Katedra mezinárodních vztahů byla založena v roce 1994 s cílem rozvíjet specializaci v oblasti mezinárodních vztahů, a to jak ve výuce, tak ve výzkumu. Zajišťuje výuku ve všech stupních studia, včetně bakalářského, magisterského a doktorského. V současné době je její vlajkovou lodí magisterský program Mezinárodní vztahy, a to v české a anglické variantě. Kromě toho se katedra podílí na výuce v bakalářských programech: Politologie a mezinárodní vztahy (PMV), Politologie a veřejná politika (PVP) a anglickém programu Politics, Philosophy and Economics (PPE). Ve spolupráci s Katedrou bezpečnostních studií nabízí také doktorský studijní program Mezinárodní vztahy.
Výzkum Katedry mezinárodních vztahů se specializuje na klíčové oblasti globálního vládnutí a mezinárodního řádu, evropské politiky a evropské integrace. V oblasti globálního vládnutí to zahrnuje výzkumné projekty zkoumající vnitřní fungování mezinárodních institucí, jako je WTO, nebo globální toky politických informací. Celkově se výzkum katedry vyznačuje interdisciplinárním přístupem, který vychází z rozmanitých teoretických a metodologických východisek, včetně nejmodernějších metod, jako je automatizovaný sběr dat nebo kvantová teorie pravděpodobnosti.
Katedra mezinárodních vztahů nabízí studentům možnost prohloubit své znalosti prostřednictvím vedlejších specializací, které reflektují aktuální trendy a potřeby v oboru.
Vedlejší specializace
Vedlejší specializace je určena studentům, kteří se chtějí hlouběji zaměřit na specifickou oblast mezinárodních vztahů a získat tak komplexní přehled a praktické dovednosti.
Ekonomická diplomacie
Vedlejší specializace Ekonomická diplomacie připravuje své absolventy na práci v oblasti vnějších ekonomických vztahů, a to jak podpory exportu, tak i přímých zahraničních investic. Absolventi oboru se zároveň dokáží i orientovat v dalších tématech souvisejících s ekonomickou diplomacií.
Studium reflektuje tuto problematiku jak v rovině teoretické, tak také z pohledu zásadních skupin aktérů. Těmi jsou na jedné straně stát a dotčené ústřední orgány státní správy a na straně druhé konkrétní podnikatelské subjekty. Vedlejší specializace je otevřena všem studentům, kteří se chtějí ve své budoucí praxi uplatnit jak v ekonomické dimenzi zahraniční služby, tak také v soukromé sféře zaměřené na mezinárodní podnikatelské aktivity.
Do předmětů vedlejší specializace jsou zváni přední odborníci na danou problematiku s bohatými zkušenostmi jak z praxe zahraniční služby, dalších dotčených státních institucí i podnikatelských subjektů. V rámci vedlejší specializace je možné absolvovat odbornou praxi v příslušných státních institucích, případně i v konkrétních podnicích, které mají vazbu na ekonomickou dimenzi vnějších vztahů.
Absolventi se dokáží rozlišovat požadavky kladené na ekonomickou diplomacii různými typy států (velkými vs. malými, vysoce rozvinutými vs. rozvojovými).
Evropská ekonomická integrace
Vedlejší specializace Evropská ekonomická integrace je určena těm studentům, kteří si chtějí aktivně rozšířit svou hlavní specializaci o evropský rozměr. Studium poskytuje pokročilé znalosti z hospodářské politiky EU, fungování vnitřního trhu a dalších politik Evropské unie. Nově se také zaměřuje na výzvy spojené se zelenou transformací (klimatickou změnou) a globálními bezpečnostními riziky. Studium této specializace je významnou základnou potřebnou pro manažerská rozhodnutí na úrovni politik i podnikání v Evropské unii.
Asijská studia (od LS 2024/25)
Vedlejší specializace Asijská studia je určena studentům, kteří chtějí rozšířit profil své hlavní specializace o hlubší znalosti v oblasti vývoje a principů fungování ekonomik východní a jihovýchodní Asie (s důrazem na ekonomiky ČLR, Japonska, Jižní Koreje a zemí ASEAN) - tedy regionu, který patří mezi nejdynamičtější v globální ekonomice. Cílem specializace je poskytnout studentům komplexní a vyvážený pohled na specifika, prostorovou organizaci, ekonomický vývoj, silné i slabé stránky ekonomik tohoto regionu; komplexní pohled na postavení a specifika regionu v mezinárodních vztazích i na klíčové rysy a trendy ve vztazích s EU a Českou republikou.
Rozvojová studia
Vedlejší specializace Rozvojová studia je určena studentům, kteří chtějí aktivně rozšířit profil své hlavní specializace o hlubší znalost problematiky zemí, které nepatří do skupiny vyspělých tržních ekonomik. Jedná se nejen o rozvojové země Asie, Afriky, Latinské Ameriky a Oceánie a také o tzv. tranzitivní ekonomiky v jihovýchodní Evropě a v postsovětském prostoru. Studium umožňuje do hloubky poznat podstatu ekonomických, politických a sociálních procesů, které probíhají v rozvojovém světě a zároveň se orientovat v komplexní problematice této části světa. Zvláštní důraz je kladen na problematiku institucionálních faktorů rozvoje v duchu nové institucionální ekonomie a na problematiku nerovnosti a chudoby reprezentovaných mj. O konkrétních podmínkách specializací informují katedry na svých stránkách.
Přijímací řízení a kritéria
Údaje z předchozího přijímacího řízení (přihlášky 1. 11. 2025 - 28. 2. 2026). Kritérium pro přijetí ke studiu v jednooborovém studijním plánu i v hlavním a vedlejším studijním plánu v rámci sdruženého studia představují výsledky testů základů společenských věd (ZSV).
Nejpozději při uzávěrce termínu pro podání přihlášek si uchazeč závazně v e-přihlášce volí pořadí svých preferencí jednotlivých studijních plánů. Uchazeč má možnost vykonat zkoušky v pěti níže uvedených termínech. Při více pokusech se uchazeči započítá nejlepší dosažený výsledek. Fakulta uznává výsledky dosažené v těchto termínech: 6. prosince 2025, 9. ledna 2026, 31. ledna 2026, 28. února 2026, 28. března 2026. POZOR - fakulta uznává i výsledky ze sedmi termínů uskutečněných v předcházejícím akademickém roce (7. prosince 2024, 13. ledna 2025, 1. února 2025, 1. března 2025, 29. března 2025, 26. dubna 2025, 17. května 2025).
Výsledky testů ZSV předává fakultě výhradně společnost SCIO, uchazeč svůj výsledek fakultě nepředává. Uchazeč podá nejpozději do 28. února 2026 přihlášku k přijímacímu řízení. Účast na daném termínu (příp. termínech) si uchazeč hradí individuálně. Vzhledem k tomu, že fakulta uznává výsledky z více termínů, při neúčasti na žádném z nich se není možné odvolávat na překážky na straně uchazeče. Informace k přijetí bez přijímací zkoušky naleznete na webu FSS.
Kritéria hodnocení
Maximálně je možné získat 100 percentilových bodů. Minimální hranice pro úspěšné složení přijímacích zkoušek je percentil 60, což ovšem nemusí stačit k návrhu na přijetí (počet uchazečů navržených na přijetí je kapacitně omezen). Uchazeči, kteří této hranice nedosáhnou, budou nepřijati pro neprospěch u přijímací zkoušky.
Doporučená literatura
Ukázky testů a seznam odborné literatury ZSV naleznete na webových stránkách katedry.
Praktické zkušenosti ze stáží
Ačkoliv zpočátku se může stáž v zahraničí jevit jako velká výzva, je třeba se jí postavit čelem. Mohu každému studentovi VŠE doporučit, aby těchto příležitostí využil. Praktické zkušenosti jsou nedocenitelné a zmínka v životopisu o absolvování stáže má moc otevřít mnohé dveře, které by jinak mohly zůstat zavřenými. Jedná se o jedinečný životní zážitek, který umožňuje nejenom propojit teorii a praxi, ale dá vám i jasnou vizi toho, jak by práce v dané oblasti mohla vypadat.
Během praxe jsem získala mnoho neocenitelných pracovních i osobních zkušeností a zážitků. Aktivity rozhodně nebyly jednotvárné a každý den se člověk naučil něco nového. Vřele každému, kdo nechce stáž strávit jenom v kanceláři, doporučuji.
Výjezd na stáž na české velvyslanectví v Madridu byl pravděpodobně nejlepším rozhodnutím mého studia na VŠE. Nejen že mi bylo umožněno pracovat v úžasném kolektivu inspirativních lidí, kteří se mě maximálně snažili zapojit do agendy velvyslanectví i přes zavedená restriktivní opatření, dostala jsem se na místa, o kterých se mi ani nesnilo.
Mimosemestrální kurzy a zápis
Na FMV přijíždí každý semestr řada hostujících profesorů. Jejich kurzy probíhají jako tzv. mimosemestrální. Ačkoliv se těmto kurzům často říká mimosemestrální, tím, že jsou zařazeny do registrací, figurují v InSIS jako normální kurzy. Hledejte je proto při registracích a zápisech mezi normálními kurzy. Katedry, které kurz vypsaly, o něm většinou informují na svých webových stránkách. Zde se například dozvíte, kdo kurz učí.
V případě, že se návštěva hostujícího profesora dohodne na poslední chvíli a není již čas kurz zařadit do registrací, vypíše se (z pohledu InSIS) jako skutečný mimosemestrální kurz. Vypsání mimosemestrálního kurzu také používají katedry, pokud vypisují kurz pro několik málo studentů, kteří ho v daném semestru nutně potřebují absolvovat ke splnění svého studijního plánu.
Z technických důvodů není možné mimosemestrální kurzy na zimní semestr vypisovat před 1. zářím a na letní semestr před prvním dnem letního semestru. Z toho důvodu je například na zapsání státnice v zářijovém termínu nutné počkat, dokud katedra po 1. září nevypíše mimosemestrální kurz pro státní závěrečné zkoušky.
tags: #katedra #mezinarodnich #vztahu #vse #vedlejsi #specializace