James Clavell, vlastním jménem Charles Edmund Dumaresq Clavell, byl britský romanopisec, scenárista a režisér, který se narodil 10. října 1921 v australském Sydney a zemřel 7. září 1994 ve Švýcarsku. Jeho literární dílo je charakteristické epickým rozsahem, detailním popisem historických a kulturních reálií, komplexními a mnohovrstevnými postavami, dramatickým dějem a bohatým jazykem.
Clavell se narodil v Anglii a část svého dětství strávil v Hongkongu, kde jeho otec pracoval pro britskou koloniální správu. Toto rané prostředí silně ovlivnilo jeho literární dílo, jež se často zabývá tématy imperialismu, koloniální vlády, konfliktu kultur a vzestupu i pádu velkých impérií.
Po studiích na Dartington Hall School v Anglii a následném studiu herectví v Londýně se Clavell vydal na cestu po světě. Krátké zastávky v Hollywoodu mu umožnily začít pracovat jako herec a scenárista, čímž získal cenné zkušenosti s filmovým průmyslem. Jeho herecká kariéra nebyla příliš úspěšná, a proto se nakonec zaměřil na psaní scénářů pro televizi a filmy. Během své kariéry scenáristy se setkal s různorodými lidmi a kulturami, což dále obohatilo jeho budoucí romány. Clavell napsal několik populárních televizních seriálů a filmů, z nichž mnohé byly inspirovány jeho vlastními zkušenostmi z cestování po světě.
Během natáčení v Hongkongu a na Dálném východě Clavell čerpal z bohatých kulturních a historických zkušeností, které ho inspirovaly k napsání jeho prvního románu Šógun. Jeho tvorba se vyznačuje propracovanými postavami, detailním zobrazením prostředí a spoustou akcí, dramatických zvratů a intrik. Svými romány se pokusil zprostředkovat obraz různých kultur a historických epoch, a to s důrazem na lidské vztahy a mocenské hry.
Válečné zážitky a jejich vliv na tvorbu
Po vypuknutí druhé světové války se Clavell v 19 letech (1940) přihlásil do britské armády a v řadách Královského dělostřelectva byl poslán do Malajsie bojovat proti Japoncům. Tam byl zraněn kulometnou palbou, zajat a poslán do japonského zajateckého tábora na ostrově Jáva. Stejně jako ostatní váleční zajatci i Clavell velmi trpěl špatným zacházením ze strany japonských stráží. Jeho zážitky ze zajateckého tábora se staly základem pro jeho první román Král Krysa (vydaný v roce 1962). Je nutné podotknout, že Clavellova vlastní válečná zkušenost nijak záporně neovlivnila jeho vztah k japonské kultuře.
V roce 1946 byl Clavell povýšen do hodnosti kapitána, ale nehoda na motocyklu ukončila jeho vojenskou kariéru. Poté studoval v Anglii na univerzitě v Birminghamu, kde potkal April Strideovou, herečku, s kterou se v roce 1951 oženil. Díky své ženě se začal zajímat o svět filmu a v roce 1953 se i s rodinou přestěhoval do New Yorku, kde pracoval pro televizi, a později do Hollywoodu. Tam nakonec uspěl jako scenárista s filmy Moucha (The Fly) a Watusi. Také spolunapsal klasický film Velký útěk (The Great Escape).
Jeho dílo je velmi ovlivněno jeho pobytem v japonském zajateckém táboře, často využívá rozdíl mezi britskou a americkou kulturou. Román Král Krysa (King Rat), vydaný v roce 1962, je jeho nejvýznamnějším dílem. Pojednává o zajatcích japonského tábora Čangi, australských, britských a amerických vojácích. Králem tábora se stává americký desátník King, který začne prodávat krysí stehýnka. Kniha ukazuje nelidské podmínky v zajateckém táboře i černý obchod, díky kterému zajatci vlastně přežívali a jehož králem byla hlavní postava knihy Král Krysa. Vedle amerického desátníka Krále je další důležitou postavou britský voják Peter Marlow, který ztělesňuje postavu Jamese Clavella.
Šógun: Vrcholné dílo a jeho přijetí
Příběh Šóguna se odehrává v Japonsku v období Sengoku-dži, v 17. století v okolí Ósaky. Zde se odehrává příběh, který má skutečný předobraz: ztroskotání Angličana u japonských břehů a nástup nové dynastie šógunů, kterou začíná období Eda, které pak v Japonsku trvalo až do poloviny 19. století. Nejedná se o historicky věrný román, ale o román, v němž je věrně zobrazena japonská kultura a tradice a současně v něm vystupují skutečné historické osobnosti byť s pozměněnými jmény.
John Blackthorne, anglický kapitán, ztroskotá na japonském pobřeží a stane se zajatcem v zemi, kde se srazí s neproniknutelnou kulturou a nemilosrdným systémem hierarchie a intrik. Je nucen se adaptovat na nový svět plný zrad, lásky i nenávisti, kde se mu podaří získat přízeň a důvěru vlivného klanu, najde si blízkého přítele v podobě japonského samuraje. Zápasy o moc ho vrhnou do centra dění, kde se setkává s krásnou a noblesní ženou, kterou si získá a zažije bouřlivý milostný vztah, zatímco se snaží pochopit složitý systém japonského feudálního systému.
V jeho knihách nacházíme propracované popisy bojových umění a tradičních zvyklostí. Clavell byl mistrem budování napětí a v jeho románech nechybí ani romantické momenty, které doplňují komplexní obraz jeho postav. Román je na pomezí fikce a literatury faktu a Clavellovi se v něm velmi dobře podařilo zachytit typickou japonskou mentalitu v době války, tedy především stoprocentní snahu dodržet jakýkoli vojenský rozkaz ve spojení s fyzickým i psychickým týráním.
Každý Japonec má, jak se v knize vysvětluje, tři tváře: jednu, kterou ukazuje světu, druhou kterou ukazuje své rodině, a třetí, tu vlastní, kterou neukazuje nikomu. Hlavními motory japonské společnosti byla poslušnost k lennímu pánovi a lpění na tradicích. To vše jednotlivce ohrožovalo i ochraňovalo současně. Při čtení románu si uvědomíte, jak vzdálené si naše kultury jsou, jak nekompatibilní. Jak naivní je se domnívat, že evropská kultura je pupkem světa.
Ve druhé třetině díla si Andžin san (onen Angličan) s lítostí uvědomí, jak zbytečně umírají jeho krajané a jak zbytečně stárne jeho vlastní žena tam doma v Anglii jen pro nesmyslná nařízení, která vydává v Evropě církev. Vůbec je celé dílo prodchnuté nenávistí k církvi, ne k víře, ale ke katolické církvi.
Příběh je plný intrik, politiky, náboženství, japonské kultury. Kniha má kolem 1000 stran a je to fascinující čtení, do určité míry by se dalo srovnat s Hrou o trůny. Román je velmi čtivý, dějově, po celou dobu to pěkně odsýpá, napřed vysokému počtu stran není zaťažen dlouhými opisy, překvapivě ani úvahami. Pro někoho to může být pozitivum, na druhou stranu, pokud jste viděli seriál Šógun z 2024, tak se budete cítit, že ho pozeráte znova, jelikož se věrně drží předlohy a nic zásadně nového se nedozvíte.
Kniha je impozantní, má skoro 1000 stran a dva měsíce života s ní jsou krásné. Děj se rozjel a držel čtenáře připoutaného do posledního hozeného šurikenu, do poslední jedovaté poznámky na diplomatickém jednání a do posledního šálku čaje servírovaného mladou gejšou. Čtenář se ponoří do úžasně živého světa Japonska na přelomu feudální a industriální éry. Kniha nemá vysloveně hlavního hrdinu, ale řekněme deset ústředních postav, evropských i japonských, jejichž osudy se prolínají v dobrém i ve zlém.
James Clavell je mistr v popisování střetu evropské a asijské kultury a v těchto pasážích román vysloveně září. Je ovšem pravdou, že větší část knihy tvoří vyprávění osudů evropských hrdinů, a tady už to není úplná pecka - tím trpí hlavně poslední třetina knihy. Kvalit Šóguna proto román bohužel nedosahuje, ale i tak je Gaidžin pro fanoušky Jamese Clavella a obecně velmi čtivého historického románu vynikající volba.
Další díla a odkaz
Po velkém úspěchu Šóguna se Clavell věnoval psaní dalších rozsáhlých románů, které se odehrávají v různých historických obdobích a geografických lokalitách. Jeho literární dílo zahrnuje rozsáhlé romány a je i svědectvím jeho zájmu o historii, kulturu a lidské osudy.
Jeho romány jsou plné akce, intrik, romantiky a zároveň se dotýkají hlubších existenciálních otázek, jako je moc, ambice, identita a kulturní střety. Clavellův jazyk je živý, obrazný a detailní, čtenáře vtáhne do děje a umožňuje mu prožít příběhy na vlastní kůži. Jeho styl psaní je charakterizován epickými obrazy, precizním vývojem příběhu a rozsáhlými popisy, čímž dodává jeho románům velkou hloubku a věrohodnost.
Mezi další významná díla Jamese Clavella patří například Králova krysa, Gaidžin a další romány, které jsou součástí jeho tzv. "asijské ságy".
Pokud se chystáte Šóguna číst, pak vám přinese fascinující náhled do středověkého Japonska, ukáže, jak věci zcela běžné (vyměšování, sex - s krásným překladem "polštářování", přijímání potravy, smrt) lze nahlížet tak, aby se za ně nikdo nemusel stydět - jsou přirozené. A co je přirozené, nemůže být tabu. Rozehraje se před vámi fascinující šachová partie mocných (nebo možná rozprostře obří pavoučí síť), jejímž jediným cílem je vítězství, moc a sláva rodu, která přinese bohatství a slávu jedněm, a zatracení, smrt, ale také slávu těm druhým.
A jen tak mimochodem se naučíte nějaká ta japonská slovíčka. Hai?
James Clavell
- Rodné jméno: Charles Edmund Dumaresq Clavell
- Narození: 10. října 1921, Sydney, Austrálie
- Úmrtí: 7. září 1994 (ve věku 72 let), Švýcarsko
- Příčina úmrtí: rakovina
- Povolání: romanopisec, scenárista, režisér
- Národnost: Britská
- Alma mater: Birminghamská univerzita
- Období: 1958-1993
- Významná díla: Král Krysa, Šógun
- Děti: Michaela Clavell
