Tato práce se zabývá využitelností koučinku jako metody výuky na čtyřech venkovských základních školách. Cílem práce je zjistit, zda a do jaké míry je metoda koučování využívána v pedagogické praxi venkovských základních škol. Jejím výzkumným úkolem je zjistit využívání koučinku ve výuce na základních školách v porovnání s ostatními styly vedení ve školní praxi.
Dotazník patří mezi nejčastější nástroje sběru dat v závěrečných pracích, zejména v bakalářkách a diplomkách zaměřených na sociální vědy, marketing, management, pedagogiku nebo psychologii. I když se může zdát, že sestavit dotazník je jednoduché, ve skutečnosti je to náročný proces, který vyžaduje jasnou strategii, promyšlené otázky a správné vyhodnocení.
Příprava dotazníkového šetření
Před tím, než začnete dotazník vytvářet, je třeba si dobře promyslet, co od něj vlastně očekáváte. Ujasněte si cílovou skupinu, jaká data chcete získat, ale i jakým způsobem budete distribuovat dotazník k respondentům. Velkou roli hraje také výběr uživatelsky přívětivých nástrojů pro tvorbu dotazníků, které vám ulehčí spoustu práce. Zde doporučuji především Google Forms.
Nejčastějším problémem bývá zpravidla čas, je proto dobré začít s předstihem. Spousta lidí tuto činnost odkládá a následně tráví poslední noci zachraňováním toho, co se dá ještě zachránit. Jenže nedostatek respondentů se zachraňuje opravdu blbě. A být jediný z ročníku, kdo jde k obhajobě až na podzim, taky nechcete být.
Tvorba otázek dotazníku
Nyní je třeba položit si zásadní otázku. Jaký dotazník jste vy sami ochotni vyplnit? Určitě ne dlouhý, chaotický, složitě formulovaný, se spoustou gramatických chyb a s nejasným záměrem autorů. A přesně to nechtějí vyplňovat ani vaši budoucí respondenti. Myslete na to!
Dotazník by měl obsahovat 15-30 jednoduše formulovaných a pochopitelných otázek, které by neměly být příliš dlouhé. Oblíbeným typem jsou škálové otázky, u kterých je nejoptimálnější rozmezí 1 až 5 (např.: 1 = nikdy, 5 = vždycky). Pokud máte některé otázky podobné, je dobré je dostatečně odlišit. Současně je dobré nedávat příliš mnoho možností odpovědí.
Pokud chcete, aby dotazník působil profesionálně a kompaktně, je třeba jej logicky rozčlenit. Pohlaví a věk dávejte jednoznačně na začátek, tematicky podobné otázky můžete členit do sekcí.
Vytváření online dotazníku
Otázky jsou připraveny a nyní je z nich třeba vytvořit online dotazník. Online nástroj, ve kterém dotazník vytváříte, většinou nabízí řadu velmi užitečných funkcí. Jednou z nich je i ověření požadované odpovědi. Co to znamená? Představte si následující:
Naší cílovou skupinou je dospělá populace. Nejprve potřebujeme zjistit věk respondenta. Jenže pokud neurčíme pravidla pro vkládání odpovědi, může nám respondent odpovědět třeba „ASFASF“ nebo „359 let“. Tím, že odpověď ukotvíme v mezích „18-99 let“ zaručíme správnost vložených údajů a také kvalitu dat.
Online nástroje dále nabízí členění do sekcí, možnost vkládat různé popisky a vysvětlivky, označení odpovědi jako povinné, atd. Zde doporučuji, pokud to situace dovoluje, vkládat především povinné otázky, neboť si tak zajistíte kompletnost dat. Pokud využíváte možnost otevřené otázky, buďte opatrní. Někteří respondenti rádi vypisují rozmanité a rozsáhlé příběhy.
Nezapomeňte samozřejmě na představení vašeho výzkumu, poděkování a na své jméno v úvodu dotazníku. Nejen, že je to nezbytnou součástí kvalitního dotazníkového šetření, ale také to přináší profesionalitu a správnou reprezentativnost.
Zpracování dat z dotazníkového šetření
Pokud jste všechny předešlé kroky dobře promysleli a ještě lépe zrealizovali, mělo by být pro vás zpracování dat snadné. Záleží ale samozřejmě na rozsahu výzkumu a na tom, o jaké zpracování dat máte zájem. Někde postačí jen popis získaných dat pár grafy, v případě většího výzkumu se hodí rozsáhlejší analýza.
Pokud plánujete nechat data zpracovat externě někým jiným (statistikem), doporučuji jej oslovit již před samotným vytvořením dotazníku, neboť ví nejlépe, jak dotazník koncipovat pro co nejrelevantnější a nejvalidnější data. To se samozřejmě odrazí na kvalitě a hodnocení vaší závěrečné práce či akademického výzkumu.
Velkou úlohu zde sehrává program MS Excel. Nejprve doporučuji si do Excelu přepsat či zkopírovat všechny otázky a odpovědi z dotazníku a vytvořit si základ pro další práci, tedy pro vytvoření tabulek nebo grafů. Pak Vás čeká zdlouhavá práce sestávající se ze sčítání odpovědí u jednotlivých otázek. Teď je třeba se rozhodnout, jestli chcete výsledky zpracovat do grafů nebo tabulek (možné je i obojí současně). Grafy jsou na první pohled přehlednější, ale při tisku zejména barevné varianty grafů mohou celou práci prodražit. Každopádně doporučuji do grafů, ale i do tabulek zobrazit výsledky přepočtené na procenta (relativní hodnoty).
Excel nabízí několik variant grafů, ale obecně lze doporučit koláčové grafy, pokud máte jednotné výsledky a nerozlišujete nebo neporovnáváte nějaké kategorie. Pokud chcete ve výzkumu srovnat více kategorií, např. muže a ženy, zaměstnané a nezaměstnané apod., hodí se spíše sloupcové grafy. Spojnicové grafy se hodí pro spojité jevy a používají se spíše výjimečně (např. pro postižení vývoje nějaké proměnné). Při tvorbě grafu doporučuji zobrazit hodnoty pro lepší názornost. Je vhodné si dát pozor na popisky osy x a y, případně pokud nejsou popsány v grafu, je třeba tomu věnovat pozornost v popisku grafu. Pokud máte popis, respektive nadpis grafu přímo v grafu vygenerovaném Excelem, nemá už smysl jeho název znovu opakovat v popisku. Usazování grafů v textu bakalářské či diplomové práce by rovněž mělo mít jistou úroveň, grafy by měly být ideálně stejné velké, ale ne příliš a je třeba dodržovat jejich jednotnou úpravu.
Zpracování dotazníku není jen „sběr odpovědí“, ale komplexní výzkumný proces. Pokud k němu přistoupíš pečlivě, systematicky a s jasným cílem, může se stát silným nástrojem, který výrazně zvýší hodnotu tvé závěrečné práce. Klíčem je promyšlený návrh otázek, vhodně zvolená cílová skupina, korektní analýza a etický přístup.
7 tipů pro dobré otázky v průzkumu
tags: #krchnava #absolventska #prace #dotaznikove #setreni