Státní maturita představuje pro mnoho studentů vrcholné období jejich středoškolského vzdělávání. Pro žáky se sluchovým postižením však může být tato zkouška spojena s dodatečnými výzvami. Důležité je zajistit, aby jejich handicap neovlivnil hodnocení jejich skutečných znalostí a schopností. Školský zákon a navazující prováděcí předpisy proto zaručují právo na úpravu podmínek pro konání maturitní zkoušky žákům se zdravotním postižením nebo znevýhodněním. Cílem je minimalizovat vliv handicapu na výsledek zkoušky.
Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky (PUP MZ) je žák se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním, kterému je na základě jeho žádosti umožněno konat maturitní zkoušku za podmínek odpovídajících jeho vzdělávacím potřebám. K přiznání uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky je třeba předložit odborný posudek, který vypracuje vyškolený pracovník příslušného školského poradenského zařízení. Posudek školského poradenského zařízení odevzdá žák řediteli školy spolu s přihláškou k MZ. Posudek obsahuje údaje o zařazení žáka do příslušné kategorie a skupiny podle typu vzdělávacích potřeb a míry požadovaných uzpůsobení, konkrétní popis uzpůsobení podmínek pro konání MZ, dále výčet kompenzačních pomůcek a specifikaci případné asistence, tlumočnických služeb a popis úprav hodnocení písemného nebo ústního projevu žáka.
Posudek by měl vznikat ve spolupráci mezi školským poradenským zařízením, žákem samotným, resp. jeho zákonnými zástupci a školou žáka. Díky této spolupráci by mělo být zajištěno, aby žákovo uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky bylo v souladu se způsobem, jakým byl do té doby vzděláván na střední škole. Je proto zapotřebí, aby žáci, kteří budou požadovat uzpůsobení MZ a nedocházeli do žádného poradenského zařízení po dobu studia na střední škole, kontaktovali příslušné SPC nejpozději ve druhém pololetí třetího ročníku. Není možné zajistit posudek bez předchozího speciálněpedagogického nebo psychologického vyšetření. Žák k přihlášce k maturitní zkoušce přikládá doporučení školského poradenského zařízení v termínu do 1. prosince (pro jarní termín) a do 25. června (pro podzimní termín). Doba platnosti doporučení je 24 měsíců od jeho vydání.
Kategorie a skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Osoby s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky (dále jen PUP MZ) jsou zařazeny do jedné ze 4 kategorií podle typu vzdělávacích potřeb a do jedné ze 3 skupin podle míry požadovaných uzpůsobení:
- Tělesné postižení (TP)
- Zrakové postižení (ZP)
- Sluchové postižení (SP)
- Specifické poruchy učení a ostatní (SPUO)
Každá kategorie je dále členěna do tří skupin podle míry požadovaného uzpůsobení, přičemž skupina 3 představuje nejvyšší míru podpory.
Podmínky pro žáky se sluchovým postižením (SP)
Pro žáky se sluchovým postižením jsou stanoveny specifické úpravy:
- Skupina 1: Navýšení časového limitu o 50 %, kompenzační pomůcky, vyloučení poslechu z cizího jazyka, zkouška z cizího jazyka může být modifikována do písemné podoby.
- Skupina 2: Navýšení časového limitu o 100 %, formální úpravy zkušební dokumentace, možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu, obsahové úpravy (včetně nahrazení některých úloh), kompenzační pomůcky, možnost využití služeb tlumočníka nebo asistenta, vyloučení poslechu z cizího jazyka, zkouška z cizího jazyka může být modifikována do písemné podoby.
- Skupina 3: Uzpůsobení stejná jako u skupiny 2 + konání modifikované zkoušky z českého jazyka a cizího jazyka pro neslyšící + tlumočení do českého znakového jazyka.
U ústní zkoušky se navýšení časového limitu v rozmezí 25-100 % vztahuje pouze na přípravu k ústní zkoušce.
Vzdělávání žáků se sluchovým postižením
Vzdělávání žáků se sluchovým postižením vyžaduje specifický přístup a řadu podpůrných opatření. Prováděcí vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami uvádí pět stupňů podpůrných opatření. První tři stupně se týkají podpory žáků s oslabením sluchového vnímání, lehkou až středně těžkou nedoslýchavostí, s kochleárním implantátem či dalším lehkým přidruženým postižením. Žákům, kterým je přiznán čtvrtý a pátý stupeň podpory, závažnost sluchového postižení podstatnou měrou ztěžuje komunikaci prostřednictvím českého jazyka.
Posouzení podpůrných opatření a zařazení žáka do příslušného stupně podpory je záležitostí školského poradenského zařízení (zpravidla speciálně pedagogického centra pro sluchově postižené). Základem úspěšného vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je vzájemná spolupráce školy, rodiny, příslušného poradenského zařízení, odborníků z řad lékařů i spolupracujících organizací.
Metody a pomůcky pro podporu výuky
Deficit sluchového vnímání se nejčastěji projevuje v jazykovém vzdělávání. Problémem bývá zejména výuka cizího jazyka, kdy je sluchovou vadou omezována především ta část výuky, která procvičuje a upevňuje probírané učivo prostřednictvím konverzace založené na vnímání jeho zvukové složky. Komplikace se objevují i při odezírání cizího jazyka. Řešením může být transformace jazykového učiva do grafické podoby, která pro žáka se sluchovým postižením představuje menší recepční bariéru. U dětí s těžkým sluchovým postižením je možné časové rozložení učiva a osvědčuje se i doplnění učiva o vizuální informace.
Další obtíže se mohou objevit při zapisování probíraného učiva. Učitelka nebo učitel důležité informace diktuje, ale osoba se sluchovým postižením nemůže současně psát i odezírat. Je třeba nejprve vyslovit celou větu, čekat, až si ji žákyně či žák zapíše a pokračovat teprve po opětovném navázání zrakového kontaktu. Pro žáka se sluchovým postižením jsou stresující zejména diktáty, zvláště v případě zápisu izolovaných slov, kdy se důsledkem nedostatečné zrakové percepce výrazně manifestují důsledky sluchového postižení.
Pro žáka se sluchovým postižením jsou důležitá následující doporučení pro pedagogy:
- Pozice ve třídě: 2.-4. lavice, nejlépe v řadě u okna směrem do třídy, nebo v prostřední řadě tak, aby měl dostatečný přehled o třídě.
- Osvětlení: Učitel ani slyšící žák, kteří mluví, nesmí mít světlo v zádech, světlo musí vždy dopadat na obličej mluvícího.
- Pohyb učitele: Učitel se musí při vyučování pohybovat pouze v zorném poli žáka.
- Řeč učitele: Řeč by měla být jasná a zřetelná, není vhodné přehánět pohyby úst, mluvit příliš pomalu, všechny části obličeje by měly být vždy dobře viditelné.
- Komunikace ve skupině: Je třeba vždy upozornit na změnu hovořící osoby i na změnu konverzačního tématu.
- Zápis a vizuální pomůcky: Vše důležité je třeba psát na tabuli, nezapomínat na využití vizuálních pomůcek.
- Kontrola porozumění: Je třeba se neustále přesvědčovat, zda žák probírané látce rozumí, a vést ho k tomu, aby vždy hned učitele upozornil, když něčemu nerozumí.
Technické kompenzační pomůcky
Technické kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením zahrnují široké spektrum speciálních elektroakustických přístrojů. Ve školní praxi se lze setkat s následujícími typy:
- Individuální zesilovače sluchu - sluchadla: Sluchadla zesilují zvuk pro účinnější přenos do vnitřního ucha. Dělí se dle způsobu zpracování signálu, konstrukčního provedení a druhu vedení zvuku.
- Kochleární implantáty: Jsou určené pro osoby s těžšími stupni sluchového postižení. Jejich princip je založen na elektrické stimulaci zachovaných vláken sluchového nervu.
- Kolektivní pomůcky pro přenos zvuku: Využívají se ve vzdělávacím procesu a často spolupracují s individuálními zesilovači. Patří sem například indukční smyčka a pojítka (FM systémy).
Výpočetní technika a moderní informační technologie také hrají významnou roli. Svět počítačů a internetu je založen zejména na vizuálních informacích, což vytváří velmi vhodné prostředí pro uživatele se sluchovým postižením. Programátoři vyvíjejí různé speciální aplikace pro logopedickou péči, výuku i vyhledávání informací.
How to insert the hearing aid
