Přírodě blízká obnova těžebních prostorů má v současné krajině a době velký potenciál, bohužel vzhledem k dostupným plochám dosud téměř nevyužitý. Nejen odborné průzkumy, ale i zkušenosti z několika málo území ukazují, že s nízkými náklady lze poměrně rychle dosáhnout významných výsledků v podobě podpory biodiverzity.
Těžební prostory, ať již funkční, postupně opouštěné či opuštěné, kde neproběhly technické rekultivace, vrací přírodě unikátní prostor, který jsme jí v minulosti naší činností vzali. Vyskytují se zde druhy organismů, které často již jinde v naší zemi nenajdeme. Z ptáků je příkladem linduška úhorní, jejíž celá česká populace obývá právě severočeské hnědouhelné doly, z velké části právě lomy ČSA a Vršany. Nákladné technické rekultivace zničí a již částečně ničí velkou část životního prostoru nejen tohoto druhu v České republice. Přírodě blízká obnova tak velkých území jako jsou lomy ČSA a Vršany je šancí udělat dobrou a správnou věc, jakých už v ochraně přírody na našem území mít mnoho nebudeme.
S prohlášením se zcela ztotožňuji. Přírodě blízká obnova funguje velmi dobře - někdy zcela sama, někdy s drobným počátečním impulzem (úprava terénu tak, aby nebyl vysloveně nebezpečný, případně nasměrování sukcese požadovaným směrem, např. vyhloubením míst pro budoucí mokřady a tůně). Podepisuji prohlášení vědců, protože v české krajině biologická diverzita trvale klesá, a to dokonce i v mnoha zvláště chráněných územích. V opuštěných těžebních prostorech se nabízí mimořádná možnost vědecky sledovat přírodu v její nespoutané podobě.
Přírodě blízká obnova má potenciál levně vytvořit cenná stanoviště, která se jinak uměle vytváří složitě a nákladně. Drahými technickými a dalšími následnými rekultivacemi obvykle vznikají jen běžná stanoviště, biologicky málo hodnotná. K jasným argumentům petice dodávám, že peníze ušetřené na neprovedených technických rekultivacích mohou stát a firmy mnohem smysluplněji využít jinde.
Sama příroda rekultivuje mnohem lépe než člověk (při technických rekultivacích) a hlavně zadarmo. Obnovujeme zemědělskou krajinu s pomocí přírody. Těžební prostory zanášejí do současné zplanýrované a eutrofizované krajiny novou dynamiku členitějšího geologicky pestrého území bez nadbytku živin, což je předpoklad vysoké biodiverzity. Není však univerzálně použitelné řešení odvézt těžební techniku a území nechat být. Zejména u rozsáhlých lomů jsou určité technické úpravy potřebné. Každou lokalitu je žádoucí řešit individuálně, využít potenciál pro některé cenné organismy a podle možnosti v ní sukcesní plochy podporovat již během těžby. V řadě případů může mít jiné využití uvolněného území přednost.
Naše dlouhodobé výzkumy z Ostravské pánve ukazují, že přírodě blízká obnova podporuje heterogenitu prostředí a přispívá pozitivně k ochraně biodiverzity. Podle dosavadních průzkumů druhové rozmanitosti organismů, včetně makromycetů, vím, že těžbou narušené biotopy jsou naprosto unikátní tím, že v nich nacházejí útočiště druhy, které jsou jinde v člověkem řízené a usměrněné krajině velmi vzácné. Jsou to druhy, které představují společenstva raných vývojových stádií v přírodě, a plochy narušené těžbou surovin jim poskytují náhradní stanoviště. Narušené biotopy jsou významné odkryvem surových substrátů (kámen, písek, jíl), nebo jejich kumulací (odvaly a výsypky), absencí půdního profilu a výraznou absencí především zdrojů přístupného dusíku. Běžná krajina je již mnoho let zasažena všudypřítomným a zejména v zemědělské krajině nadměrným hromaděním živin, eutrofizací, z hospodářské činnosti člověka. Substrátová a morfologická rozmanitost ploch narušených těžbou a nízká dostupnost živin znamenají v současné krajině zcela výjimečné prostředí pro druhy, jejichž výskyt je hospodařením člověka v krajině limitován likvidací jejich přirozených stanovišť a důsledky všudypřítomné eutrofizace. Plochy, narušené těžbou nahrazují procesy přirozených disturbancí v jinak člověkem intenzivně využívané krajině. Pokud nejsou upravovány technickou a lesnickou nebo zemědělskou rekultivací, jsou učebnicí pro poznání vývoje půdy, vegetace a přírodě odpovídajících porostů v daném území. Jsou ukázkou pro poznání a výzkum přírodních procesů při vzniku půd a přírodě blízkých porostů, při obnově rozmanitosti krajiny a současně poskytují i významný estetický požitek občanům, kteří je s oblibou navštěvují.
Předchozí práce ukazují, že to takhle má smysl z hlediska pestrosti prostředí i jeho využitelnosti pro edukační a volnočasové aktivity. Navíc nákladově mohou ušetřit částky, které lze použít smysluplněji. Nechme přírodu dělat, co umí...je to nejlevnější způsob se spoustou benefitů pro druhy, které zarůstající či intenzivně využívaná krajina již nepodporuje. Situace je zcela jasná - ekologická obnova je levnější a nesrovnatelně účinnější než technické rekultivace.
Přírodě blízkou obnovu považuji za cenný a efektivní způsob obnovy narušených ekosystémů. Během našeho výzkumu na výsypkách po těžbě hnědého uhlí na Sokolovsku takové plochy vykazovaly ve srovnání s technickými rekultivacemi mimo jiné vyšší diverzitu společenstev drobných zemních savců. Velmi potřebné. Velká část současné krajiny je uzavřena do konzervované struktury chráněné různými zájmy (lesní hospodaření má svá pravidla, zemědělství taktéž), zároveň je na ni kladen stále se zvyšující tlak ekonomického využití každém hektaru. Díky tomu klesá možnost projevu dynamických procesů zajišťujících funkčnsot diverzity. Přírodě blízká obnova težebních prostorů je proto důležitým prvkem pro udržení krajinné i druhové rozmanitosti české přírody. Zároveň může umožňovat lepší akceptaci povrchových dopadů při těžbě.
"Rekultivace" pochází od slova "kultivovaný". Bohužel kultivace v podání moderního zemědělství a lesnictví nevede k "vybroušené", "vytříbené" a "elegantní" krajině, ale k zelené poušti takřka bez života. Elegantní a bohatou krajinu umí vytvořit jen příroda sama.
Tezebni prostory predstavuji narusene prostredi, zastupne napr. Podepisuji, protože nevidím důvod, proč by se měly investovat miliardy, tam kde to postrádá smysl, když je to vědecký podloženo. Jsem příznivce efektivních a pokud možno přirozených či přírodě blízkých řešení, které obvykle mají ten nejlepší možný výsledek pro většinu z nás. V tomto případě mi přijde jen logické, že na místa, která dlouho trpěla těžkým průmyslem, se vrátí příroda a vzniknou biotopy, které u nás dlouho vůbec nebyly.
To považuji za rozumné. Podporuji všechny projekty zaměřené na obnovu diverzity biotopů a potažmo i zvýšení biodiverzity organizmů včetně hmyzu. Přírodě blízká obnova či samovolný vývoj jsou na post-těžebních plochách v naprosté většině případů tou nejvhodnější cestou k obnově. Smysluplné řešení, mnohem šetrnější k bezobratlým i dalším organismům než je technická rekultivace.
Podepisuji, protože podporuji přírodě blízkou obnovu, jejíž efektivita byla v této oblasti (a nejen zde) vědecky dokázána. Podepisuji, protože zcela souhlasím s tímto prohlášením. V těžebních prostorech je na základě současných výzkumů a znalostí možné obnovit cenné přírodní biotopy. Je to nejlevnější a nejkvalitnější způsob obnovy území.

Lidská společnost svým maximalizovaným využitím přírody a krajiny neumožňuje v dostatečné míře přirozený vývoj ekosystémů, který by poskytoval prostor pro druhovou diverzitu. Přírodě blízká obnova těžebních prostorů umožňuje tento deficit snižovat, navíc ekonomicky nenáročným způsobem.
V naší, převážně zemědělské, krajině dlouhodobě chybí pestrost biotopů, která by podporovala i výskyt rozmanitých organismů všeho druhu. Zejména těch vzácných a vázaných na raná sukcesní stadia rozličných ekosystémů. Dnes máme již dostatek vědeckých důkazů a širokého spektra příkladů z domova i ze zahraničí, že přírodě blízká obnova nejen těžebních prostorů je jednoznačně nejefektivnější, ekonomicky nejvýhodnější a hlavně vede k dlouhodobě udržitelné a pestré krajině. Máme tedy jedinečnou šanci alespoň jednou nekazit přírodě její záměr.
Provádím monitoring na lomech ponechaných přirozené sukcesi a na datech jasně vidím, jaký skvělý potenciál tato území mají. Pokud na nich nebude probíhat technická rekultivace, ale ponechjí se vývoji, tak zde vzniknou a již postupně vznikají biologicky cenná území. Prohlášení zcela odpovídá mé zkušenosti z četných návštěv i výzkumu těchto stanovišť - spontánně obnovené bývalé těžební prostory a průmyslové deponie jsou z hlediska biodiverzity pestřejší a zajímavější a představují útočiště pro řadu ohrožených druhů (nejen) hmyzu. Je zřejmé, že přírodě blízká obnova funguje, vede k dobrým výsledkům a pomáhá nejednomu ohroženému druhu. Přírodě blízkou obnovu podporuji, ale přirozenou sukcesi (zarůstání velkých ploch dřevinami) bude potřeba omezovat realizací vhodných managementových opatření.

Souhlasím s textem petice a vlastně se trochu divím, kdo a z jakého důvodu stále prosazuje technické rekultivace, které přitom často představují pouze zbytečně utracené prostředky z veřejných rozpočtů. Viděla jsem několik technicky rekultivovaných ploch a téměř všechny měly velmi málo biodiverzity, a to i v porovnání s původní člověkem iintenzivně využívanou lokalitou. Věřím, že ve většině případů je přírodě blízká obnova lepší pro zachování cennosti lokality, navíc je často také levnější.
Pozůstatky důlních těles a těžební činnosti představují v naší krajině cenné náhradní biotopy pro ranně sukcesní a konkurenčně slabé druhy, kterým jsme lidskou činností zničily jejich přirozená místa výskytu. jedná se o velice cenné náhradní biotopy. Teprve až technické rekultivace zabíjejí původ genius loci místa i jeho biotu (volná parafráze V. ).
Souhlasím s vyhlášením chráněného území v části Lomu ČSA.
Bývalé těžební prostory poskytují unikátní možnost konkurenčně slabým druhům přežívat v okolní eutrofizované krajině, sukcesní procesy zde z důvodu nízkého množství živin probíhají velmi pomalu a nachází se zde velká mozaika terestrických i akvatických biotopů. Je důležité zachovat v krajině biotopy, které slouží jako záchytné body pro různé živočichy i rostliny.
Příroda má k dispozici mnoho postupů, kterými se dokáže i se silnými narušeními vypořádat. My jí v tom můžeme pomáhat, ale snažit se přirozené procesy plně nahradit bagry a sazáky je, když ne hloupé, tak určitě zbytečné.

Prostory ponehané volné obnově jsou mnohem pestřejší a hodnotnější než jakákoliv výsadba. Souhlasím a podporuji principy přírodě blízké obnovy poškozené krajiny.
Robustní evidence podepřená velkým množstvím odborných výzkumů jasně ukazuje, že posttěžební prostory prakticky všech typů povrchových dolů představují extrémně cenná a v naší krajině často poslední stanoviště velkého množství vzácných a ohrožených druhů organismů, které zde přežívají díky stanovištní heterogenitě a speciálnímu typu disturbancí. Detailní výzkumy zároveň jednoznačně prokázaly, že ekologickou obnovou těchto prostor je z pohledu biodiversity (a tedy ochrany přírody) vždy dosahováno o několik řádů příznivějšího stavu, než pomocí stávajících postupů tzv. technických rekultivací, jejichž jediným výsledkem je zcela nepochybně přesun pro tyto účely deponovaného kapitálu na konta subjektů, které dotyčné rekultivace provádějí. To lze, bohužel, názorně demonstrovat na velkém množství lokalit po celé ČR. Má-li se ochrana přírody posunout do 21. století...
Problematiku sleduji a jako biolog se s prohlášením ztotožňuji. Opuštěné lomy patří k nejzajímavějším lokalitám v naší krajině - a je smutné, když právě ony padají za oběť kontraproduktivní snaze "pomáhat" přírodě. Přirozená obnova je stabilnější a levnější, výsledek krásnější.
Ekologická obnova se již prosadila jako vynikající nástroj také v tvorbě cenných biotopů v krajině ovlivněné těžbou černého uhlí (Karvinsko). Aplikace tohoto nástroje však vyžaduje individuální přístup nejen k jednotlivým lokalitám z hlediska odbornosti, ale také k jednáním se zainteresovanými stranami v rámci land use, která se neobejdou bez hlubší míry navázání vzájemné důvěry a respektu. Bez takové strategie by nebyla ekologická obnova účinná z hlediska dlouhodobé udržitelnosti. Lokality s cennými biotopy totiž jsou a budou závislé na využívání krajiny člověkem.
Postindustriální stanoviště hostí v průběhu přirozené obnovy řadu vzácných druhů rostlin a živočichů, kteří zde mají skvělé podmínky v podstatě zadarmo.
Ekologie - Sukcese
S celý profesní život...