Maxim Lisnenko, absolvent Textilní fakulty Technické univerzity v Liberci (TUL), oboru Netkané textilie a nanovlákenné materiály, dosáhl významných úspěchů během svého studia. Za své závěrečné práce, jak bakalářskou, tak diplomovou, obhájené pod vedením doc. Ing. Věry Jenčové, Ph.D., získal v letech 2018 a 2020 Ceny rektora TUL. Tyto úspěchy svědčí o jeho výjimečném talentu a píli.
V současnosti Maxim Lisnenko pokračuje ve svém akademickém rozvoji jako student doktorského studijního programu „Aplikované vědy v inženýrství“ na fakultě Mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL. Jeho výzkum se zaměřuje na fascinující propojení biologie a materiálového inženýrství, konkrétně na integraci lidských trombocytárních růstových faktorů s nanovlákennými scaffoldy.
Již dosažené výsledky ukazují, že tento přístup má obrovský potenciál pro využití v oblasti tkáňového inženýrství, zejména při léčbě rozsáhlých a chronických kožních poranění. V září 2022 Maxim Lisnenko potvrdil svou odbornost vítězstvím ve studentské soutěži na odborném semináři „Biomateriály a jejich povrchy“.
Bakalářská práce: Vliv degradace na mechanické vlastnosti nanovlákenných polyesterových materiálů
Bakalářská práce Maxima Lisnenka s názvem „Vliv degradace na mechanické vlastnosti nanovlákenných polyesterových materiálů“ se pod vedením Ing. Ph.D. Věry Jenčové zabývala klíčovým aspektem vývoje pokročilých materiálů - jejich chováním v průběhu degradace. Hlavním cílem práce bylo studium mechanických vlastností polyesterových nanovlákenných materiálů v průběhu degradace.
Degradace materiálů byla v práci docílena pomocí enzymů, které katalyzují rozklad polyesterů. Teoretická část práce stručně popsala výrobu nanovlákenných vrstev pomocí elektrostatického zvlákňování (elektrospinning). Dále byly krátce charakterizovány chemicko-fyzikální vlastnosti použitých materiálů, tedy PCL (polykaprolakton), PLCL (polykaprolakton-laktid kopolymer) a jejich směsi, a byly popsány různé typy degradací.
Experimentální část práce se věnovala detailnímu popisu degradování materiálů. Jednalo se o simulace procesu degradace pomocí specifických enzymů, konkrétně Lipázy a Proteinázy K. Cílem těchto experimentů bylo připravit materiály v různých stupních degradace a následně změřit jejich mechanické vlastnosti. V rámci degradace byly stanoveny váhový úbytek, změna molekulové hmotnosti, morfologie materiálů a změna krystalinity.
Pro charakteristiku mechanických vlastností byla klíčová zkouška tahem. Byly určovány napěťové a deformační charakteristiky, mezi které patří pevnost v tahu, tažnost a modul pružnosti. Tyto parametry poskytují zásadní informace o odolnosti a chování materiálu pod zátěží.
Hodnocení bakalářské práce
Bakalářská práce byla hodnocena jako velmi kvalitní, dobře strukturovaná a odpovídající požadavkům na závěrečné práce. Celkově práce pokrývá 71 stran, z čehož teoretická část zaujímá 13 stran a experimentální část 32 stran. Seznam literatury čítá 60 relevantních pramenů.
Teoretická část je přehledná, avšak bylo doporučeno logičtější uspořádání kapitol pro zvýšení plynulosti výkladu. Například kapitola o biodegradabilních polymerech by mohla předcházet pasáži o aplikacích a výrobě. Také rozdělení experimentální části na kapitoly „Použité postupy“ a „Metody charakterizace“ působí nejednotně; jejich spojení by zvýšilo přehlednost.
Experimentální část je metodicky dobře navržená. Autor využil širokou škálu analytických metod, včetně SEM (skenovací elektronová mikroskopie), FTIR (infračervená spektroskopie s Fourierovou transformací), DSC (diferenciální skenovací kalorimetrie), XRD (rentgenová difrakce) a SDS-PAGE (elektroforéza v polyakrylamidovém gelu s dodecylsulfátem sodným). Tyto metody byly vhodně zvoleny a výsledky byly korektně interpretovány. Závěrečná diskuze by však mohla více rozpracovat dopady výsledků na praktické aplikace.
V textu se objevilo několik gramatických a stylistických chyb, nejasných výrazů a nesprávně zapsaných jednotek. Bylo doporučeno používat buď český výraz „elektrické zvlákňování“ nebo správnou anglickou podobu „electrospinning“. U názvu „Nanospider“ bylo navrženo doplnit ochrannou známku TM, pokud autor odkazuje na konkrétní zařízení společnosti Elmarco. Některé obrázky nebyly v textu dostatečně odkazovány a na jednom z nich byly dvě modré křivky velmi podobného odstínu, což ztěžovalo jejich rozlišení.
Přes tyto drobné nedostatky je bakalářská práce hodnocena jako aktuální a velmi relevantní s ohledem na rostoucí význam biodegradabilních materiálů v oblasti tkáňového inženýrství. Autor prokázal schopnost práce s odbornou literaturou a snahu o mezioborové propojení. Téma vyžadovalo znalosti z oblasti chemie polymerů, materiálových analýz i bioinženýrství, které autor úspěšně zvládl.
Jak prezentovat výsledky svého výzkumu
Práce je po odborné stránce velmi kvalitní a autor do ní nepochybně vložil mnoho úsilí a času. Uvedené připomínky slouží jako zpětná vazba pro další odborný růst.
tags: #maxim #lisnenko #bakalarska #prace #tul