Generální tajemník OSN: Role a výzvy

Generální tajemník OSN je nejvyšší úředník a vedoucí představitel Organizace spojených národů (OSN). Jeho úkolem je vést a koordinovat práci OSN. Generální tajemník řídí práci jednoho ze šesti základních orgánů organizace - Sekretariátu OSN. Funkce generálního tajemníka OSN byla vytvořena na základě Charty OSN.

Jméno António Guterres nemusí být běžným lidem po celém světě příliš známé, přestože spravuje největší mezinárodní organizaci na světě. Generální tajemníci OSN obecně nejsou příliš známí, což je zajímavý paradox vzhledem k tomu, že spravují největší mezinárodní organizaci na světě a v historii lidstva. Většina generálních tajemníků operovala v pozadí a podporovala mezinárodní spolupráci, než aby fungovali jako výrazné politické figury.

Současným generálním tajemníkem je António Guterres, který převzal úřad 1. ledna 2017 a v roce 2022 zahájil své druhé pětileté funkční období. Guterres je portugalský politik a bývalý portugalský premiér, který předtím zastával úřad vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky. Jako devátý generální tajemník OSN se zaměřuje na řešení globálních výzev, jako jsou ochrana lidských práv, klimatické změny a mírová jednání.

Význam a pravomoci generálního tajemníka

Generální tajemník je „hlavní správní úředník“ OSN, ale toto označení zdaleka nevystihuje všechny stránky jeho činnosti. Generální tajemník je diplomatem, vyjednavačem i aktivním činitelem a pro mezinárodní společenství je zpravidla skutečným symbolem OSN. K jeho práci patří běžné konzultace s vedoucími představiteli členských států, účast na zasedáních orgánů OSN a cesty do všech oblastí světa, jež jsou součástí úsilí o zlepšení mezinárodní situace.

Generální tajemník je vrcholový manažer Sekretariátu OSN a má odpovědnost za vedení tohoto orgánu. Kromě toho se také stará o plnění úkolů a projektů OSN a nese odpovědnost za jejich správné fungování. Dále má odpovědnost za finanční správu OSN, a hraje důležitou roli při sestavování rozpočtu organizace a řízení jejích finančních zdrojů. Rovněž zodpovídá za personální správu Sekretariátu OSN. Je zodpovědný za jmenování vedoucích pracovníků a zaměstnanců Sekretariátu, dále také jmenuje podtajemníky pro zhruba padesát funkcí OSN, včetně ředitelů fondů, jako je UNICEF, UNDP a další. Kancelář Sekretariátu dohlíží také na mírové mise, a spravuje desítky mírových operací po celém světě.

Proces volby generálního tajemníka

Proces volby generálního tajemníka je komplexní a probíhá na základě doporučení Rady bezpečnosti OSN. Rada bezpečnosti nominuje kandidáty a doporučuje je k volbě Valnému shromáždění OSN. Členské země Valného shromáždění pak společně volí generálního tajemníka na základě kvalifikace a zkušeností jednotlivých kandidátů.

Valné shromáždění OSN spolu s Radou bezpečnosti podnikly kroky k transparentnější volbě nového generálního tajemníka světové organizace. Rozeslaly dopis členskými státům s nabídkou, aby navrhovaly kandidáty na tento post. Reagovaly na žádosti mnoha zemí, aby volba nové hlavy OSN probíhala transparentněji. Dosud fakticky o osobě generálního tajemníka rozhodovalo za zavřenými dveřmi pět stálých členů Rady. Nyní budou mít členské státy možnost kandidáty veřejně vyzpovídat. Dopis rovněž doporučuje, aby se mezi ně dostaly i ženy. Zatím byl post po sedmdesátiletou existenci OSN vždy svěřován mužům.

V minulosti se o post generálního tajemníka ucházeli například slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák a bývalý český ministr zahraničí Ján Kubiš. Valné shromáždění OSN jednomyslně schválilo bývalého portugalského premiéra Antónia Guterrese novým generálním tajemníkem Organizace spojených národů. Funkce se na příštích pět let ujme od 1. ledna, a to po odcházejícím šéfovi nejvýznamnější mezinárodní organizace Pan Ki-munovi.

Reformy a výzvy

António Guterres slíbil změnit způsob, jakým OSN pracuje, a uznal nedostatky organizace. Změny chce uplatňovat ve třech oblastech: mírové operace, zajišťování trvale udržitelného rozvoje a řízení samotné organizace. Právě za neefektivitu a pomalost při řešení světových konfliktů bývá OSN předmětem kritiky.

Jeho první velká reforma se týkala mírových misí. S dlouhodobou proměnou konfliktů z mezistátních na vnitrostátní se musely proměnit mandáty a struktury mírových misí tak, aby byly modré přilby schopné fungovat především ve zhroucených státech efektivně a dlouhodobě pomáhaly vybudovat státní infrastrukturu. K tomu je nutné, aby všechny složky OSN fungovaly v koordinaci s národními státy a samotnými mírovými jednotkami. Jednou z překážek je velká byrokratická správa OSN. Prvním krokem Guterrese byla reorganizace odborů spravujících mírové mise. Také se mu podařilo v mnoha situacích vyjednat, aby modré přilby byly lépe vycvičené a vybavené, jelikož za výcvik a vybavení zodpovídají samotné členské státy. Druhým krokem bylo zaměření se na reformu fungování modrých přileb. Guterres přitom silně akcentoval nutnost vyřešit sexuální násilí páchané právě modrými přilbami, což je jeden z dlouhodobých a palčivých problémů mírových jednotek.

Druhá reforma, která se ukázala jako velice efektivní, byla reorganizace týmů OSN pro jednotlivé země. Posledním výrazným symbolem Guterresova prvního období byla jeho snaha napnout celé OSN směrem k Agendě 2030 (pokračoval tak ve stopách Ban Ki-Moona, svého předchůdce) a k tomu, aby Organizace sloužila jako nejsilnější platforma pro jednání o Cílech udržitelného rozvoje.

Ačkoliv tyto reformy na první pohled nezní jako „sexy” téma, pro OSN znamenaly velký krok vpřed. Ačkoliv se Guterresovi nepodařilo mnohdy naplnit vše, oč usiloval - především z důvodu, že se OSN nachází v rozpočtové krizi, jelikož mnoho států neplní své finanční závazky - jeho funkční období znamenalo nalezení určitého směru, cesty, kterou se OSN může ubírat i ve 21. století. Guterresova osobnost a manažerské schopnosti vybudování této cesty výrazně napomohly. Je navíc vidět, že mu na práci OSN nesmírně záleží.

Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidská práva jsou po celém světě ohrožena. K jejich utlačování vede vládnutí silou, které omezuje respektování zákonů. Zmínil konflikty v Súdánu, Pásmu Gazy, na Ukrajině, či v Barmě, připomněl také rozsáhlé demonstrace v Íránu. Principy OSN čelí útokům jako nikdy dříve, míní generální tajemník Guterres. Nestačí jen OSN ubránit, je třeba ji posílit, zdůraznil také.

Guterres vyzval vlády, aby předcházely a důsledně potíraly nenávist a násilí páchané z důvodu náboženského vyznání nebo přesvědčení. "Na celém světě jsou lidé pronásledováni, napadáni či dokonce zabíjeni jen kvůli své víře. Posvátná místa jsou znesvěcována, komunity terorizovány a internet zaplavují nenávistné projevy," uvedl Guterres. Takové činy jsou podle něj „nejen odporné, ale ohrožují i naši společnou lidskost“. „Když se lidé stávají terčem útoků pro svou víru, když se bez překážek šíří nenávistné projevy a vládne beztrestnost, jsme všichni v nebezpečí,“ varoval šéf OSN.

Guterres vyzval vlády, aby přijímaly a prosazovaly účinné antidiskriminační zákony a investovaly do vzdělávacích programů podporujících respekt, začlenění a lidská práva pro všechny. Politické, náboženské i místní vůdce pak vybídl, aby odmítali taktiky rozdělování a podporovali dialog uvnitř komunit i mezi nimi. Zvláštní apel adresoval digitálním platformám: měly by podle něj zavést účinná ochranná opatření do svých pravidel, „aby se nestaly hlasateli nenávisti“.

Seznam generálních tajemníků OSN

tags: #generalni #tajemnik #osn #ki #mun