí a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy je ČNB gestorem „Národní strategie finančního vzdělávání“. Výsledky šetření potvrdily dlouhodobé zkušenosti ČNB získané od spotřebitelů, podle nichž jsou smlouvy na prodej produktů finančního trhu často velmi komplikované.
Přibližně třetina lidí tvrdí, že ví, co RPSN znamená. Zkratku ale dokázalo zcela správně „rozklíčovat“ jen 30 % z nich. I přesto, že si až 90 % Čechů tvoří finanční rezervy, téměř třetina deklaruje, že by jim našetřené peníze pokryly méně než měsíční náklady na život v případě nenadálé události. Vyplývá to z průzkumu Index finančního zdraví Čechů (2023), který realizuje Česká spořitelna spolu se Sociologickým ústavem AV ČR a datovým portálem Evropa v datech. Často doporučovaná výše finanční rezervy pro domácnosti se přitom pohybuje na úrovni 3 - 6 měsíčních nákladů.
Většina Čechů si myslí, že se v penězích vyzná. Průzkumy ukazují, že na tom nejsme úplně špatně, pokulháváme však v investování a kybernetické bezpečnosti. Podle průzkumů z roku 2024 zůstává index finanční gramotnosti Čechů třetím rokem stabilní na úrovni 56 bodů. Téměř 80 % Čechů považuje své finanční znalosti za dostačující, přičemž nejlépe si vedou lidé nad 50 let s vyšším vzděláním. Pozitivní zprávou je, že si 60 % obyvatel pravidelně odkládá peníze na nečekané výdaje.
Finanční vzdělanost dospělé populace v České republice je překvapivě nízká a orientaci spotřebitele na finančním trhu je třeba výrazně zlepšit. Potvrdily to výsledky prvního komplexního „Měření finanční gramotnosti dospělé populace ČR“. „Lidé si nejenom nepřečtou a neporozumí textu, ale ani nedokážou ocenit a propočítat základní věci.
Kamenem úrazu jsou odborné informace. Na 39 procent Čechů tvrdí, že doporučení finančních poradců jsou pro ně nesrozumitelná. Dalších 14 procent si informace o penězích neumí dohledat nebo jim dělají potíže početní úkoly a údaje uváděné v procentech. Téměř čtvrtina respondentů přiznala, že světu financí vůbec nerozumí, dodala Jana Hamanová, ředitelka agentury SC&C, která průzkum pro ČBA uskutečnila. Naopak 19 procent Čechů s financemi nemá problém.
Co Komise navrhuje v oblasti finanční gramotnosti?
V této souvislosti Komise přijímá strategii zaměřenou na zvýšení úrovně finanční gramotnosti v celé EU, aby Evropané měli možnost lépe spravovat své osobní finance. Cílem strategie je rovněž umožnit občanům, aby se na kapitálových trzích angažovali s důvěrou a na řádném základě.
Koordinace a osvědčené postupy
Ve všech členských státech provádějí veřejné a soukromé zúčastněné strany iniciativy zaměřené na zlepšení finanční gramotnosti. Komise usnadní vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů a případně podpoří sbližování přístupů.
Komunikace a zvyšování povědomí
Programy a iniciativy v oblasti finanční gramotnosti mají zásadní význam, ale samozřejmě mohou být účinné pouze tehdy, pokud o nich lidé vědí. Celounijní osvětová kampaň posílí stávající vnitrostátní opatření v této oblasti, mimo jiné prostřednictvím sítě „vyslanců finanční gramotnosti“.
Financování iniciativ v oblasti finanční gramotnosti, včetně výzkumu
Zásadní význam má zajištění financování iniciativ v oblasti finanční gramotnosti. Komise vybízí členské státy, aby využívaly stávající kanály financování EU na podporu iniciativ a výzkumu v oblasti finanční gramotnosti, které mohou řešit různé potřeby obyvatelstva.
Sledování pokroku a posuzování dopadů
Sledování pokroku a posuzování dopadů bude klíčové pro hodnocení účinnosti opatření v oblasti finanční gramotnosti. Komise bude provádět pravidelné průzkumy Eurobarometr a vybízet členské státy, aby vyvinuly nástroje pro hodnocení.
Jaké jsou výhody pro občany?
Zvýšená finanční gramotnost posiluje postavení občanů tím, že je vybavuje znalostmi a dovednostmi nezbytnými pro přijímání informovaných finančních rozhodnutí, což významně přispívá k jejich celkovému blahobytu. Je v souladu s širší iniciativou Unie dovedností tím, že podporuje hospodářské začlenění a posílení postavení jednotlivců. Díky lepší finanční gramotnosti se lidé stávají lepšími v efektivním rozpočtování, vyhýbají se podvodům a podvodům, zodpovědně řídí dluh a jsou schopni ušetřit více. Finanční gramotnost může občanům rovněž umožnit zapojit se do kapitálových trhů a činit informovaná investiční rozhodnutí, aby dosáhli lepší návratnosti svých úspor. Může také zlepšit povědomí občanů o dopadu jejich investičních rozhodnutí na hospodářství, zaměstnanost a udržitelnost. Lepší finanční gramotnost v konečném důsledku podporuje osobní odolnost a hospodářskou stabilitu a umožňuje jim dosáhnout větší finanční nezávislosti a bezpečnosti.
Smysluplná výuka finanční gramotnosti vychází alespoň ze začátku z reálných situací, které žáci dobře znají - kapesné, nákupy, rozhodování o penězích nebo reklama. Na tomto základě je možné otevírat i složitější témata jako pojištění, úvěry nebo investice. Důležité je zapojit modelové situace, práci s informacemi, diskuze nebo projekty. Díky tomu žáci neřeší abstraktní pojmy, ale konkrétní problémy, které přímo souvisí s jejich každodenním životem.
Atraktivní výuka finanční gramotnosti nestojí na memorování pojmů, ale na prožitku, diskuzi a praktickém zapojení žáků. Efektivní je vycházet alespoň ze začátku z reálných situací, které žáci dobře znají - třeba plánování výletu, rozhodování mezi nákupem zboží, spořením na nový telefon nebo správou kapesného. Později lze otevřít i složitější témata - třeba pojištění, úvěry nebo investice. Důležité je představit je tak, aby žákům zapadla do širších souvislostí a nebyla to pro ně jen teorie.
Místo pouhého vysvětlování pojmů můžete pracovat s modelovými situacemi - například rozdělit třídu do rodin, které mají různé příjmy, a nechat je rozhodovat o rodinném rozpočtu, výdajích a prioritách. Jinou možností je společné porovnávání nabídek na internetu, vyhodnocování slev nebo reklamních triků.
Velký přínos má také reflexe žákovských zkušeností - například diskuze o tom, jak si kdo šetří, jak plánuje větší nákup, co znamená „nechat se zlákat reklamou“ nebo jaké má zkušenosti s online nákupy. Už jen drobná aktivita, při níž žáci obhajují své finanční rozhodnutí, rozvíjí kritické myšlení a schopnost argumentace.
Výuka dává smysl, pokud ji propojíte s dalšími předměty - třeba ve společném projektu s matematikou a češtinou - žáci sestavují rozpočet na třídní akci, vytvoří propagační text a propočítají návratnost. Může jít i o dlouhodobý projekt, jako je plánování vysněného povolání včetně výdajů, příjmů a zvažování životního stylu.
A v neposlední řadě pomáhá i dobře zvolený digitální nástroj nebo hra - například rozpočtová kalkulačka, infografika s příběhem nebo interaktivní simulace běžného měsíce v domácnosti. Cílem není „naučit pojmy“, ale vytvořit prostředí, ve kterém si žáci sami přijdou na to, co je důležité a jak se rozhodovat zodpovědně.
Smysluplná výuka ale není založená jen na aktivitách, velice důležité také je dané aktivity dobře vyhodnotit. U finanční gramotnosti má velký význam formativní hodnocení - sledování, jak žáci přemýšlejí, jak hledají řešení a jak svá rozhodnutí zdůvodňují. Velký přínos může mít práce s chybou, reflexe a diskuze.
Školy tak v posledních letech zařazují do svých plánů právě i výuku finanční gramotnosti. Díky rychlému rozvoji informačních technologií se děti pohybují v jiném světě finančních operací než jejich rodiče. Pokud víte, co je to úvěr, ale nedokážete si spočítat, kolik na půjčce celkem zaplatíte a jak moc vás to omezí v rámci rodinného rozpočtu, je čas své znalosti rozvinout.
Při nákupech se nesoustředí příliš na cenu, nýbrž na kvalitu a smysluplnost samotného nákupu. Jen si představte, jaké má asi takový bohatý člověk pracovní výsledky, když svou energii vynakládá přesně na to, co mu dává smysl.
Celkově lze ve srovnání s rokem 2015 pozorovat mnohem aktivnější přístup k vlastním financím. Skokově narostl podíl těch, kteří začali spořit (z 35 % v roce 2015 na 69 %), stanovili si jasný finanční plán (z 39 % v roce 2015 na nynější 64 %) nebo omezili některé své výdaje (z 35 % v roce 2015 na 62 % v roce 2020). Mladí lidé do 29 let a lidé se základním vzděláním si častěji hledali novou práci a jiné zdroje vyšších příjmů. Dvě třetiny domácností si vytvářejí rezervu pro případ ztráty příjmu. Zvyšuje se také podíl lidí, kteří se poradí se svými blízkými či s odborníky před podepsáním smlouvy nebo v případě finančních potíží.
Přestože postupně roste povědomí o finančních produktech, aktivně využíváme pouze jejich malou část. Opět nikoho asi nepřekvapí, že mezi nejvyužívanějšími produkty patří běžný účet, spořící účet, penzijní připojištění (popřípadě důchodové spoření) nebo využívání kreditních karet.
Své účty platí vždy včas 65 % lidí. Dlouhodobé finanční cíle si stanovuje pouze 19 % lidí. Lidé jsou při výběru spořicích a investičních produktů opatrní. Co nejméně rizikové produkty si rozhodně vybírá 63 % respondentů. Lidé raději spoří, než utrácejí, a když na něco nemají, nepůjčují si. S nápadem vzít si na dovolenou úvěr a zaplatit o 20 % více nesouhlasí 69 % lidí. Nicméně s úvěrem na televizi již nesouhlasí jen 35 % respondentů. Necelé čtvrtině (23 %) lidí se v minulých 12 měsících stalo, že jejich příjem nepokrýval životní náklady, polovina z nich to řešila tím, že omezila výdaje. Kdyby lidé nemohli splácet splátky či platby, 64 % z nich by o tom předem informovalo své věřitele. V minulých 12 měsících se 15 % lidí stalo, že nezaplatili včas splátky; 71 % z nich to řešilo tak, že platbu odložili.
Finanční vzdělávání je běh na dlouhou trať a každý krůček se počítá. Přibližně třetina lidí tvrdí, že ví, co RPSN znamená. Zkratku ale dokázalo zcela správně „rozklíčovat“ jen 30 % z nich. I přesto, že si až 90 % Čechů tvoří finanční rezervy, téměř třetina deklaruje, že by jim našetřené peníze pokryly méně než měsíční náklady na život v případě nenadálé události.
Rodina plánuje za rok rekonstrukci bytu, ale úspory na běžném účtu na ni v současné době nestačí. Jaké má rodina možnosti?
Rohlík má v supermarketu cenu 1,90 Kč. Paní Hladká koupila myčku za 17 000 Kč. Při koupi hotově zaplatila 1 700 Kč a platí 12 splátek po 1 700 Kč. Rodina Novákových dohromady vydělá v roce 2024 měsíčně 30 000,- Kč. Měsíčně utratí za běžné nákupy 20 000,- Kč.
Zajímá vás finanční gramotnost? Soutěž Finanční gramotnost pořádá vzdělávací nezisková organizace Metodica, institut pro další vzdělávání ve spolupráci s odborným garantem soutěže, kterým je Evropská asociace finančního plánování Česká republika (EFPA). Cílem soutěže je doplnit vzdělání žáků v otázkách financí a vychovat tak finančně gramotnější generaci občanů. Do letošního 14. ročníku se zapojilo více než 1000 základních a středních škol po celém Česku s téměř 90 ti tisíci žáky. Soutěž je opakovaně vedena na seznamu doporučených soutěží, který vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a které tvůrčím způsobem podporují vzdělávací oblasti a obory. Výsledky z úspěšného absolvování soutěže tak některé střední školy žákům započítávají do přijímacího řízení.
Finanční gramotnost není cílová stanice, ale celoživotní cesta. Aby to nebylo příliš „jednoduché“, kromě znalostí, jak se o své finance starat, potřebujete také vědět, jak je ochránit v digitálním světě. Zločin totiž nikdy nespí. Co tedy dělat? mBank radí: Chraňte své peníze i při placení v obchodech. Nemusíte být superhrdinou, abyste ochránili své peníze.
Fakt, že finanční gramotnost žáci během školní docházky nezískají, potvrzují běžně sami dospívající. V rámcovém vzdělávacím programu lze sice najít několik oblastí, které do této problematiky spadají, ale jsou přednášeny pouze okrajově. Abych byla konkrétní - žáci jsou seznámeni se základními pojmy, ale ne s reálným fungováním. Ovšem vinu rozhodně nenesou učitelé, kteří se musejí neustále přizpůsobovat - vzdělávacímu plánu školy nebo učebnicích, jež jsou mnohdy zastaralé.
Existují názory, že finanční gramotnosti se ve školách není třeba více věnovat, protože v průběhu dospívání mladiství přebírají tyto vzorce od svých rodičů. Mnoho dospívajících rozhodně není zasvěceno do rodinného rozpočtu. Často nemají ani tušení, jaké mají rodiče příjmy, natož co všechno z nich musí platit. I kdyby ale ano, pořád tu zůstává spousta otazníků. Děti i dospívající opravdu většinou přebírají vzorce chování svých rodičů, ale zdaleka to tak nemusí být vždy.
Názory na to, že finanční gramotnost není třeba vyučovat, většinou pramení z úst starších generací, která nic takového sama nezažila, a přesto ve většině případů dokáže úspěšně hospodařit se svými penězi. Proč to tak je? V době, kdy této generaci bylo kolem dvaceti let, nebylo možné tak snadno získat půjčku.
Finanční poradci se shodují, že nejvíce mladých lidí se v dluhové pasti ocitá právě z toho důvodu, že si chtějí kupovat věci, které nepotřebují a chtějí je hned. Dluhy potom splácí dalšími půjčkami, příliš neřeší, že peníze budou potřebovat i za několik měsíců.
Je zřejmé, že ačkoliv nebyla tato oblast před lety tolik potřebná, dnes je její studium, pokud se to tak dá nazvat, více než důležité. Už proto, že je k letošnímu roku evidováno přibližně 4 300 000 exekucí. Od minulého roku je to sice pokles, ale stále se jedná o alarmující počet. Jednou z nich je i projekt Nekrachni. Nabízí mobilní aplikaci pro mladistvé, kteří považují za důležité se v této oblasti vzdělávat. Je navržena pro současnou generaci, obsahuje nejen teoretické, ale i praktické poznatky, které jsou běžné a člověk se s nimi dříve nebo později vždycky setká. A tento projekt zdaleka není jediný. Ale o tom, že finanční gramotnost by měla být součástí školních osnov i rodinných rozmluv, není pochyb.
Finanční gramotnost Čechů je dále průměrná. Od loňského roku se podle průzkumu České bankovní asociace (ČBA) zlepšil Index finanční gramotnosti ČBA o bod na 55 bodů ze 100. V posledních letech je přitom tématu finančního vzdělávání věnována poměrně velká pozornost, a to nejen v médiích nebo v rámci školní výuky, ale i v rodinách. S dětmi se o financích snaží mluvit 92 procent rodičů.
„Naše znalosti se dlouhodobě příliš nezlepšují. Často je to proto, že jsme si ke světu financí vybudovali negativní vztah. Peníze pro nás často znamenají jen počty a spoustu definic. Jedním z důvodů může být i to, že jsme přesyceni odbornými informacemi, ve kterých se nevyznáme,“ komentovala výsledky gestorka finančního vzdělávání ČBA Helena Brychová.
Orientace ve financích je závislá na vzdělání. Lidé se základním vzděláním nebo výučním listem v průměru nepřekročili hranici 50 bodů, vysokoškoláci naopak prokázali vědomosti o hodnotě 64 bodů.
Problém vidím v systému vzdělání. Školství jako takové stále stojí na místě, snaží se naučit děti velký objem znalostí bez praktických a logických souvislostí - tam to všechno začíná. Není to o zavedení nějakého předmětu do výuky, je to o tom, aby učitel s dětmi probíral látku v souvislostech a na praktických příkladech. Důležité je cvičit například logiku.
Především fakt, že lidé jsou opravdu schopni podepsat něco, čemu nerozumí - přestože to pro ně může mít závažné důsledky. A také například neznalost pojmu RPSN.
V jednom z minulých článků na blogu, jsme vám lehce poodkryli, co pro vás chystáme v oblasti finanční gramotnosti a proč je důležité budovat finanční gramotnost již od mládí. Tentokrát si vysvětlíme, co to vlastně finanční gramotnost je a jak si v této oblasti česká populace vede. Finanční gramotnost můžeme definovat jako soubor znalostí, dovedností a postojů nezbytných k dosažení finanční prosperity prostřednictvím zodpovědného finančního rozhodování. Struktura finanční gramotnosti podle OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) obsahuje tři základní roviny. Na nejnižší úrovni se jedná o principy, ke kterým není třeba velkých matematických schopností. V další úrovni finanční gramotnosti je pak člověk schopen základní principy správně aplikovat v souvislostech. První dvě složky finanční gramotnosti se jistě dají snadno naučit ve škole. Ovšem finančně gramotné (tj. rozumné, zodpovědné) rozhodování ovlivňují také nekognitivními faktory, které formální vzdělávací proces už příliš ovlivnit nedokáže. Jedná se především o přístup k informacím a vzdělání, přístup k penězům a finančním produktům, osobní postoj k finančním otázkám a sebedůvěra při jejich řešení a nakonec skutečné jednání na základě vlastních zkušeností. Jinými slovy teoretickou znalost finančních nástrojů se jednoduše dozvíme ve škole, na internetu, od rodičů, finančních poradců a od kohokoliv jiného, pro nás důvěryhodného. Aby byl člověk finančně gramotný, nemusí se nutně stát odborníkem na všechno, důležité je si uvědomit vlastní odpovědnost za své finance. Zjednodušeně řečeno, jde o to být schopný zajistit své životní potřeby i svá přání. Je jen na vás jak toho dosáhnete. Finanční gramotnost totiž nemá žádnou předem stanovenou metu nebo hranici, která by určovala zda je někdo finančně gramotný nebo není.
Školy, která má podle poloviny populace nést za výchovu dětí ohledně finanční gramotnosti hlavní zodpovědnost, je podle názoru rodičů poměrně úspěšná. Výsledky, jež školní výuka přináší, pozoruje 36 procent rodičů.
Pozitivním zjištěním je i to, že rodiče si začínají uvědomovat význam vědomostí o financích a sami se je do výchovy dětí snaží zařazovat. Činí tak 92 procent rodičů, z toho 43 procent pravidelně a 31 procent v případě, kdy děti samy projeví zájem.
„Podle průzkumu informace o penězích do výchovy dětí přinášejí pravidelně hlavně otcové (49 procent), což je pro nás překvapivé a zároveň potěšující zjištění,“ uvedla Brychová. Naopak zcela finanční výchovu opomíjí osm procent rodičů. U dvou procent je to proto, že ji nechávají na školní výuce, a u šesti procent proto, že jí sami nerozumí.
Samotný pojem finanční gramotnost není pevně definován.
Jak souvisí finanční gramotnost s úsporami a investicemi v Unii?
Občané EU mají jednu z nejvyšších měr úspor na světě, ale často ze svých úspor nevytěží maximum. Důvodem je kombinace faktorů, včetně nedostatečné finanční gramotnosti a omezeného přístupu k investičním příležitostem. Finanční gramotnost je nedílnou součástí unie úspor a investic, neboť může pomoci řešit rozdíl mezi vysokou mírou úspor domácností v EU a jejich relativně nízkou účastí na kapitálových trzích. Rozvíjením finanční gramotnosti mohou občané získat důvěru, kterou potřebují k zapojení se do kapitálových trhů, a potenciálně dosáhnout lepší návratnosti svých úspor. To nepřináší prospěch pouze jednotlivcům, ale také přispívá k hospodářskému růstu tím, že podnikům v EU poskytuje více finančních prostředků a podporuje vytváření pracovních míst a inovace. Význam finanční gramotnosti zdůrazňují závěry Rady z roku 2024 o finanční gramotnosti, v nichž se Komise vyzývá, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, pokračovala ve sledování úrovně finanční gramotnosti v EU a podporovala zavádění rámců finančních kompetencí.
Občané EU mají jednu z nejvyšších úspor na světě. Často však ze svých úspor nevytěží maximum. Důvodem je kombinace faktorů, včetně nedostatečné finanční gramotnosti, složitých cest investorů a roztříštěných trhů finančních služeb, což vede k nedostatečné hospodářské soutěži a omezeným možnostem volby. V současné době to omezuje možnosti občanů EU investovat své úspory způsoby, které by mohly přinést vyšší výnosy a přispět k růstu jejich bohatství. Cílem návrhu Komise je to změnit. Snadnější přístupnost investic může zvýšit finanční blahobyt všech občanů EU.
Co je to spořící a investiční účet?
Spořicí a investiční účty (SIA) jsou účty, které jednotlivcům umožňují investovat do finančních nástrojů, jako jsou akcie, dluhopisy a investiční fondy. Posouzení dopadů na udržitelnost nabízejí oprávnění poskytovatelé finančních služeb, jako jsou banky a on-line makléři. Často přicházejí se zjednodušeným dodržováním daňových předpisů a daňovými výhodami. Posouzení dopadů na udržitelnost by měla být odlišena od penzijních účtů nebo doplňkových penzijních produktů, které umožňují investice pro konkrétnější účely (odchod do důchodu), ale často omezují výběr úspor až do odchodu do důchodu. Pokud budou rámce pro posuzování dopadů na udržitelnost správně navrženy, mohou být pro občany velkým přínosem tím, že jim nabídnou snadnější přístup k investicím s atraktivnější návratností jejich úspor a pomohou jim v průběhu času efektivněji budovat bohatství. Rámce strategického programu inovací již byly zavedeny v některých členských státech (Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Slovensko a Švédsko), ačkoli specifické rysy těchto iniciativ se mohou značně lišit. Další země EU rovněž oznámily plány na zavedení těchto rámců od roku 2026.
Co Komise doporučuje v souvislosti se spořícími a investičními účty?
Komise dnes zavádí plán týkající se spořících a investičních účtů, který vychází z nejúspěšnějších příkladů v Evropě a ve zbytku světa. Komise doporučuje, aby všechny členské státy EU provedly tento plán na místní úrovni, aby byla tato příležitost k dispozici všem občanům EU. V zemích, kde posouzení dopadů na udržitelnost již existují, může toto doporučení pomoci členským státům zlepšit jejich vnitrostátní rámce.
Široká škála poskytovatelů
široká škála povolených poskytovatelů finančních služeb (jako jsou banky, investiční podniky, neobrokers), včetně poskytovatelů povolených v jiných členských státech, by měla mít možnost poskytovat posouzení dopadů na udržitelnost. Taková široká škála poskytovatelů může podpořit hospodářskou soutěž a inovace, a tím vytvořit více příležitostí pro občany, aby získali nejlepší investiční příležitosti.
Možnost mít více účtů
občané by měli mít možnost uspořádat tolik posouzení dopadů na udržitelnost, kolik si přejí. To by podpořilo hospodářskou soutěž a snížilo náklady tím, že by se občanům umožnilo změnit své posouzení dopadů na udržitelnost na poskytovatele finančních služeb, kteří jim nabízejí nejlepší účty.
Flexibilita
občané by neměli čelit nadměrným poplatkům nebo byrokracii, pokud se rozhodnou převést své investice mezi posouzeními dopadů na udržitelnost nebo přejít od poskytovatele posouzení dopadů na udržitelnost k jinému. Umožnění bezproblémového převodu aktiv v rámci posouzení dopadů na udržitelnost (tzv. „přenositelnost“) mezi poskytovateli nebo mezi členskými státy může podpořit hospodářskou soutěž a vést k lepším a levnějším posouzením dopadů na udržitelnost. Občané by měli mít možnost snadno přecházet mezi investicemi a své investice kdykoli likvidovat, aniž by byli penalizováni. Občané s větší pravděpodobností investují prostřednictvím posouzení dopadů na udržitelnost, pokud mají kdykoli přístup ke svým úsporám a pokud tyto úspory nejsou po stanovenou dobu uzamčeny.
Široký rozsah investičních příležitostí napříč typy aktiv
Posouzení dopadů na udržitelnost by měla občanům alespoň umožnit investovat do akcií, dluhopisů a investičních fondů (jako jsou fondy SKIPCP). Měly by retailovým investorům poskytnout širokou škálu investičních možností k diverzifikaci jejich portfolií napříč třídami aktiv, emitenty, zeměpisnými oblastmi výrobců a rizikovými profily. Poskytovatelé strategického programu inovací se vyzývají, aby občanům poskytli investiční možnosti, které jim umožní směrovat své investice do hospodářství EU s cílem přispět ke strategickým prioritám EU.
Vyloučení některých druhů výrobků
Posouzení dopadů na udržitelnost by neměla občanům umožňovat investovat do vysoce rizikových a složitých produktů, jako jsou některé deriváty nebo některá kryptoaktiva.
Daňové pobídky
Daňové pobídky jsou klíčové pro podporu zavádění posouzení dopadů na udržitelnost a dosažení širší účasti retailových investorů. Proto by měly být pro retailové investory, poskytovatele posouzení dopadů na udržitelnost a daňové správy snadno pochopitelné a použitelné. Mohou mít fiskální dopad na členské státy a měly by být dobře zacíleny.
Zjednodušený daňový proces
Zjednodušené daňové postupy, včetně spoléhání se na poskytovatele posouzení dopadů na udržitelnost v případě daňových přiznání, by měly zajistit, aby dodržování daňových předpisů bylo pro účetní v rámci posouzení dopadů na udržitelnost jednoduché a snadné. To může být velkým přínosem pro retailové investory.
Jaké jsou výhody spořících a investičních účtů pro občany?
Spořící a investiční účty jsou navrženy tak, aby občanům EU poskytly snadný, jednoduchý a uživatelsky přívětivý způsob, jak zvýšit své bohatství a dosáhnout svých osobních finančních cílů. Ať už se jedná o nákup domova, financování vzdělávání dětí nebo plánování bezpečného odchodu do důchodu, SIA mohou občanům umožnit získat lepší návratnost svých úspor. Občané mají plnou svobodu investovat podle svých osobních preferencí: mají úplnou kontrolu nad tím, kde a jak jsou jejich peníze přidělovány. Zatímco investování s sebou nese rizika, lze je řídit diverzifikací a dlouhodobým investičním přístupem. Doporučení Komise vybízí všechny členské státy, aby zavedly posouzení dopadů na udržitelnost s nejlepšími možnými prvky s cílem uvolnit jejich plný potenciál. To zahrnuje nabízení daňových pobídek, zajištění snadné dostupnosti a poskytování široké šká...
Finanční gramotnost se vyplatí kultivovat v každém věku. Sledujte své příjmy a výdaje. Alfou a omegou finanční gramotnosti je znalost všech příchozích i odchozích plateb. Vybudujte si finanční rezervu. Bez finančního polštáře to zkrátka nejde. Začněte postupně spořit. Halíře dělají talíře, využijte proto spořicí účet. Studujte, jak své peníze zhodnotit. Čtěte blogy bank či finančně orientovaných webů, poslouchejte podcasty. Buďte obezřetní! Svůj záměr konzultujte s prověřeným finančním poradcem. Investujte. Jedinou cestou, jak ochránit své peníze před inflací, jsou investice. Diverzifikujte. Nevsázejte vše na jednu kartu. Uložte své peníze na různá aktiva (spořicí účty, termínované vklady, nemovitosti, akcie, kryptoměny atd.).
Heslem společnosti FINCENTRUM a.s. je „pomáháme lidem bohatnout“. Této základní myšlenky se při výkonu mého povolání finančního poradce držím každý den. Při schůzkách s klienty celkem často narážím na skutečnost, že finanční gramotnost obyvatel České republiky je mnohdy na velmi nízké úrovni, a to napříč všemi sociálními vrstvami.
Finanční krize umocnila význam finanční gramotnosti. ČNB se zabývá ochranou spotřebitele a bojem s lichvou. Ochrana spotřebitele je zaměřena na dohled nad finančním sektorem v oblasti nekalých obchodních praktik, agresivního jednání, špatného poskytování informací a diskriminace spotřebitele. Agenda sice není věcně příliš rozsáhlá, ale stížností, které přicházejí, jsou opravdu stovky. Nejvíce stížností přichází na oblast pojišťoven a pojišťovacích zprostředkovatelů - na agresivní obchodní praktiky a nesprávné poskytování informací. Pokud ČNB posoudí takové podání jako oprávněné, může zahájit jednání s příslušným finančním subjektem, v žádném případě ale nemůže odškodnit stěžujícího si klienta. To je záležitostí soudního sporu. Stává se, že na základě jednání dojde i k dobrovolnému odškodnění klienta ze strany finanční instituce. Snažíme se jednání vést tak, aby nekorektní praktiky finančních ústavů byly odstraněny spíše dobrovolně a došlo k nápravě jednání. Myslím, že se nám to celkem daří, vnímáme určité postupné zlepšení. Finanční instituce jsou poměrně vstřícné a nápravě se většinou nebrání.
Součástí ochrany spotřebitele je i podpora finanční gramotnosti. Když jsem tuto agendu dostala na starost, přemýšlela jsem, jak ji pojmout. Jako liberální ekonom cítím, že před nástrahami finančního trhu nelze lidi ochránit, nemůžeme ohlídat vše. Nejde zabránit všem nekorektním jevům a ani to není správné. Spotřebitel jde často riziku příliš vstříc svým postojem, nepříliš dobrými znalostmi a také určitým nezájmem. Pokud chceme mít svobodný a funkční finanční trh, minimálně polovina práce je na lidech samotných. Vnímám to ale tak, že veřejný sektor by měl dát lidem určitý nástroj k tomu, aby byli schopni se na finančním trhu lépe orientovat. A právě o tom je finanční vzdělávání. Ochranou je sice dohled nad finančními institucemi shora, ale měly by ho doplňovat určité aktivity zespoda - aktivity lidí samotných.
Nový zákon o spotřebitelském úvěru přináší nové povinnosti bankám a finančním institucím poskytujícím půjčky, úvěry nebo odborné finanční služby. Má mimo jiné napravit informační asymetrii mezi věřiteli a dlužníky. Ano, lidé dostanou větší objem informací; instituce budou mít povinnost podat podrobné vysvětlení o půjčce a lidem by to mělo pomoci k lepší orientaci. Na druhé straně by tento nový zákon měl zpřísnit podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů tím, že instituce má za povinnost zhodnotit kredibilitu žadatele tak, aby se nedostal do dluhové pasti. Také je tam možnost do dvou týdnů odstoupit od smlouvy. ČNB bude mít dohled nad institucemi, kterým vydává licenci, nad ostatními bude mít dohled Česká obchodní inspekce. Kolegové již nabídli ČOI odbornou pomoc, například program na kontrolu výpočtu RPSN. Snažíme se sjednotit praktiky. Je třeba však primárně změnit postoje lidí. Jestliže se tendence lidí mít věci na dluh nezmírní, budou se stále dostávat do problémů.
