Katedra psychologie UPol: Informace pro studenty a uchazeče

Katedra psychologie Univerzity Palackého v Olomouci (UPol) poskytuje komplexní informace týkající se studia, výzkumu a profesního rozvoje v oblasti psychologie.

Studijní informace

Bakalářské a magisterské studium

Aktuální informace k zadání bakalářských diplomových prací naleznete v příslušném dokumentu. Studenti 2. ročníku bakalářského studia (kombinovaného i prezenčního) jsou povinni odevzdat zadání bakalářské práce v termínu uvedeném v harmonogramu Katedry psychologie.

Novou verzi Manuálu pro psaní kvalifikačních prací naleznete na určeném místě. Pakliže jste v tomto akademickém roce odevzdávali Zadání bakalářské/magisterské diplomové práce (platí i pro formulář o Změně tématu bc/nmgr práce), je pro vás tato nová verze Manuálu při psaní práce závazná.

Hledáte vedoucího své bakalářské diplomové práce? Podívejte se na katederní intranet, kde naleznete jak preferovaná témata vyučujících, tak jejich volné kapacity.

Termín pro odevzdání závěrečné práce je 4. 4. 2026. Tištěné práce se odevzdávají tajemníkovi katedry, doktorce Evě Aigelové.

Doktorské studium (Ph.D.)

Vítáme vás v doktorském studiu na Katedře psychologie. Abychom vám váš nástup ulehčili a pomohli vám se v struktuře studia vyznat, očekávejte v počátku studia dvě informační schůzky. Jedna bude centrálně pořádána FF a druhá bude pořádána Katedrou psychologie. Tam vás seznámíme s doporučeným postupem Ph.D.

Zde si, prosím, stáhněte šablonu pro tvorbu individuálního studijního plánu. Pozor, ideálně do konce září (max. poloviny října) máte povinnost odevzdat vyplněný a podepsaný (vámi i vaším školitelem) individuální vzdělávací plán vašeho studia na Oddělení pro Vědu a výzkum (VaV) FF UP k rukám referentky pro doktorské studium paní dr. Kovaříkové.

Studium DSP (doktorský studijní program) pro studenty přijaté ve školním roce 2012/13 a později je řízeno jednotným celofakultním systémem. Prosíme, podívejte se na centrální zdroj informací o DSP na FF UP a zejména pak dokumenty Popis modulárního studia a kreditová minima a studijní plány oboru klinická nebo pedagogická psychologie.

Systém STAG se pro zápis předmětů pro příslušný semestr standardně otevírá pouze v obdobích určených harmonogramem akademického roku FF UP. Výuka povinných oborových předmětů DSP vypisovaných katedrou psychologie (91AME, 91APO, 91AKP, 91APP) se opakuje každý rok, je ale potřeba si ohlídat, zda výuka proběhne v ZS nebo LS. Na předměty a povinnosti se tedy prosím zapisujte v tom semestru, ve kterém je hodláte splnit.

Z metodických předmětů 91M bychom vám rádi doporučili například ty, které vypisuje katedra: 91MQA Kvalitativní výzkum v programu ATLAS.ti (dr. !!! Pozor pro doktorandy přijaté od 1.9.2015 a dále platí změna v kreditovém hodnocení a ve zkratkách předmětů v modulu publikační činnost, viz dokument zde. Zkontrolujte si proto prosím, zda máte ve svých nových individuálních studijních plánech nové zkratky předmětů (tj. 91BR1, 91BR5, 91BP1, 91BP2). Ve STAGu si posléze zapisujte opět jen tyto nové zkratky !!!

Garantem odborných seminářů (92AS1 až 92AW9) je PhDr. Martin Dolejš, Ph.D., který je do systému STAG zapisuje jakmile jsou definitivně znám pozvaný přednášející a termín akce. Za rok se konají minimálně dvě takové akce. Rozvrhy, tj. Garantem výuky (94VYP a 94VYK) je doc. PhDr. Radko Obereignerů, Ph.D. Garantkou zahraničních stáží (91CZZ) je PhDr. Denisa Manková, Ph.D.

Asi nejdůležitější v rámci studia je disertační modul, i když jeho plnění většinou probíhá až v druhé polovině studia. Disertační semináře organizuje prof. Cakirpaloglu. Disertační seminář 1 (95DS1) je určen pro studenty 2. ročníku doktorských studijních programů a uskuteční se vždy na konci letního semestru. Disertační seminář 2 (95DS2) je určen pro studenty 3. ročníku doktorských studijních programů a proběhne vždy na konci zimního semestru. Odevzdání disertační práce (95DIS) je za 60 kreditů a zapisuje jej dr.

Obsah studia

Studium na Katedře psychologie pokrývá široké spektrum psychologických disciplín, od základů až po specializované oblasti.

1. Dějiny psychologie

• Zakladatelé psychologie: Wundt, Galton, James, Ebbinghaus
• Gestaltismus: Wertheimer, Köhler, Lewin, Festinger
• Psychoanalýza: období afekt trauma, dva modely lidské psychiky, obranné mechanismy podle Freudové, škola objektních vztahů
• Další hlubinní psychologové: Jung, Adler, Rank
• Interpersonální psychoanalýza: Fromm, Horneyová
• Behaviorismus: Pavlov, Watson, Tolman, Skinner
• Humanistická a existencialistická psychologie: Rogers, Maslow, Frankl

Doporučené zdroje:

• Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Grada.
• Hunt, M. (2015). Dějiny psychologie. Praha: Portál.
• Mitchell, S. & Black, M. (1999). Freud a po Freudovi.

2. Obecná psychologie

• Pozornost - vlastnosti pozornosti, fenomén koktejlového večírku, poruchy pozornosti
• Spánek a snění - cirkadiánní cyklus, fáze spánku, teorie snění
• Senzorické procesy - podnětové prahy, dělení smyslových orgánů, zrak a sluch
• Vnímání - zákony organizace percepčního pole, rozpoznávání objektů, trojrozměrné vidění, vnímání zdánlivého pohybu
• Učení - klasické a operantní podmiňování, učení vhledem, observační učení
• Paměť - složky paměti, kapacita paměti a délka uchování informace, zapomínání a jeho příčiny
• Motivace - dělení motivů, teorie potřeb, nejdůležitější sociální motivy

Doporučené zdroje:

• Hoeksema, S. N., Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., & Wagenaar, W. A. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál
• Plháková, A. (2012) Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia
• Vágnerová, M. (2017). Obecná psychologie: dílčí aspekty lidské psychiky a jejich orgánový základ. Praha: Karolinum Press.
• Eysenck, M. W., & Keane, M. T. (2008). Kognitivní psychologie. Praha: Academia.
• Sternberk, R. (2002). Kognitivní psychologie.

3. Vývojová psychologie

• Vývojová psychologie - vymezení, předmět (pojem vývoj), cíle, metody, aplikační možnosti, příklady výzkumů
• Teorie vývojové psychologie - významní představitelé ve světě a u nás; proměny pohledu na dítě, jeho vývoj a výchovu; novější teorie vývoje
• Prenatální období, novorozenec, kojenec - faktory ovlivňující vývoj, interakce rodičů a dítěte, základní psychické potřeby dítěte, hlavní mezníky neuropsychického vývoje v prvním roce života
• Období batolete, předškolní věk - hlavní vývojové trendy, specifické projevy vývoje osobnosti, dětská hra
• Vstup dítěte do školy, mladší školní věk - školní zralost, problémy adaptace, vývoj základních schopností a dovedností
• Dospívání - vymezení, různé přístupy k periodizaci období dospívání, hlavní vývojové úkoly, specifika dospívání v současné době
• Dospělost - dělení, vývojové úkoly, krize středního věku, problematika harmonizace pracovní a rodinné oblasti, změny v období stárnutí

Doporučené zdroje:

• Langmeier, J., Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. 2., aktualizované vyd. Praha: Grada.
• Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie. Proměny lidské psychiky od početí po smrt.

4. Sociální psychologie

• Sociální psychologie - vymezení, aplikační možnosti, metody ověřování, významní představitelé
• Sociální poznávání - sociální percepce, formování dojmu, atribuční procesy
• Sociometrie - vývoj měření, typy měření, sociometrický test, limity metody
• Zátěžové situace - životní události, agresivita, agrese
• Postoje - utváření postojů, složky a funkce postojů, změny postojů, metody měření postojů
• Skupiny - různá dělení skupin, vztahy ke skupině, dynamika a skupinová interakce
• Osobní vztahy - afiliace, atraktivita, láska
• Sociální vliv a osobní kontrola - přítomnost druhých, konformita, kompliance, obedience

Doporučené zdroje:

• Výrost, J., Slameník, I., Sollárová, E. (Eds.) (2019). Sociální psychologie - Teorie, metody, aplikace. Praha: Grada
• Myers, D. G. (2016). Sociální psychologie. Brno: Edika.
• Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.) (2008). Sociální psychologie, 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Grada.
• Hewstone, M., Wolfgang, S. (2006). Sociální psychologie - Moderní učebnice sociální psychologie.

5. Psychologie osobnosti

• Skladba osobnosti (pojem, základní premisy psychologického pojetí o osobnostní skladbě, Strukturální model S. Freuda, Faktorový model R. B. Cattella)
• Dynamika osobnosti (pojem, základní premisy psychologického pojetí dynamiky osobnosti, Analytické pojetí C. G. Junga, Topologická teorie K. Lewina)
• Vývoj osobnosti (pojem, základní premisy psychologického pojetí ontogenetického vývoje osobnosti, Psychoanalytické pojetí S. Freuda, Psychosociální teorie E. H. Eriksona)
• Temperament (pojem, kategoriální a dimenzionální teorie temperamentu, Antropometrická teorie W. Sheldona, Psychobiologické pojetí C. R. Clonningera)
• Charakter (pojem, základní premisy psychologického pojetí charakteru, Teorie produktivního charakteru E. Fromma, Psychosexuální teorie charakteru S. Freuda)
• Morálka (pojem, intrinsická vs extrinsická morálka, morálka vs svědomí, Dichotomní teorie J. Piageta, Triarchická teorie L. Kohlberga)
• Frustrace (pojem, činitelé frustrace, Hydraulická teorie A. Freudové, konstruktivní vs nekonstruktivní strategie frustrace)

Doporučené zdroje:

• Cakirpaloglu, P. (2012). Úvod do psychologie osobnosti. Grada Publishing a. s.
• Nakonečný, M. (1998). Psychologie osobnosti. Academia-nakladatelství Akademie věd ČR.
• Smékal, V. (2002). Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání.

6. Klinická psychologie

• Psychosomatické koncepce (specifické, nespecifické, hraniční)
• Salutoprotektivní činitelé na straně osobnosti a prostředí: Sense of koherence, Hardiness, Resilience, Locus of control, Self - efficacy, sociální opora.
• Poruchy osobnosti: význam pojmu, disharmonický vývoj, příklady poruch osobnosti.
• Poruchy psychického vývoje: specifické vývojové poruchy řeči a jazyka, pervazivní vývojové poruchy.
• Organické duševní poruchy (Demence: atroficko-degenerativní, vaskulární, symptomatické)
• Poruchy psychotického spektra (Schizofrenie, schizoafektivní porucha, porucha s bludy).
• Afektivní poruchy (mánie, hypománie, deprese, trvalé poruchy nálady)

Doporučené zdroje:

• Baštecká, B., Goldmann, P. (2005). Základy klinické psychologie. Praha: Portál.
• Baštecká, B., kol. (2003). Klinická psychologie v praxi. Praha: Portál.
• Heretik, A., & Heretik Jr, A. (2007). Klinická psychológia. Nové Zámky: Psychoprof.
• Höschl, C., Libiger, J., & Švestka, J. (Eds.). (2002). Psychiatrie. Tigis.
• Říčan, P., & Krejčířová, D. (2006). a kol.(2006). Dětská klinická psychologie.

7. Aplikované psychologické disciplíny

• Pracovní a organizační psychologie: predikce setrvání v organizaci, motivace k práci, pracovní výkonnost, organizačně prospěšné chování, kontraproduktivní organizační chování, stres v práci, vzdělávání a rozvoj v dospělosti, uživatelské rozhraní, etika v reklamě.
• Dopravní psychologie: Dopravně-psychologické vyšetření, účel, provádění, posuzované aspekty, závěry, zákonná úprava, psychodiagnostické metody.
• Psychologie reklamy: psychologické faktory ovlivňující účinnost reklamy (učení, paměť, pozornost), etické hranice reklamy.
• Psychologie kriminálního chování: funkce trestu, negativní jevy spojené s pobytem ve vězení, role psychologa v nápravném procesu, teorie zdrojů delikvence a kriminality.

Doporučené zdroje:

• Conte, J. M. & Landy, F. J. (2019). Work in 21st Century. An Introduction to Industrial and Organizational Psychology (6th ed.). Wiley.
• Dopravní psychologie: Šucha, M. & Ralf R. (2023). Dopravní psychologie. Nakladatelství Lidové noviny.
• Krug, S. (2010). Nenuťte uživatele přemýšlet. Computer Press (CP Books).
• Veteška, J. & Fischer S. (2021). Psychologie kriminálního chování. Praha: Grada.
• Vysekálová, J. (2023). Psychologie reklamy; 5.rozšířené a aktualizované vydání.

8. Biologické základy psychiky

• Biologie buněk a tkání lidského těla (chemické složení buněk, buněčné organely, vznik a zánik buněk, typy, stavba a vlastnosti jednotlivých tkání lidského těla)
• Imunita (role imunitního systému, antigeny, typy a funkce bílých krvinek, nespecifická imunita, specifická imunita, protilátky)
• Hormonální systém (charakteristika hormonů, jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí a jejich stavba, uložení, funkce a produkty, řízení hormonální produkce)
• Nervové buňky a jejich funkce (typy a stavba neuronů, přenos informací v rámci jednoho neuronu a mezi neurony, stavba a funkce synapse, mediátory a jejich význam)
• Centrální nervový systém (stavba a funkce páteřní míchy, stavba a funkce jednotlivých částí mozku - mozkový kmen, mozeček, mezimozek, koncový mozek)
• Smyslová soustava člověka (obecná charakteristika a rozdělení smyslů, stavba a funkce jednotlivých smyslových soustav - zrak, sluch, čich, chuť, hmat, vnitřní čidla lidského těla)
• Kardiovaskulární a dýchací soustava (stavba a funkce srdce, cév, plic a dýchacích cest, malý a velký oběhový systém, regulace srdeční činnosti a dýchání)

Doporučené zdroje:

• Soudobé učebnice BIOLOGIE PRO GYMNÁZIA
• Orel, M. (2019). Anatomie a fyziologie lidského těla - pro humanitní obory. Praha, Grada Publishing.
• Merkunová, A. - Orel, M. (2008). Anatomie a fyziologie člověka - pro humanitní obory. Praha, Grada Publishing.
• Šmarda, J. a kol. (2004, 2007). Základy biologie pro psychology.

Odborné aktivity a praxe

Katedra psychologie klade důraz na propojení teoretických znalostí s praktickým uplatněním.

Výzkumné aktivity

Lucie Viktorová se věnuje oblasti pedagogické psychologie, metodologii vědeckého výzkumu a dopravní psychologii. Je autorkou či spoluautorkou publikací na témata oslnění řidičů, vnímání barev a barevných preferencí.

Mezi odborné aktivity patří:

• Konference a sborníky: PHD EXISTENCE (2020, 2016), Péče on-line v psychosociálních oborech, Proceedings of the Third International Conference on Traffic and Transport Engineering.
• Výzkumné projekty: XXV. Technologická agentura ČR, program Doprava 2020+.
• Tvorba, administrace a analýza testů studijních předpokladů.

Praxe a stáže

Kromě teoretické výuky se studenti psychologie setkávají v rámci svého studia s praktickými ukázkami, návštěvami či pobyty, které jsou zaměřené na aplikaci teoretických poznatků do praxe. Jedná se buď o krátké návštěvy zařízení, kde se psychologické poznatky uplatňují při práci s lidmi, nebo o delší časově vymezené pobyty na pracovištích, kde pracuje psycholog.

• Akreditované praxe: Studijní pobyty na pracovištích, jejichž činnost přímo souvisí či navazuje na vyučované předměty v rámci akreditovaných programů na Katedře psychologie (povinných či volitelných). Délka pobytu je dána počtem hodin v sylabu předmětu. Student/ka zde má získat konkrétní kompetence (způsobilosti). Na rozdíl od stáží za ně student/ka získá zápočet a bodové ohodnocení kredity. Mezi akreditované praxe patří např. Výuková praxe - studijní pobyt na pracovišti za účelem získání konkrétních způsobilostí, vázaný na studijní předmět v akreditovaném programu.
• Stáže: Studijní pobyt rozšiřující znalosti a zkušenosti studenta/ky nad rámec vzdělávání bez kreditového ohodnocení - pobyt na pracovišti pro motivované studenty/ky, se záměrem hlouběji poznat chod pracoviště, mít možnost poznat zblízka danou problematiku a případně se zúčastnit výzkumu. Stáže se mohou odehrát na pracovišti, kde pracuje nebo nepracuje psycholog. Stáže jsou vhodné v případě, kdy student/ka na pracovišti již byl na akreditované praxi a chce na pracovišti pokračovat např. ve výzkumné aktivitě. Může však jít i o situaci, kdy student/ka na daném pracovišti dosud nebyl, ale zajímá se o něj. V takovém případě se student/ka řídí postupem uvedeným na webu pro konkrétní pracoviště.

Etické zásady

Katedra psychologie klade velký důraz na etické aspekty práce psychologa. V případě, kdy jsou poradce a student v tzv. "specifickém vztahu" (např. poradce je zároveň vyučujícím studenta), je nezbytné postupovat s maximální opatrností. Před zahájením spolupráce poradce studenta upozorní na výše uvedenou skutečnost a probere s ním možná rizika, která z takto nastavené spolupráce mohou plynout. V případě zahájení poradenství dbá poradce na to, aby studenta, který se nachází v obtížné životní situaci, např. byl obětí trestného činu, informoval, že trestně-právní záležitosti nejsou v kompetenci poradny.

Podobně v případě, kdy jsou poradce a zaměstnanec univerzity v tzv. "specifickém vztahu", je nutné postupovat obezřetně. Před zahájením spolupráce poradce takového klienta upozorní na výše uvedenou skutečnost a probere s ním možná rizika, která z takto nastavené spolupráce mohou plynout. Jedná se například o situace, kdy při práci na projektu bude poradce o jednom z kolegů vědět více osobních informací a tento kolega si této skutečnosti bude vědom. To může spolupráci velmi znesnadňovat.

tags: #katedra #psychologie #upol #pipova