Brno (německy Brünn) je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Historické kořeny a vznik města
Jméno je poprvé doloženo ve 12. století v podobě Brnen (zapisováno též Brenne, Brynen, Birnen a podobně) a vztahovalo se k místnímu hradu. První písemná zmínka o Brně vztahující se k roku 1091 je z Kosmovy kroniky, kde je psáno: „Český král Vratislav I. vtrhl s vojskem na Moravu a oblehl hrad Brno…“. Jméno hradu bylo jmenný tvar přídavného jména brnný - „hliněný“, odvozený od podstatného jména brn - „hlína, kal, špína“. Hrad tak byl pojmenován podle polohy na hlinitém místě (vrchu). Označení hradu bylo přeneseno v podobě Brnno (střední rod téhož přídavného jména ve jmenném tvaru) na osadu v jeho sousedství.
Za přímého předchůdce Brna je považováno hradiště Staré Zámky na katastru dnešní Líšně, jedno z hradisek Velkomoravské říše, jehož osídlení se datuje od konce neolitu až do začátku 11. století. První nálezy pozůstatků v brněnské oblasti jsou přibližně z paleolitu a byly nalezeny v oblasti Stránské skály, první doložené slovanské osídlení brněnské oblasti je z doby kolem 5. až 7. století.
Dějiny města Brna byly vždy pevně svázány s dějinami Moravy, již v 11. století od dob údělných knížectví na Moravě Brno zastávalo mimořádně důležitou úlohu ve správě země. Ražba mincí v Brně začala v 11. století, kdy zde brněnská knížata razila nejstarší brněnský denár. Roku 1243 byla Brnu udělena práva městská, v polovině 13. století byl založen hrad Špilberk, roku 1292 bylo tehdejšímu královskému městu Brnu uděleno právo volit rychtáře.
V roce 1324 založila královna Eliška Rejčka na Starém Brně kostel Nanebevzetí Panny Marie, dnes baziliku a místo jejího posledního odpočinku. V Brně sídlila od poloviny 14. do začátku 15. století Janem Jindřichem založená moravská větev Lucemburků, moravských markrabat. Poslední moravský Lucemburk Jošt byl na podzim 1410 dokonce zvolen římským králem, začátkem následujícího roku ale zemřel na Špilberku. V Brně byl markraběcí dvůr, zasedal zde moravský zemský sněm a další vrcholné politické instituce tehdejší Moravy.
Brno jako centrum Moravy
Brno bylo naproti tomu sídlem markraběte (moravského vládce) a později hrála roli i blízkost rakouské metropole Vídně. Moravský zemský sněm, jenž byl od 14. století zákonodárnou institucí v markrabství, zasedal střídavě v obou městech (krátkou dobu i ve Znojmě), stejně tak zemský soud zasedal střídavě a zemské desky byly také vedeny v obou městech. Olomouc však měla po dlouhou dobu výhodnější postavení než Brno, a to až do třicetileté války, kdy byl v Brně roku 1636 zřízen královský tribunál, instituce natolik významná, že se Brno stalo de facto jediným hlavním městem Moravy, ne však nadlouho.
Nejvýznamnějším milníkem sporu se stal až přelom let 1641-1642. V roce 1641 markrabě a císař Ferdinand III. nařídil, aby byl zemský sněm i soud spolu s královským tribunálem a zemskými deskami trvale přemístěn z Olomouce do Brna, čímž bylo ukončeno střídavé zasedání zemského sněmu a soudu v obou městech. Roku 1642 se Olomouc vzdala švédskému vojsku a tím těžce upadl její politický význam na Moravě ve prospěch Brna, tehdy byly do Brna také přemístěny celé zemské desky.
Avšak konečné vyřešení sporů o hlavní město Moravy mezi Brnem a Olomoucí náleží až markrabímu a císaři Josefu II., který v roce 1782 přiznal nárok na označení Brna hlavním městem trvale. To bylo později potvrzeno i zemskou ústavou, stejně jako např. Brno pak bylo hlavním městem Moravy až do roku 1928, kdy byla Země Moravská sloučena se Zemí Slezskou. Poté bylo Brno zemským hlavním městem Země Moravskoslezské. Nakonec byla roku 1948 komunistickou vládou zrušena moravskoslezská zemská samospráva a s ní zanikla i pozice jejího hlavního města.
Rozvoj města a jeho význam
V roce 1919 byla k Brnu připojena dvě sousední města Královo Pole a Husovice a 21 dalších obcí. Vzniklo tak tzv. Velké Brno s asi 7× větší rozlohou a počtem obyvatel asi 222 tisíc oproti původním asi 130 tisícům. V roce 1921 se Brno stalo zemským hlavním městem země Moravské v tehdejší první republice, předtím bylo hlavním městem Markrabství moravského, o sedm let později se stalo zemským hlavním městem země Moravskoslezské.
V roce 1939 bylo Brno v předzvěsti druhé světové války obsazeno německou armádou a 26. dubna 1945 osvobozeno Rudou armádou. Krátce po válce docházelo od 30. Po komunistickém převratu z února 1948 upadl v té době tradiční politický a hospodářský význam Brna jako hlavního města, a to zákonem o krajském zřízení přijatým 21. prosince 1948. Tímto zákonem bylo zrušeno zemské zřízení a Morava byla rozdělena do několika krajů podřízených Praze (s účinností od 24. prosince 1948). Krajské zřízení po roce 1948 nerespektovalo hranice historických zemí. Město Brno se tehdy stalo sídlem Brněnského kraje a po reformě v roce 1960 sídlem Jihomoravského kraje. V roce 1949 ztratilo Brno postavení statutárního města. Roku 1968 se podle zákona o národních výborech stalo znovu statutárním městem, k obnovení tohoto statusu došlo také po sametové revoluci v roce 1990.
Mezi dříve dominující strojírenské závody ve městě patří Zbrojovka, výrobce traktorů Zetor, Královopolská či První brněnská strojírna, producent ložisek ZKL a další. V 19. století díky rozvinutému textilnímu průmyslu získalo Brno přezdívku „rakouský“ či „moravský Manchester“, v 21. století se zaměřuje na moderní technologie a vědu.
Na Brněnském výstavišti jsou od roku 1928 konány velké mezinárodní výstavy a veletrhy, největší z nich je Mezinárodní strojírenský veletrh. Rozsáhlý areál výstaviště je jednou z kulturních památek města. Brno proslulo i coby dějiště velkých motoristických závodů, jejichž tradice sahá do 30. let 20. století.
Brno dnes: Vzdělání, kultura a strategické projekty
Město je střediskem vysokého školství s 29 fakultami deseti univerzit a dalších vysokých škol s téměř 65 tisíci studenty. Masarykova univerzita zahájí koncem ledna oslavy 100. výročí svého založení. MUNI zabodovala v tzv. „žebříčcích“ a vědecký park VIDA! se stává centrem inovací.
Mezi nejvýznamnější dominanty města patří hrad a pevnost Špilberk na stejnojmenném kopci a katedrála svatého Petra a Pavla na vršku Petrov utvářející charakteristické panorama města. Druhým dochovaným hradem na území města je Veveří, kdysi vybudovaný nad řekou Svratkou a dnes se tyčící nad Brněnskou přehradou. Významnou památkou meziválečné architektury je funkcionalistická vila Tugendhat, patřící mezi Světové dědictví UNESCO. V Brně se nachází 14 národních kulturních památek.
Historické městské jádro bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací, na území města se také nachází dvě městské památkové zóny, jedna vesnická památková zóna a jedna archeologická památková rezervace. K turisticky atraktivním lokalitám patří i Chráněná krajinná oblast Moravský kras, jejíž nejjižnější část zasahuje na území města.
Brno má 41 strategických projektů, které mají město posunout do budoucna. Iniciativy jako „Ukliďme Brno!“ nebo „Máte nápady na zlepšení Brna?“ ukazují snahu o zapojení občanů do rozvoje města. V roce 2017 vytvořilo město strategii zvanou Brno 2050, v níž popsalo vize do budoucnosti ve třech oblastech: kvalita života, městská správa a zdroje. Podle ní má v Brně v roce 2050 žít 600 tisíc obyvatel.
V oblasti dopravní má jít o napojení města na vysokorychlostní tratě a zvýšení provozu na tuřanském letišti. V Brně se budují nová dopravní spojení a rekonstruují se stávající. Například opravy Černovické ulice končí, v pátek 18. listopadu. Stavební práce na Bauerově omezí dopravu od 20. ledna. Hlavní nádraží bude na měsíc uzavřeno.
V Brně se také rozvíjí vědeckovýzkumná centra. Vzniká špičkové vědeckovýzkumné centrum CEITEC Science Parku. V Brně vzniká v centru města živá učebnice Otevřená zahrada.
Brno se proměňuje. Centrum Kohoutovic se promění. Nabídka bydlení roste, poptávka klesá. V Brně přibude nová mateřská školka. Rezidentní parkování v Brně se od 30. ledna mění. Nová koncepce rezidentního parkování začne platit 30. ledna.
Baron z Brna / Příběhy ze Středověku
Brněnský znak je tvořen štítem se čtyřmi stříbrno-červenými pruhy v poměru šířek 1:2:2:2. Brněnská vlajka je heraldická, tedy tvořená prostým přepisem městského znaku na vlajkový list o poměru stran 2:3.
Brno leží na jihovýchodě České republiky v oblasti jižní Moravy. Městem protékají řeky Svratka a Svitava, jejichž soutok se nachází na jižním okraji města. Brno má poměrně rozmanité přírodní zázemí a mírné klima, což je dáno jeho polohou mezi Českomoravskou vrchovinou a nížinami jižní Moravy.
V roce 2013 přesahoval v Brně počet dní, po které smí být legálně překročen denní limit pro polétavý prach. V roce 2021 bylo v Brně zjištěno 398 510 obyvatel.
