Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK, lat. Facultas Rerum Naturalium) je jednou ze 17 fakult Univerzity Karlovy.

Na počátku 20. století se začalo uvažovat o vytvoření svébytné přírodovědecké fakulty, a to jejím odštěpením z existující filosofické fakulty. První návrh tohoto typu byl podán profesorským sborem v roce 1908 a jeho obrysy se začaly realizovat zejména v souvislosti s výstavbou nového areálu na Albertově a Karlově. Uskutečnění tohoto plánu zbrzdila první světová válka a fakulta tak oficiálně vznikla až 24. června 1920. Výuka na fakultě byla zahájena od zimního semestru 1920/21 a prvním děkanem fakulty se stal matematik Karel Petr. U zrodu přírodovědecké fakulty stáli profesoři mladší generace, jako byl Bohumil Němec, František Slavík a Karel Petr. První jmenovaný se o to zasadil mimo jiné jako poslanec Národního shromáždění. V meziválečném období patřila pražská přírodovědecká fakulta úrovní svých absolventů mezi nejvýznamnější instituce tohoto typu v Evropě a tento význam se již nikdy nepodařilo plně obnovit. V roce 1939 měla fakulta 18 ústavů a čtyři semináře, zajišťujících čtyři základní oblasti: vědy exaktní (matematika a fyzika), chemické, biologické a geologii s geografií.

V meziválečném období došlo k značnému rozvoji a na její půdě působila celá řada významných osobností. Fakulta a její areál na pražském Albertově byly svědky důležitých dějinných událostí, studentské manifestace v listopadu 1939 a o padesát let později listopadové demonstrace studentů 17. Na pražské univerzitě se již od jejího vzniku vyučovaly některé přírodovědné obory a s univerzitou je spjata celá řada významných středověkých osobností z oblasti biologie člověka, botaniky, astronomie, chemie a dalších oborů. Dlouhou dobu však v Praze nebyla vysokoškolská instituce, jež by se na výuku přírodovědy zaměřovala. Její roli zastávala zejména pražská polytechnika, případně lékařská a filosofická fakulta UK.

Na jaře 1945 byla spolu s českým vysokým školstvím obnovena i přírodovědecká fakulta a vyučování započalo 18. 6. 1945. Stovky posluchačů a rychlé obnovování poničených či rozkradených sbírek představovaly slibnou budoucnost. Po únorovém převratu v roce 1948 však byla celá oblast vědy a výzkumu podřízena sovětskému modelu, přičemž se kladl důraz na vzdělávací roli vysokých škol.

V listopadu 1989 se právě před děkanátem přírodovědecké fakulty na Albertově sešla studentská demonstrace, jež nakonec přerostla v celonárodní událost. Ostatně studentem fakulty byl i jeden z jejich předáků, Šimon Pánek. Došlo k obrodnému hnutí a všichni pedagogové museli obhajovat své pozice. V devadesátých letech došlo k rozvoji nabízených studijních oborů a k navázání dlouho omezované mezinárodní spolupráce se západními institucemi.

Mezi významné osobnosti spojené s Přírodovědeckou fakultou UK patří:

• Václav Švambera - Podílel se na vzniku fakulty a na vybudování areálu na Albertově. Založil Státní sbírku mapovou ČSR, nyní Mapovou sbírku PřF UK (1920).
• František Slavík - Profesor mineralogie na Mineralogickém ústavu.
• Bohumil Němec - Profesor fyziologie rostlin. Založil Ústav pro fyziologii rostlin Univerzity Karlovy. Jako děkan Filosofické fakulty UK v letech 1919-1920 připravil oddělení samostatné fakulty přírodovědecké.
• Jaroslav Heyrovský - Objevitel polarografie a zároveň jediný přednášející českých vysokých škol, jenž získal Nobelovu cenu (za chemii, 1959).
• Bohuslav Brauner - Významný chemik, propagátor periodické soustavy.
• Albert Einstein - V letech 1911-1912, tedy ještě před vznikem samostatné fakulty, působil jako řádný profesor Německé univerzity. Jeho působení připomíná pamětní deska v budově Přírodovědecké fakulty ve Viničné ulici č. 7.

Další osobnosti z řad pedagogů a absolventů shrnují kategorie Pedagogové na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a Absolventi Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Přírodovědecká fakulta UK poskytuje bakalářské a magisterské studium biologických, geografických, geologických, chemických a environmentálních předmětů (ostatním přírodním vědám se věnuje MFF UK). Studium se uskutečňuje prezenční formou a může být buď jednooborové, sloužící k výchově vědeckých a odborných pracovníků, či víceoborové, které se týká zejména studia učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů. Výuka probíhá tzv. kreditovým systémem v souladu s pravidly European Credit Transfer System, jež usnadňují uznání předmětů po studijních pobytech v zahraničí.

Fakulta se skládá ze čtyř sekcí:

• Sekce biologie (2400 studentů)
• Sekce chemie (1100 studentů)
• Sekce geografie (900 studentů)
• Sekce geologie (700 studentů)

K Přírodovědecké fakultě je přidružena i Botanická zahrada Univerzity Karlovy, Hrdličkovo muzeum člověka, Chlupáčovo muzeum historie Země, Mapová sbírka, Mineralogické muzeum.

Botanická zahrada Univerzity Karlovy vznikla v roce 1775 a má rozlohu 3,5 hektaru. Hrdličkovo muzeum vzniklo z podnětu antropologa Aleše Hrdličky za podpory prezidenta Masaryka ve 30. letech 20. století.

Přírodovědecká fakulta UK se zabývá výzkumem v širokém spektru environmentálních, geologických, chemických a biologických disciplín. V posledních letech každoročně pracovníkům a studentům PřF UK vychází kolem 1200 článků v mezinárodních časopisech. Ve svých materiálech fakulta uvádí, že v posledních letech vzrůstá počet článků zveřejněných v impaktovaných periodikách. Přírodovědecká fakulta se umísťuje na předních místech v každoročním hodnocení výsledků výzkumných organizací v ČR, jež je zveřejňováno Radou pro výzkum, vývoj a inovace.

Fakulta je řešitelem či spoluřešitelem deseti výzkumných záměrů (stav k r. 2009) a výzkum byl z velké části financován právě z financí na tyto výzkumné záměry. Dalším zdrojem prostředků je financování tzv. projektů.

Webový portál www.studiumbiochemie.cz vytvořila v roce 2013 Milada Teplá s cílem prezentovat materiály (Studijní texty, flashové animace, powerpointové prezentace, didaktické hry atd. - viz Biochemie - základní kapitoly), které byly určené pro podporu výuky biochemie na středních školách (základní i nadstavbové učivo). Biochemie - mezioborová témata předkládá biochemická témata jak z pohledu biologie, tak z pohledu chemie, popř. Z animací, které bohužel již nelze sputit, vytváříme a nahráváme videa, které jsou dostupné na webovém portálu youtube.com. Bohužel, flash player již není dále podporován a animace nelze přehrávat. Z toho důvodu je aktuálně převádíme do HTML5, aby byly problémy s přehráváním flashe odstraněny a animace byly opět funkční. Všechny práce zde zveřejněné vznikaly pod vedením Milady Teplé.

tags: #milada #tepla #karlova #univerzita